Proč ti pitomci na východě válčí kvůli náboženství? Proč odmítáš černochy jen proto, že jsou černí? Proč se nebaví ta bohatá blondýnka s tím chudým intelektuálem, když je tak fajn?
Nenávidíte stejně jako já ten pocit nespravedlnosti a diskriminace? Kladete si stejné otázky? Ale napadlo vás někdy, že jste stejní? I já jsem, ačkoli tento pocit se snažím zaplašit právě kritikou druhých. Stejně jako další a další mé špatné vlastnosti.
Je jednoduché zadívat se do zrcadla a vidět jen svou tvář. Ale zkuste se někdy zahledět hlouběji a podívejte se až na dno té špinavé kobky, kde leží věc jménem duše. Vidíte jak se svíjí ve světle poznání? Bolí to, ale vědění vždycky bolí.
Přiznávám se – jsem sobecká, egoistická, vypočítavá, líná, vztahovačná, panovačná, protivná a lakomá. Ale už nejsem zbabělá – podívala jsem se do svého nitra a i když toto procitnutí z krásného snu jménem „sebeláska“ je hodně drastické, pomůže. Kdyby každý udělal totéž a nakopl se ke krokům k lepšímu já, zkusil zamést tu špínu v hloubi sebe sama a namísto skrčeného uzlíku vychoval statného reka, pak by se na světě žilo mnohem lépe.
Ale jak může někdo chtít po lidech takovou oběť? Jediné co mohu říct, je: začala jsem u sebe. Co uděláte vy, už je jen na vás.
Málokdo by měl odvahu přiznat se k tomu, že je ve skutečnousti úplně stejnej jako ti ostatní, zlí, egoističtí lidi…. Já už sem na to sice taky přišla, ale asi bych neměla odvahu to někde prezentovat…
Fakt tě obdivuju 🙂