Častou otázkou ve všemožných dotaznících ale i předmět konverzace bývá, zda byste raději žili ve městě nebo na vesnici. Pro mě ale neexistuje jednoznačná odpověď.
Vždycky jsem žila ve městě, vyrůstala jsem v něm, hrála si jako dítě a taky využívala jeho výhod jako dospělejší. Jako nespornou výhodu města vidím to, že je všude blízko – mám na dosah školu, lékaře, obchody… Když se chci setkat s kamarády stačí zavolat a během hodiny se můžeme sejít, nemusím se spoléhat na autobusy či jinou dopravu a složitě jí přizpůsobovat svůj život. Ještě větší výhody poskytují velkoměsta, kde je spousta míst, kam si člověk může zajít na jídlo či kávu, pořádají se tam různé kulturní akce, koncerty, přednášky, filmové festivaly. Na velkoměstech mě taky přitahoval jejich ruch, všude spousta lidí, město nikdy nespí, je pořád živé a lákavé.
Život ve městě má ale také nevýhody -všude zápach z aut, smog a prach, kousek čisté přírody aby pohledal. V noci nejsou vidět hvězdy díky pouličnímu osvětlení a lidé jsou často odtažitější a uzavřenější, každý někam spěchá, za něčím se honí a na povídání a příjemné chvíle není čas.
Od mala jsem ale taky kromě města poznávala krásy přírody – každý víkend jsme jezdili na chatu, trávila jsem čas na skautských výpravách a táborech, chodila na výlety do lesa a k vodě. Klid vesnic a samot mě přitahoval podobně jako ruch města, v noci je úplné ticho, jen zvěř se potuluje po zahradě a v lese za domem, na obloze září hvězdy a i přes den je jaksi klidno, žádný spěch. Lidé na vesnicích se lépe znají a lesy zvou k procházce, vždyť jsou jen kousek.
Za klid se ale platí – tím, že když potřebujeme k lékaři, do školy nebo do práce, musíme mnohdy dlouho cestovat a denně se přepravovat za povinnostmi i zábavou. V odlehlých vesnicích často taky není mobilní ani internetový signál a spojení se zbytkem světa je tak dost složité.
Co si tedy vybrat? Vzhledem k mé beraní povaze a zvyku na pohodlí bych si vybrala radši rušné a neustále pohyblivé město, ale vzhledem ke svému duchovnímu zaměření a lásce k přírodě zase vesnici. Ideální by byl byt ve velkoměstě, kde bych byla od podzimu do jara a domek někde na samotě od jara do podzimu. A možná to bude časem všechno jinak…
A kde byste chtěli bydlet vy?
Velkoměsto…
…nebo lesní samota?
mě vyhovuje jak to máme my…od května (nebo někdy i dubna) do září (či října) jsme na chalupě, prostě když se udělá hezky. Zbytek roku jsme ve Znojmě, pěkně v centru města, všude kousek. Moje rozpolcená duše se tím zklidňuje, jsem tam i tam. A konečně – deset minut autobusem taky není až tak moc, asi dávám přednost vesnici. Ale jenom malinko. Minimálně před Znojmem.( ale to pro mě stejně i tak zůstává městem měst)
ve velkomeste bych zit nechtela, asi bych si tam pripadala tak trochu "ztracena".. ted bydlim v takovym mensim mestecku a to mi docela vyhovuje, vse co clovek potrebuje k zivotu je blizko i ten les je da se rict za rohem:)…no ale do budoucna me me kroky povedou na vesnici, ale ta kde budu bydlet (snad) je od mesta jen kousek, takze spojuje vyhody obou…na uplne samote bych taky nechtela byt, to mozna jen tak obcas na nakej ten vikend si orazit od lidi, ale na stalo? ne dekuji, na to jsem prece jenom trochu vic spolecenska:)
Bydlela jsem v Praze,nyní bydlím v menším městě…nemám to tu ráda,ono přeci jenom Praha je Praha.Jak píšeš,ve velkoměstě má člověk vše po ruce,nikam moc nemusí chodit (ačkoliv co si budeme povídat,i když je člověk pražák,kolikrát mu to trvá i hodinu než dojde kam potřebuje,to už záleží kde bydlí)…To já cokoliv chci musím do Prahy.Je pravdou,že to nemám nikterak daleko (cca 30 minut do Prahy za jízdy autem a pak dalších 15,než se dostanu třeba na Můstek),ale i tak mě to štve.Lepší je zkrátka velkoměsto s tím,že o víkendu jede člověk ven na chatu 🙂
Bydlím na vesnici,sotva vylezu z domu,tak jsem v lese. Tudíž mám všechno,co potřebuju 🙂 A do města je to 20 minut pěšky pěkně přírodou,do Brna půl hoďky vlakem.. Takže když už zatoužím po lidech a smradu,není to nejhorší.Vlaky jezdí každou chvilku 🙂
pro "Lúmenn": Zdravím Tě Lúmenn-Veria. Obě dvě varianty mají něco zajímavého a to tedy jak větší město tak menší vesnice. Osobně bych spíše volil osamocené místo a to obzvláště v současnosti, a to proto, neboť ještě více se zaměřuji na duchovní skutečnosti (ještě více než dříve). Internet využívám jen proto, neboť je to dobrá věc pro mezinárodní a meziměstskou komunikaci s ostatními lidmi, ale osobně bych raději zůstával někde v klidném místě, kde bych měl opravdový Klid (doslova s velkým "K" jako Klid neboť takovký Klid je jenom jeden). To co nabízí tato současná kultura není opravdový klid. 🙂
Bydlím v Praze. Pravda to, že je všechno poruce, že MHD jezdí co 7 minut, obchody mají otevřeno prakticky pořád, je to hodně velká výhoda. Jenže já jakožto sociofobik a misantrop nesnášním to kvantum lidí, které denně potkávám (bydlím kousek od centra a školu mám v centru), mi neskutečně vadí. Na druhou stranu i příroda je blízko a tomu se všichni diví. I v Praze jsou lesy a údolí a neocenitelné ticho. Sice trvá tak půl hoďky, než se tam člověk dostane, ale je to tu a za to jsem ráda. Kdybych si ale mohla do budoucna vybrat, budu volit maloměsto, kde je všechno podstatné (úřady, lékaři, kino, divadlo) a okolo příroda. To by mi asi vyhovovalo nejvíc. Ještěže o víkendech často jezdíme s přítelem na vesnici, je to neskutečná úleva 🙂
Vzhledem k tomu, že jsem též vyrostla ve městě, lehce jsem zpohodlněla už od dupaček:D je to přesně jak říkáš.. do školy to mám kousek, k doktorovi 15 minut autobusem a když chci do baru, do kina, do pizzerie, trvá to přibližně stejně dlouho..
Přírodu a venkov znám z letních pobytů na chatě a.. musím podotknout, že po tydnu jsem se v těchto končinách začínala neskutečně nudit!
Zas na druhou stranu.. velkoměsto až v takovém významu asi taky není dobré nastálo. Žiju ve městě, které je sice krajským městem, ale nikterak obrovité není:) ale přiznám se, že metropole jako jsou města Soul, New York City, Madrid, Paříž, Sydnney..hrozně mě lákaj.. Navíc už nějakou dobu jsem vášnivě zamilovaná do našeho hlavního města. Na těchto velkých městech mě láká právě to, že je všude plno lidí a taky jsou – co si budeme namlouvat – tolerantnější oproti osobitým výstřelkům a cizím kulturám. Především v blízkosti centra, pokud mám mluvit konkrétně o Praze. V podnicích v nebo poblíž centra potkáte lidi všech barev a vyznání a je to úplně jedno! U nás se za černouškem nebo muslimkou každej otáčí, což mi přijde krajně trapné! A vo by teprve dělali lidé na vesnici, kdyby jim do hospody přišel afroameričan s dredama, deseti natřelenejma náušnicema všech barev a promluvil by na ně anglicky?:D snad nechci radši ani vědět:D
Moje volba zní takto: půl roku velkoměsto a dalšího půl roku menší město.. vesnice maximálně na ten tyden, nez mi to zacne lézt na mozek:D
No, tak ja jsem vyrostla na vsenici. A pamatuju si, ze jako mala jsem to tam mela opravdu rada, bylo si kde hrat, co delat, kolem plno zvirat a rodice se nemuseli bat, ze me prejede auto..
Kdyz jsem byl starsi, zacala jsem ale chapat vyhody mesta – obchody, restaurace, kultura, skola, to, ze jsem se obcas rano probudila a musela jsem se dostat na vlak v metrovych zavejich moc sranda nebyla. Ale s pribyvajicim vekem jsem pochopila jeste jednu nevyhodu vesnice – tety a drby. Navic, ziju v miste, kde kolem me bydli pulka me rodiny a obcas je to opravdu vopruz..
Takze kdyz jsem sla na vysku do Brna, byla jsem vazne rada a na pohodli jsem si hned zvykla. Presto, posledni dobou me to tahne zase zpatky.. kdyz potrebuju klid, jedu domu, jedu na kolo, nebo jen sedim pod barakem, nebo jen koukam z okna na hory.. mozna je to pribyvajicim vekem, mozna tim, ze me Brno v nekterych ohledech zklamalo.
Ale je fakt, ze porad radeji Brno, nez Prahu…
Město, čím větší, tím lepší (takže u nás připadá v úvahu jedině Praha, neb Brno nesnáším, Ostrava je existenčně zabitá a stejně to jsou, stejně jako kromě Phy všechna ostatní, taková malá-velká města…). Momentálně už nějaký čas dlím v malém městečku v horách a ne že by nebyl fajn klid, ale já jsem spíš velkoměstský typ a tady mi spousta věcí chybí. I ten smog. 🙂
Reakcia na tvoj comment na mojom blogu:
Máš úplnú pravdu, pre LaVeyových satanistov (je samozrejme viacero druhov satanizmu, tak ako je anglikánska cirkev, luteránstvo, kresťanstvo atď., no v súčasnosti sa pod pojmom moderný satanizmus chápe práve ten, ktorý vybudoval La Vey) je Satan skôr prirodzené správanie človeka, to, akí sme vo svojej podstate.
Čo bude po smrti… na to najlepšie odpovie citát zo Satanskej Biblie:
"Neexistuje žádné zářivé nebe věčné blaženosti ani žádné peklo, kde by se smažili hříšníci. Náš den útrap je právě teď! Právě teď je náš den radosti! Pravě teď máme příležitost! Zvolte si tento den, tuto hodinu, neboť žádný spasitel neexistuje!"
viac z nej si môžeš prečítať tu:
http://fear-m.wgz.cz/kniha-satanova 😉
Já bydlím ve městě,a le v takové hezké čtrvti víc od středu města, kousek je i les, takže je to taková pohodlná kombinace. Ale na vesnici se mi líbí, jak se všichni znají a je tam klid. Město je strašlivě anonymní a lidi si tady míň pomáhají.
Líbilo by se mi bydlet na vesnici.
pro "Lúmenn": Zdravím Lúmenn-Verya. Všiml jsem si že jsi se vyjadřovala o ohňové (tedy energetické) kouli a že ji skutečně dokážeš vytvořit (u mě na Olympu jsi se takto podobně vyjadřovala). Je tomu skutečně tak že dokážeš vytvořit hmotný účinek takové energetické koule například třeba i na skálu? Jen se ptám. Předem děkuji.
Lukas: hmotný účinek energetických koulí umím použít jen na člověka – zkoušeli jsme to třeba na jednom semináři. Bohužel koule co vytvořím je sice na dotek cítit teplem ale vizuálně se neprojeví – pořád se ještě mám v čem zdokonalovat:)
Já jsem vždycky chtěla bydlet buď v nějakém menším městě (třeba taková Jihlava by mi vyhovovala :-)), nebo na úplném okraji velkého města, kde bych měla hned vedle domu les, ale kino a obchody deset minut autobusem 😎
Já bydlím na vesnici a docela mi to vyhovuje. Už jsem si zvykla, že musím všude dojížděť, ale lépe jezdit do školy atd. než k přírodě :-D. Ideálná by bylo bydlet někde na okraji velkoměsta, jak říká Estel Silmarien.
Vesnice u mě nepřipadá v úvahu. Sice je tam krásná příroda na dosah, hvězdy atd., ale ta hromada pomlouvajících babek, nepřejících sousedů… s mou trpělivostí a cholerikou povahou bych je tam všechny seřvala do kuličky, kopla bych jim do plotku a počítám tak za týden by mě všichni nesnášeli. Takže mě by vyhovovalo buď anonymní velkoměsto, kde si mě nikdo nevšímá, všechny vidím poprvé a naposledy (Londýn- ach xD ), nebo samota u lesa.
[13]: pro "Lúmenn": Ahoj Lúmenn-Verya. Především děkuji za odpověď. To co jsi mi teď řekla je tedy stále přípravná fáze v učení se energetické koule. Znám ten tepelný efekt a chápu. Ovšem ta energetická koule kterou všichni potřebujeme je s účinkem především na skálu. To znamená že působí na jakoukoliv hmotu, pokud tedy není magicky chráněná ta určitá hmota. Ale děkuji za odpověď. 🙂
Já žiju od narození v malé vesničce a i když má spoustu mouch , nevyměnil bych ji ani za nic . Všechny přátele a známé mám skoro za humny ( nejdéle půl hodiny jízdy na kole po vesnicích ) a do města to je 15 minut autobusem .