L.Snicket: Řada nešťastných příhod II.-XII.

Řada nešťastných příhod – díl II. Temné terárium až díl XIII. Konec
Autor: Lemony Snicket
Nakladatelství: Egmont
Počet stran: 208 368
Rok vydání: 2001 – 2007
Je to zvláštní umístit dvanáct knih do jednoho článku, ale obtěžovat vás po celý měsíc přidáváním jedné útlé knížečky za druhou, přičemž přečtení jedné mi zabralo kolem dvou až tří hodin, to by nebylo ono. Proto shrnu celou sérii (až na první díl, o kterém jsem již psala) v jediném článku.

Pokud by mi bylo deset, zhltala bych Ŕadu nešťastných příhod jako malinu a knihy by mě zcela pohltily. Jako skoro pětadvacetileá ženská už v knihách nevidím takový půvab, ale jako návrat do dětských let bylo jejich čtení úžasný zážitek. Jsou psány velice osobitým stylem, vtipné a napínavé, ačkoli zápletky a vyústění jsou dětské, mnohdy nesou v sobě o dost hlubší poselství.
V knize Temné terárium se osiřelí sourozenci Baudelairovi dostávají ke svému nejlepšímu opatrovníkovi, strýčkovi Montymu, herpetologovi, který děti dostane svou upřímností a láskou. Jenomže zlý hrabě Olaf tohle příjemné setkání překazí a děti zase skončí samy. Ani kniha Široké okno jim nepřinese mnoho štěstí, ačkoli je jejich ustrašená teta Josephine hodná a nabídne dětem alespoň zdání domova, hrabě Olaf, tentokrát v převlečení za námořníka, i nyní děti zbaví opatrovníka a uvrhne je do dalšího kolotoče událostí – do města Mizerov, kde se nachází Ohavná pila, na níž musí děti dřít jen za žvýkačku k obědu a poukázky. Chudák Klaus skončí zhypnotizovaný a za vším má zase prsty hrabě Olaf, sirotkům tedy nezbyde, než se vypravit o dům dál, do Prufrockovy přípravné akademie, internátní školy. V této Strohé akademii žijí v sirotčí kůlně, ale díky bohům naleznou poprvé za celou dobu blízké přátele – trojčata Quagmireova, která jsou po smrti bratra jen dvě. Bohužel hrabě Olaf ani teď nelení a v převleku za tělocvikáře unese trojčata a sirotci opět zůstanou sami.
Poprvé se ale od trojčat dozví o něčem jménem D.P., v čemž má podle všeho prsty hrabě Olaf, ale ten unese kamarády dříve, než jim stačí povědět o co jde. Nezbývá, než o tom přemýšlet a přesunout se k dalším opatrovníkům – bohatým Squalorovým. Děti objeví Nouzový výtah a na dně temné šachty svoje přátele. Než je ale stihnou zachránit, hrabě Olaf opět zaúřaduje a spolu s jejich opatrovnicí Esmé unese nebohá trojčata těsně před jejich zraky a sirotci putují o dům dál. Nyní se o ně stará celá vesnice, podle nového adopčního programu. Tahle Dědina ptactva, ano, zkratka D.P., je vážně Zpustlá vesnice a stane se v ní mnoho hrozného. Hlavně jsou sirotci obviněni z vraždy a nezbude jim, než uprchnout. Trojčata jsou od nich oddělena a odletí s Hectorem v horkovzdušném balonovém obydlí.
Baudelairovi se toulají pustinou, dokud neobjeví Zákeřnou nemocnici, v níž se ukryjí. Málem tam zemře Violet, ale nakonec děti opět prchnou – v kufru auta hraběte Olafa, který celou nemocnici zapálí. Požáry jsou vůbec jeho oblibené a tak, když děti opouštějí další útočiště – Masožravý lunapark, také ten hoří v plamenech.
Hrabě Olaf má v držení maličkou Sunny, u níž se projevují pozoruhodné kulinářské schopnosti a Violet s Klausem a objevivším se třetím trojčetem Quagmireovým se ji pokusí na Ledové stěně zachránit. Vše dopadne poměrně dobře, nebýt toho, že sourozenci opět přijdou o přítele, když se jim Quigley ztratí. Naštěstí ale objeví ponorku, patřící organizaci D.P., jejíž tajemství v horách objevili, která je zaveze až do Ponuré sluje, v níž roste nebezpečná houba, která se nedopatřením dostane do rukou hraběte Olafa a málem zabije Sunny. Děti ale utečou z jeho spárů a dostanou se do hotelu Rozuzlení, kde je čeká Předposlední utkání. Odhalují další a další tajemství organizace D.P., ale nakonec skončí i toto místo v plamenech a děti se ocitnou v Konci. Na palubě lodi plují spolu s Olafem k ostrovu, na němž se tajemství jejich života ještě víc zamotá, aby se nakonec rozběhlo úplně novým, snad již ne nešťastným směrem.
Na knížce mě trochu mrzí, že je neukončená, že ne všechna tajemství jsou vysvětlena, naopak, po dočtení zůstane spousta otázek. Tajné chodby, spojení dětí s hrabětem Olafem, otrávené šipky, nešťastná láska Lemony Snicketa a jeho role v příběhu sirotků, kam se poděla trojčata, kam se děti budou ubírat dál. Je toho hodně, co mě zajímá a co mi kniha neřekla. Hlavně kvůli těmto tajemstvím jsem ji hlatala a tak jsem nakonec byla zklamaná.
Na několik odpolední mě ale knižní série zabavila a jsem ráda, že jsem ji přečetla. Rozhodně jako odpočinkovou literaturu doporučuji:)
+ napínavé, vtipné, originální
– nedovysvětlená tajemství
Hodnocení: 7/10

3 komentáře “L.Snicket: Řada nešťastných příhod II.-XII.

  1. Na tuhle sérii si pamatuji. Jako kluk jsem se od toho nemohl odtrhnout. Bohužel jsem to nedočetl, protože v knihovně tenkrát neměli ta poslední vydání. 😀 Někdy si to budu muset znovu přečíst a dočíst nepřečtené.

    Knihy byly vždy zážitek, ale naštval mě ten film, který podle toho natočili. Nejlepší věci osekali. Jen herecký výkon Olafa byl dokonalý. 😀

  2. Knihy byly ve skutečnosti mnohem znepokojivější, než se na první pohled zdály, ale moc se mi líbily. Hrabě Olaf byl na konci děsivě lidský a přišlo mě, že ty knížky nejsou ani moc pro děti, protože tam bylo ukázáno hrozně moc lidské brutality a je to dost beznadějné.
    Nějak mě ale ty nedovysvětlené tajemství nevadily, představoval jsem si, že je Lemony Snicket zamilován do maminky sourozenců Baudelairových (a myslím si, -četl jsemt o ale už dávno-, že se tam přímo asi i objevil.)
    Určitě mě to uchvátilo. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.