Dnes si od rána broukám písničku od Karla Kryla s názvem Děkuji. Považuji ji za to nejkrásnější, co Karel Kryl stvořil a to zejména kvůli moudrosti, napsané do jejích slov. Nechejte se pohladit její moudrostí, vždyť v moudrosti a laskavosti je ta největší síla a krása…
Minulé pohlazení po duši najdete na Poslu světla – tady
Text písně je pod perexem;)
Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar:
ten naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.
bych mohl věnce vázat,
děkuji, děkuji za bolest,
jež učí mne se tázat,
děkuji, děkuji za nezdar:
ten naučí mne píli,
bych mohl, bych mohl přinést dar,
byť nezbývalo síly,
děkuji, děkuji, děkuji.
Děkuji, děkuji za slabost,
jež pokoře mne učí,
pokoře, pokoře pro radost,
pokoře bez područí,
za slzy, za slzy děkuji:
ty naučí mne citu,
k živým, jež, k živým, jež žalují
a křičí po soucitu,
děkuji, děkuji, děkuji.
Pro touhu, pro touhu po kráse
děkuji za ošklivost,
děkuji za to, že utká se
láska a nevraživost,
pro sladkost, pro sladkost usnutí
děkuji za únavu,
děkuji za ohně vzplanutí
i za šumění splavu,
děkuji, děkuji, děkuji,
Děkuji, děkuji za žízeň,
jež slabost prozradila,
děkuji, děkuji za trýzeň,
jež zdokonalí díla,
za to, že, za to, že miluji,
byť strach mi srdce svíral,
beránku, děkuji,
marně jsi neumíral,
děkuji, děkuji, děkuji, děkuji, děkuji…
Nevím jak vy, ale já v té písni cítím tak nezměrnou sílu, že se mi až točí hlava:) A duši mi nehladí, spíš ji pevně chytí a letí s ní až kamsi ke hvězdné obloze, vysoko, daleko…
Text má něco do sebe, to jo.
krásna skladba, krásny text…
Ďakujem 🙂
presne tak, dekuji za tohle pohlazeni:)