Obletělo to doslova celý svět, jsou toho plné noviny, zprávy, internet. Ano, mluvím o zemětřesení v Japonsku, o jednom z nejsilnějších zemětřesení v moderní historii a podle japonských úřadů o největších neštěstí na tomto souostroví od konce druhé světové války.
Nevím, možná je to jen můj hloupý pocit, ale až doteď jsem měla pocit, že takové hrozné věci „nám“ nehrozí. A tím my mám na mysli moderní civilizaci, vyspělé, bohaté země, plné technických vymožeností, nemocnic, škol, letišť a budov šplhajících do mraků.
Vzpomínáte určitě všichni na vlnu tsunami, která spláchla půl Indonésie nebo na zemětřesení na Haiti. Tehdy nám média poskytla sice hrozné, ale strašně vzdálené obrazy. Rákosové chatrče plující rozbouřenou vodou, slumy, na které se valí přírodní živel, stařičké kolejnice, rozpraskané otřesy země, chudá městečka, která zůstanou po řádění katastrofy ještě chudší.
A potom – nemocnice narvané k prasknutí a všude tyfus, hlad a strach o holý život. Koho nezabilo zemětřesení nebo voda, toho během pár týdnů udolaly nemoci v přelidněných táborech.
A u televizních obrazovek my, středoevropané, kteří máme nemocnici jen pár kroků od domu, obchody nacpané jídlem, moderní nádraží, fungující vodovody a kanalizace. Je nám to líto, jak ti nebožáci trpí, posíláme DMSky a držíme jim palce, ale nás se to netýká, my máme přece moderní města, skvělou infastrukturu a i kdybychom nakrásně bydleli na tektonickém zlomu, nás by se to stejně netýkalo. Chatrče, ty snadno něco zboří, ale naše pevné domy? Nuzáci neměli pořádně co jíst ani před katastrofou, ale my, my máme úrodná pole a moderní technologie, nám nehrozí hlad a naši doktoři v moderně zařízených nemocnicích by hravě zvládli každou nemoc.
Uběhlo pár měsíců a najednou se příroda rozhodla, že si to máme vyzkoušet taky. A zemětřesení přišlo na Nový Zéland. Bylo to neštěstí, bylo to dost drsné, ale svět brzy zapomněl a Novozélanďané si pomohli de facto sami. Nebylo poškozeno tolik měst a rány se rychle zahojily.
A tak příroda udeřila znovu. A tentokrát nám to v Japonsku dala vyžrat pořádně. Viděli jste ty záběry? Že jsou jako z jiné planety? Jako by se člověk díval na film o Godzille, akorát k tomu chybí popcorn a ten pocit, že je to jenom jako. Tohle je doopravdy.
Ulicemi s mrakodrapy se valí voda, která s sebou vleče auta, náklaďáky i domy. Na střechách stojí manažeři v oblecích, v třesoucích rukou svírají kufříky. Na letišti si přílivová vlna jen tak mimochodem pohrává s obřími boeingy a koleje, silnice, přistávací dráhy i ulice s moderními vilkami jsou zaplavené bahnem, chaluhami a troskami. A k tomu všemu se otřásla v základech i zdánlivě nejlépe zabezpečená stavba na japonském pobřeží – jaderná elektrárna, která hrozí každou vteřinu výbuchem.
Taky tomu nejste schopni uvěřit? Jako by si z nás někdo udělal legraci, jako by to nebylo možné, copak Japonsko, technologický výkvět naší civilizace, může skončit stejně, jako Indonésie, kde lidé žijí v podstatě ještě jako ve středověku?
Může. Jistě, škody nejsou tak obrovské a nemoci a hlad tolik neudeří, zásoby i lékaři v Japonsku jistě jsou. Ale příroda nám všem (a Japoncům pořádně bolestivě) ukázala, že je jí jedno, jestli bortí chatrče nebo mrakodrapy. A že můžeme mít moderní seismografy a renomované vědce, ale ona je stejně rychlejší. Můžeme utíkat, můžeme prosit, ale nemůžeme ji zastavit. A mám takový pocit, že pokud nám rychle nedojde, že něco děláme špatně, potká podobný osud další a další země. Zemětřesení, sopky, hurikány, tsunami, povodně, bouře, mrazy, vedra…příroda má mnoho zbraní. A asi jí už došla trpělivost, když nám jima míří do ksichtu.
Jsme hloupé, nevděčné děti. Chodíme pořád žebrat k mámě o peníze, chceme barák, auto a sladkosti, taháme jí z peněženky i poslední drobáky a je nám jedno, že ona umírá hlady v polorozpadlé chajdě. Lavně, že my se nažereme, že si užijeme, za cizí peníze. Však je to jenom stará matka, až umře, chybět nebude…ale kdo nás, milé dětičky, potom bude živit?
Musíme se zamyslet a začít něco dělat dřív, než bude pozdě. Ale ono už možná je pozdě. Zničené japonské ulice nás mají poučit a varovat nás. Je mi to strašně líto, co se stalo, ale nemůžu za to vinit nikoho jiného, než sebe, než celé lidstvo. Každý v sobě máme kousek viny, každý z nás parazituje na naší planetě, někdo víc, někdo míň, někdo bezcitně těží lesy, jiný nakupuje blbosti bez ohledu na to, z čeho byly vyrobeny. Všichni neseme svůj díl viny a teď už jenom můžeme čekat, jaký přijde trest. Zúčtování začalo.
A to aby člověk začal věřit na rok 2012…
…líp bych to neřekla, máš zatraceně pravdu…bohužel…
Stejně nás příroda jednou přežije. 🙂
Troufám si říct, že tyhle katastrofy budou za chvíli na denním pořádku. Protože lidstvo se sebou nic neudělá, ačkoliv se o to pár jedinců může snažit..
Je to absolutně hrozné! Je mi těch lidí strašně líto a příroda je opravdu nevyzpytatelná.
Každopádně souhlasím s Taychi. Jestly to takhle půjde dál, asi tomu roku 2012 budu vážně věřit.
[4]: Bels to vystihla – aj keď sa pár z nás snaží, ľudstvo ako celok nie, skôr je to naopak a blbneme stále viac a viac…
Kvalitný článok 🙂
[4]: Přesně to si taky myslím. A je to smutné.
Jinak máš naprostou pravdu a článek je velmi dobře napsaný.
Lidstvo neznici konec sveta, lidstvo se znici samo, uz s tim pred dlouhou dobou zacalo a 'zdarne' k tomu speje … bohuzel. Jeste ze jsou Japonci tak disciplinovany narod, kdyby se to stalo kdekoliv jinde, tak uz se z toho nevyhrabou
Nechci strašit, ale bude toho čím dál víc… Musíme si uvědomit podstatu života a vydělávání peněz to není…
Maš zatracenou pravdu, planeta se k nám chová pouze jako my k ní. Musíme dostat lekci ze které se konečně poučíme.
Když se to v pátek stalo, řekla jsem si: Hrozné, ale naštěstí jsou Japonci (narozdíl od zmiňovaného Haiti nebo Indonésie) ohromně technicky vyspělí a snad to bude brzy v pořádku…Ale bohužel. Každý den se objevují nové zprávy o tom, kolik milionů lidí je bz elektřiny, obchody zejí prázdnotou, na benzinkách jsou fronty, chybí dokonce i rakve pro zemřelé…a do toho výbuchy v JE. Důkaz toho, že i když si hrajeme na pány tvorstva, tak příroda zmůže mnohem víc a během pár dnů dokáže rozhodit i tak vyspělou zemi jako Japonsko.
Naprostou s tebou souhlasím.
Zemětřesení, sopky, hurikány, tsunami, povodně, bouře, mrazy, vedra tu byly dřív, než lidé a je jen naše nabubřelost a pýcha, když tvrdíme, že za to můžeme my. Příroda netrestá. Příroda prostě je a chová se jako příroda. Lidé nejsou v ničem jiní, než ostatní zvířata, ta vlna nesmetla přece jenom lidi. Myslím, že pokud je zde nějaký globální problém, vychází z přirozených pochodů na planetě a byl by tu i bez nás. Možná tomu hloupě napomáháme a zhoršujeme si to sami pro sebe, ale pořád jsme jen blbá zvířata, která se v ničem neliší třeba od mravenců nebo stáda býložravců, které si sežere všechnu trávu a pak je hlady.
zatraceně dobře napsaný článek, naprosto souhlasím….
Příroda tu byla, je a bude tu. Někdy si taktéž myslím, že nám tímto svým řáděním dává najevo, že nejsme nejmocnější, a že když bude chtít, smete náš během několik dnů z povrchu zemskou. Ale na druhou stranu, je to sutečně trest? Anebo se jedná o jev, který se opakuje?
[12]:Přesně tak, myslet si, že naše nicotnost, rozpoutává zemětřesení a probouzí sopky a pomstu matičky Země, je dost pošetilá. Za milióny let její existence se tu děly věci, které si nedokážeme ani představit, natož abychom je dokázali přežít. Jistě, je mnoho způsobů, kterými negativně ovlivňujeme život na této planetě a náprava by byla hlavně v náš vlastní prospěch, ale předpokládat, že to nějak výrazně zasáhne planetu, jako takovou, je jen ukázka naší podstaty. Jsme tak sebestřední, že si nedokážeme představit, že by se něco, ať už dobrého, či zlého, mohlo dít i bez našeho milostivého přispění. Naše vesmírná existence je ohraničená, stejně, jako byla ohraničená existence všech vyhynulých tvorů na této planetě a stejně jako je ohraničená i existence planety samotné. Můžeme mít jediné privilegium, můžeme se, jako jediný druh vyhladit sami, dřív, než přijde náš čas, jen planeta si nejspíš nevšimne, má za sebou už horší zážitky.
[12]: ano, byly tu i před námi, ale my jsme pořád měli pocit, že nad nimi zvítězíme a že jsme lepší. A příroda nám ukazuje, ze nejsme, přesně jak říkáš – jsme jak býložravci co si vyžrali všechnu trávu a pak se diví, že jsou hladní. Mysleli jsme si, že příroda nám bude sloužit a teď nám trpce připomíná, že my budeme sloužit jí.
"Nevím, možná je to jen můj hloupý pocit, ale až doteď jsem měla pocit, že takové hrozné věci "nám" nehrozí. A tím my mám na mysli moderní civilizaci, vyspělé, bohaté země, plné technických vymožeností, nemocnic, škol, letišť a budov šplhajících do mraků."
Jestli sis tohle opravdu myslela, tak by mě zajímalo, kde žiješ. Možná nám, lidem ve střední Evropě, nehrozí velká zemětřesení, tsunami a hurikány, ale i naše řeky dokáží napáchat VELKÉ škody. Doporučovala bych ti podívat se na takové povodně na řece Moravě v roce 1997, nebo ty v Čechách v roce 2002.
K Japonsku. Japonsko leží v tektonicky neklidné oblasti a zemětřesení tam jsou častá a rozhodně nejsou trestem přírody. A pokud ano, spíš se jedná o cyklus, který tu byl a bude, i bez lidské činnosti. Přírodě je jedno, jestli člověk zabije krávu, nebo lev antilopu. Je to pro ni naprosto stejné.
[17]: asi jsi přesně nepochopila, jak to bylo myšleno. Povodně si samozřejmě pamatuji, ale zemřelo pár lidí, pak přijeli hasiči, armáda, lékaři a během pár týdnů se vše urovnalo, zůstaly jen majetkové škody a smutné vzpomínky. Nebyla to katastrofa celonárodních rozměrů, kdy by celá země zůstala rozvrácená, bez elektřiny, bez infrastruktury.
A jinak – když lev zabije antilopu nebo člověk krávu, dělá to proto, že má hlad a chcese nažrat. Ale pokud si člověk vykácí pralesy, vyžere všechny nerostný suroviny a vymlátí půlku rostliných a živočišných druhů, pak se to s tím přece nedá srovnávat. V Japonsku jsou zemětřesení obvyklá ale NE taková. A počty přírodních katastrof se zvyšují a jejich síla roste. Nevěřím, že je to náhoda, věřím, že nám příroda konečně ukazuje, kdo je tady pánem. A lidi to nejsou;)
Matička Příroda nám ještě pěkně naplácá…
[12]:[15]:souhlas s vama dvema
Nerikejte kraviny o tom ,ze lidstvo si ty katastrofy zpusobilo..clovek pohyb litosferickych desek opravdu neovlivni.Katastrofy byly pred miliony let,jsou ted a budou i v budoucnu
A sakra!!!
Normalman: nemůžeš koukat jen na tuhle jednu věc. Jde vůbec o spojení s přírodou, téměř už žádné není a jsme přemnožený a ještě zabíjíme ostatní zvířata a vůbec děláme si co chceme, ale mi nejsme páni této planety. Tato planeta nám slouží jak nejlépe umí a mi ji to s nevděkem oplácíme.
Technologická vyspělost nedělá nic jiného, než že nám převrací vnímání světa o 180° a dává nám ten nejfalešnější pocit jistoty a bezpečí, což je strašně nebezpečné.
Výsledkem převráceného vnímání je taky to, jak si lidstvo myslí, že zemětřesení (a v podstatě jakákoliv přírodní "katastrofa") je špatná věc. Opak je ale pravdou, tyhle události nám mají otevřít oči a pomoct nám poznat, na čem skutečně záleží. No majetek to není. Proto ho příroda ničí. Ona ví, proč.
Zemětřesení, sopky, tornáda, přívalové deště, hurikány – to je jen prachsprosté vyrovnávání nerovnováhy. A proč že nám to vlastně vadí? Protože nežijeme podle Zákonů Vesmíru a vytrvale je ignorujeme …
[1]: přesně,
Měli bychom se zamyslet, je to doopravdy strašné, co se děje
Místo komentáře sem dávam tento odkaz http://neviditelnypes.lidovky.cz/japonsko-katastrofa-ocima-usedlika-d6c-/p_zahranici.asp?c=A110320_120015_p_zahranici_wag ;)))