Moje sny jsou vždycky zajímavé – šílené, zamotané, nepochopitelné, neuchopitelné a děsně živé. Jsou barevné, ale občas jsou černobílé či dokonce animované, vystupují v nich lidé, ze kterých by se Freud postavil na hlavu, protože jeho teorie výkladu snů na ně nepasuje ani v nejmenším. Sny se mi zdají každou noc, nicméně málokdy si z nich zapamatuju něco víc než jen útržky. Až na poslední dvě noci, kdy se mi zdály opravdu velmi zvláštní snové koláže (slovo sen je u mých uměleckých celenočních filmů trochu nepatřičné), ve kterých jsem hlavně byla schopna najít nějaký smysl.
A protože jsem si je rozhodla zapsat, učiním tak tady, možná se dohrabete i jiných smyslů než já. Takže si lehám na červené kanape a jdeme na to:)
Včera v noci se mi zdálo, že jsem u nás doma. Tentokrát to byl náš byt se vším všudy, často se mi totiž stává, že byt je nějak pozměněný, něco tam chybí apod. Ale tentokrát ne. Ovšem něco přece jen bylo špatně – vím, že byla budoucnost, pár let po dnešku, ale mamka a ségra byly stejně staré. Všechny tři jsme byly zavřené v ložnici a za dveřmi někdo chodil. Ten někdo byla moje milá oblíbená utopená slečna, ve snu nikoli Sadako (ještě že tak!) ale její méně vydařená americká verze Samara. Byla za dveřmi, slyšeli jsme jak tam chrčí a cosi říká, ovšem dveře byly zamčené a my posrané strachy. Pode dveřmi se objevovala zabahněná voda a náš strach sílil. Pak mě ale napadlo, že Finn je nahoře a o Samaře neví a naše kočičky a taky babička s dědou. A tak jsem řekla mamce a ségře, že ji musíme zabít a nebát se. Vzali jsme do rukou pet-flašky jako kyje a já otevřela dveře. Samara se vrhla na nás a my ji mlátili těma flaškama, až z ní zbyla jen krvavá kaše na podlaze. V tom snu pak přišli nějací vojáci a něco zkoumali a pak jsme utíkali přes zahrady s bazény kamsi pryč, ovšem to už byla jakoby jiná epizoda, kterou jsem úspěšně zapomněla.
Jak to vidím já: Samara představuje můj největší strach, strach, který mě ochromuje, proti kterému nedokážu bojovat, protože se bojím. Ale ve snu jsem sebrala sílu a za pomoci mých nejbližších jsem svůj strach zničila, kvůli lásce ke své rodině a blízkým (nechtěla jsem aby se jim něco stalo) jsem dokázala vzít zbraň a zabít svůj strach. A oni mi v tom pomohli, což vidím jako východisko ze svých problémů, nebo jako jednu část cesty, která mě ještě čeká.
A dnes v noci to bylo taky moc zajímavé. Už žádné horory, nebojte se:) Ve snu za mnou totiž přišel archanděl Michael a žádal mě, abych mu předala jednu situaci, které lituju a kterou si nemůžu odpustit (týkala se Kuby, ale to není až tak podstatné). A já to udělala, sbalila jsem vzpomínku do rance a dala ho Michaelovi. A ten ho vzal, roztrhal na kusy a já najednou stála v lese a na zem padaly růžové květy, jako ze sakur nebo z třešní. Byla jsem hrozně šťastná, hopsala mezi stromy a tančila mezi tou padající nádherou, ale pak jsem si najednou řekla, že to je moc krásné, že to není pravda a mezi stromy se najednou zjevila Morana, královna zimy. Byla ledová, tvrdá a přísná, kvítí zmizelo a začal padat sníh. Já tančila mezi vločkami, ale docházely mi síly, až jsem spadla na zem a umrzla na sněhu.
Ale to nebylo všechno. Zase se objevil Michael, zase držel ten pytel s mými vzpomínkami, zavrtěl hlavou a roztrhl ho znovu. A zase les, padající růžové lístky, pocit štěstí. Zase mě napadlo, že si štěstí nezasloužím, ale pak jsem si vzpomněla na Moranu a rázem jsem toho nechala. Les šuměl, vítal mě, kromě růžových květů na zem padaly i hnědé, fialové a červené listy a všude byl podzim. A pak zpoza kmenů vyšli elfové, bylo jich strašně moc, objímali mě, vítali a mezi nimi se objevil i Kuba, oblečený jako elf, s vlasy dlouhými až do pasu, měl i špičaté uši, objal mě, políbil a pak jsme oslavovali s ostatními elfy příchod podzimu, tančili, zpívali a radovali se v lese.
Jak to vidím já: Tohle je tak málo alegorické, že nad tím snad ani nemusím přemýšlet. Pokud se budu bát a odmítat štěstí, bude zničeno, což zničí i mě. Ale pokud ho přijmu, naleznu svou podstatu a budu schopná žít, radovat se a milovat.
Tohle mě docela baví, rozebírat své sny:) Možná to budu dělat častěji, třeba se u slátanin typu „kaktusový muž v bazéně, Obama pracující v O2 prodejně, útěk dodávkou s bývalým spolužákem, co vykradl banku“ dozvím co vlastně znamenají:)
A tak mě napadá, že se mi dnes zdálo ještě něco. Byla noc a já byla někde venku, bylo to mám dojem v Americe a já šla z nějaké kalby. A najednou stojím na silnici a dívám se na obzor, kde jsou dvě obří věže, co rostou k nebi. Nejdřív měly tak 3 metry, vypadaly jako složené z nějakého plastu, byly pokroucené jako by ten plast nejdřív někdo natavil, ale směřovaly kolmo vzhůru. Byly modro-bílo-červené a poseté reklamami od vrchu až dolů. Blikaly na nich nápisy, obrázky a vypadaly jak zakroucený cukrový špalek z pouti. Na chvíli jsem se otočila a věže byly o kus větší a tak to šlo pořád, jak jsem tam stála těch pár minut, věže vyrostly tak na 100 metrů a rostly dál. Začínaly se třást a křivily se, ale stále rostly. To už začalo svítat a sbíhali se lidé a taky se na ty věže dívali, jak krásně blikají, rostou, svítí. A já náhle věděla, že za chvíli spadnou, že už jen chvilička a z výšky (teď už měly tak 300 metrů a pořád rostly) se na zřítí a zabijí mě. Věděla jsem, že neuteču a že na mě spadnou a když se tam nahoře proti bledé obloze nakláněly a třásly, sen se změnil a já nevím jak to dopadlo.
Tak nevím, co tím chtěl můj mozek říci:) Nicméně moje sny jsou prostě vždycky bláznivé, šílené a zajímavé:) A jestli skrývají „královskou cestu do podvědomí“ snad ukáže až čas.
Hezky blocek:-)
Mohla bych te moc moc poprosit o hlásnutí tady = http://svetplnykouzel.blog.cz/0909/posledni-trosecnik-ctvrte-kolo#pridat-komentar (pro tým B)
Moc ti děkuji, pokud by si chtěla někde hlásnout taky, není problém, stačí napsat.
Zatim se měj krásne, papa♥
Hezu blogis.Pls koukni se na můj!
Miluju sny :o) Snad každou noc se mi nějaký zdá…i víc snů najednou. Na netu jsem objevila zajímavý snář, tak se vždycky koukám co mé sny znamenají. Je to opravdu zajímavé. Barevné sny se mi taky zdají…někdy jsou ty barvy hodně výrazné. Mám různé sny, o tom, že létám, že mohu dýchat pod vodou, že procházím zdí, že se měním ve zvířata, ale i v jiné lidi, někdy se měním ve stromy, ale i v kameny, že mluvím se zvířaty i s věcma. Miluju sny o sněhu a kdysi se mi zdávalo i o hřbitovech (mimoch.tyhle jsem měla nejraději…mám ráda hřbitovy…ale to je na delší vyprávění) :o) …i lucidní sny mívám, ty jsou taky fajn :o) Někdy se mi zdá o katastrofám, dokonce se mi zdálo i o jezdcích apokalypsy… a některé mé sny zase věští nemoci mých blízkých nebo mě samé. Jojo sny…to je moje oblíbené téma :o)
Ráda bych ti Abney Park hodila na úschovnu, ale bohužel nemám jejich cd, takže ti tam jaksi nemám co dát:-)
Věř mi, že nejsi jediná kdo má neuvěřitelně šílené sny (mě se třeba jednou zdálo, že mi Brumbál v šatně ve škole pomáhal luštit sudoku 😀 ). Co, ale nesnáším jsou "hororové sny na pokračování". Jeden z nich si naprosto přesně pamatuji i po třech letech. Bylo to, když jsem byla nemocná a měla jsem horečku, tak se mi zdálo, že mě a několik mých spolužáků pronásledují skřítci, kteří nás chtěli zabít, pak jsem se na chvíli probudila, a když jsem znovu usnula, sen navázal přesně tam, kde předtím skončil. Na druhou stranu, sny kde létám mám opravdu ráda (škoda, že se mi zdají tak málo:) ) Každopádně sny jsou dobrá věc:) Jen mě mrzí, že si z nich většinou pamatuji jen kousky.
Sny jsou zajímavé, mně někdy dost motivují.
Hm, napadl mě výklad toho posledního snu 🙂 Reklamy, jasný barvy, blikající neony.. Dnešní komerční, konzumní svět.. Bojíš se, kam až ta lidská chamtivost půjde.. Jestli si lidi nakonec Zemi úplně vyčerpaj a zničí nebo jestli se to ještě dá zastavit..
Jinak moje sny jsou si vždycky hrozně podobný, toulam se nějakým městem, většinou si myslím, že je to moje rodný.. Nedávno jsem tam špehovala muslimy pro cisterciácko-františkánskej klášter, pak jsem do něj šla, jeden františkán byl můj milenec, sdělil mi závažný tajemství – každou noc s edo toho kláštera pokoušejí vniknout nějaký stvůry, mniši jim v tom zatím zabraňujou, ale moc dlouho už se jim to asi dařit nebude.. A pak už si to moc nepamatuju, akorát vim, že se na mě pak vrhnul opat kláštera (njn, moc čtu Dekameron), a já ho zabila.. Kromě městskejch eště často mívam horrorový sny, třeba nedávno mě sežraly lišky 😀 Buď ráda, že tobě se zdaj takový hezký věci 🙂
"Moje sny jsou vždycky zajímavé – šílené, zamotané, nepochopitelné, neuchopitelné a děsně živé…. často se mi totiž stává, že xxx je nějak pozměněný, něco tam chybí apod…vím, že byla budoucnost," a nebo minunlost, která se nikd ynestala (nebo se stala, ale trochu jinak).
Tak přesně takové sny mám taky.. A pamatuju si skoro všechny, ale hlava za celý den toho nabere tolik, ž epro zapamatování všech snů už není místo 😉
Hezký článek. Dávám 5 hvězdiček.
Mě se sny zdají každou noc. echápu ale, jak se někomu můžou zdát černobílé sny. Já vždyck vidím všechno tak barevně, jak je to ve skutečnosti..
[9]: v tom snu to ani nevnímáš, že je to černobílý sen. Nedá se říct, že je černobílý. Jen ty barvy nejsou tak výrazné jako ve vyloženě barevných snech. I když jednou jsem měla černobílý sen. Říkám mu černý. Vše bylo černé. Černé koně, noc, domy, já měla černé šaty…a za pár dní jsem onemocněla, docela vážně. Takové ty významnější hodně zajímavé sny si zapisuju a je to zajímavé po čase listovat v Deníku snů a číst si co se mi zdálo :o)
ahojky prosim hlasnes pro me?? JSEM tam jako masii dekuju..xDada hlasek oplatim..xD http://anime-sasusaku.blog.cz/0909/tretie-kolo-finale#pridat-komentar
Zdravím. Och sny. Hmm… Sny jsou a měly by být stálou součástí lidského života. Já osobně mám vzpomínky na různé hororové sny, za což jsem vděčný. Líbí se mi to. V každém případě alespoň z některých snů lze skutečně vyčíst i někdy věštecké předpovědi. Ne však vždy, někdy je to jenom sen. (úsměv)
Sny jsou hodně zajímavá cesta, jak poznat svoje podvědomí. Jen bych si přála to pořádně umět. Poslední dobou se mi zdají jen sny, které mi dávají smysl jen těsně po probuzení a pak už ne…
Ten poslední sen mi připadá, jako by se nad tebou nakláněl dnešní komerční svět (jak už bylo zmíněno v [7]:, ale přijde mi to, jako by na tebe chtěla spadnout tíha toho komerčního hnusu, který je všude okolo a tváří se jako strašně dobrá věc…
Mě se naposledy zdálo: Byl jsem s nějákými lidmi v budově a nějáký muž mi říkal: Támhle je tvůj domov a ukazoval na noční oblohu, kde byl šedý kotouč: Země. Nevím, proč byla šedá, ale ten pocit, když jsem se probudil byl prostě nádherný. Sen pokračoval přemístěním do jiného města, které jsem ve snu znal, ale ve skutečnosti vůbec. No a tam jsem utíkal před lidma, kteří po mě pořád chtěli chytit, ale už si nepamatuji proč. Potom do toho vpadly zbraně, štřílení, mrtví, atd. Nakonec jsem chtěl z města odjet vlakem, dojel jsem na nádraží, ale koleje prostě zmizely. V tomto snu pořád mizeli klíčové předměty, třeba brzda u auta tam prostě nebyla.
V danou chvíli bych si přál zůstat v tomto snu na věky. Pro mě to byl jeden z nejlepších snů, i když napsaný vypadá trapně. Nevím, jestli bych chtěl podvědomě střílet do lidí:D, dofám, že snad ne.
[4]: V tom případě dám pro Lúmenn a jiné zájemce odkaz k tomu tvému článku – vím, kde se dají stáhnout 🙂
Jo, taky se mi poslední dobou až moc často zdají podobně zajímavé sny, a já pak zuřivě hledám ve snáři, nebo se radím s tebou co to znamená 🙂
Jé, co já bych za takové šílené sny "ty potrhlé a neforemné" dala…
Moje sny se většinou přesunou do těch lucidních, nočních můr nebo snů, které ukazují "tu cestu k podvěodmí". Ne, že by se mi to nelíbilo, ale člověk si pak moc neodpočine.
Miluji sny, to ano…Ráda rozebírám co znamenají a nacházím tak mmnnohdy další a další řešení mých prroblém, ale někdy bych se ráda vrátila do dětských let, kd ymě honil Santa Claus v gangterském oblečení nebo sen, kdy jsem se změnila v opici a visela jsem za ocas dolů z větv stromu…
Inu. Sny. Myšlenky v našem podvědomí, spracovávající se do obrazců, které někdy dávají smysl a někdy ne…
Snář je podle mě, docela zbytečný…
Snář je na nic a na prd…
Nikdy se mi ještě netreflil fo významu snů…
zajimavy, me se vetsinou zdaji nejaky kraviny, ale kdyz je to nahodou neco peknyho tak se vzdycky vzbudim driv nez to dojde k necemu este peknejsimu…proste na prd toto:D
Máš zajímavé sny. Mě se třeba o Samaře zdává taky, ale nikdy jí nejsem schopná vzdorovat. Jen před ní utíkám a bojím se dál.. Ten druhý sen musel být moc krásný, sama bych chtěla, aby se mi zdálo něco takového. Ale Obama v O2 prodejně, to bych dostala záchvat smíchu i ve spánku. xD
Mě se zdaj většinou různé slátaniny. Ale zrovna dnes v noci se mi zdály asi 3 sny po sobě a všechny si taky pamatuju.
Tak mě napadá, že bych o nich taky mohla napsat článek. Za nápad vděčím tobě 🙂