Deník nevěsty: Do svatby zbývá 33 dní

Oukej, přiznávám – už začíná jít do tuhého. Skončily nám s drahým všechny náročné prázdninové akce, můj tábor, jeho LARP, a před námi se čím dál výrazněj rýsuje TO datum. Jeden by řekl, že měsíc před svatbou by už mělo být skoro všechno zařízené. Jenomže, ono není. Vlastně není zařízené tak nějak skoro nic a já mám chuť konečně propadnout panice. Jsem nevěsta, tak se to ode mě očekává, ne?
Abyste rozumněli – neujíždím si na tom, jak to bude vymazlené a perfektní, jak bude ubrus ladit k mašli na mých botech a jak budeme s drahým tančit na nějaký romantický cajdák a u toho bude celá famílie troubit do kapesníčků. Za prvé nemám na botách mašle a za druhé já ani Alwin prostě tančit neumíme. A za třetí začínám mít pocit, že na té skromné svatbě pro ženicha, nevěstu a dva svědky přeci jen něco jo. Protože ta naše osmdesátihlavá lapálie je pěkná dřina.

Bude to stát majlant. To víme už teď. A já jen děkuju bohům, že jsem nejstarší dcera a můj drahý jediný syn, pročež jsou naše rodiny celé nadšené z toho, že jdeme konečně pod čepec a do chomoutu, takže jim ani nevadí, plácnout se pro tu legraci trošku přes kapsu. Ale i tak se mi protáčejí panenky nad každou hovadinou, kterou pro náš Den D musíme pořídit a kolik to nakonec stojí.
Je to jako nákup v Ikei. „Jéé, blbost za deset korun, beru, beru, beru!“ A pak u pokladny zacálujete dva tisíce a nechápete za co, když máte košík plný blbostí. Se svatbou je to podobné. Tuhle cukroví, tamhle fotograf, onhle šaty, prstýnky, boty, korále, jídlo, pití, muzika a najednou ležíte na operačním sále a prodáváte Číňanům ledvinu, abyste na to měli.
Dobře, to kecám. Kvůli svatbě byste museli klukům šikmookejm prodat ty ledviny obě a navrch přidat játra.
Navíc zjišťuju, že všechno, před co se přidá slovo svatební automaticky stojí dvakrát tolik. Chcete si kupříkladu pořídit takový ten svatební oblouk – dámy znají z hry The Sims. Jako zapálený fanoušek téhle hry jž od prvního dílu, nedokážu se pochopitelně bez oblouku vdát. A tak jsem začala pátrat, kde se dá ta legrace pořídit.
Takže – můžete si takový oblouk pronajmout za 750 Káčé (plus vratná kauce 1500,-). To proto, že se to jmenuje svatební oblouk.
A nebo si můžete trošku zagooglit a tu samou věc si koupit za 350,- jako kovový oblouk na růže. Tadá!
To stejné ale platí v zásadě o všech dekoracích, oblečení, cukroví, jídle, prostě všem. Jakmile je na tom namalovanej ženich a nevěsta a nebo je to bílé a krajkové, cena letí závratnou rychlostí nahoru. Až budu velká, budu mít svatební agenturu, fakt.
Ale abych jen neskuhrala:) Pod posledním svatebním deníčkem jsem se vás ptala, co mi asi tak může hrát na svatbě. Inu, dobře mě znáte. Několikrát v komentářích padlo slovo Manowar a je tomu skutečně tak:) Kdo jiný, než tihle moji mlovaní metaloví válečníci mě může provázet k oltáři?
Konkrétně jsme se s drahým shodli na překrásné a epické skladbě The Crown and the Ring z alba Kings of metal. Úplně mi po těle běhá husí kůže, jenom si to představím:) A s melodií své nejoblíbenější kapely na světě v uších mi ani ten závratný účet ani všechny ty starosti nepřijdou tak děsné:) Už za 33 dní! 🙂

9 komentáře “Deník nevěsty: Do svatby zbývá 33 dní

  1. Tak jo, teď tady se mnou poslouchá moje slečinka a Tvůj výběr jen a jen chválí 🙂
    A kdybys viděla ten její šťastný úsměv, skoro bys řekla, že se vdává ona 🙂

  2. To nemá chybu, vdáváme se ve stejný den 🙂 Naprosto tě chápu! Já chtěla jednoduchou svatbu, jednoduché šaty, představovala jsem si to easy jak dva cheesy ( 🙂 ), a ono pořád vyplouvá něco, co se musí zařídit. Už jsem z toho tak zmagořená, že se mi každý den zdá o Vánocích (asi se mi porouchal nějaký spoj v mozku, jinak si to nedokážu vysvětlit) a jsme ve stádiu, kdy už nemáme na nic prachy a pořád toho zbývá milion koupit ("Hele, už máme skoro všechno, jenom kravata, spoďáry, doplatit prsten, doplatit dort, doplatit tohle a tamto", a je to děs 😀 ). Ale všechno to za to stojí. Přeji hezký svatební den.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.