
Jsem ráda, že si dnes žurnalisté dávají tu práci a analyzují, počítají a zjišťují si fakta. Protože v době internetu není tak těžké strávit odpoledne čísly a statistikami a na konci rozptýlit pochyby. Tento přístup mám moc ráda a jsem potěšena, že jej aplikuje moje nejoblíbenější rádio – Český rozhlas. Kompletní analýzu čtěte zde.
Prý to řekl Goebbels (a mnohokrát to bylo zpochybněno), ale já tento citát také velmi ráda používám. Zní – stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Takže když budete pořád lidem lít do hlavy, že vejška je na prd a mít výúčňák znamená automaticky práci a zázemí, oni tomu začnou věřit. Taky začnou věřit tomu, že nemá smysl chodit na humanitní obory, že religionisti a sociologové chcípají hladem, zatímco být inženýr, to je jiná. A je úplně fuk, že to vůbec není pravda! Už se mi stalo, že jsem se na toto téma bavila s člověkem, který mi řekl, že moje data jsou moc pekná věc, ale že on dobře ví, že mít vysokou je dneska k ho**u a měl se radši vyučit. Na druhou stranu, pokud je vysokoškolák schopen takto uvažovat, tak má asi pravdu.
Ale konečně k číslům. Jsou úplně jednoduchá a vypadají takto (zdroj):
-
základní škola + střední odborná škola: 33,4 % nezaměstnaných absolventů
-
základní škola + gymnázium + bakalář: 14,5 % nezaměstnaných absolventů
-
základní škola + gymnázium + bakalář + magistr: 25,4 % nezaměstnaných absolventů
Mít vysokou školu je prostě pro získání zaměstnání lepší. Tečka. Není co řešit. Jestli je to práce kvalitní, zajímavá a naplňující, o tom statistika nic říci nedokáže, ale čísla jsou čísla. Pojďme dále.
Copak nám úřad práce poví o „zbytečných humanitních oborech“?
humanitní a společenské vědy: 5% nezaměstnaných absolventů
pedagogika učitelství a sociální péče: 4,8% nezaměstnaných absolventů
technické vědy: 4,6% nezaměstnaných absolventů
ekonomické vědy: 5,2% nezaměstnaných absolventů
právní vědy: 4,6% nezaměstnaných absolventů
Badum tsss. Je o něco malilinko lepčejší být technikem, než učitelem nebo antopologem, ale to necelé půlprocento je na hranici statistické chyby.
Komu to nestačí tak dále. Uznávám, že mýtus, že „být umělcem je dneska dost blbej nápad, to tě neuživí“ se na pravdě evidentně zakládá. Dokazuje to 37,5% nezaměstnaných absolventů Akademie výtvarných umění v Praze. Už vidím ty mraky akademických malířů, jak jsou registrovaní na pracáku a na účet rodičů malují v podkrovním ateliéru a doufají ve věčnou slávu na zdech známých galerií. Tohle se asi nezměnilo za celá staletí:)
Ale dále už jsou čísla trochu míň poplatná soudobým předsudkům.
polytechnika v Jihlavě:21% nezaměstnaných absolventů
technika v Budějovicích:18% nezaměstnaných absolventů
báňská technická v Ostravě: 11,9% nezaměstnaných absolventů
VUT Brno: 8,5% nezaměstnaných absolventů
Univerzita Palackého v Olomouci – fakulta filozofická: 8,5% nezaměstnaných absolventů
Masarykova univerzita v Brně – fakulta sociálních studií: 8% nezaměstnaných absolventů
JAMU Brno: 6,1% nezaměstnaných absolventů
ČVUT Praha: 4,6% nezaměstnaných absolventů
Univerzita Karlova Praha – teologická fakulta: 4,4% nezaměstnaných absolventů
Koho to zajímá, tak nejméně nezaměstnaných ze státních škol je mezi herci z AMU, kolem jednoho procenta:)
Takže – nenechte se zmanipulovat hloupými předsudky:) Tohle to jsou fakta. Další mediální lež roztříštěna v prach. Příjemné študýrování:)
A ještě jednou připomínám – všechna data pochází odsud
Nahovno blog!
Tyhle statistiky jsou k ničemu.
Nic nevypovídají o tom, zda pracuješ v oboru, který jsi studoval.
Nic nevypovídají o tom, za kolik pracuješ.
Nic nevypovídají o tom, zda-li chceš pracovat.
Nic nevypovídají o tom, kolik remeslníků pracuje ještě v důchodovém věku, neboť není nikdo, kdo by je nahradil…
No právě mohou dělat úplně cokoliv, mekáč, sklad a jinou nenaplňující práci…
No což, vážně by mě zajímalo na co je většina oborů třeba na Masarykově univerzitě a jak ti tenhle zbytečný obor pomůže na pracovním trhu.
No a taky spousta ženskejch jde po škole na mateřskou a pak jsou ženy v domácnosti atd.
Myslím si, že jakékoliv vzdělání má smysl, důležité jsou motivy a vytrvalost. Proto se mi líbí výrok Billa Benneta: "Práce není to, čím si vyděláváme na život, ale co děláme se životem."
[2]: určitě by se taková data dala taky dát dohromady – jinak samozřejmě že je statistika nepřesná, to píšu už na začátku, ale jisté vodítko tam evidentně je.
A vůbec nevíš, kolik lidí je zaměstnáno v "šedé" ekonomice.
A ani z těch čísel není vidět trend, jsou příliš statická.
Např. v Anglii je člověk se stupněm magistr už přestudovaný, podniky ho nechtějí.
Fakta z našeho ročníku humanitního oboru. Dostudovalo nás kolem 30. V oboru nás zůstalo 5. Vysokoškolský titul pro výkon své profese ze zákona potřebují 2.
Vím, že i statistická data můžou podat zkreslený výsledek, avšak článek mne velice potěšil!
Také několik let slýchám něco ve smyslu, že mít VŠ je na obtíž, že mě s ní těžko zaměstnají (týkalo se to většinou práce v továrně u pásu, ve skladech apod., ale přiznám se, že pracovat chci jinde…).
V mnou studovaném oboru je to přesně naopak – magistr je dnes samozřejmostí + praxe a další znalosti… A celkem se bojím, kdy začnou chtít jako samozřejmost mít PhD.
Na samostatný článek by vydalo boření mýtu o tom, co se vlastně na Filozofické fakultě studuje. (Ne, opravdu z ní nevychází jen filozofové…)
[6]: To je zajímavé o té Anglii. Nevím to jistě, ale britský školský systém by měl být odlišný v této věci: u nás je bakalářské a magisterské studium více kompaktní (jako když byly dříve pětileté magisterské obory), zatímco ve VB jsou mezi těmito dvěma stupni velké rozdíly ve způsobu studia, jejich magisterské se prý více podobá našemu doktorátu.
Jestliže je tomu opravdu tak, jak píši, tak to bude asi důvod, proč Angličané magistry odmítají.
Víte o tom více?
[8]: Možná to přeháním s tou samozřejmostí magisterského vzdělání, ale co čtu požadavky při výběrových řízeních, bakalář je tam opravdu výjimečně.
Jestli clovek pracuje ve vystudovanem oboru je uplne fuk. To, ze jsi neco studoval nezamena, ze v tom oboru musis zustat dalsich 30 let. Ja treba prisla az ve ctvrtaku na vysce, ze bych chtela delat neco uplne jineho. Po skole jsemv oboru vlastne vubec nedelala, ale vzhledem k tomu, ze mam statnice z jazyka, castecne jsem to vyuzivala u prekladu a tlumocnicstvi. Ted jsem na materske a obcas me napada, ze bych klidne delala prodavacku v hrackarstvi
Tohle je celkem typicky cesky pristup, vystudovat nejaky obor a delat az do duchodu porad stejnou praci, pritom prace samotna muze rozsirovat obory…
Ale s temi sikovnymi vyucenymi remeslniky… Jo, v moji byvale prai jsme jich meli plno ve skladu. Jedine co umeli bylo stezovat si, jak maji tezkou praci za minimalni mzdu, kdezto my vysokoskolaci akorat sedime u kompu a dostavame mnohem vyssi plat za nic. Pritom mezi nimi byla i zena, ktera je vyucena sklarka, nekolik let pracovala pri dekoraci skla.
Jenom bych doplnila, že AMU rozhodně nejsou jenom herci, ale i všechny ostatní divadelní a filmařské profese a celá HAMU – takže smečka muzikantů.
Dvě státní umělecké školy na opačných koncích žebříčku ukazujou, že být umělcem asi není tak špatný nápad, jen záleží, který umění si člověk vybere no.
No, já nevím jestli humanitní jsou na hovno, ale třeba taková filozofie ať už dostudovaná nebo nedostudovaná, vám to místo (samozřejmě administrativa) z 90% zajistí
No, on se tento mýtus snaží vyvrátit mýtus, který vznikl v devadesátých letech, že bez vysoké školy nejsi nic a že ti technické obory budou k ničemu (což taky není pravda). Nakonec se z toho stal mišmaš průšvihů, protože s technickým oborem nebo učňákem (neházím do jednoho pytle) se tu stejně moc neuplatníš. Vyuka bývá nekvalitní- absolventi strojírenských škol neumí počítat bez počítače a ohledně učebních oborů, které se týkají stavařiny ti mladí jezdí akorát po obchodech se stavařskými součástkami, protože neumí to prkno ořezat sami.
Je to hodně těžké, vůbec se neřeší to, co tomu člověku jde nebo nejde a neučí se to pořádně. Znám případy, kdy na různé technické svízele ve fabrikách museli volat staré zaměstnance (mistry) v důchodě aby jim to přišli spočítat na papíře a opravit. Zajímá mě, co budou dělat až tu ti lidé jednou nebudou. Technický obor z toho co vím a co se děje kolem mně, nevidím jako stabilní uplatnění. Ale to jsou jen mé pohnutky mysli.