Pařížský hřbitov Pér Lachaise mne nadchnul, okouzlil a inspiroval. Procházeli jsme se mezi hroby skoro tři hodiny a nechtělo se mi odejít. Je to chrám smrti – ve všech významech, jaké si k tomuto označení dokážete představit. Tak zamkněte ústa na tisíc západů a alespoň na mých fotkách vklouzněte mezi tiché a staletími oprýskané hrobky. Je to zážitek, jenž se nezapomíná.
Brána do světa mrtvých se otevírá…
***
Pomníky z mramoru a žuly jsou chladné a tiché, stejně jako ti, kteří je obývají
***
Stinná ulička ztracených duší
***
Domy, které nejsou pro živé
***
Schody po nichž ve dne kráčejí truchlící pozůstalí a zasmušilí návštěvníci, ale v noci…kdo ví?
***
Unavená minulostí…
***
Pomník této šestileté dívenky mne inspiroval natolik, že jsem jí a všem mladým dívkám pohřbeným na Pér Lachaise věnovala tuto báseň
***
Taky cítíte tu vůni zašlých dob?
***
Zaprášená a pavučinami opředená minulost dýchá ze všech koutů tohoto úchvatného místa
***
Zamyšlená a zasněná Lúmennka mezi hroby
***
Poezie smrti
***
K věčnému spánku se zde uložil i Jim Morrison
… the doors to the other side are opened, my dear…
***
Jednou chci na tomto hřbitově nechat ležet svoje kosti. Nevím čím to, ale Pér Lachaise ve mě nechal hlubokou stopu, kterou nezahladí již nic. Místo tiché, sychravé i v červencovém dni a plné podivné zádumčivosti. Mimochodem – uprostřed července jen tam v celé Paříži krákali všudypřítomní krkavci a havrani.
Je’taime Pér Lachaise…snad se setkáme ještě za mého života…
No wau, já… já.. jsem ohromena…
Hřbitovy, ani ti nevím jaký k nim mám vztah…některé mě přitahují (mamka mě přirovnání k morbidním hokám xD jako..drzost) ale některým se zase vyhýbám…jako kdybych tam cítila zlobu, zlobu lidí, že je nenechávají klidně spát..ruší je..oplakávají…
Nevím no, ale tento hřbitov musel být jistě osobně velkým zážitkem a krásným místem..závidím ti, že jsi se tam mohla projít…
Jinak jsem si všimla, pěkné brýlky 😉 xD
jo, a nejvic kytek je na hrobe Chopina, coz svedci o tom, ze Polaci jsou fakt vsude 😀
Hrob Morrisona jsem predtim videla na nejakych fotkach,a le to co jsem videla tam.. uschle kytky, bordel, nejake rozbite LPcka, plot kolem hrobu.. nj, asi to museji chranit pred dekadentni a opilou odnozi rockeru..
Zajimave je taky krematorium, nektere jednoduche nahrobky, je skoda zes sem nehodila jeste ty nove pomniky.. mozna nejsou tak goticke a historicke, ale rozhodne stylove a atmosfericke
bych se taky pochlubila fotkama, akorat ze se mi nechce vam ukazovat muj nefotogenicky ksycht 😀
onnea: fotila ale nehodily se mi do nálady a atmosféry tohoto článku:) hodně se mi líbil pomník holocaustu a dostal mě jeden hrob ve tvaru pyramidy:) ale tyhle 200 a více let staré hroby obrostlé mechem mě prostě fascinovaly nejvíc:)
škoda že jsi tam nedala fotky hrobu Oscara… ráda bych se na to podívala 🙂
Ehm, nic, debil už to našel xD
Ellie: :D:D:D máš bod;):D
Paříž má ještě další, také romantické hřbitůvky. Např. hřbitov Picpus, kde leží slavný LaFayet a celé rodiny francouzské šlechty. Také hřbitov na Montmartru. Oba hřbitovy otevřené pro veřejnost pouze na Dušičky, jinak přístupno jen pro rodinné příslušníky zemřelých.
Nijak kouzelné místo to není, ale pro fantazijní a melancholickou představivost jako dělané, pravda …