Objeveny miliony let staré pozůstatky civilizace

Publikováno Od LumennKategorie:putování za záhadami...
Jedna fascinující zpráva proběhla před měsícem českými médii, před rokem pak podobnou úžasnou novinku přinesla média světová. O co jde?
Ve fosilních materiálech, jednou to bylo uhlí, podruhé vulkanický materiál, byly objeveny kovové součástky, které nemohou být ničím jiným, než uměle vyrobenými ozubenými kolečky. Oba tyto nálezy byly učiněny v Rusku, jeden na kamčatce a druhý ve Vladivostoku, což není tak daleko od sebe a mohlo by to znamenat přítomnost dávné, miliony let zaniklé civilizace. Předků lidí? Mimozemšťanů? Nebo snad nějakého druhu inteligentních dinosaurů? Zní to bláznivě? Kdyby naše civilizace nyní zanikla, za 300 milionů let se všechno obrátí v prach a ani radioaktivní palivo se již nezachová. Jen pár kousků, uleželých v usazeninách, promluví o naší době a možná archelogové budoucnosti také ohrnou nos…
První případ se stal loni v březnu. Archeolové z univerzity ze Saint Petěrsburgu objevili ve vulkanických usazeninách na Kamčatce podivný objekt. Po bližším prozkoumání se ukázalo, že jde o kovový stroj poměrně složité konstrukce. Konzervovaný v kusu skály, složený ze stovek ozubených koleček a starý…400 milionů let!
Jak je to možné? Vědci se neodvažují spekulovat. Jediným rozumným a částečně vědeckým vysvětlením je fakt, že tento předmět zde zůstal po návštěvě některé z mimozemských, mnohem vyvinutějších, civilizací. Podle materiálu i tvaru se nemůže jdnat o náhodou vzniklý přírodní objekt, vše do sebe pravidelně zapadá. A o určení stáří také není pochyb, jak jinak by se tento kus přístroje dostal do miliony let staré skály? Možná je celá historie napsaná chybně…
Takhle vypadá patrně nejstarší stroj na planetě – vyrobený před téměř půl miliardou let.
O pár měsíců později, v lednu letošního roku, chce obyčejný muž z Vladivostoku zahnat sibiřskou zimu a roztopí si v kamnech. Jaké je jeho překvapení, když v kusu uhlí najde zaklesnutý podivný předmět. Naštěstí není ignorant a nehodí jej do kamen, ale odnese svůj nález vědcům.
Ti jsou šokováni. Uhlí je 300 milionů let staré a předmět je v něm uvězněn takovým způsobem, že nemůže být pochyb – pochází ze stejné doby!
Cituji zdroj: Když geologové opatrně rozbili kousek uhlí, objevili lehkou a měkkou součástku o délce 7 cm ze slitiny hliníku (98%) a hořčíku. Na jednu stranu, je čistý hliník v přírodě vzácností, proto učinili vědci předpoklad, že jde o uměle vyrobený předmět. Na druhou stranu, dovolila neobvyklá slitina vysvětlit zachovalost nálezu. Čistý hliník se totiž pokrývá pevným povlakem oxidů, což brání korozi. V důsledku odolá slitina s takovým obsahem hliníku vysokému tlaku, extremním teplotám a agresivnímu životnímu prostředí.
Díky prozkoumání meteoritů zjistila věda existenci mimozemského hliníku 26, který se rozpadává na hořčík 26. Přítomnost dvouprocentního hořčíku v slitině může svědčit právě o kosmickém původu předmětu. Avšak pro potvrzení této hypotézy je třeba vykonat řadu dodatečných výzkumů.
To ale není všechno. Tento krásný předmět nejenže je vyrobený z neobvyklého materiálu, jedná se ale také o pravidelně upravenou ozubenou tyč se šesti zuby se stejným rozestupem i velikostí. Přírodní původ je tak téměř vyloučen.Navíc je podle velikosti zubů patrné, že byla tyč součástí složitého mechanismu.
Kde se ale u všech bohů vzala v 300 milionů let starém uhlí?


Kdybyste při topení objevili něco podobného, prosím, neházejte to v zájmu vědy do kamen:)


Pravidelné zuby neznámého stroje v 300 milionů let starém kuse uhlí…

Je to hříčka přírody? Zkouší nás Bůh? Byli dinosauři inteligentní? Přiletěli mimozešťané a tohle jim vypadlo? Nebo to tady nechali schválně? A co když je lidstvo starší, než si myslíme? Nebo celá historie planety probíhala jinak?
Tolik otázek a žádná odpověď. Já věřím, že jsme teprve na počátku poznávání naší planety – vždyť našim předkům trvalo tisíce let, než vynalezli kolo a my si myslíme, že když máme počítače a vesmírné rakety, že taky máme patent na rozum. A při tom nám možná nad hlavami létají mnohokrát vyspělejší bytosti a chechtají se, až se za zelená bříška popadají. Jsem jenom mrknutí oka v dlouhém životě vesmíru. A nevíme vlastně vůbec nic…