Jakékoli dotazy na mě nebo na Finnýska (naše názory, postoje, znalosti, rady, informace o nás…) můžete směřovat sem. Další kdo se ptal a komu odpovídám je Onni – tentokrát na téma sny a co s nima, když se stanou příliš otravnými.
Onni: Takze tentokrat ja.. mohla bych ti napsat na icq, ale treba se to bude hodit i nekomu jinemu..
Jiz nekolikrat jsi psala o snech, o tom ze je mas zive, ze si je dobre pamatujes, ja nevim co vsechno. Ty v tom vidis asi neco dobreho, mozna i nejaky vyznam, predzvest, symbol, vyjadruji co je v tobe. No, moje sny jsou.. tak zive jak je byt muzou. Mam je kazdy den, vetsinou jsou to zive pribehy, nekdy zobrazuji veci co me trapi, ale vetsinou jsou to strasne blbosti, propojeni vseho mozneho co se kolem me deje, jsou to strasne nesmysly a objevuji se v nich postavy, ktere vubec nechapu jak se tam vzaly (nedavno se mi zdalo treba o tom, ze jsem byla na koupalisti v zime s Martinem Chodurem ze Superstar), pamatuju si je pak jeste cely den, premyslim o nich, dumam nad nima a vubec. Jsou obdobi, kdy mi sny problem nedelaji, ale posledni dobou se to uz neda vydrzet. Ja si totiz kvuli tomu behem spanku neodpocinu! Mam pocit, jako bych celou noc co spim mela u toho pustenou TV nebo cetla knihu, pritom cim lepe, tedy hloubeji usnu, tim jsou ty sny silnejsi a zivejsi. Tak se chci zeptat, da se snu nejak zbavit? Protoze mi uz z toho zacina hrabat…
Jiz nekolikrat jsi psala o snech, o tom ze je mas zive, ze si je dobre pamatujes, ja nevim co vsechno. Ty v tom vidis asi neco dobreho, mozna i nejaky vyznam, predzvest, symbol, vyjadruji co je v tobe. No, moje sny jsou.. tak zive jak je byt muzou. Mam je kazdy den, vetsinou jsou to zive pribehy, nekdy zobrazuji veci co me trapi, ale vetsinou jsou to strasne blbosti, propojeni vseho mozneho co se kolem me deje, jsou to strasne nesmysly a objevuji se v nich postavy, ktere vubec nechapu jak se tam vzaly (nedavno se mi zdalo treba o tom, ze jsem byla na koupalisti v zime s Martinem Chodurem ze Superstar), pamatuju si je pak jeste cely den, premyslim o nich, dumam nad nima a vubec. Jsou obdobi, kdy mi sny problem nedelaji, ale posledni dobou se to uz neda vydrzet. Ja si totiz kvuli tomu behem spanku neodpocinu! Mam pocit, jako bych celou noc co spim mela u toho pustenou TV nebo cetla knihu, pritom cim lepe, tedy hloubeji usnu, tim jsou ty sny silnejsi a zivejsi. Tak se chci zeptat, da se snu nejak zbavit? Protoze mi uz z toho zacina hrabat…
Lúmenn: No já ve snech sice často vidím legraci, zábavu, občas i něco, co se později stane nebo jakési okno do mého podvědomí. Jenomže bohužel to je tak 50% mých prosněných nocí, ten zbytek je otravný, často děsivý, nepochopitelný a hlavně si při něm neodpočinu:D Z toho vyplývá, že tvůj problém moc dobře znám, ale netuším jak ti poradit, protože sama si s tím nevím rady:)
Je fakt, že jsou noci, kdy spím jak miminko a nezdá se mi nic – ale pak se ráno vzbudím jak zmlácená trollem. Pak jsou noci, kdy se převaluju a zdá se mi typ snu, který nazývám „školní“ – jako by mi někdo něco diktoval, s někým jsem debatovala, něco se učila, mozek pracuje a já celou noc strávím v polospánku. Ale po těhle nocích se budím sice rozlámaná, ale velice svěží a nemám problém ráno vstát a celý den jsem v pohodě. No a pak klasické sny v noci, což jsou u mě taky většinou kraviny, mě se zase včera zdálo, že jsem Štěpánek z básníků a lezu se svou milou Píšťalkou, která je strašně tlustá, na mrakodrap. Podotýkám, že básníky jsem viděla jen jednou v životě jediný film a to ještě před půl rokem:) No a po prosněné noci jsou dvě možnosti – bu´d jsem zmlácená trollem nebo v pohodě, jak kdy.
Když přemýšlím nad tím, jak ti pomoct, tak se snažím najít nějakou spojitost mezi šílenými sny a tím, co jsem dělala předtím. Když dlouho do noci čtu, píšu, koukám na filmy a pak jdu spát, mám zaručeny divoké sny. Když padnu večer jak podťatá, mrtvá únavou, své sny zaspím, ale zas mám pocit, že jsem si nijak neodpočala – jak když mě hodí do hluboké vody a než se z ní vyhrabu, dá to práci.
Ale z hlediska psychologie sny vznikají hlavně jako třízení zážitků a dojmů za celý den a pak jako cesta, kterou ti podvědomí ukazuje, co se mu líbí nebo nelíbí. Lidi zablokovaní a s problémy mají obecně víc živých snů, než lidi, co jsou psychicky v pohodě a lidi, co o všem přemýšlí, nad vším dumají a žijí bohatým myšlenkovým životem taky mají mnohem víc snových zážitků, než lidi bez fantazie a touhy myslet.
Pokud vím, ty nejsi ani člověk stopro v pohodičce ani ten, kdo by o věcech nepřemýšlel, takže mě napadá: relaxace. Než půjdeš spát, uvolni se nejdřív, pokud máš blbou náladu, zacvič si, kopni si do pár věcí, zabuš do postele, prostě uvolni napětí, pak si teprvě lehni, dej si něco teplýho na pití, ale ne alkohol nebo zelený nebo černý čaj, leda slabý (teda čaj, alkohol žádnej:)), pus´t si nějakou hezkou hudbu do uší a udělej si příjemnou vizualizaci. Něco jednoduchýho, stromečky, kytičky a tak a nebo jen vyprázdni hlavu a nech kolem sebe myšlenky plout, ale nechytej je, jen na ně koukej a neřeš je. U tohohle patrně usneš a sny by měly být míň živý a míň otravný.
No a druhá věc je – nerekapituluj den před spaním. Pokud lehneš do postele a začneš si přehrávat celej den (jako třeba já:D) pak máš zaděláno na divokou noc. Mozek rozjede zpracovávací mód ještě za tvého bdění a pak tě rovnou vtrhne do víru nesmyslně pospojovaných asociací z uplynulého dne, do kterého se zamíchají věci, o nichž ses bavila, na něž si jen pomyslela, věci, co tě zítra teprve čekají atd. atd. Takže rekapitulaci si klidně v hlavě dělej, ale nikdy ne těsně před usnutím, před usnutím naopak relaxuj a nemysli a nebo mysli na něco neutrálního, pokud možno s příjemným emocionálním nádechem, ale co se netýkalo tebe.
Víc mě toho nenapadá, ale jak tak přemýšlím, nad svým spaníma divokými nocemi, relaxace a absence denní rekapitulace je většinou klíčem ke klidné noci, ne vždycky se ale bohužel zadaří:)
Dost dobrý. Občas mívám období, kdy se mi zdávají šílený divočiny, aspoň vím jak se jich zbavit
a jindy jak ty říkáš nesmysly – ale pořád v tom nacházím souvislosti, právě díky tomu, že jsem shlédla ten a ten film, o tomhle se bavila, a toto zažila. Většinou se mi ale "nezdá nic". Což mě mrzí, neboť nad vším dumám až příliš a fantazie mě přepadají neskutečné. Skoro bych si to s tebou někdy vyměnila 
chtěla bych se naučit lucidní snění, ale vzhledem k tomu, že si nic nepamatuju a z nocí mám Jiráskovo temno si můžu – nechat zdát.
Teda Onni ty máš sny :o)
Mě se sny zdají snad každou noc. Někdy i několik dnů za noc. Někdy si je pamatuju celé, jindy zase jen útržky. Venom tady vzpomínala lucidní sny. Tak ty se mi také zdají :o) i katastrofické, i ty školní… ty se mi moc nelíbí :o) někdy se mi zdají i ty věštecké…zkrátka všehochuť :o) Dokonce jsem si jednu dobu sny zaznamenávala do deníku…to by člověk nevěřil jaké hovadiny se zdají :o) Ráno také bývám často unavená, ale to je tím, že nejsem "skřivan", ale "sova". Chodím spát pozdě a pak musím ráno vstávat a to se pak nemůžu divit, že se cítím jako by mě někdo zmlátil a nemůžu se pak odlepit od postele :o)
hehe sorry mělo tam být "několik snů za noc" :o)
Zajímavá otázka a odpověď. U sebe jsem objevil souvislost mezi osobními prožitky, myšlenkami,.. a mými sny. Tedy vím co se mi zdá a proč se mi to zdá. Sice mám někdy zmatené sny, ale většinou v nich najdu alspoň jemnou stopu.
Ale jak už tu zaznělo, je to individuální a neexistuje univerzální rada, protože lidé nejsou stejní.
Dik Lum, v podstate to co si napsala i tak nejak vim, to ze nejvic nad vecma premyslim nez usinam, to je stara vec, se ktrou se snazim bojovat uz ani nevim jak dlouho. Mi se totiz zapina mozek vecer, v noci, v noci se mi taky nejlip uci a o to horsi je pro me ranni vstavani.
To s tou relaxaci pred spanim jsem uz taky zkousela, ale bohuzel neplati, ze cim lehceji usnu, tim mene se mi tech snu zda. Ted napriklad zkousim usinani u radia. Ale nedavno s emi stalo, ze jsme poslouchala jendo poslke krestanske radio (strasne dobre tam hraji) a rozebirali ruzne veci a to bylo tak zajimave, ze jsem zacala davat pozor a bylo po spani
A tezko rict ktere jsou horsi, jestli ty logicke, ktere vychazeji z meho podvedomi a ukazuji co se ve mne deje a tedy me i nuti k zamysleni, nebo prave ty naproste kraviny a hovadiny, ze kterych clovek pro probuzeni nevi zda se ma smat nebo brecet..
[3]: Takovych sov, jak pises, je nas asi vic tady. A uplne nesnasim, kdyz mi nekdo rika, ze se mam naucit chodit brzo spat abych se naucila brzo vstavat. Blbost! Nebo aspon u mne to nefunguje.. dva mesice jsem chodila na brigadu kdy jsem vstavala o pul sedme a chodila brzo spat a vubec jsem si nezvykla, ba naopak, bylo to s kazdym dnem horsi..
nejhorsi ze vseho ale je, kdyz se mi zda o byvalych.. to si na ne clovek kolikrat i nekolik mesicu nevzpomene a oni ti pak vlezou do snu.. to bych pak vrazdila 
ja si kdysi sny taky psala, ale nechala jsem toho, cim driv sny zapomenu, tim lip
[4]: ale tak spousta mych snu dava smysl, az moc prave! Ale mi jde prave o ty sny, ktere jsou uplne stupidni, jako treba s tim Chodurem.. mivam proste strasne moc snu u kterych at hledam jak hledam, tak ten smysl nenachazim a dycky kdyz to nekomu vypravim, tak jen rika – Nj, za ty tvoje sny..
jo nemyslet na starosti, kdy jich ma clovek az nad hlavu je vazne umeni a zvlast pak kdyz clovek usina…me to proste nejde..a pak to podle toho taky vypada, ale nastesti se mi to nestava tak casto…nejhorsi je to pred zkouskama:D
škoda, že není úplná pravda, že sny jsou na světě nejsladčí, protože zapomínáš na své trápení …
Odpověď jednoduchá, utahat se přes den jako pes… on pak člověk usne, vytuhne během vteřiny a padne do tak tvrdýho spánku, že ráno vůbec neví, že spal
– Noa máš po snech!
Už nevím, kdo mi říkal, že čím tvrději a čím víc spí, tím pravděpodobněji se mu zdá nějaký sen. Asi na tom něco je, skácet se, že se převlečete do pyžama a upadnete do postele, ani nevíte jak. Když vám v hlavě něco straší a nebo se něčeho bojíte, tak to v tom mozku může všechno v noci vesele šrotovat. Vyplouvá to na povrch.
Mně se teda zdají i na první pohled hovadiny, ale myslím, že i z nich by šlo něco vystopovat. Je to nějaká potlačovaná obava nebo tak něco, něco, co najednou teprve v noci může vyjít ven.
A pak samozřejmě se mi zdají věci typu, že mě vyhodili od zkoušky, když mám stres před zkouškovým třeba a neustále to řeším a v té hlavě to mám.
Já se v 99% případů řadím do skupiny "nic se mi nezdá, spím jako zabitej a ráno jsem na umření". Pokud se mi něco zdá, což je málokdy, není to nic pěkného. Vidíš, to bych se mohl zeptat, co bys mi, Lúmenn, poradila, co mám dělat s ranními bolestmi a s tím, že se každý ráno cítím jako po pořádné opici, ne-li ještě hůř? Docela slušně mě to ničí, ale nevím co s tím, délka spánku na tom vůbec nemá vliv…
[11]: Martine, až budu něco vědět, v prvé řadě to zkusím na sobě – jsem na tom úplně stejně. Hodina nebo 8 hodin, jít spát v deset nebo ve tři, je to jedno, ráno su jak přejetá den co den od doby co si pamatuju a nevím co s tím:) Občas je to lepší, ale většinou ranní vstávání proklínám, dokonce jsem jednu dobu v pubertě uvažovala že vůbec radši nebudu spát jen abych se nemusela probouzet:D
Jo, to si rozumíme, poznávám svoje symptomy
No kdybys ses o něčem dověděla, nezapomeň se podělit, byl bych Ti zavázán…
to je nas vic takovych, co spatne nesou ranni vstavani.. obcas je fakt lepsi nechodit spat vubec.. uz jenom proto, ze by me z te postele nedostal nikdo, ani do prace, ani na zkousku, konec proste..