Staří Keltové a moderní pohané oslavují celkem osm hlavních svátků, sabatů, během roku. O obou slunovratech, podzimní a jarní rovnodennosti a potom další čtyři mezi těmito významnými dny. V první části se podíváme na svátky, které se slaví o slunovratech a rovnodennostech. Jsou to Yule, Ostara, Midsummer a Mabon. Jistě si všimnete mnohých podobností se svátky slavenými dnes – to proto, že velkou část tradic přejali křesťané.
Yule
Kdy: zimní slunovrat
Další názvy: Midwinter, návrat slunce
Symboly: jehličnan, cesmína, věnečky, poleno do krbu
Barvy: červená, zelená a bílá
Co se slaví: Svátek slunce, které se po noci temnoty (nejdelší noc v roce) zase navrátí na zem a dny se začnou prodlužovat. Ačkoli je to nejstarší ze všech pohanských svátků, Keltové jej začali slavit až po příchodu Skandinávců. Od nich také přijali tradici Yule jako začátku nového roku. Proto některé skupiny moderních pohanů slaví Yule jako konec roku, jiní zůstávají u původní Keltské tradice a koncem roku je pro ně Samhain.
O noci slunovratu se také odehrává boj krále Cesmíny, symbolem starého roku, s Dubovým králem, symbolem nového roku. Dubový král samozřejmě vždy vyhraje a nový rok tak může přijít.
O svátku Yule se uctívá Trojná bohyně ve své panenské podobě – což také uvozuje příchod nového roku.
Jak se slaví: Jako každý sabat se i tento uctívá jídlem, tancem a ohněm. Venku je třeskutá zima a temná noc, ale uvnitř domů hoří oheň v krbu a lidé se veselí. Pozdější vánoční rozdávání dárků pochází také z této tradice – v zimě bylo nutné šetřit jídlem, kterého byl ve studených měsících nedostatek, ale o Yule se lidé naposledy dobře a vydatně najedli. Obdarovat někoho jídlem, zvlášť nějakou dobrotou, bylo tedy formou, jak vyjádřit lásku k němu a radost z oslav.
Dodnes přetrvalo: vánoční zvyky a symboly
Ostara
Kdy: jarní rovnodennost
Další názvy: Eostre, Den Paní
Symboly: vejce, rovnoramenný kříž, motýl
Barvy: pastelové
Co se slaví: Tento svátek byl v různých keltských tradicích slaven různě. Některé kmeny uctívali v tento den Boha Válečníka, který bojoval s temnotou v čase, kdy den i noc jsou stejně dlouhé, světlo však pomalu, ale jistě získává navrch. Jiné tradice uctívali Matku Zemi a pomáhali jí s probouzením. Poslední známá podoba tohoto sabatu byl počátek dvoření Boha Bohyni, které bude završeno o Beltainu pohlavním aktem.
Jak se slaví: Obvyklý tanec, jídlo a zapálené hranice jsou doplněné o pár rituálů, ty se však kmen od kmene lišily. Byl to tanec Boha Válečníka (samostatně) či tanec Boha a Bohyně (páry). Někdy také děti pomocí poklepávání hůlkou budily ze spánku Matku Zemi a přivolávaly její životodárnou sílu.
Dodnes přetrvalo: vejce jako symbol znovuzrození, regionální tradice s probouzením studánek, velikonoční zvyky, zejména škádlení dívek a chlapců
Midsummer
Kdy: Letní slunovrat
Další názvy: Litha, Feill-Sheathain
Symboly: oheň, jmelí, sluneční kotouč, ptačí pera, listy
Barvy: zelená
Co se slaví: Midsummer je oslava léta, zeleně, rostoucí úrody, života a slunce. Uctívají se sluneční bohové a bohyně (Keltové jako jedna z mála kultur měli sluneční bohyně, u většiny národů bylo slunce vždy mužského rodu. Dokonce i některá pojmenování pro slunce v jazyce Keltů byla ženského rodu.). Bohyně a Bůh zplodili na Beltaine dítě, které teď uvnitř bohyně dorůstá a její požehnání je o to silnější. Mimoto také probíhá souboj mezi Dubovým králem a králem Cesmínou, tentokrát král Cesmína vítězí a přebírá vládu. V tento den se rok překlenul do své druhé poloviny a dny se zase začínají zkracovat.
Jak se slaví: Tanec, zpěv, jídlo a ohně snad už nebudu zmiňovat. Lidé prosí Boha a Bohyni o požehnání polím a uctívána je i Aine, bohyně stád. Také se rituály a tancem uctívá slunce.
Dodnes přetrvalo: stavění májky, svatojánské ohně
Mabon
Kdy: podzimní rovnodennost
Další názvy: vinobraní, hostina Avalonu
Symboly: jablko, víno, réva, roh hojnosti, náhrobek
Barvy: oranžová, hnědočervená, kaštanová
Co se slaví: Mabon je jeden ze tří svátků sklizně, oslavuje se vinobraní a sklizeň ovoce. Hlavním symbolem Mabonu je jablko, které představuje obnovený život. Uctívala se božstva z Jiné země, Avalonu (mimochodem Avalon v překladu znamená doslova Země jablek), bohové druhé sklizně a vína Mabon a Modron a také všechna stárnoucí božstva. Tento svátek byl svátkem podzimu a uvadání, příroda se ukládala ke spánku.
Jak se slaví: Poslední svátek, který se dal uctívat venku pod širou oblohou. Zapálené ohně plápolají, všichni tančí opilí vínem. Vaří se pokrmy z jablek a hroznů. Lidé také chodili na hřbitovy a pokládali jablka na náhrobky. Jednak bylo jablko obětí pro bohy a sidhe z Avalonu, jedna vyjadřovalo to, že živí na mrtvé stále nezapomněli a touží se s nimi setkat.
Dodnes přetrvalo: dožínky, regionální akce jako hody, vinobraní, svátky piva, slivovice; většina zvyků na dušičky také pochází z Mabonu a ne ze Samhainu (Helloweenu)
Na blogu již byly zveřejněny články o keltskch svátcích, ale nebyla jsem jejich autorem. A protože převzaté články nemám ráda, napsala jsem si svlj vlastní. Ačkoli toto téma úzce nesouvisí s magií, přesto ho zvěřejňuji v rubrice magická teorie – je nejvhodnější.
Mabon se mi líbí, obzvlášť barvy, jsou mé nejoblíbenější. A Zemi jablek bych klidně navštívila:o)
Pokud se ti líbí pagan folk , tak si poslechni tuhle písnčku:http://www.youtube.com/watch?v=xZ7osoZZsRk
Jmenuje se taky Mabon…=)
Pěkně napsáno ale moc z pohledu Electické Wicci jinak Alban Elved(Mabon) to jsem se narodil 🙂
Lord Ruis: čerpala jsem z knihy Keltské mýty a magie od McCoyové, jestli existuje i jiný styl wiccy a pohledu na tradice tak se ráda nechám inspirovat:)
u většiny jsem věděla ty druhé názvy jako vinobraní, ale nevěděla jsem co to znamená a vůbec ne že je to Keltský svátek…ten Mabon je zajímavý