Když jsem byla malá, měla jsem pocit, že jednotlivé Vánoční svátky od sebe dělí nekonečně široká propast času, delší než vzdálenosti mezi hvězdami na opačných koncích galaxie, která je navíc (samozřejmě naschvál) naplněná nekonečnou nudou v podobě školní docházky, dojídání porcí a čištění zubů dvakrát deně.Teď už jsem velká a mám dojem, že jedny Vánoce vlastně kontinuálně navazují na druhé. Mezi tím se sice odehrává nějaké zmatené intermezzo, které ale prosviští kolem tam neskutečně rychle, že během něj nemá vlastně ani smysl uklízet ozdoby ze skříně a sundávat blikací světýlka z oken. A abych tuto domněnku potvrdila, zapomněla jsem loni v zimě sundat svítící hvězdičky z oken v chodbě v přízemí a všimla si toho asi až v květnu. Nu a protože květen, to už je do Vánoc jen chvilka, nechala jsem je tam. A jak se to teď o adventu hodí! 😀
Jak říkám – mám dojem, že Vánoce byly včera. Ta vůně svařáku na náměstí a křupání centimetrového brněnského pokusu o sněhovou pokrývku pod nohama. To už je to vážně rok? A kam se poděl všechen ten čas mezitím?
No nezním já jako správná stará bába? Snad už na to mám s děsivě se blížícím datem třicátých narozenin nárok 😀 Inu jsem prostě velká holka. A velký holky dělají takový věci jako pečení cukroví – i to jsem zvládla. Abych si u toho nepřipadala tak dospěle, aspoň jsem válela těsto a plnila plechy ve stejném okamžiku, kdy jsme s partou kamarádů hráli dračák.
Velký holky taky o adventu zběsile pobíhají a nic nestíhají. I to se zadařilo, neboť jsem poslední týden strávila od rána do večera se svým stánkem na adventních trzích a domů se plazila pomalu po čtyřech za doprovodu nepřetržitého otravného zvuku samohrajkových koled, které v mých ušních bubíncích zněly i ve spaní.
Takhle se tváří člověk, kterého po týdnu vyrábění a chystání čeká další týden prodávání.
Ale když pak dílo vašich rukou vypadá takhle, hnedka máte pocit dobře odvedené práce 🙂
Takže všichni si díky mě mohly obstarat dárečky, pročež já nemám zatím ani zbla nadílky. Teda takové malé zblíčko by se tam našlo – veškeré dárky, které se mi zatím podařilo obstarat, jsem totiž pořídila u dvou sousedních stánků. Takhle se vyhýbá vánočnímu stresu, přátelé 🙂
Takže vlastně mám napečeno, barák vyzdobený, purpura na plotně, dárky taky nějaké a to všechno jen tak jaksi mimochodem. I stromek jsme sbalili první, co nám padl pod ruku cestou z práce a ještě je (opět jen tak mimochodem) čupr dupr ekologický v květináči. Čistě a pouze proto, že se ukázal být nejlevnějším a na dražší jsme neměli 😀
Díky tomu odpadl i stres s hledáním stojánku a následným osekáváním kmínku, které loni zabralo muži asi hodinu, protože k tomu používal jediný jakž takž přijatelný nástroj, který jsme doma měli, a totiž skoro tupou mačetu. Letos byla instalace i zdobení stromečku otázkou chvilinky – stojan netřeba a stromeček je tak mrňavý, že na něj vlastně stačilo jen hodit hrst ozdob a ty, co se neuchytily, následně zamést z podlahy. K tom perníček vlastní výroby (na změknutí do Vánoc čekají jen srabi, křup křup) a tradiční metalové koledy – a Vánoce mohou přijít.
A jak si vychutnáváte advent vy?:)
Také mi připadá, že čas letí čím dál ry hokeji..
Tím rychleji.. Pozor na přepisovani
Moje tradiční metalové vánoční písně jsou mimo jiné tyhle 🙂 https://www.youtube.com/playlist?list=PLbf9eIP8MmCcwr9liLWMQrcIlkp-dooni
Dárky pro naše mám nakoupené, ještě vymýšlím pro zbytek rodiny.
Na víkend dojel přítel.
Punč s partou kamarádů na Vánočních trzích.
Já zas přemýšlel o nějakých funky koledách, s mojí novou kapelou What the Funk už bysme to chtěli rozjet 😀
No třeba tohle
https://www.youtube.com/watch?v=2qKHbQ1F18o
Mě by celkem zajímaly ty tradiční metalové koledy, hele 😀
Teď teprve začínám uvažovat o tom, že budou Vánoce; rád se třeba procházím po předvánoční Praze a kochám se atmosférou. Ale o to déle se mnou pak zůstává vánoční stromeček: Ozdobený je většinou tak do února, pak sundám ozdoby a stromek je se mnou až do léta a na podzim s ním rituálně poprvé zatopím v krbu. Takže Vánoce opravdu frčí jedny za druhými :-).
Nám se jednou stalo, že stromek vydržel až do Velikonoc, jaká byla zima. Paradoxně na ty Velikonoce bylo víc sněhu, než na Vánoce. Mamka ho ozdobila vajíčkem a nápisem "Veselé Velikonoce" 😀
Líbí se mi idea stromku v květináči. Vždycky mi bylo líto stromečku, když už po třech týdnech opadávalo jehličí. A rodiče ho tak fantasticky vyzdobili, jenomže byl to jeho poslední "pochod".
Stačilo tak málo, kdyby donesli domů, jeden z těch, které mají venku v květináči stejně celoročně. Nazdobený stromek venku se mi velice líbí. Je jako překrásná nevěsta, která je pořád krásná a pořád živá. Když už jsme u toho, tady na obrázku vypadá Lumenn tak, že si s manželem z oka vypadli. Roztomilé. Našli se, byl to zázrak. Hezký, fakt hezky jim to ladí. Světla mám taky celoročně ve světelných řetazech, jen je zapnout a rozjet barevnou hudbu. Napájení je nezávisle na čemkoliv krátkodobém..
Hodně štěstí, zdraví lásky a pohody všem.https://www.youtube.com/watch?v=yvGaqKm5VsM
Krásný vánoční článek.
Já se teda přiznám, že bych Vánoce uvítala tak jednou za tři roky – tím, jak s tím obchody začínají už od září mi přijde, že jsou příliš často a až mě to otravuje. Být méně často, jsou cennějši a jsem na ně natěšenější.
Tento rok nastaly ty mé nálady, kdy si je užívám už od konce listopadu, takže je velice příjemné číst články, jako je tento.
Takže přeju krásné Vánoce! 🙂
A taky máme stromek v květináči. Jsem z toho nadšená, že neskončí v lednu mrtvý u popelnice. 🙂
[10]: Zdravím. Kdybyste k oněm dnům přistupovala jako k "svátkům vnitřních hodnot", ostatní věci, jako nastiňované povrchnosti typu obchody atd., by šly mimo Vás. Neštěstím je právě onen směr upřednostňující a ženoucí se za povrchnostmi, kterým se společnost ubírá. Pak se lidi až zbytečně stresují a jak pozoruji i na sociální sítích, některým (a není jich málo) se dokonce samotné Vánoce vysloveně hnusí. A já se jim ani nedivím (při tom jejich životním stylu?).
Ale ať tak či onak, mějme všichni příjemné a v některých případech i nebolestivé vánoční svátky.
Já vánoce beru jako krásný svátek a nějak se snažím ignorovat tu přehnanou komerci a nábožsnký podtext. Jde mi hlavně o to být s rodinou a potěšit je.
[12]: Proč ne? Každý to máme holt jinak. Já zase vyrůstal v době, kdy se nám snažili ve škole ten "náboženský podtext" zatajit nebo pokud možno očernit jako přežitek z dob feudalismu. Naše soudružka třídní v tom byla kovaná. Vzpomínám jak se měli přihlásit ti, kteří o Vánocích chodí na půlnoční mši. Přihlásili jsme se jen tři, možná nás ve skutečnosti bylo víc, ale někteří byli od rodičů poučeni, že ve škole si mají dávat pozor. My tři, kteří jsme se přiznali jsme byli následně zesměšněni před zbytkem třídy, že pěstujeme úchylku starých pověrčivých babek. I takové jsou vzpomínky na Vánoce. Dnes se snažím Vánoce spojit s rozjímáním o tajemství narození našeho Spasitele, ale chápu a respektuji, že každého oslovuje něco jiného.
[13]: Třeba v kostele, kam chodím já (luterském), půlnoční nejsou, ale byla letos odpolední. Jinak chodím o nedělích, ale setkávám se s tím, že i někteří lidi, co běžně nechodí a ani se nepovažují za věřící, na katolickou půlnoční jdou, a řekla bych, že je to dobře, že mají zájem aspoň o tohle, lepší než vůbec nic.
[6]: Třeba to, co jsem dala v komentáři [3]:, ale existuje toho jistě daleko víc (tohle je výběr specificky z jednoho vydavatelství, které se zaměřuje hodně na metalcore apod. odvětví).
a zase to vánoční šílenství