
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 526
Rok vydání: 2009 (česky), 2007 (originál)
Ani nevím, jakou to webovou stránku jsem otevřela, když na mě vykoukl podivný přebal knihy a já zaujatě četla obsah. Každopádně jsem po přečtení anotace nezaváhala a vydala se na lov do knihovny. Dlouho mi knížka ležela u postele, než jsem se k ní odhodlala – a pak jsem ji už nepustila, dokud nedošustila poslední stránka.
Zlodějka knih od australského autora se prý stala bestsellerem. A já se nedivím. Poutavé vyprávění spojuje vnímání světa dětskýma očima s nebývalou krutostí druhé světové války a do toho všeho zapojuje Smrt jako vypravěče. Tenhle koktejl vás prostě musí chytit.
Hlavní hrdinkou knihy není její vypravěčka – tedy kmotřička Smrt, ale dívka, která Smrt zaujme natolik, že se rozhodne vyprávět čtenářům její příběh. Její jméno je Liesel Memingerová a na počátku příběhu je jí devět let. Její devítileté oči jsou nuceny sledovat smrt jejího bratříčka a vzápětí i vlastní matku, jak pomalu mizí v dálce. Kvůli tomu, že je rodina chudá a trpí nacistickou perzekucí, měla se Liesel na počátku druhé světové války se svým bratrem Wernerem vydat k pěstounské rodině Hubermannových.
Když bráška po cestě podlehne vleklé nemoci, zůstane Liesel v malém domě Hubermannových zcela sama, zlomená ztrátou rodiny i tím, že zaostává ve škole za ostatními dětmi – neumí pořádně číst a psát.
Z pekla osamění ji ale vytrhne její adoptivní otec Hans a časem vzpomínka na vlastní rodinu začne blednout a Liesel se sžije s Hubermannovými i celou Himmelstrasse, ulicí, která se stala jejím novým domovem. Tím však příběh teprve začíná.
Nechci vám prozrazovat celý děj, protože právě v něm je nebývalé kouzlo knihy. Autor lstivě odhaluje střípky děje dopředu, aby k nim pak klikatými cestičkami barvitého vyprávění čtenáře dovedl a napínal ho až do samého konce. Smrt tančí na ostří své kosy a vypráví se zanícením, mluví o barvách i pocitech, zatímco nosí duše do nebe a z povzdálí sleduje osud malé Liesel, dívky, která krade knihy a jíž život ukradne vše, co milovala.
Dovolím si citovat, abyste měli představu naprosto originálního a velmi vtahujícího autorova stylu:
Chtěla jsem toho zlodějce knih tolik říct; o kráse a o krutosti. Ale copak jsem jí o tom mohla říct něco, co už sama nevěděla? Chtěla jsem jí objasnit, jak neustále přeceňuji a podceňuji lidské plemeno – že jen vzácně je dokážu prostě ocenit. Chtěla jsem se jí zeptat, jak může tatáž věc být hnusná i nádherná zároveň, a slova té věci zatracující i skvělá.
Nic z toho jsem ale nevypustila z úst.
Dokázala jsem se jen k Liesel Memingerové otočit a říct jí tu jedinou pravdu, kterou jsem si opravdu jista. Řekla jsem ji zlodějce knih, a teď ji říkám i vám.
POSLEDNÍ VZKAZ OD VAŠÍ VYPRAVĚČKY: Lidi mě děsí.
Po přečtení knihy v nočním brněnském rozjezdu jsem zůstala tiše sedět se slzami v očích a koukala jsem do prázdna. Takhle se u mě pozná opravdu skvělá kniha – že doznívá ještě dlouho po přečtení. A Zlodějka knih taková určitě je.
Knihu doporučuji všem, kteří jsou fascinováni tématy druhé světové války, ale touží po originálním, neočteném zpracování. Všem, co se dívají na svět dětskýma očima a rádi hýčkají slova na stránkách knih. Všem, co chtějí silný příběh popsaný kouzelnými slovy.
+ silný příběh, čtivě napsané, sympatičtí hrdinové
– místy trochu zdlouhavé a květnaté
Hodnocení: 9,5/10
Také jsem četla a cítila jsem se úplně stejně. 🙂
Konečne som stretla niekoho,kto si to tiež prečítal 😀 Vieš o tom, že to idú sfilmovať?
Moja najobľúbenejšia kniha zo všetkých- a to som milovník fantasy, lenže táto kniha je iná. Celý ten príbeh je výnimočný.
Autorov štýl si neviem vynachváliť. Zvyčajne nad úvodmi vzdychám a čakám až sa to rozbehne, ale tu som okamžite spadla do deja a obľúbila si všetkých naokolo.
Hlavne Smrť bola pre mňa najväčším prekvapením. To,ako mi vyzradil všetko, čo sa vlastne išlo diať- a ja som to aj tak nedokázala odložiť.
Na konci som plakala ako malá. Dovtedy ma žiadna iná kniha nerozrevala.
Proste nádhera! Odporúčam prečítať. Oplatí sa to:)
Vidím, že je to hodně populární knížka. Tím popisem mě taky chytla, takže až někdy na mě vyskočí, vím, že ji nemám odhánět.
Tohle si chci přečíst už hrozně dlouho. Když se líbila tobě, musím si ji přečíst taky.
Na túto knihu sa odhodlávam už dlhšiu dobu, no odrádza ma fakt, že ju mám len v elektronickej podobe. Musím ju dať do čítačky a z tej čítam dosť nerada, kniha je skrátka kniha 🙂