Co růží jest, zváno jinak vonělo by stejně

…a totéž platí i o gothice. A o tom to všechno je.

Jak nazvat pocit, který se mi rozlévá v žilách, když sleduji hvězdné nebe a měsíc v úplňku, poslouchám vrzající písek na cestičce a stín rozbořených hradeb se blíží? Temná romantika, melancholie noci, mrazivá horečka strachu … všechny významy, které se mi vybaví, ale také dokáže shrnout jediné slovo. Gothic.
Neslyšíte, co všechno toto slovo ukrývá? Jak barbaři povykují a bouří se proti sterilnímu pořádku, který přinesla civilizace? Slyšíte užaslé vydechnutí člověka, který přišel vzdát hold obřímu žebroví katedrály a nyní ho v tiché strnulosti svírá strach z její strohosti a chladu a zároveň obdiv k dokonalosti tvarů všech záhybů a koutů, ve kterých si hrají stíny? Také vám v srdci zní hudba trubadúrů, doprovázená tichým vzdycháním z ložnice a vzápětí zkreslená bitevní vřavou? Cítí vaše srdce totéž vzrušení, které cítil romantický básník, zatímco papíru sděloval své ideální představy o temném středověku? Rozechvíváte se láskou, bolem i smutkem, když umírající labuť zazpívá svou píseň a básník, kterému došel inkoust k popisu té nádhery, otevře žílu a vlastní krví dopíše verše, jen aby krása okamžiku nebyla ztracena? Dostáváte se do extáze stejně jako mladí lidé před třiceti lety, kteří nalezli ve svých vyprahlých srdcích novou vášeň, přetékající jak pohár, naplněný vínem, krví a slzami?
Jen málo významů zachytí rozbouřená mysl natolik, aby je dokázala položit na papír! Ale nejdůležitější je čerpat z každého, nalézt půvab tajemna v první i poslední asociaci, kterou dokáže toto magické slovo vyvolat. Zvláštní je, že ono slovo „gothic“, nebo česky „gotika“, je vždy spjato s koncem něčeho starého a začátkem nové epochy. Konec říše římské díky barbarství gótů. Nový architektonický i historický směr, který mrazí svou drsností skloubenou s láskou k Bohu ještě dnes. Nová epocha v písemnictví, kdy braková literatura se na okamžik stala tou nejvyhledávanější a romance mezi hroby nebyla jen výsadou nebožtíků. Konec starých punkových odrhovaček a nalezení nového rozměru, který se doteď skrýval mezi strunami kytar. Že v tak krátké době zase slyšíme to slovo šeptat mezi lidmi není náhoda a do jisté míry za to nemohou ani módní návrháři, ani gothici samotní.
Lidé potřebují vždy něco originálního, co by si dávali za vzor obdivu…nebo pohrdání. Zatím každá myšlenka spojená s tímto slovem byla nová a do té doby skrytá jen nejhlubších šachtách podvědomí. Temná a děsivá, ale zázračná. A taková je i dnes. Vzbouření se, nalezení nové krásy tam, kde by ji nikdo nehledal, považování strachu za druh zábavy i hledání originálního a neotřelého pohledu na svět. Vše spojeno dává jediné slovo…
Gothic můžeme nazývat subkulturou, scénou či smyslem života. Ale důležité je slovo pocit, to v něm bude obsaženo vždy. Bez pocitů by nevznikly písně, knihy ani melodie, které v nás evokují význam gothiky. Bez pocitů strachu, romantiky, temnoty, poezie, vášně … a tisíců dalších, které zůstávají často zavrženy většinovou společností na dno.
Dle slov velkého básníka můžeme dávat růži tisíce jmen a přezdívek, hanlivých i lichotivých. Avšak stále to bude růže.
Gothic můžeme nazvat mnoha slovy, nadávat i pochlebovat, spílat i chválit. Ale to, co v srdcích jeho příznivců nalezneme, neovlivní žádná slova. Pocit se nezmění a plamen nezhasne. O tom nelze diskutovat, takhle to prostě je…
Na delší dobu to bude poslední článek o gothickém hnutí. Myšlenky, rozvířené jako prach, se musí usadit a bouři v komentářích je třeba nechat se vypršet. Možná do mě uhodí blesk a nebo bude vyslán exorcista, katův holomek a Mirek Dušín, aby ze mě dostali tu pravou a nediskutovatelnou pravdu. Ale ta tu celou dobu bije do očí a kdo ji pochopit nechce, připravuje se o hodně. Rubriku gothic tímto uzavírám … krásný den všem :). Lúmennka

9 komentáře “Co růží jest, zváno jinak vonělo by stejně

  1. Taky čumím do nebes, rajcuje mně středověká architektura a kdesi cosi, ale proč, proč by to mělo být jakkoli spojený s gotikou? Usurpuješ nebe pro gothiku? Nebo myslíš, že jen gothici čuměj do nebe? Ale dyť je to uplně střelený. Už byses mohla pomalu probudit ze svýho sna o krásný subkultůře. To mi připomíná: asi před dvěma roky jsem napsal článek zhruba ve smyslu že gothika je sračka – to, co jsem se dočet na tomhle blogu mi jednak dává stoprocentně za pravdu a druhak by vydalo na inspiraci k druhýmu dílu, hehehe.

  2. sakra, vždyt jsou tyhle debaty uplně zbytečný, jak už tu kdysi někdo řekl…poslouchejte hudbu, chodte na koncerty, bavte se s přáteli a tyto úvahy si nechte do šuplíku . Ne, že bych tě svým způsobem nechápal Lummen, ale takhle liješ další olej do ohně…

  3. Pro každého má to slovo jiný význam. Někdo si pod tím představí to,co tu popisuješ, někdo jiný sobotní párty plnou černě oděných lidí v oblíbeném podzemním klubu, někomu jinýmu se zase líbí jen to oblečení… každý to vnímá jinak. Většinou těmi co to vnímají jinak bývají ostatní označováni za pozéry a naopak. Nemá to smysl řešit. Neměly by se psát články typu "co je to gothic" ale články " Co je gothic PRO MĚ".

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.