Napsáno 11.března 2009
Měním se Já? Nebo se změnil svět okolo mě?
Když otevřu kapitolu dřeváren ve své paměti, nestačím se divit.
Dnes jsme s Lúmennkou vzpomínali na svá dětství ve skautu (ano i já byl skaut) a mě to přimělo k tomu, abych si vzpomněl na své bitvařské začátky.
Psal se rok 2000 a můj spolužák Milan mi řekl o bitvách, nadchlo mě to, jako asi nikdy nic předtím ani potom. Má první bitva byla HRR NA ŇE!!! podle Prachetta, na sobě jsem měl tu nejkomičtější atrapu kostýmu, kterou zachraňovaly jenom pláty mé kožené zbroje z šermu, meč taky stál za houby (pokud se té pahýlovitě robertkodní věci dalo říkat meč), ale užil jsem si to, lidi byli prima, nikdo nikoho nesral (snad až na elfikoidní blby) a všichni byli přátelští.
Tahle bitva mě nadchla natolik, že jsem začal jezdit a jezdím doteď.
Něco se však změnilo, můj prvotní entusiasmus vyprchal. Na jednu stranu jsem vyrostl, snad zestárl, na stranu druhou, vyprchávání urychlily změny na bitvách i mezi bitvaři.
Kdysi člověk mohl jet na bitvu za elfy a nikdo se mu nesmál, protože nenesl dědictví powerplayerských lam, kurvících jméno strany. Kdysi se všichni sešli večer u ohně, zpívalo se, blblo a nikdo se neodmítal bavit s nikým. Mohli jste si nechat peněženku na spacáku v otevřeném stanu a když jste se vrátili večer pořád tam byla a nic v ní nechybělo.
Těšili jste se na setkání s lidmi, kteří byli stejně uhození jako vy, byli čestní, trochu blázniví, trochu kaliči, ale pro každou špatnost. Kdysi nezáleželo tolik na tom jaké hadry máš a co děláš venku ( v normálním životě). Mohl bych pokračovat donekonečna, ale co se tím změní?
Dnes si člověk musí nosit cennosti furt u sebe, lidi se drží jen band se kterými přijeli a ohňů je hned několik ( já přece nebudu chlastat s těma kotvama!), lidi jsou strašně odtažití, ovlivněni tím co jsou „tam venku“ a už si neumí hrát.
Vzpomínám si jak jsem se na cestách krve opil jako hovado a probudil se nahý v lese, jak jsem na Dargorathu rozebíral kámoše co se rozešel s holkou a chtěl rozsekat všecko co viděl, jak jsme nesli do knajpy zpět zrcadlo co si kámoš odnesl, když byl namol, v domění že je to jeho fotka, jak jsme s opilým Elfikem lítali po bíťáku nazí, bo nám šlohli hadry i ručníky, nebo na můj první skřetball, nikdy nezapomenu jak jsem OMYLEM podpálil Šmudlu při fireshow a na tisíc a jednu věc co se staly jindy.
Bitvy mi toho hodně daly, ale bojím se, že pokud to tak půjde dál, dřevárníci vymřou a s nimi i krásný svět, který jsem tolik miloval.
Ať se tak nestane. Připijme si – na bitvy, na Cukrovy odrhovačky, na piškoty ve vysušeném krku, na boule na hlavě(když už neplatí tak potěší), na ranní kocoviny, na vůni ohniště, krve, potu a Muzzugova ranního dechu, NA BITVY!!!
Dokud jezdíme, žijou dál.
ja byla taky ve skautech!:D
ale larpy a podobne veci me teda nikdy nebraly.. mozna me odrazovali ti lide, co to delali..
pro "Lúmenn" a "Finnister": Zajímavý článek, ale musím dodat takovou myšlenku tady k tomu vašemu článku a to, že není příliš duchovní. Nezáleží mi samozřejmě na tom jak a kde a kolik vypijete čehokoliv a co děláte ve svém čase ale jen říkám že některé věci jako například alkohol a přílišný uvolněný styl je duchovně škodlivý a to obzvláště jestliže takový uvolněný styl je dlouhodobý. Říkám to proto neboť se věnujete poměrně dost duchovním tématům. Ale jak říkám je to váš životní čas. Myslím to samozřejmě dobře.
Lukas: ty asi nevíš, co jsou to LARPy, že? Tu nejde o alkohol ale o hraní, šermování, blbnutí a to je pro duchovno to nejlepší, vždyť kdo si dneska hraje? A proč by duchovně založený člověk nemohl psát neduchovní články? Všeho moc škodí, jak duchovna tak materiálna:)
Zdravím….na Larpu jako takovém sem nikdy nebyl, ale pokud plánujete něaký navštívit a vytrpěli by jste jednoho(popřípadě více) s haldou otázek ohledně pravidel navíc), rád bych se přidal, musí to být příjemná atmosféra.
Finn to napsal výborně, o něčem takovým už sem slyšela, že takhle to prostě dopadá skoro se vším. Když byl tady LARP a bitvy něčím novým, larpaři a dřevárníci za to byli rádi a vážili si toho. Pak si pár blbců uvědomilo, že by se toho taky dalo zneužívat a už to bylo, bitvy přestaly být to, co bývaly dřív a všechny podobné akce bohužel ztratily svůj účel. SIce jsem nikdy na žádným larpu bohužel nebyla, jenže, jak už řekl Finn, hlavní účel byl seskupení lidí, kteří si rádi zablbnou, zabojují, kteří jsou čestní a právě proto, že většina z nich odsuzuje nešvary současného světa(nevím jak to nazvat jinak než vyčůranost a podovně), scházejí se a těch pár dní na larpu si žijí podle vlastních čestných pravidel. I když mezi sebou přes den bojují, večer všichni zasednou k ohni, ať už to jsou elfi nebo skřeti a zavládne mezi nimi přátelská atmosféra, která přetrvá. Na LARPech by měli být přece všichni přáteli se společnými cíly a ne si dělat naschvály,atd..Proto lituju, že jsem nezačla jezdit už v počátcích a jestli to teď má ještě vůbec cenu…A jinak chválím za skvělý článek 🙂
[3]: pro "Lúmenn": Nevyjadřoval jsem se k tomu slovu "LARP", ale například k té části kde se píše že se někdo probudil opilý ráno někde v lese a podobně. O tom jsem mluvil. To je docela drsné.
Lukasi, mi to zase prijde uplne normalni 😀
[4]:to Deathrow:
Není problém, v létě se chystáme na Dokonalou Fantasii a Letní Alansii, což jsou oba dost dobré LARPy, klidně se můžeš(můžete)přidat, nových dřevárníků není nikdy dost 🙂
[5]:to Astriel: Na to začít není nikdy pozdě a i teď se konají víceméně komorní akce, kde se scházejí známí, anebo lidé jen na pozvánku,či na doporučení, tam je ten nejlepší kolektiv, třeba na Alansii nebo Dokonalé Fantasii,či Trollsburgu.
Neboj se LARPy upadají, ale je nás dost, co držíme pospolu. A díky za pochvalu.
Ty se nezdáš 😛
[8]: Tak dobrá, to zní skvěle…jestli si vzpomeneš tak mi dej třeba dva týdny před jedním z těch LARPů vědět, na blog nebo na mail a já se zůčastnim. Opravdu.
Pěkně napsáno 🙂