M.Moudrý: Grafomág

Autor: Martin Moudrý

Nakladatelství: Leonardo

Počet stran: 440/392

Rok vydání: 2011

Už dlouho se mi nestalo, že bych se s jednou knížkou trápila tak dlouho, konrkétně déle než měsíc. I když na čtení čas byl, prostě se mi nechtělo jejími stránkami prokousávat. Zatímco první díl této série je nabitý akcí a zajímavým příběhem a zlhtala jsem ho ve vlaku, až mi za ušima lupalo, druhý díl jsem vyměnila za vydatný spánek (také ve vlaku) a pak se nutila jej dočíst, co kdyby pointa byla nakonec zajímavá. Nebyla.

Poprvé jsem se z tolik zatracovaným Martinem Moudrým setkala díky knize Konec křížů a ta mě uchvátila svým kulhánkovským stylem a neobvyklou zápletkou. A tak když jsem na polici v knihovně viděla Grafomága, sáhla jsem po něm bez rozmýšlení.

Děj začíná v posapokalyptickém světě plném inteligentních švábů a postupně se vynořují další a další detaily tohoto hrůzného „deštivého světa“, kde autor (kniha je psána v ich formě) přežívá s kamarádem a svojí přítelkyní v bunkru v liduprázdné Ostravě, obklopen hrůzami noci a krvelačnými šváby.

Děj je z počátku nepříliš zajímavý, ale pak se situace začíná vyhrocovat a člověk se do knihy úplně ponoří. A pak najednou – bum, prásk, střih a najednou jsme někde úplně jinde, už neprší a po ulicích chodí nemrtví cikáni plní švábů. Pecka a co bude dál? Temní policisté, miloučký blonďatý klučina a záhadný Pistolník, zdá se, že tohle prostě musí mít brutální pointu!

Jenže tu autor v druhé části totálně pohřbil. První část knihy je vlastně ještě hustá, až na to, že člověk stále čeká na vysvětlení všech těch skoků mezi realitami a změny postav, pohyby z pravděpodobností a vůbec celý ten příběh z velkým P o kterém se pořád mluví. Jenže vysvětlení nastane v naprosto nevhodném okamžiku a ještě k tomu zabírá asi čtyřicet stran hutných odstavců, u kterých se vám prostě začnou klížit oči. O to hůře, že z nich stejně ani za mák nepochopíte, co se autor snažil říci. Takže celé to „čekání na godota“ je vlastně jen ztráta času nad sedmi sty stranami děje, jehož smysl a cíl nechápete.

Kniha je plná odkazů na starší Moudrého knihy, které jsem nečetla a snad proto tolik nechápu, co se snaží řici. A nebo se prostě autor tak zamotal do svého ega, že zapomněl na to, že nepíše pro sebe, ale své čtenáře. Každopádně za mě deset bodů za akci a neobvyklé kulisy, ale nula bodů za vyústění děje.