Tak už je tu prosinec, dnes nám kalendář ukazuje datum druhé adventní neděle. Vánoce jsou skoro za dveřma, všude to voní cukrovím a jehličím a dokonce i já už jsem zblbla a v pokoji mi visí jmelí a suším si mandarinky, které tu krásně voní a ještě krásněji vypadají.
Pomalu dokupuju všechny dárečky, které se mi hromadí ve skříni a prostě se tak nějak těším na Vánoce. To víte, svařáček, medovinka, řízeček a bramborový salát a kopa cukroví a tak…a pak celá naše praštěná rodina, která se zase celá sejde, budeme čuchat k avivážím a sprchovým gelům, smát se dárkům, co dostali druzí a těšit se z těch vlastních, dlabat dobroty, popíjet a bavit se. Miluju Vánoce, nikoli pro jejich náboženský význam, ale hlavně pro tu lásku a pohodu, která je cítit z těhle svátků. Aspoň u nás doma to je vždycky krásné a plné smíchu a radosti:)
No ale dost předvánoční poezie, jsem se zase nějak nechala unést:)
Děje se toho mnohem víc, než jen, že přichází Vánoce – to vidí snad každý, kdo ještě nemá srdce z kamene:) Jenomže, to, co nevidíte, se děje mě. A protože to nevidíte, tak vám to povím (tak to byla opravdu hodně blbá věta, ála oslí můstek pro osly, chjo…).
Přibírám, opět! Juchechej! Překročila jsem osmačtyřicet kilo a modlím se ke všem bohům, abych na Vánoce už měla padesátku. A to teda budu mít! Taky jsem si koupila bylinky na prokrvení, protože už mě ty věčně ledové ruce jako z mrazáku začínají štvát. Gingko a žen-šen – moc dobrý čajík a zabírá, můžu jen doporučit;)
Kromě téhle světle zelené mňamky do sebe neustále liju nějaký alkohol – no ony ty vánoční trhy jsou všude a ten svařáček tak krásně voní a tak krásně hřeje…a chutnáááá! Dvakrát projdu v Brně po svoboďáku a jsem nalitá:D
Jak si to tak po sobě čtu, připadám sama sobě jako cvok:) A asi taky jsem – bo musím říct, že jsem poslední dny tak děsně šťastná a v pohodě, jak už jsem dlouho nebyla:) Ve škole se daří, hodně chodím ven s kamarády a Finnýskem a taky ten skaut mi krade docela dost času, pak jako obvykle hodně čtu, maluju mandaly a cvičím nějaké věci z jógy. Takže prostě a jasně – Lúmennka je happy. Jasně, zimní únava mě moc neopouští, dny bez světla mě zmáhají, ale není to nic strašného a i na to hnusné počasí si člověk zvykne a zas je mu dobře:) Aspoň mi není líto, že jsem často zalezlá u kompu nebo knížky, popřípadě u filmů s Finnýskem.
Mimochodem s ním je to teď taky skvělé, jsem ráda, že celá ta letní eskapáda dopadla tak jak dopadla a že nás ten rozchod spíš posílil, než rozdělil a že je to teď ještě silnější než předtím:) Holt někdy musí člověk dostat ránu do frňáku, aby si uvědomil, že ten frňák má:)
A protože poslední dobou nemám moc času na delší články a zamyšlení, občas hodím na konec nějakého článku něco, co mě zaujalo a nakoplo a to zejména u vás na blozích, na které te´d nemám tolik času jako dříve a tak to chci nějak napravit:) A dneska začnu článkem, který jsem si přečetla u Roveny – nese název Mají věřící právo zabít?. Je to úryvek z knihy o náboženství a následné zamyšlení. V knize píšou o tom, že věřící nesmí za žádnou cenu zabít – zakázán je jakýkoli způsob zabití, vražda, sebevražda, eutanázie i potrat. JENOMŽE! Cituji:
Věřící tedy musí být mezi prvními, kdo odmítají všechny způsoby zabíjení. V jednom případě je tato otázka sporná: totiž v případě války. Nelze vést válku a nezabít! Náboženství tedy zakazují veškeré války? Nikoli bezvýhradně. Uznávají totiž, že mohou existovat „spravedlivé války“. Musí však být splněny jisté podmínky: o válce musí být rozhodnuto legitimní autoritou a smí se vést jen pro dobrou věc, nejprve se musí vyčerpat všechny pokusy o mírové řešení, válka nesmí způsobit více škody než užitku a musí se v maximální míře snažit ušetřit civilní obyvatelstvo.
Válka je tedy přípustná, mě však napadla zajímavá věc. Mohu-li dobrými úmysly ospravedlnit válku a zabíjení při válce, mohu tak přece ospravedlnit vraždu, sebevraždu, potrat i tu eutanázii. Mírová řešení (tedy řešení „bez smrti“) už vyčerpám, nevidím jinou možnost, to, že někdo zemře způsobí méně škody a více užitku (v případě eutanázie a potratů to je často zjevné), legitimní autorita jsem v tomto případě většinou já sám a stejně tak já sám zvažuji, zda čin zabití dělám pro dobrou věc. A přikázání nezabiješ najednou zní jako prázdná trapná fráze. Aby jste si nemysleli, že jsem kruťák, rozhodně si nemyslím, že je to dobře;)
A ještě jednu šílenost jsem si na vás vymyslela a totiž exkurzi do minulosti, občas mám v archivu blogu nějaké „perly“, o nichž nevím často už ani já sama a vzhledem k tomu, že v době jejich napsání měl tento blog úplně jinou návštěvnost, chybí pod těmi články komentáře a tak by nebylo je trochu oprášit a probudit:)
Podzimní vánek bolestivých slov – aneb co jsem prožívala před rokem na podzim, kdy mým životem zmítaly prudké změny a bolestivé pády. Čtěte zde.
Článek napsán a zveřejněn 5.října 2008.
O lidské (ne)toleranci – zamyšlení nad tím, kde je hranice mezi buzerací a slušností, mezi omezováním a přílišnou volností a také o tom, jak to může skončit, když budeme pořád někomu něco zakazovat a snažit se přizpůsobit svět naší myšlence. Čtěte tady.
Článek napsán a zveřejněn 24.listopadu 2008.
To bude pro dnešek všechno, i když mám teď psavou. Jenomže nevím, zda vy máte čtivou a tak utíkám za Finnem, uděláme si čajíček a budeme se společně těšit na Vánoce, kdy něco velkého chystáme:)
Krásný prosincový den vám všem – Lum.
Chm, fakt diky moc za zverejneni opet clanku o (ne)toleranci a tech komentaru pod nimi.. boze..
Já mám ráda Vánoce i pro jejich náboženský význam, i pro lásku a pohodu, kkterá z nich pryští po řekách 🙂
aa, ty woe, to me tak rozcililo.. to je presne duvod, proc jsem se na tu gotiku a veci kolem ni vykaslala.. cist porad dokola to same, snazit se tem lidem vysvetlit to, ze to neni o nejakem nazoru, neni to o zadnem souhlasu ci nesouhlasu s pohledme na gotiku, snazit se tem zabednencum konecne vstepit do hlavy to, ze to neni zadne temno a deprese a korzety a metal.. ze je to jenom o tom, ze clovek ma nejakou svoji super predstavu o gotice, ve ktere se "nasel" a prijde oskliva onnea a zbori mu babovicky a on neni schopny to prijmou, ale onnea je netolerantni a neumi uznat cizi nazory.. pche.. a jeste lumenn napise clanek a v komentarich se rozebira jen onnea, protze lide samozrejme nemaji nic jineho na praci nez na netu prezentovat sve frustrace.. kdzy si jeste vzpomenu na obdobi, kdy to bylo a docela mne i napada, kdo je ta Petra, je mi na bliti.. nejhorsi ne tom je, ze se dodnes vlastne vubec nic nezmenilo.. grrr.. ja vim, ze za to nemuzes ale dokonale jsi mi tim zkazila naladu.. zly clovek.. mne jednou ten tvuj blog pripravi o nervy, fakt!:D
Zdravím. Taky mám rád vánoce ale už jenom pro tu jejich krásnou atmosféru především v televizi pochopitelně. Mám rád to uvolnění při pohádkách. Ovšem mám rád takové pohádky které mají zajímavou myšlenku.
ach ty vanoce…jsem rada, ze si je aspon nekdo uziva:)
[3]: ruzni lide nas budou castovat ruznymi privlastky, ale nejdulezitejsi je, co si o nas prece mysli ti, co nas doopravdy znaji a na jejichz nazoru nam zalezi, ne? to si nakou poznamku nake petry nekde z netu vubec neber:)
[5]: ja vim, ja vim, jen mne to proste vytocilo, kdyz jsem si vzpomnela na tu dobu no..
ale abych se (uz trochu klidnejsi) vyjadrila kclanku.. ja snad ani o Vanocich nic psat nemusim, beztak o tom melu cely rok a jak zacne prosinec, jsem uz uplne mimo a asi tim i nekomu obcas lezu na nervy :D:D
[3]: jé, promiň:( Já si ty komenty ani nečetla, teď to vidím, prosímtě nic si z toho nedělej, chápu, že tě to nasralo, ale holt seš kontroverzní osoba, musíš s tím počítat, já se o sobě občas dozvím taky pěkný věci.
Tak ještě jednou promiň, jsem husa že jsem si toho nevšimla:(
Užívej pohody, ať ti vydrží 🙂
[7]: ale prosimte, za to nemuzes.. jen ze jak se jak jsem videla jeste to datum tak jsem si vzpomnela co se v te dobe delo a jak mne ti lide privadeli k silenstvi a nastvalo mne vlastne i to, ze porad me to jeste dokaze nastvat. Ja vim jaka jsem a jake veci se o sobe obcas dozvim, vetsinou se tomu smeju, nebo si tise zanadavam a dobre, ale tady me mozna rozcililo prave i to, ze si o sobe vubec nemyslim ze jsem netolerantni (ani ted, a ani tehdy), ba naopak, ale ze lide nevidi rozdil mezi netoleranci a zdravym rozumem.. o tobe by taky treba mohl nekdo rict, ze jsi netolerantni, kvuli te nedavne pohadce o Alesovi a Bedrichovi, pritom je to blbost, to neni netolerance, to je schopnost videt realitu a ukazovat ji jinym a bojovat za ni.. no nic, jen mne to vyvedlo z miry proste..
Ať ti tohle dobré období co nejdéle vydrží 🙂
Oba zmíněné články si přečtu a ten od Roveny mě taky zaujal.
Ke článku Mají vřící právo zabít jsem se již vyjádřila n příslušném blogu…
Jinak taky se moc těším na vánoce, dostanu elektrickou kytaru :D:D No, bude to zase psina 😀
Na náměstí velkoměst mám tedy raději horkou medovinku než svařák, ale to je věc vkusu.
Užij si zimu Lúmennko 🙂