Stopařův průvodce III. – Jak stopovat?

Před dvěma měsíci jsem se pustila (poté, co se mi o tom zdál sen:)) do seriálu o stopování a dnes jsem si na to vzpomněla, že vám ještě něco dlužím. A to je návod jak stopovat pro ty, které zaujaly výhody a neodradily nevýhody, které jsem popisovala v předchozích článcích.
Inu, neexistuje nějaký univerzální návod jak stopovat, každý si musí ty nejlepší triky a tipy zjistit sám, každý je jiný a každý terén, do kterého se vydáte taky. Záleží na zemi ve které jste, na mentalitě lidí i na roční době a místě. Obecných rad je ale několik a určitě vám mohou do začátku pomoci, pokud si k silnici stoupáte poprvé. Tak se hezky usaďte a čtěte a dělejte si poznámky…:)

Jak na to
Je to vlastně snadné. Stoupnete si k silnici a zvednete palec nahoru v klasickém gestu:


Ale jenom tohle nestačí. Musíte vědět kam si stoupnout. Silnice která je příliš frekventovaná a kde auto nemůže nikam sjet bokem, aby zastavilo, je naprdlajs. Podobně ale i silnice v Horní Dolní, kde projede jedno auto za hodinu. Pokud nemáte na výběr, prostě to musíte přežít i na velmi nevhodném místě, ale i tak se pokuste vyhlédnout si místo, kde je alespoň krajnice nebo dělící čára na boku, odpočinkový pruh, zastávka busu, benzínka nebo odpočívadlo, ať vám řidič může zastavit. Měli byste být také dobře vidět už zdálky, ať má řidič čas na reakci, schovaný za keřem nebo cedulí budete vidět až na poslední chvíli a málokdo vám stačí zastavit i kdyby chtěl.
Určitě je lepší vědět kam jedete, hodně řidičů má raději, když to ví předem a podle toho se může rozhodnout. K tomu účelu slouží cedule, říká se jí taky „jízdenka“. Měla by být bílá nebo světlá (třeba karton) s černým dostatečně velkým nápisem. Pokud jedete do Čes-kých Bu-dě-jo-vic, pak nemávejte obří plachtou, ale použijte zkratku ČB, i ostatní města se dají nahradit bývalými espézetkami, což si ještě většina řidičů pamatuje a bude vědět, kam chcete, i když na ceduli bude jen OL, PHA, BA nebo OVA (stopařský test za bludišťáka, co je to za města?:)).


Jízdenku tedy máme, palec nahoru taky. Teď zbývá jen čekat – takže pokud je zima nebo podzim, pořádně se oblečte, protože u silnice většinou pořádně fouká. Hlavně nesmíte stát přímo na dálnici, za to je mastná pokuta, většinou vám napaří pět set, což bude téměř vždy dražší než jet vlakem:) Takže když chcete jet po dálnici, najděte si nájezd a stoupněte si před takovou tu modrou ceduli s bílým autíčkem, aby vám policajti nemohli nic říct.

Užitečné rady
Návod je jedna věc, ale stop má i další svá úskalí, při jejichž eliminaci se vám bude hodit pár rad „protřelého stopaře“, kterým tedy zdaleka ještě nejsem, ale mám naštěstí mnoho zkušenějších kamarádů:)
Řidiči, co sami stopovali nebo stopaře berou, mají určité posunky, které používají, aby vám dali najevo, proč vás nechtějí vzít. Vtyčená prostředníček znamená, že je to debil a máte smůlu:) Ukazování prstem dolů značí, že řidič zůstává ve městě a nejede daleko. Ukazování prstem bokem zase znamená, že jede někam jinam, než je vaše cílová stanice. Pokud je auto narvané, občas smutně pokrčí rameny a naznačí hlavou, že je prostě beznadějně plný.
Pokud stopujete ve složení holka a kluk, je lepší, ať kluk stojí v pozadí a holka drží ceduli a stopuje, protože ženské prostě více lidí zastaví. Jestli stopujete ve skupině, více než ve třech lidech obvykle nemáte šanci, jste-li čtyři, rozdělte se na dvojice a stůjte kus od sebe (nejlépe ve složení holka + kluk). Máte-li batohy, dejte je spíše stranou, aby řidiče neodradily. Když už zastaví, málokdy ujede protože máte obří zavazadla, se kterými se musí tahat do kufru a z kufru nebo mu zavazí ve výhledu, ale některé batohy vyloženě otravují a tak kvůli nim nezastaví. Ale nevěšte hlavu, kámošům zastavil člověk, i když měli dlouhý anglický luk:)
Nejčastěji zastavují nepříliš drahá auta, ve kterých jeden mlaší muž. Samotná žena zastaví jen výjimečně, ale parta více lidí poměrně často. Drahá auta zastavují jen v jednom případě z deseti, možná méně často. Může se vám i stát, že narazíte na kamioňáka, který si chce pokecat, ale ti berou většinou jen pokud stopujete v jednom člověku, více se jich do kabiny nevejde. Často také nesmějí brát stopaře díky nařízení nadřízených (to zní zajímavě:)) a tak se na ně nespoléhejte.
Někdy pomůže sepnout ruce a prosit, hlavně auta s poznávačkou vašeho místa určení. Taky se usmívejte, ale moc se neřehtejte, je-li zima, někdy pomůže tvářit se zkřehle a podupávat, pozor na stopování v dešti, někteří lidi si nechtějí nechat zamokřit sedačky. Pokud jedete daleko a nechcete jet na etapy nebo cestujete později v noci, je dobrý způsob přijít na benzíku a přímo oslovovat řidiče, jestli vás nechtějí svést. Na oslovení jsou nejlepší mladší borci v levnějších autech a někdy i menší rodiny s dítětem, které vypadají sympaticky. Nezklamete se většinou u hipíků, metlošů a punkáčů, ale na ty není tak snadné narazit. Buďte slušní, proste a děkujte a neuražte se, když vás odmítnou.
Zajímavosti
U stopu jsou některé věci, které vás skutečně překvapí a přitom jsou to fakty.
Pokud vám zastaví cikáni, nebojte se, většinou jsou strašně přátelští, chtějí si povídat, nabízejí cigarety, jídlo, alkohol a jsou hrozně vstřícní, třeba vás hodí až k domu kam jedete. Nevím jak to, ale zastavují strašně často a je s nimi sranda. Neptejte se mě proč, je to jedna ze záhad stopování.
Ta nejošklivější auta mívají ty nejpříjemnější a povídavé řidiče, hlavně dělníky nebo mladé kluky. Dražší auta jsou většinou s mlčenlivými řidiči (viz první díl).
Jeptišky zastavují téměř vždy a to i když jedou jinam.
Ostatní stopaři bývají vstřícní a rádi si stoupnout dost daleko od vás. Taky se s nimi dobře kecá, zvlášť když jsou to trampové nebo mladí lidi, dřevárníci aspol. Někdy taky nechávají své „jízdenky“ na obvyklých stopovacích místech pro použití každého, je slušné je tam nechat pro další stopaře.
Dobrá místa ke stopování, která mám ozkoušená
Jsou tradiční stopovací místa, ze kterých je velká šance, že vás někdo vezme. Ale mám projetou vlastně jen Moravu, takže pokud jste tu nějací čeští stopaři, podělte se o „svá“ místa a já je do článku dodám.
Pokud jedete z Brna směrem na sever (Vyškov, Prostějov, Olomouc, Ostrava, ale taky Zlín) stopujte na „Krásného“. Je to zastávka šaliny číslo 8, pak vyjdete na takový most, přejdete po něm a tam je sjezd na dálnici, kde vám téměř vždy brzy někdo zastaví.
Z Prostějova na jih se nejlépe stopuje na ulici Brněnská hned za kruháčem nebo u benzinky u hřbitova, kde se dá i ptát, lépe se ale ptá na benzínce u dálnice pod hřbitovem, kde zastavují auta natankovat na cestě na Brno.
Jedete-li z Olomouce na jih, nejlepší je velká ulice pod fakultkou, kousek od zastávky autobusu „Fakultní nemocnice“, je tam široká krajnice a velký provoz.
A jsme na konci. Teď už znáte vše, co je třeba a jste připraveni do terénu. Pod článkem je samozřejmě prostor pro vaše dotazy a připomínky, za všechny budu ráda. Držím palce všem „stopařským pannám a panicům“ i zkušeným stopařům, kteří se možná dozvěděli něco nového. V posledním díle seriálu se pokusím popsat některé svoje i cizí historky ze stopování, pro pobavení i poučení:)