Prší a kapky tančí. Očisťující symfonie kapek. Šumění deště… co ve vás vyvolávají tyto slovní obraty? A co ve vás vyvolává déšť?
Já ho miluju, zbožňuju ten zvuk padajících kapek, zbožňuju vůni trávy a hlíny těsně po dešti, miluju ten pocit, že celý svět se umyje pod nekonečnými proudy vody. Od nějakých jedenácti let nenosím ani deštník, za a žádný nemám a za b ho stejně nechci. Vždycky říkám, že jsou jen dva druhy deště – u jednoho je deštník pro rozmazlence, protože prší jen trošku a u druhého prší tak moc, že ani deštník nepomůže. Takže v dešti běžně chodím po městě a že občas promoknu mi nijak zvlášť nevadí. Ale co mám vůbec nejradši je deštivý den, prožitý v teplém pokoji, v posteli s knížkou a čajem nebo u hezkého filmu. Takové dny a večery jsou nejkrásnější u nás chatě u hořícího krbu – venku běsní živly, prší a třeba se i blýská a v chatě je teplo a praská tam oheň…
No a když mě bušení kapek do okna přivítalo do dnešního rána a od té doby venku stále aspoň kape, projela jsem internet a zjistila, co na déšť říkají umělci z deviantartu:)
A někde mezi obrázky možná najdete i báseň:)
Déšť – svěží, mokrý, studený, otravný, něžný… jaké pocity ve vás vyvolává?
***
Smutek?
***
Na okno padá jarní déšť
kapky se proměňují v snění;
mou duši obestírá tma
já doufám v rozednění!
Že naděje už zemřela,
že naděje už není
pro srdce básníkovo
jež svírá utrpení?
***
Rozpustilost?
***
Melancholii osamění?
***
Nezměrnou radost?
***
Kam poděla se víra tvá?
Kam zmizely ty hvězdy,
jež tě vedly tmou?
Kdo víru v sebe
navždy pohřbí do hlíny,
tomu hvězdy v duši vyblednou…
***
Kolik je jen pocitů, tolik je i podob deště. Déšť pozorovaný jen za oknem…
***
…déšť v přírodě…
***
…ve městě…
***
…déšť v osamění…
***
Na okno padá jarní déšť
kapky se proměňují v snění;
na obzoru je rudá zář
blíží se rozednění.
S paprsky svítání
roste i pochopení
a srdce moje, srdce básníka,
se otvírá a mění.
***
…déšť ve společnosti přítele.
***
Déšť probouzí přírodu, dává život, přináší očistu a…
***
…a do srdcí vnáší naději, že až dopadne poslední kapka, na obloze zase vysvitne slunce.
***
A někdy, ale opravdu jen někdy, prší i hvězdy…
***
Kdo světlo v duši zažehne
a díky kouzlu snů
jinýma očima se dívá;
nalezne i víru svou,
co tak, jak nebe s hvězdami
vždy za mraky se skrývá.
***
Krásný deštivý den všem přeje Lúmennka:)
Prekrásne..
Tak to je vážně úžasné! Ty obrázky, text a báseň k tomu mě uklidnilo a zvedlo náladu:-) Jinak mám stejný přístup k deštníkům jako ty:o)
Miluju déšť. Spousta lidí kolem mě to nechápe, ale vážně pro něj mám neuvěřitelnou slabost. Možná jim vadí, že budou mokří, ale vždyť přece zase uschnou…
Tuhle jsem šla ze školy a po těch posledních suchých dnech se najednou rozpršelo. Jen tak trochu, měkce, řekněme, a svět najednou tak báječně voněl…
Ad obrázky: Nádherné věci. Chtěla jsem napsat, které se mi líbí nejvíce, jeden, dva, ale když jsem koukla nahoru, abych si vzpomněla, které to byly, zjistila jsem, že bych musela napsat téměř všechny XD Ale přese všechno – ten poslední, s tou poznámkou o hvězdách… Hezký 🙂
Lúmenn, úplně přesně mi mluvíš z duše, co se názoru na deštníky týče 🙂 a na ten déšť ostatně taky. docela mě mrzí, že to většina lidí nechce chápat.
Máme úplně stejný názor na déšť 🙂 Pěkný výběr obrázků a povedená báseň 🙂
koukam, ze je nas vic, co povazujem destnik za zbytecny vynalez:D krasne obrazky jako vzdy:)
deštník mám radši než mokré vlasy, vodu za krkem.. a vlastně všude.
Upřímně, mám radši sluníčko. Malá přeháňka (ideálně letní) mi nevadí, ale když ,,chčije a chčije", tak to je na hnědáka, páč déšt ve mně vyvolává melancholii a někdy i vztek.. takže tohle sychravé počasí – zrušit!!
Milujem dážď a aj búrky. Je síce pravda, že niekedy to vo mne vyvolá smútok, ale to mi nevadí. A dáždnik nepoužívam tiež 😀
Ale zase na druhej strane mi prekáža dážď ak musím niekde ísť..škola, mesto a tak. Vlhkosť a moje ťažko vyžehlené vlasy…to akosi nejde dokopy 😀 Ale len tak vybehnúť za daždivého dňa vonku…to beriem 😀
Krásný obrázky. Pár jsem jich viděla, ale je zajímavé vidět je z pohledu někoho jiného 🙂
Déšť mám ráda, ale když jdu do školy, musím chtě nechtě deštník vytáhnout, jelikož sedět několik hodin v promoklém studeném oblečení není vždy příjemné 😀
Poslední obrázek s hvězdami je krásný. Několik dní pod širákem, a déšť hvězd je možné zahlédnout…
Miluju déšt….a tyto obrázky josu….kouzelné
Nahodou, nejni nad to občas zmoknout:D. Já mám déšť moc rád, ale nejni nad to když sněží, tomu se prostě nic nevyrovná.
Déšť, toť krásný to jev…ráda si vyjdu jen tak v lehkém dešti bez deštníku a nevadí mi, když kapky dopadají na mou tvář (vlasy..)….také je mi líto, že někdo všude tahá deštník, jen, aby nebyl zmoklý (a nevypadal blbě)…..jinak krásná báseň, krásné obrázky, krásné slovní obraty….ano, krásná to očisťující symfonie kapek….
Nádherný text, nádherné obrázky, nádherná báseň 😉
Miluji déšť…je to můj osobní, jak to říci…moje osobní, citlivá záležitost…déšť ve mě evokuluje lásku, ale i smutek…vzpomínky, které nestihl spláchnout proud času 😉
Když pláču, mé slané slzy se míchají s kapkami deště…
Deštník také moc nepoužívám, ale ono, když máš jít do kina, na nějakou jazykovou olympiádu nebo do divadla, není moc příjemné sledovat pohledy pobavených lidí, jak se dívají na tu "mokrou slepici :D"…
Rain melody…. Melodie vepsaná v kapkách deště…miluji, když kapky bubnují do oken, stékají mi po tvářích a rozprskávají se o chodníky…;-)
Deštník rád nemám, ale občas ho použiju, protože mně je líto věcí, co mám na sobě nebo u sebe:D
Jinak mně déšť pročistí hlavu, stejně jako půlnoční procházka a myslí mně to lépe(zdá se mi), takže budu chodit ven častěji.
Od onoho dne, kdy jsem splynula se zuřivými slzami nebe, jsem začala mít déšť ráda ještě víc. Byl to den, kdy jsem zjistila, že jsem se nedostala na školu, na kterou jsem chtěla a byla jsem strašně zklamaná a rozzlobená zároveň. A po cestě domů se spustil ohromný liják, nebesa se mnou plakala a soucítila. A tak jsem se už ani nesnažila spěchat, abych se schovala domů, místo to jsem se oddala svému novému příteli, který se postavil na mou stranu.