Od tokofobie k přirozenému porodu I.

Moje kamarádka Onni nedávno porodila krásného kluka – Alexandra. Své zážitky kolem porodu a těhotenství sepsala do série článků, které původně zveřejnila na svém blogu, ale aby se dostaly k většímu počtu čtenářů, souhlasila s tím, abych články zveřejnila i zde.
Nic neměním, nic nepřidávám, jen opravuji překlepy a dodávám obrázky, jinak je všechno její původní tvorba, psaná v ich formě. Článků je celkem sedm, pokusím se je přidávat na střídačku s jinými, aby těch porodních zážitků nebylo příliš:) Tuto sérii po dlouhé úvaze zveřejňuji nejen zde, ale na blogu Posel světla, vždy ve stejném čase jako zde, proto se omlouvám čtenářů obou webů za duplicitu, ale takhle se velice hodnotné články skutečně dostanou k co nejširšímu publiku:)

Ráda bych tuhle sérii uvedla videem, na které jsem taky narazila na Onneině blogu:) Nevím, zda je směšné nebo smutné, ale parodie na porody z osmdesátých let je až děsivě podobná těm dnešním.
Monty Python – Smysl života – Zázrak zrození
A teď už dávám slovo Onni:)
Nevím kdy přesně mi to došlo. Bylo to někdy v loňském roce, zhruba v době, kdy jsem se začínala transformovat do nesympatické role „snažilky“, aniž bych si to ještě začala uvědomovat. Jak se z holky, která má takové trauma z dětství, že se tak moc bojí doktorů a nemocnic, že se rozhodne nikdy nemít děti, stane osoba, která po dítěti touží tak moc, až ji z toho občas hrabe? Možná je to jen pud, který nás nutí se rozmnožovat. A možná je to nutnost uvědomit si, že těhotenství a porod není žádný horor, ale něco naprosto normálního.
Tohle si uvědomit mi trvalo strašně dlouho. Porodu jsem se bála už odmalička, a určitě nejsem jediná. Bohužel generace naších matek zažila porody jaké zažila a přenáší to na nás. Nevědomky, či vědomky, těžko říct, situace jsou různé. I moje mamka, která zažila dva v podstatě naprosto pohodové porody (mě porodila jako prvorodička koncem pánevním bez kleští), na mě odmalička přenášela pocit, že porod je něco bolestivého, strašného, ale je to něco, co se musí přežít. Jakožto osoba se šílenou fobií z doktorů, jsem se jako malá bála i takových prkotin jako očkování a odběr krve. Poprvé od dětství mi brali krev snad v 17 letech, kdy jsem byla na vyšetření, ale když přišlo na věc, popadl mě můj klasický amok a záchvat, já nenarovnala ruce, a tak mě musel držet otec, sestřička a doktorka mi (ani nevím jak) vzala krev z dlaně. A už jako malé mi mamka říkala, že když si nenechám vzít krev, nebudu moci mít děti, protože v těhotenství mi musí vzít krev na vyšetření.
Další pro mě odpornou věcí byly návštěvy gynekologa. Dodnes je to pro mě naprosto potupná a neuvěřitelně nepříjemná záležitost, které se snažím vyhýbat. V neposlední řadě se mi často stávalo, když jsem viděla scénu porodu v TV, bylo mi z toho na brečení a nepomáhaly občasné komentáře, že „to tak ve skutečnosti nevypadá“. No, i tohle není pravda. Vrcholem všeho asi bylo, když jsem před pár lety narazila na Youtube na videa z porodu. Málem jsem se pozvracela.
Důvodů, proč nemít děti, jsem měla samozřejmě víc, ale strach z porodu, doprovázený občasnými nočními můrami, byl asi ten hlavní důvod. Byla jsem člověk, kterého ve třech letech drželi násilím v nemocnici a já si všechno živě pamatovala. V průbehů mnohaletých terapií mi pak došly i další věci, vylezly na povrch zahrabané vzpomínky na zneužití. Na jednu stranu jsem se sesypala, ale na druhou jsem měla konečně možnost začít s něčím pracovat.
Když jsem dospěla a poznala svého manžela, nějak to přišlo samo. Chtěla jsem si ho vzít, chtěla jsem s ním založit rodinu. Ačkoli jsem se tomu rozumově bránila nějaké dva roky, intuitivně jsem prostě po dítěti toužila. Jenomže můj strach mi nedal pokoj. Chtěla jsem dítě, ale věděla jsem, že bych nebyla schopná ho porodit. Dlouhý čas mě to trápilo, byly to takové protichůdné myšlenky, jakobych ani nevěděla, co chci. Vnitřní rozpor mě trápil do té míry, že jsem z toho začala bláznit a nemyslela na nic jiného. Začala jsem si na internetu zjišťovat, co všechno bych musela podstoupit, kdybych byla jednoho dne fakt těhotná. Jak vypadají prohlídky u gynekologa, jak často tam musím chodit, jak vypadají porodnice, jak probíhá porod. Bylo pro mě třeba naprosto nemyslitelné, abych na kontrolu ke gynekologovi chodila každý měsíc! Zhruba v té době asi se stala ona nešťasná věc s Ivanou Königsmarkovou a všude v novinách se řešily domácí porody. Tehdy jsem byla absolutně proti a souhlasila s komentářemi, že ženy, co rodí doma, upřednosťnují své vlastní pohodlí před životem dítěte. No jasně, vždyť stát se může cokoli! Dneska bych si za tyhle názory nafackovala a když je někde čtu/slyším, nechápu je a nechápu, jak jsem mohla smýšlet stejně. Ale má cesta ke zbavení se strachu z porodu tehdy ještě ani nezačala.
Prvním takovým impulsem bylo ujištění me psychiatričky, že kdybych jednoho dne byla těhotná, může mi napsat „papír na císaře“. Faktem je, že ono to vlastně moc neřešilo, ale byla to jakási první věc, která mě uklidnila. Konečně jsem se mohla začít na věc dívat víc střízlivě. Pár měsíců na to jsem zažila biochemické těhotentví, hrozně jsem si přála aby to vyšlo, přála jsem si to tak moc, že jsem z toho byla šíleně vystresovaná a těhotenství odešlo. Těch pár dnů co jsem měla druhé čárky na testech jsem si ale říkala, že pokud to výjde, porodím to mrně přirozeně. Protože ačkoli jsem tomu tehdy ještě moc nerozuměla, intuitivně jsem věděla, že císařský řez není žádné řešení a rozhodně to pro dítě není lepší. První těhotenství nevyšlo a dneska vím, že muselo trvat ještě skoro rok, abych si uvědomila to, co vím dnes.
Že se nebojím porodu, ale nemocnic. A že těhotenství a porod není nemoc.
(Těchto pár článků, které mám v plánu napsat, budou čistě subjektivního rázu, jak jsem těhotenství a porod prožívala já, jaký mám na to názor, atd. Takže ať si každý rodí jak chce ;))

14 komentáře “Od tokofobie k přirozenému porodu I.

  1. Ten odkaz, co jsi sem dala, ale není na její blog…? ale na nějakou jinou stránku. Občas se tam dívám, ale zatím jsem nečetla poslední 3 díly, ani jsem nevěděla, jestli už se dítě narodilo. Já zatím tohle neřeším ani nemám dojem, že by mi vadil běžný porod v nemocnici (protože právě od ostatních žen nemám žádné takové katastrofické zážitky)… a mám sklon obecně věci nekoplikovat a vybírat si cestu nejmenšího odporu, takže nevím, jestli nakonec budu mít energii a motivaci vyhledávat pro sebe něco "alternativního", až na to přijde.

  2. Zdravím, rozhodně nechci celou problematiku nějak zlehčovat, ale kdybych čistě teoreticky byl ženou, rozhodl bych se vždy pro porod císařským řezem (připomíná to tak běžnou operaci – téměř bezbolestnou). Nevím proč si to mnohé ženy nevyberou automaticky… že by kvůli nějakému "kouzlu" ? To snad… no nevím.

  3. [3]: protoze cisarsky rez je mnohem vic nebezpecny nez prirozeny porod – je to oprace, casto v narkoze. Zvysuje riziko krvaceni, ruptury delohy, spatne hojeni jizvy a ackoli si vetsina lido mysli opak, po cisarskem rezu je mnohem delsi rekonvalescence. Nemluve o tom, ze, ackoli uz v dnesni dobe mnohe porodnice k tomu pristupuji jinak, cisarsky rez casto znemoznuje bonding a samoprisati, nemluve o tom, ze se dite u planovaneho CS vytahuje proti jeho vuli, coz muze byt pro dite sok.

    [2]: to nezavisi na nejakych katastrofickych zkusenostech z nemocnice, ale hlavne na tom, co matka chce pro sve dite – chce mu doprat klidny prichod na svet bez rizika traumatu.

  4. [4]: Ale jo, chápu… A máš pravdu ohledně toho císařského řezu, v mnoha zemích hlavně na americkém kontinentě je to běžná volba (v ČR se to myslím nedělá, pokud pro to není nějaký zdravotní důvod), to jim nevadí, že je to o dost rizikovější?

  5. [4]: "Je to operace, často v narkóze…"
    úúú – faktem je, že snad v Číně lezou do břicha jen v akupunkturové anestezii, jinak se bez narkózy dělá ještě seppuku (populární, leč nesprávný název je "harakiri"). Vím o pár případech, kdy si doktoři na lodi nebo polární základně kuchali sami slepák před zrcadlem (a bez narkózy). V našich podmínkách se ale normálně tyhle věci dělají v narkóze.
    Problém je, že dítě může přes placentu dostat do krve anestetika, a že na děloze zůstane jizva, která může dělat potíže při dalším těhotenství. Zákrok do břicha (jakýkoli) snižuje plodnost (může dojít ke snížení pohyblivosti a průchodnosti vejcovodů) a mohou jeho následkem vzniknout srůsty pobřišnice, s nimiž postižený či postižená věští celá léta vcelku úspěšně změny počasí. Při náhlé dekompresi (letadlo, vyskočení z něj padákem apod.) mohou vyvolat prudké bolesti nebo bezvědomí.

  6. [7]: vím, že to měl být pokus o fór, ale nevyšel;) narkóza je uspání, neboli celková anestezie, ale opakem není absence anestezie, ale třeba anestezie lokální, v níž se často císařský řez provádí;)

    [2]: jenomže to je to, přirozený porod není "něco alternativního", to je jako kdyby tě nutili jíst jenom pomocí kapačky a tys řekla, že dát si rohlík s máslem je "něco alternativního" 😉

  7. [9]:: Čistě technicky: Lokální anestézie vzhledem k velikosti řezu nepřipadá moc v úvahu, spíš svodná (anestetikum do míšního kanálu). Při porodu se svodná anestezie nedělá (nebyly s tím dobré zkušenosti) a když se jeho průběh podělá směrem k nutnosti provést císaře, tak je rychlejší dát dejchnout, než napichovat páteřní kanál a čekat, až to zabere.
    U plánovaných výkonů se zase technicky dá lépe připravit ta celková anestezie, takže něco jiného bych viděl jako dost malé procento případů (třeba u pacientek se srdeční vadou apod., ale pokud by ta byla tak těžká, aby vadila při celkové narkóze, tak by pacientku asi nenechali otěhotnět).

  8. [10]: tak nejsem odborník na císařské řezy, ale několikrát jsem četla o případech, kdy matka byla "znecitlivělá" od pasu dolů, ale byla při vědomí. Že se to dělá i v komplet narkóze, to jsem nevěděla nebo jsem měla zato, že je to výjimečné;) Děkuji;)

  9. [11]: u cisarskeho rezu se pouziva jak celkova narkoza, tak spinalni anestezie, tedy od pasu dolu, a to, jakou se pouzije, je hrozne idividualni. Celkova byva casteji u akutnich cisaru, od pasu u planovanych, ale neni to vzdycky, treba se muze stat, ze spinal poradne nezabere, rodicka citi rezani, tak se ji rychle uspi, a naopak u akutniho lze dle situace domluvit spinal, kdyz chce rodicka mit ten prvni kontakt s ditetem, treba jen ocni. Je to fakt ruzne.

  10. Mé jméno je radost, jsem tady svědčit o velké kouzlo kolečka s názvem Dr. Oduma. Tento muž je opravdu skvělý kouzlo kolečko opravdu. Kontaktoval jsem tento velký muž o pomoc a jen během dvou dnů můj problém byl zcela vyřešen. Můj bývalý manžel se vrátil ke mně jen do 3 dnů mě prosit, aby ho přijmout zpátky. Nyní jsme si plně zase zpátky jako jedna rodina, všichni díky Dr. Oduma a jeho velký chrám pro obnovení, aby můj život míru. Jeho kontaktní e-mailová adresa je, odumaspelltemple0 @ gmail.comand své kontaktní číslo

    On je také specializuje na následujícím.

    1. Ten vám pomůže kouzlo otěhotnět.
    2. Ten vám pomůže cast HIV kouzlo, aby si dobře
    3. Ten vám pomůže seslat Promotion kouzlo.
    4. Ten vám pomůže cast loterie kouzlo.
    5. pravopisu štěstí.
    6. pravopisu financí.
    7. Pokud jste byli podvod předtím, on může pomoci kouzlo dostat své peníze zpět.
    8. Ten vám pomůže vyřešit svůj nízký počet spermií.
    9. Rakovina kouzlo

    A mnoho dalších .. kontaktujte jej na své soukromé e-mail a vysvětlit, co chcete, aby to pro vás ujišťuji vás, že bude pomáhat, Jeho e-mail je: odumaspelltemple0@gmail.com 237055176617

  11. ahoj jsem Christine a jsem 40 rok starý, když jsem byl 25 jsem ztratil jeden z mých
    vejcovodu a já jsem měl 2 potrat před v minulosti a udržet i
    zkoušet, ale tam bylo štěstí na své straně od té doby, občas mě a moje
    manžel bude dělat to celý den, ale ocel štěstí, dokud jsem viděl nějaké svědectví
    ONLINE ostatními ženami mají semilar případu a rozhodl jsem se obrátit ODUMA OF
    SPELL ODUMA chrám a nalijte na můj smutek a bolest na můj mail jsem poslal
    , ODUMA přece dělal čištění a řekl mi zdroj můj problém, že to bylo
    Práce temné čarodějnice řemesla, že někdo dal na mě (můj bývalý přítel), že i
    se nikdy nacházet radost v mém manželství, snížit příběh krátký ODUMA svrhl
    očistit kouzlo odstranit temné magii a pak okamžitě velmi
    příští měsíc jsem otěhotněla a chválu ODUMA a Bůh i doručena bezpečně dítě
    dvojčata, když se procházející podobném problému Apeluji na vás kontaktovat
    Prorok ODUMA na email odumaspelltemple0@gmail.com OR mu zavolat
    237055176617.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.