Namátkou jsem projela pár článků na téma týdne a koukala jsem se, co si milí blogeři (ve valné většině případů tedy spíš blogerky) přejí k Vánocům. Občas jsem se pro sebe usmívala a uvědomovala si, kolik těm holkám je a co jsem chtěla v jejich věku. Tričko s Hannou Montanou a povlečení s Justinem Bobrem to sice nebylo, ale taky jsem si v patnácti myslela na nový mobil, oblečení, počítačové hry a podobné hovadiny. A pak knihy, samozřejmě, kopce knížek, to se nezměnilo dodnes.
Ovšem, letos jich tolik nebude, všichni šetří a naše rodina není tak úplně výjimkou, takže jsme si se ségrou vydupaly tak akorát novou tiskárnu, kterou po té staré, odejivší (to asi nebude správný tvar…) do věčných lovišť, už fakt nutně potřebujeme. A pak taky zásobu čoček na příštího půl roku. Prostě nechutně praktické dárky pro dospělé…:(
Možná bych radši měla ten hrad z lega a knížku pro děti, co vydává zvuky když se mačká. A milion deskovek, autodráhu a oooobrovského plyšového medvěda do mé sbírky obrovských plyšových medvědů, která čítá ubohé čtyři kusy a jak jste si povšimli, počet „o“ u nich taky není závratný:(. Ale plyšáčci nebudou, lego taky ne, protože Lúmennka už je moc velká na hračky a tak mi zbývá jen sedět u mísy s cukrovím, koukat z okna na padající vločky a přemýšlet o ideálním světě s ideálními dárky. Co by to bylo? To jsem poskládala do veršů, za jejichž absolutní nevybroušenost se předem omlouvám. Není to báseň v pravém slova smyslu, jsou to jen myšlenky poskládáné do rýmů, aby se lépe četly v předvánočním čase:) Ať se líbí a ať se díky nim na Vánoce těšíte ještě víc:)
K Vánocům si přeju hlavně hodně lásky,
aby ji všichni rozdávali.
A když už vrásky
tak aby byly od smíchu.
A hlasy všech zlých a hloupých lidí aby zněly potichu,
aby se ty šťastné lépe slyšet daly.
Prosím, nadělte mi taky zdraví
a nejen mě, i všem, co churaví.
A aby všichni lidi byli hraví,
a dospělí, aby neříkali, že je nebaví,
hrát si s dětmi, stavět z lega hrady,
smát se blbostem a přiznat, že si občas neví rady.
K Vánocům se hodně objímejte
a když už chcete řvát, tak jenom na lesy.
Dokud je čas, tak se ptejte,
na to, co nevíte a na to, co maj lidi rádi,
a potom jim to dejte.
Kašlete na peníze, na zdání noblesy
a buďte pořád dětmi, pořád v duši mladí.
K Vánocům si přeju, aby to tak bylo.
K Vánocům mi dejte trošku naděje.
Chci aby každé srdce pro lásku jen bilo
a i když se tak občas neděje,
vím, že každý v hloubi duše lásku chce.
Tak ji rozdávejte…vždyť jsou Vánoce.
Mě se to líbí, krásné verše.
Já si přeji vodní želvu
Perfektní básnička, zvedla mi náladu:D já si přeju notebook, ale především také šťastné a klidné svátky plné odpočinku:)
hezky řečeno. je to tak, také jsem dříve chtěla tolik blbosti a toho všeho, ale povlečení s Justinem bych si fakt nekoupila 😀 Teď jsem si vybrala pár maličkostí. A Básnička se ti povedla 😉
no jo no….lidi chtějí většinou kraviny 🙂 ale tu mačkací knížku pro děti bych brala 😀 zrovna dnes jsem si tak pěkně, a podle našich tak dementně vytáhla to puzzle s Krtečkem…XD
to je asi nejkrásnější přání, co jsem kdy slyšel
Nádherná básnička, zvlášť posledí verš. 😀
moc pekny prani, kez by se ti splnilo:) jinak sem na tom stejne, knizky a hracky bych brala po tunach:D
No já bohužel většinu dárků co dostanu vím, a to mám na Vánocích nejradši překvapení, tak snad mě ale přece jen někdo překvapí…:) btv…pěkná báseň 🙂
Máš fakticky talent 🙂
Hneď je člověku líp tak láskou prolité básne číst :). Láska je velmi důležitá věc a na Vánoce by ji mělo být všude plno. Totiž nezáleží na množství drahejch dárků pod stromečkem, ale na tom jak se lidí cítí, v harmonii u rodinného krbu s vědomím že jsme doma a se svými nejdrahšími 🙂