Kontaktní čočky

Při uklízení složek a souborů na disku jsem nalezla svůj článek pro sudentský časopis Helena v Krabici. Koho zajímají kontaktní čočky nebo dokonce uvažuje o jejich pořízení, tomu by měl být tento článek dobrým vodítkem ke zvolení nejvhodnějšího typu čoček a nebo mu aspoň pomoct se rozhodnout mezi brýlemi a čočkami. Předem upozorňuji, že článek je téměř 2 roky starý a ceny tudíž stoprocentně neodpovídají realitě – jako všechny moderní technologie, i čočky poslední dobou hodně zlevnily:)

Každý kdo někdy nosil brýle to zná. Venku mrzne až praští a ubohý student už se ze zoufalství těší do školy, kde je teplo. Když ale otevře dveře a vstoupí do vytopené místnosti, je náhle oslepen. A zatímco tápe k lavici a mumlá si nadávky, čistí si zamlžené brýle rukávem. Ještě horší situace nastávají při sportu. Dostat míčem mezi oči už je tak dost zlé a ještě k tomu přijít o brýle, to už člověka opravdu naštve. Nemluvě o tom, že rozbitá skla mohou napáchat mnoho škody nejen na kráse, ale i na zraku. O kvalitě koupání s brýlemi se raději ani nezmiňuji. Plavat s nimi v bazénu je nejenže nepohodlné, ale také téměř neproveditelné. A když je necháme v šatně, jak potom poznáme, že ta skvrna na protějším břehu je pěkná spolužačka, která se tak krásně usmívá a ještě mává?

Lidé s vadou zraku o tom vědí své. Ať už jsou krátkozrací (tedy špatně vidí do dálky) a nebo dalekozrací (ti zase nevidí předměty blízko, takže jim dělá potíže hlavně čtení) kvůli brýlím byli terčem posměchu na střední či základní škole a nebo jim prostě jen překážely v jejich aktivitách. Ale existuje řešení. Kontaktní čočky.

Kontaktních čoček existuje několik druhů. Nejstarším typem jsou tvrdé neboli plynopropustné (RPG) čočky. Ty jsou z tvrdého materiálu a oku trvá dlouho než si na ně přivykne. Kromě toho také nepřilnou k rohovce dokonale a tak byly dříve zdrojem komických scén, kdy půlka ulice hledala paní ztracenou čočku. Dnes jsou tyto čočky ale překonanou minulostí a to hlavně zásluhou českého rodáka Otty Wichterleho. Ten v roce 1961 přišel s převratným vynálezem takzvaných měkkých čoček, které byly vyrobené z měkkého a pružného plastu a hlavně obsahovaly velké procento vody, takže oko si na ně mnohem snadněji přivyklo. Tento druh čoček je dnes nejčastěji používaný a má mnoho variant. Nejnovějším materiálem na výrobu kontaktních čoček je silikonhydrogel. Tento měkký materiál má několikanásobně větší propustnost než ostatní hydrogely a také není třeba, aby obsahoval velké množství vody, proto čočkám nehrozí vysychání a je možné je nosit déle bez vyjmutí.

Tím jsme se pomalu dostáváme k dalšímu dělení kontaktních čoček, a to podle periody výměny a doby nošení. Perioda výměny znamená, jak často potřebujeme nové balení čoček a doba nošení udává, jak dlouho mohou být čočky nasazeny na oku. Čočky s denní dobou nošení i periodou výměny si člověk ráno nasadí a večer je vyhodí do koše. Je to nejdražší, ale také nejzdravější a nejbezpečnější způsob, jak nosit čočky. Čočky s denní dobou nošení si ráno nasadíme, večer vyjmeme a uložíme do krabičky s roztokem a takto postupujeme každý den, než vyprší doba životnosti čočky, tedy perioda výměny. Ta je buď 14 dní, 1 měsíc, 3 měsíce nebo 6 měsíců. Těmto čočkám se říká čočky pro plánovanou výměnu. Člověk si musí pamatovat, kdy uběhne daná doba, protože delší nošení se nedoporučuje. Na povrchu čočky se totiž usazují nečistoty, které člověk nasbírá během dne a i když většinu z nich spláchne roztok, nějaké zůstanou a časem mohou poškodit oko. Posledním druhem jsou konvenční kontaktní čočky, kterým se často říká roční. Ty se nosí tak dlouho dokud se na nich neprojeví známky poškození a zpravidla vydrží právě rok. Dnes už se ale příliš nedoporučují, protože je nutné o ně více pečovat a jejich nošení se tak nevyplatí. Zajímavostí jsou čočky vyrobené z již zmíněného silikonhydrogelu, které si nasadíme prvního v měsíci a vyjmeme až třicátého, tedy je můžeme nosit 30 dní bez vyjmutí. Tyto čočky jsou jediné, které si můžeme nechat na noc a to díky jejich výborné propustnosti. Některým lidem však nevyhovují a mohou jim způsobovat problémy.

Další zajímavou vlastností čoček je jejich barva. Normální čočky jsou většinou lehce zbarveny do modra, aby se s nim lépe manipulovalo, ale barvu vašeho oka to nijak neovlivní.

Některé čočky jsou však přímo vyráběny z účelem změny barvy oka, a to buď tak, že mají zvýraznit přirozenou barvu oči a nebo přímo změnit. Existuje mnoho barevných variant od těch přirozených až po fantastické barevné vzory. Barevné čočky se vyrábějí také nedioptrické, takže zaexperimentovat se vzhledem si může opravdu každý. Komu by se nelíbilo alespoň na chvíli vypadat jako upír, mimozemšťan či zombie?

Teď znáte druhy čoček a materiály, z kterých se vyrábí, ale možná se ptáte jak taková čočka vlastně a vypadá a jak s ní zacházet. Kontaktní čočka je o něco větší než duhovka oka (má asi jeden centimetr v průměru) a vypadá jako malá průhledná mistička. Když ji vytáhneme z roztoku, je velice přilnavá k čemukoli a musí se s ní zacházet opatrně. Sama jsem si mnohokrát vyzkoušela hledání čočky po celé koupelně. Nasadit si čočku ze začátku rozhodně není jednoduché. Trvalo mi přes týden, než jsem se naučila čočku správně vzít, nasadit ji tak aby seděla a nebyla naruby a nakonec večer vyjmout z oka. Někomu to trvá déle, někdo je rychlejší, nejhorší je překonat strach a dotknout se oka.

Pokud máte zájem o vyzkoušení kontaktních čoček, rozhodně doporučuji vyrazit do optiky, která se na ně specializuje. Tam se vás ujme zkušený pracovník, který vám změří vaše dioptrie a doporučí vám, které čočky jsou pro vás nejvhodnější. Taky vás naučí důležitou dovednost, tedy nasazování a vyjímání čoček. Připravte se, že návštěva optiky se protáhne alespoň na hodinu, protože jak je známo, žádný učený z nebe nespadl a stejně jako malým dětem trvá, než se naučí zavazovat boty, vám bude nějaký čas trvat, než si bezchybně nasadíte čočky (zpočátku je výhodné vstávat ráno o patnáct minut dřív, prvních pár dní boj před zrcadlem opravdu dává zabrat). Na konci článku jsou adresy olomouckých prodejen brýlí, které jsou zaměřeny i na kontaktní čočky, pokud chcete optiku navštívit ve svém rodném městě, zkuste se podívat na www.firmy.cz.

Kontaktní čočky mají spousty výhod, ale také své nevýhody. Zkusím to shrnout:

na rozdíl od brýlí leží přímo na oku a není možné, aby došlo ke zkreslení obrazu

žádný problém s periferním viděním

bezpečné při sportu

neulpívají na nich vodní páry, takže se nezamlží

nejsou prakticky vidět, takže nikdo neví, že máte vadu zraku

a pro parádníky: můžete nosit sluneční brýle

není to levná záležitost (ceny na měsíc řádově ve stokorunách)

některým lidem mohou způsobovat alergie, zarudnutí očí a podobně

Když jsme se seznámili se všemi druhy čoček, zbývá zmínit poslední, nikoli nedůležitou věc, a tou je cena. Pro někoho se ceny kontaktních čoček mohou pohybovat ve zdánlivě nedosažitelných mezích, ale když zauvažujeme nad současnými cenami brýlí, které mnohdy dosahují několika tisíců korun, a nad jejich nevýhodami, jeví se nám čočky jako sice trochu dražší, ale přesto mnohokrát výhodnější varianta. Cena čoček samozřejmě závisí na místě, kde si je pořizujeme a výhodou je, že mnohé firmy poskytují zkušební pár zdarma.

Denní čočky (tedy ty, které každé ráno nasadíme a večer vyhodíme) se pohybují v cenových rozmezích od 450 do 800 korun za 30 čoček, tedy na 15 dní. V přepočtu od 30 do 55 korun za den.

Měsíční a týdenní čočky (tedy ty které každé ráno nasadíme a večer uložíme do krabičky a vyhodíme za měsíc či 14 dní) můžeme pořídit od 580 do 900 korun za 6 čoček, tedy 3 měsíce. Pokud si vybereme barevné provedení, můžou nás čočky stát až 1600 korun za 6 čoček. K těmto čočkám potřebujeme i roztok, do kterého je budeme na noc ukládat, který pořídíme asi za 100 korun za 100 ml. Spolu s ním tvoří denní výdaje na nošení normálních čoček asi 11 až 15 korun a barevných zhruba 20 až 25 korun.

Speciální čočky ze silikonhydrogelu stojí okolo 1400 korun za 6 čoček. Protože je můžeme nosit 30 dní nepřetržitě, nepotřebujeme roztok a tím nepatrně ušetříme. Pořizovací cena těchto čoček je však vysoká, takže denní náklady jsou asi 16 korun za den.

Roční čočky se dnes už téměř nevyrábí, ale stále je možné si je pořídit. Jedna čočka stojí od 1000 až po 3500 korun za rok. Přesto však denní náklady na nošení páru čoček jsou mnohem nižší než u ostatních druhů. I s roztokem se vejdeme do 10 korun s nejlevnějším typem. Pokud si však pořídíme kvalitnější, dostaneme se klidně až na částku 20 korun.

Vše co je třeba vědět o čočkách už víte. Teď už jen pár adres pro inspiraci:

Optia, Pavelčákova 21 a Riegrova 18, Olomouc, www.optia.cz

Fokus Optik, Riegrova 27, Denisova 10 a Olomoucká 92, Olomouc, www.focusoptik.cz

Tana, oční optika, Wellnerova 1, Olomouc-Nová ulice, www.tana-optika.cz

GrandOptical, Kafkova 8, Olomouc-Nová ulice a Pražská 41, Olomouc-Řepčín (v OC Olomouc City), www.grandoptical.cz

Herlango, Opletalova 6, Olomouc, www.herlango.cz

Pokud s čočkami máte své zkušenosti a chcete je levně nakoupit na internetu, existují specializované e-shopy. Například:

Prostě stačí zadat heslo kontaktní čočky a strejda google už si poradí.

Co dodat závěrem? Kontaktní čočky už nejsou hudbou budoucnosti a dovolit si je může téměř každý. Jsou však stále lidé, kterým čočky způsobují nepohodlí či dokonce bolest a nebo ti, kterým prostě pocit cizího tělesa v oku nahání husí kůži. Pro ně existuje široký výběr brýlí a protože designéři jsou stále nápaditější, brýle se pomalu stávají něčím víc, než jen zrakovou pomůckou. Brýle můžou určovat váš módní styl a být součástí vaší image. Ale dívat se na svět s úsměvem a vidět všechny jeho krásy jde dnes už i bez jejich obrouček.