Nebyla jsem si jistá, jestli tuhle báseň (ehm…báseň je trochu silné slovo) vůbec zveřejnit na blogu. Zcela na rovinu přiznávám, že jsem ji psala opilá, asi ve dvě ráno, unavená, sklíčená, v depresi a za zvuku mých oblíbených X Japan.
Kousek ode mě spal neméně opilý a neméně sklíčený člověk, který se mnou prožil poslední tři pekelné týdny a jak to vypadá, nebudou to poslední týdny, které strávíme spolu. Alespoň doufám. Jenomže zkuste zkřížit meče dvou strašně podobných povah, to pak lítají jiskry a taví se kov. Ale snažíme se a hledáme k sobě cestu, s láskou, důvěrou a ochotou. Jenomže jak píšu v téhle „básni“ (fakt je to hrozná s***ka:)), ještě jsem úplně nevyhrála bitvu se svým srdcem a svou pomatenou palicí. Ale mám neochvějný pocit, že to, co se teď děje, je správné, má to tak být a cesta, kterou jsem si vybrala, ačkoli nesnadná, je ta pravá. A pevně věřím, že se nemýlím. Live, love, be, believe, jak jsem čítávala na jednom ze svých oblíbených blogů. Teď už vím, co to znamená:)
Déšť houstne stále více
A přelézání zdí je pořád těžší
Mužských je na tisíce
Každý ti na nos věší
Že jeho láska vydrží
Smutek ti hořkne v dlaních
A múza ztrácí apetit
Ztratit se, ztratit v širých pláních
A nikdy nepoznat cit
Jenom svou pavučinu lží
Umřít na vlastním hrobě
A neslíbit nikomu nic
Navěky udusit všechny city v sobě
A nemilovat nikdy víc
Už jsi se stokrát spálila
A stejně zas na kamna sáhneš
Stokrát jsi lásku ztratila
A stejně po další prahneš
Pošlapej srdce dokud bije
Nečekej na zázrak
Najdi svůj stín, který tě skryje
A přemýšlej až pak
Najdi si svoji vlastní cestu
Kde nečeká nikdo za keři
A potom, až se sama najdeš
Třeba v tvou lásku někdo uvěří
docela by mě zajímalo, který blogy máš ráda
Krásná básnička 🙂
A blog samozřejmě taky..
Květnaté. Osobně bych to pojal cyničtěji, protože emoční disonance si nic jiného než cynismus nezaslouží.
Vůbec mi nepřijde tak hrozná, jak na ní upozorňuješ na začátku
[4]: …že ? Dělá z lidí blbce… 🙂 )
4. sloka je hezky zvukomalebná… a pravdivá
[6]: (fiery eyes)
niiice…krásná báseň, nevím proč, ale básně, který byly napsány pod vlivem jsou mi nějak bližší (a ne že bych byla nějakej notorik)…působěj víc syrově, ale přece svým způsobem nádherně křehce a realisticky
U mě vítězí třetí sloka. Krásně vyslovené přání, z jehož přednesu jasně vyplývá, že je nesplnitelné…
nádhera, to vůbec není s***ka, je to skvělé přesně pravidvé a dobré… hele hola, ty by jsi se měla opíjet a psát básně častěji, tohle jě něco skvělého 😀
[10]: Jo musím souhlasit, napsat něco pod vlivem je někdy mnohem snažší, mnohem lépe vyjádříš, co cítíš a výsledné dílo je tak nějak okouzlující
Hezky..Máš úžasnej blog a design:)
Even though this poem is amazing really! Thanks for the information
Podle mého je na jakémkoliv textu nejdůležitější, když pochopíme, co se autor snaží sdělit. Tady je to dost jasné a báseň je krásná 🙂 A promiň, že si nemůžu pomoct, ale týýjo, ty posloucháš J-Rock!! Jsem absolutní šílenec na jakoukoliv asijskou hudbu (speciálně na K-POP ^^ – o čemž ostatně vypovídá moje nepříliš originální přezdívka). A mohla bych ti ještě doporučit skupinu Golden Bomber 😀
Jsi moc sebekritická, umíš nádherně vystihnout to, co cítíš. Básničky máš pěkné a o to jsou víc smutnější, když si čtenář uvědomí v jaké náladě jsi je psala. Mohu jen držet pěsti, ať se vaše situace zlepší a hlavně uklidní.
http://sardicko.blog.cz
prosím podívejte se 😀
Vůbec to nezní,že bys byla opilá:-D
Měla vyjdi psát opilá častěji 😉
Oprava: Měla ,,by jsi" psát opilá častěji 😉