V tomto článku máte možnost zeptat se autorů blogu (tedy mě i mého nejdražšího Finna) na otázky, co vás zajímají a na něž chcete znát odpověď. Další kdo se ptal a komu odpovídám je Mysterious Ghost.
MysteriousGhost: Nedávno jsi psala na blogu o své změně. Navážu na to,že jsi mluvila o tom,že ses ze dne na den přestala oblékat do černé barvy. Mě zajímá, jestli je to proto,že se ti černá už přestala líbit nebo se ti začala líbit nová móda??? Nebo proč jsi obměnila svůj šatník???
Lúmenn: Ani jedno ani druhé. Černá má holt tu vlastnost, že pohlcuje energii – tím pádem chrání člověka před vlivy okolí, bohužel jak těmi negativními, tak i pozitivními. O černé se ne nadarmo říká, že ten, kdo ji nosí se skrývá a chrání. Černá na oblečení taky způsobuje jakýsi odstup ode všech v okolí, uzavření se do sebe a do svého nitra. A s tím jsem potřebovala skoncovat.
To byl hlavní důvod, proč jsem přestala nosit černou barvu – tedy samozřejmě, že ne úplně, vzhledem k tomu, že můj šatník plní z 90% tak by to ani nešlo, leda že bych denně prala:) Ale i tak je to u mě velká změna, barevná trička, sukně a kalhoty na mě nikdo neviděl už víc než rok, teď zase nakupuju barevnější věci a vracím se ke stylu oblékání jaký mi vyhovoval před tím, než jsem se uvrtala do gothické módy – batika, roztrhané rifle, taková ta přírodně-punková praštěná vizáž. Takže pro lidi, co mě znají hodně dlouho to je zase spíš „návrat staré Lúmennky“, ti co mě znají kratší dobu to vnímají jako změnu.
Každopádně černá barva i gothická móda se mi líbí stále, jen už se nechci pořád skrývat za černou slupkou a chci vypadat (i cítit) se trochu volněji a veseleji. Což se mi zatím nejen díky barevnému oblečení docela daří:)
Ahoj 🙂 strašně moc děkuji za napsání 🙂 udělala jsi na mě dojem 🙂
Naopak mě černá barva oblečení hodně dává. Možná to jen souvisí s tím, že jsem před třemi lety našla sama sebe, ale od té doby prakticky nic než černou (možná tak krvavě červenou a tmavě fialovou) nenosím a je mi líp než kdy předtím. To předtím jsem byla ta nesebevědomá šedá myška, co si nechá všechno líbit. Teď se naopak cítím svobodná a svá. Neměnila bych
Taky se oblékám do černé. Kdysi jsem měla černé období, pak bylo barevné a teď jsem se tzv. vrátila ke kořenům a opět nosím černou. Občas si obleču barvy přírody, ale růžovou a rifle u mě nehledejte :o) Paradoxně v období kdy jsem nosila a nosím černou jsem víc otevřenější světu, lidem, myšlenkám…ale když jsem chodila barveně oblékaná, "tak o mě nikdo nevěděl". Taky bych černou nevyměnila za žádnou barvu…možná se to v budoucnu změní, to je možné, ale zatím mi černá vyhovuje :o)
Lili: ten pocit chápu, taky jsem to tak cítila když jsem se začala oblékat do černé
Lady Rovena: tak růžovou a rifle taky jaksi nevedu:) Ale barvy přírody – hnědá, červená, oranžová, to je moje:)
Tak to máme podobné 🙂 Jednu dobu jsem chodila pořád v černém, i když mi všichni říkali, že se ke mně jakožto ke "křehké blondýnce" (heh) hodí nějaké pastelové barvičky a už jen z té představy jsem měla osypky 😀 Ale teď si ráda dopřeju něco barevného, květinové vzory, batiku…nejradši mám oblečení odtud: http://www.batavia.cz
ja myslim ze je to dobre, obcas je nejaka ta barva potreba, ja mam cernou sice taky rada a ruzovou byste u me taky marne hledali, ale jine barvy mi nevadi…vic zalezi na konkretnim kusu obleceni, nez na barve…treba cerveny tricko s napisem "I´m so sexy" bych na sebe nevzala, ale pokud ta cervena bude pekne provedena batika tak proc ne..
jeste dodavam, ze nejdulezitejsi je se citit dobre:)
marieke: tak to jsme dvě:) taky tam ráda nakupuju:)
Já chodím více méně v černé, možná mě to trochu odtahuje od okolí, ale zase na druhou sranu, trochu to pak lidi nutí se se mnou dát do řeči. Nechci být konverskoidní slečna jako ty ostatní, ale ani nechci budit strach stahovákama – ty nenosím. Inspiruje mě viktoriánská éra.
Možná mě to jednou přejde, ale teď se v černé cítím dobře, konečně mám dojem, že se nemusím pachtit za tím, abych ostatním ukázala, že jsem jako oni, už na to kašlu, mám svoje myšlenky a svůj styl.
Ale na druhou stranu, občas si chci odlehčit a vezmu si třeba žlutý nebo zelený tričko.
[3]: Já jsem taky víc kupodivu otevřenější až teď s tou černou. Možná jsem předtím byla moc sešněrovaná strachem, že mě ostatní nevezmou do party, i když jsem stejná 🙂
Já černou nosím skoro pořád 😀 Ale většinou s barevnými nápisy atd. Já už nedokážu vzít si jinou barvu. Buď černou, nebo nějakou děsně šílenou fosforovou …
marieke: taky? To slyším denně, jsi světlá blondýna a v černé vypadáš jak smrtka. Však já 🙂
já jsem nosila černou intenzivně od sedmé třídy – otec mi řekl, že mí oblíbení U2 a Depeche Mode chodí pořád v černém, tím to bylo 😀 černou mám ráda stále, ale už ji nenosím tak často, protože když člověk chodí pořád v černém, tak jednou prostě splyne, mohla jsem si kupovat jaký střih kalhot, sukní a triček jsem chtěla, ale nikomu to nepřipadalo jako něco nového, páč všechno bylo stejné…
Tvá změna oblíkání mě překvapila, je dost náhlá. Já jsem první černé období spustila už v páté třídě, kdy mě inspirovala má fyzická podoba s Wednesday Addamsovou (a taky jsem začala poslouchat Kiss):-) … no a časem jsem vyzkoušela nejrůznější módy, hippie, gothic, jeden čas jsem byla jak sladká barbie…ale lidi ke mě přistupovali pořád stejně, jako k té "divné", "temné atd..". Dnes nosím hodně černou a nebo různé viktoriánské kreace. Růžovou miluju. Batika a přírodní styl je mi naopak hodně cizí. Nedokázala bych změnit oblíkání takhle rázně.. Nosím každý den, na co je nálada, takže se pak cítím dobře ve všem..