Rubrika:fotky…

Poslední týden jsem trávila daleko za hranicemi naší republiky a sice na ostrově Gozo, který je součástí státu Malta. A bylo to báječné! Na Maltu jsem se chtěla podívat už dlouho a nyní nastala ideální příležitost, když tam moje kamarádka Gabriela Tuatti, bylinkářka a šamanka, zorganizovala seminář pro ženy. Relax, odpočinek a sdílení v ženském …
Pokračovat ve čtení Gozo – menší a hezčí Malta II.

Poslední týden jsem trávila daleko za hranicemi naší republiky a sice na ostrově Gozo, který je součástí státu Malta. A bylo to báječné! Na Maltu jsem se chtěla podívat už dlouho a nyní nastala ideální příležitost, když tam moje kamarádka Gabriela Tuatti, bylinkářka a šamanka, zorganizovala seminář pro ženy. Relax, odpočinek a sdílení v ženském …
Pokračovat ve čtení Gozo – menší a hezčí Malta

Před pár dny jsem stála u zrcadla, když jsem odcházela do práce, a říkala jsem si, že mi to zrovna docela sluší. A u toho jsem si jen tak z legrace prošla oblečení, co mám zrovna na sobě – a většinou to byly pár korunové položky ze sekáče. Tak mě napadlo, jaká by to byla …
Pokračovat ve čtení Kdybych byla módní blogerka…

Už dávní králové se nechávali malířskými mistry zvěčnit ve svůj svatební den a pro mnoho lidí z 19. století byla fotografie ze svatby jejich prvním vyobrazením v životě. Není divu, že se krásné tradice svatebních fotek držíme i my v 21. století. A pochopitelně i my s drahým jsme na nedávné společné dvojrecitaci slova „ano“ …
Pokračovat ve čtení Svatební fotogalerie

Když jsem tyhle fotky ukázala mojí mamince, spráskla ruce a prohlásila: „Po kom vy, holky moje, jste? Tvoje sestra zahradničí, ty zahradničíš a já to rejpání v hlíně nikdy nechápala.“ A vážně nevím, po kom jsme, protože jsme v dětstí patřily k lidem, kterým uschnul i kaktus (vážně uschnul, chudáček, kéž by to byla jen …
Pokračovat ve čtení Barvy jara z Lúmennčí zahrádky

Už před pár lety jsem zaregistrovala na internetu fotografické „cesty časem“ – kdy se titíž lidé vyfotí ve stejné pozici a stejném oblečení jako například v dětství. Je tam krásně vidět ten posun od kulatých dětských obličejů k dospělejším a často je taky děsně vtipné vidět dospělé dělat totéž, u čeho je zachytili rodiče v …
Pokračovat ve čtení Sesterská cesta časem

Celý život jsem si přála zahrát si ve filmu nebo na divadle fakt pořádného záporáka. Takovou tu paní Lovettovou, s pološíleným úsměvem a s mrtvolami zakopanými ve sklepě. A nebo temnou královnu z dávných časů, co oživená kouzlem povstala a rozsévá smrt a zkázu, napichuje poddané na kůl a takové parádičky. Možná proto, že se …
Pokračovat ve čtení Matka upírů a její děti

Na začátku ledna jsem u Monicy Otmili objevila blogovou výzvu s názvem Já obrazem. Sama autorka ji popisuje takto: „Vytvořte fotografii věcí, o kterých si myslíte, že vás nejlépe charakterizují. Pamatujte, čím méně věcí, tím lépe. Ideální je počet maximálně osmi položek. Tuto fotku vložte do článku spolu s komentářem, proč jste zvolili zrovna takové …
Pokračovat ve čtení Já obrazem

Teďka je na sociálních sítích hrozná móda zveřejňovat svoje staré fotky. Musím ale říct, že je to docela zajímavé, dívat se na svoje kamarády, kterým táhne ke třiceti, jak vypadali před lety, všechna ta devadesátková móda, vytahané rifle, na hlavách culíčky nebo ježečky:) Taky je super v těch dětských rysech rozpoznávat oči a úsměvy, které …
Pokračovat ve čtení Mini Lúmennka z doby před čtvrt stoletím

Ve snu by mě nenapadlo, co rozpoutám tím, když na maminku upřu na Vídeňských vánočních trzích smutné oči a ukážu na čepici ve tvaru lištičky. Za nějakých 15 euro jsem si pořídila nekonečnou studnici hlášek od všech kolemjdoucích a můžu s klidným srdce prohlásit, že jsem ještě nikdy nebyla středem pozornosti tak, jako s touhle …
Pokračovat ve čtení Slečno, vy máte na hlavě lišku!