Pohlazení po duši – 15. června 2010

Už tu zase dlouho nebylo pohlazení po duši a tak mě napadlo, že se s vámi podělím o to, co nedávno pohladilo mě. Jak jste si asi všimli v týdenních novinkách, Finn objevil zajímavou a úžasnou kapelu Van Canto, která zpracovává známé metalové hity tak, že nemá nástroje – hrají jen na bicí a veškeré „kytary“ apod. prostě odzpívají.
A já zjistila, že nemají nas vědomí jen metalové fláky, ale i jednu písničku, která mi hrozně připomněla dětství a můj oblíbený a milovaný film a ještě oblíbenější a milovanější knížku. Je to písnička z Ronjy, dcery loupežníka a abyste věděli, Ronja byla od prvního přečtení knihy asi v šesti letech můj velký vzor a ještě teď ve svých jednadvaceti letech bych se jí chtěla maximálně podobat. Odvážná, svobodná a silná…tak snad se mi to jednou v životě povede tak, jak bych si přála:) Zatím si tuhle bojovnou a přírodní náladu můžu přivolávat aspoň následující písní…a taky se jí nechat hladit po duši:)

Van Canto – Ronja Röwardotter

11 komentáře “Pohlazení po duši – 15. června 2010

  1. Také to byl v dětství můj oblíbený film. Především se mi líbila bezprostřední Ronja a pohádkový les, příroda, divoká řeka. Myslím, že jsem nachvíli zatoužila stát se loupežnicí (dobrodějkou) a žít v lese, ve skalách, pod širým nebem. Dodnes si stavím v lese a za chalupou různé chýše, doupata, stromové domky.

  2. Jo,jo Ronja dcera loupežníka je úžasnej film, když jsem byla malá moc se mi to líbilo, ale zhruba úřed rokem jsem objevila v levných knihách dvd s touto pohádkou a mrkla jsem na ni po víc než 10 letech. No a líbilo se mi to ještě o dost víc než dřív. Sice už jsem tak moc nebrečela jak naposledy, když koníčkovi sežrali vlci hříbátko a nebála jsem se harpijí.Ale užívala jsem si hudbu při juchání loupežníků, zkoumala kostýmy a viděla spoustu jiných věcí, které jsem si zamlada neuvědomovala. No až se mi opraví noťas, mrknu na to asi znova. Díkec za inspiraci 🙂

  3. Jako malé se mi to líbilo, teda film. Knížku jsem četla a žádné zvláštní kouzlo. Akorát, že ani s knihou, ani filmem už jsem neměla co dočinění asi deset let. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.