Zrovna jsme se s Finnýskem dokoukali na úžasný, byť trochu smutný (snad i proto, že je tolik pravdivý) film HOME. A vzápětí otevřu internet, že kouknu na blog a ještě otřesená z filmu jen letmo přehlédnu titulky na aktuálně, když mě jeden udeří do očí a já ho rozkliknu.
Ostatně stejně zní i název tohoto článku – život je čím dál lepší…až se to nedá vydržet.
A jak tak čtu ty věty, pokyvuju hlavou a vše zapadá do skládačky právě viděného. Ale kupodivu nad tím nebrečím, nelituju a hořce nelomím rukama, klikaje na stránky greenpeace, kterým chci odkázat veškerý svůj majetek, než si hlavou proženu kulku. Ne, neříkám ani, že je mi to lhostejné, ale koukám na to jako na hodně těžký test ve škole, něco sice nepříjemného, ale nevyhnutelného pro další vývoj. Pořád mě to bolí a dojímá, ale vím, že kdyby nebyla smrt, nebyl by nový život, kdyby nezemřelo staré, nové by se nemělo z čeho a kam zrodit. A tak věřím a doufám a hledím k budoucnosti. Je v našich rukách, tak směle do ní:)
„Slovo roku“ se sice vyhlašuje až na jeho konci, ale jeden silný kandidát už je jasný teď: totiž „limity“. Limity jako něco, co provokuje k překonání. Co tu je od toho, aby se překračovalo – protože to umíme a máme na to. Postavit nejvyšší mrakodrap, pořídit si velké auto, klidně Hummera, sešlápnout plyn k podlaze, skočit salto s pěti vruty, mít otevřeno 24 hodin sedm dní v týdnu. A pokořit i ty nejvzpurnější limity, uhelné severočeské. Kdo chce vidět, jak vypadá „můžeme si to dovolit“ v praxi, ať vyleze na kopec nad zámkem Jezeří a prohlédne si odtud krajinu s velkolomem Československé armády.
Ukázka z článku Jana Lipolda – 2010: Život je čím dál lepší…až se to nedá vydržet
Celý článek je k přečtení na aktuálně.cz, konkrétně zde.
Máte-li zájem podívat se na film HOME (anglické znění, české titulky) je ke stažení na serveru uloz.to na tomto odkaze. Titulky jsou pak ke stažení zde. Více o filmu HOME (recenze a názory na čsfd) – tady.
Ahoj už si hlasla pro me (Saška)? jestli ne prosím hlasni http://the-denny.blog.cz/1001/miss-finale
Dík pp
a pls juk na my blog a neco okomentuj buud ráda! dekuju
muheh:D
Podle nadpisu jsem čekal filosofickou úvahu o tom, že když je něco až moc dokonalé, začíná to "něčím" smrdět.
Zrovna dneska jsem se totiž díky jednomu komentáři nad tímto pozastavil. Doba nabízí tolik možností zábavy, člověk už nemá co nového objevovat, zažívat. Každý den může (když má prachy) zažívat od rána do večera, co vlastně chce. Jenže co potom chtít, když člověk má všechno? Zmíněný komentář se týkal drog. Přesně v tuhle chvíli se někteří lidé uchylují k drogám, kterým právě dnešní doba nahrává mnohem více, než snad všechny předtím.
Omlouvám se za komentář, který není vůbec k tématu Tvého článku, ale možná, že Tě inspiruje k nějakému článku.
[3]: inspirativní to určitě je:) Snad časem něco napíšu, protože máš pravdu;)
To je zajimve, o filmu HOME jsem uz psala u sebe, ja se o nem dovedela v Rakousku, jak jsi na neho vlastne narazila ty? 🙂
[5]: Finn na něm byl ze třídou v kině (že to většina nepochopila a dělala si z toho prdel snad netřeba dodávat) a taky jsem o něm četla u tebe, tak nějak zároveň, takže se to sešlo tak, že jsem ho prostě musela vidět:)
[6]:
Ja to mela anglicky namluvene, takze jsem spis nez slova vice vnimava atmosferu a scenerie, ale musim uznat, ze bych si to mozna mela pustit s cestinou, treba mi neco uteklo 😀
Ale mam z toho filmu hudbu.. hi hua huaaaa 😀
jo tak ten článek na Aktuálně.cz jsem si přečetl raději několikrát… hlavně tu část masáž… a musel jsem s ním bohužel souhlasit… zvlášť mě zaujala věta "Hlavním symbolem lepšího života je stavění.", kdy jsme si vzpoměl na novoroční projev V. Klause, jehož řeči o tom, že nejlepší je vyrábět, produkovat a využívat přírodní zdroje až na doraz a že budoucím generacím nic nedlužíme, mě dokáží fakt dost nasrat…
jinak na film se určitě podívám…