Komu by se nelíbilo podívat se do minulosti, na vlastní oči si prohlédnout dinosaury, Napoleona Bonaparte nebo třeba zavzpomínat na časy svého mládí. To vše je jistě lákavé, jenomže nikdo z vědecké komunity netuší, co taková cesta do minulosti může způsobit.
V zásadě existují dvě teorie, připustíme-li tedy, že cestování zpět v čase jednou bude technicky možné.
První předpokládá, že minulost je již hotová a je taková jak ji známe. Vrátíme-li se do minulosti, nic změnit nemůžeme, protože už jsme to vlastně změnili. Kupříkladu víme, že Kurt Cobain se zastřelil. Zarytá fanynka Nirvany z 21.století se rozhodne mu v tom zabránit a tak se vrátí do chvíle, kdy se Kurt chystá spáchat sebevraždu. U něj v obýváku je klid, zpěvák omámený heroinem leží na gauči a nedůvěřivě si měří cizí osobu, která blábolí něco o tom, že je z budoucnosti a přišla ho zachránit. Její kecy ho přestávají bavit, koneckonců právě se chtěl zabít předávkováním heroinem a nějak to nezabralo, a tak vytáhne nabitou brokovnici a hodlá ji vyprovodit násilím. Ubohá fanynka se s totálně zfetovaným Kurtem pustí do křížku a brokovnice náhodou vystřelí. Kurt leží na zemi z prostřelenou hlavou. Minulost se naplnila do posledního detailu a fanynka Nirvany konečně chápe, proč na brokovnici byly i jiné otisky prstů a Kurt se zvládl zabít i s takovým množstvím heroinu v krvi.
Druhá teorie je o něco složitější. Podle ní jakákoli změna v minulosti, i sebemenší, ovlivní budoucnost a tak se můžeme dostat až ke vzniku časového paradoxu. Ale začněme po pořádku.
Dejme tomu, že dostanete chuť podívat se do doby mládí vaší babičky. Prohlédnete si komunistické město, dáváte si pozor, abyste nikoho neovlivňovali, ale náhodou kopnete do kamínku, který spadne do kanálu. Kamínek ucpe potrubí, odvádějící splašky z nemocnice a ty o pár dní později zaplaví několik okolních domů. Město zasáhne nákaza úplavice a zemře několik lidí. Mezi nimi i teprve šestnáctiletá babička vašeho švagra. Tudíž nikdy neporodí jeho matku, ta nikdy neporodí pana švagra a na vás tak po návratu do budoucnosti čeká hrůzné zjištění, že vaše sestra je nejenom svobodná, ale jejího muže si nikdo nepamatuje – protože nikdy neexistoval.
Pokud se stane tohle, nemusíte si až tolik zoufat, čím více času od změny uplyne, tím menší dopad bude mít na budoucnost a o pár století později se vaše změna časoprostoru přirozeně zahladí.
Horší situace nastane ve chvíli, kdy při stejné situaci zaviníte smrt vaší vlastní babičky. Tím pádem se nikdy nepotká s dědečkem a neporodí vaši matku. Z čehož vyplývá, že ani vy sami se nikdy nenarodíte. Když se nenarodíte, nemůžete cestovat do minulosti a zavinit smrt svojí babičky. Gratuluji, právě jste vytvořili časový paradox.
Jak se zachová minulost s časovým paradoxem nikdo neví, protože to nikdo (nejspíš) zatím nevyzkoušel. Teoreticky máme tři možnosti. První je vznik časové smyčky. Na příkladu výše by to vypadalo asi takhle: Vaše babička je mrtvá, neporodila vaši matku a ta neporodila vás. Protože jste se nenarodili, necestovali jste zpět v čase a nemohli jste zabít vaši babičku. V okamžiku, kdy jste se měli vydat do minulosti, se časová smyčka vrací zpět do okamžiku pádu kamínku, vaše babička žije, porodí vaši matku a ta porodí vás. Vy se vydáte na cestu do minulosti, kde zabijete náhodou babičku. V tu chvíli přestáváte existovat a smyčka pokračuje zase od začátku a tak pořád dokola.
Druhou možností je, že časoprostor, který stejně jako všechna fyzikální veličiny a tělesa usiluje o dosažení rovnovážného stavu, se upraví sám. Buď vám při příštím opakování smyčky zabrání cestovat do minulosti a vše pak pokračuje přirozeně dál, nebo se narodíte v zásadě stejní jiné matce a stejnému otci a tudíž smrt ženy, která není důležitá pro vaše narození opět zabrání vzniku časové smyčky.
Poslední možnost má nejhorší následky a bohužel není o nic méně pravděpodobná, než možnosti předcházející. Pokud vznikne časová smyčka, která pak bude pořád dokolečka obíhat v paralelním vesmíru, nic tak strašného se nestane a paralelní vesmír se časem sám zhroutí. Jenomže co když donekonečna se opakující časová smyčka zůstane v našem vesmíru? Časoprostor, který my vnímáme lineárně, se náhle zakroutí, zašmodrchá a pravděpodobně konec výletu za babičkou zapříčíní zánik celého vesmíru, nebo alespoň časoprostoru tak, jak ho známe. Jenomže, když bude zničen vesmír, zahynou lidé, pokud nejsou lidé, kdo cestoval časem a zničil vesmír?:)
Možná jste si po přečtení článku oddechli se slovy, že se to stejně nepodaří a cestovat do minulosti nikdy nebudeme. Já bych nebyla tak skeptická, vědci předložili už několik teorií, jak cestovat zpět (i vpřed) v čase, problémem je nedostatek energie a naše zatím nepostačující technologie. Ovšem některé koncepce předpokládají uskutečnění již v tomto století, na druhou stranu, některé jsou zatím možné jen ve sci-fi.
Věřím, že pokud se člověku podaří vrátit se do minulosti, pak už se to vlastně stalo. Tudíž v naší minulosti (a možná právě v tuto chvíli) je na naší planetě několik výzkumníků či turistů z budoucnosti. Že o nich nevíme je snad pochopitelné – buďto proto, že se bojí ovlivnění své budoucnosti a nebo vše, co v minulosti udělali, jenom naplnilo události, popsané v učebnicích dějepisu. A tak je vlastně všechno v pořádku.
Komu se po přečtení tohoto článku točí hlava, tomu se omluvám. Já na tom nejsem o moc lépe. Zahrávat si s časem je nebezpečné, ale dokud se to děje jen v naší fantazii, nečeká nás nic horšího, než ta bolest hlavy. A to je oproti zániku vesmíru docela prkotina, ne?:)
Jedna z teorií cestování časem počítá z tzv. červími dírami – jakýmisi zkratkami v časoprostoru. Ovšem lidská technika na vytvoření červí díry zatím zdaleka nemá prostředky.
No..časový paradox… úžasné 😀
Ale jinak… úžasný článek…jsem v podtratě ráda, že se nemůže cestovat zpět, ani vpřed… uff… i když jak jsi naznačila…není to zcela jisté…;)
Jak píše Kiqi,nebylo by to dobré 🙂 Samozřejmě pouze v případě,že bychom mohli jakkoliv ovlivnit minulost či svou budousnost…A nevím,ale nedomnívám se,že by cestování do budoucnosti bylo možné…budoucnost se totiž s každým okamžikem mění 🙂 A k cestování do minulosti….Kdyby platilo "Již napsané nelze změnit" (například by nás naši předci ani neviděli,pouzemy je),pak v tom žádné riziko nevidím,ovšem pakliže by se "Změna minulosti promítla i do budoucnosti",,mohl by to být také pěkný průšvih…ačkoliv pokud bychom něco změnili v minulosti,lidem v budoucnosti by to připadalo samozřejmé,takže by se de-facto nemuselo stát nic tak závažného….ale to nemůžeme vědět,dokud to na vlastní kůži nezkusíme
Já tyhle články miluju =) ale to bude asi tím, že se tak ráda zabývám starým dobrým ''co by, kdyby''
Oh, díky:) Jsi asi první, koho znám, kdo má stejný názor. Ohledně časových smyček se nebudu vyjadřovat, nejsem fyzik… ale… s čím jsem u teorie cestování časem měla vždycky problém je můj názor, že nás ovlivňuje naprosto každý detail, každá blbost, kterou zažijeme. Někdo kopne do kamínku, ten ucpe kanál a polovina města umře na úplavici, to je samozřejmě velká změna a asi člověka ovlivní víc. Ale když někdo kopne do kamínku, který pak třeba skončí na druhé straně ulice, po které jdu… kdyby tam byl, třeba bych do něj kopla taky, nebo bych si ho prohlídla, nebo by se mi líbil a vzala bych si ho. Takhle se to nestane. A i když je to drobnost, tak s časem to narůstá, nabalují se na to další věci, které se nestaly nebo se mohly stát jinak, a nakonec můj život bude úplně jiný, než kdyby tam ten kamínek byl. (To je samozřejmě metafora, o šutr mi nejde, klidně to může být člověk, do kterého vrazím v davu, vyprodaný poslední rohlík v obchodě nebo cokoliv) Jakýsi národ má přísloví, ve kterém se říká, že vánek silný maximálně na sfouknutí svíčky na jednom konci světa může způsobit hurikán na druhém. A o to přesně jde. Žádná změna se neztratí, nezahladí se, naopak se na ni bude všechno nabalovat a v tom okamžiku jsme změnili vesmír, protože už se nikdy nemůže vrátit do okamžiku, ve kterém ten člověk nepřicestoval a nezměnil to, leda že by přicestoval dřív a změnil to ještě víc.
Nemluvě o tom, že pokud by cestování časem bylo možné, dávno bychom o tom věděli. Nevěřím tomu, že ve vší širé budoucnosti by se našlo jen několik málo dobrodruhů, kterých bychom si možná nevšimli, před námi není nějakých desítek let, před námi jsou tisíce, možná miliony let a tolik zatím nenarozených lidí, že ten počet nul si ani neumím představit, a v nich je tolik potencionálních cestovatelů časem, že by jich nikdy nebylo jen pár. A i kdyby byli všichni stokrát inteligentnější než my dneska, někdo by udělal chybu, někdo by něco provedl. Ten stav by podle mě nebyl udržitelný.
A samozřejmě, třetí věc, co by udělal člověk, který by vynalezl stroj času? První možnost, zajel by sám za sebou v mladší verzi a tudíž by se ovlivnil a tudíž by se dost možná nikdy nestal člověkem, který v tom okamžiku a místě vynalezl stroj času jako ho vynalezl, nebo druhá možnost, vycestoval by někam jinam, někam dál a ovlivnil by někoho jiného, který by ovlivnil někoho jiného, který by ovlivnil někoho jiného a takhle by se to jako mexická vlna šířilo v přímé úměře času a velikosti změny, až by to ovlivnilo celý svět a tudíž i toho vynálezce, který by ho nevynalezl. Ehm. Potřebovala bych to sepsat 🙂
Jedna skupina ľudí tvrdí, že cestovanie v čase je možné a druhá že nie. Ja vám dokážem, že pravdu majú obe strany.
PARADOXY? Zabudni! Je to ako sa pýtať čo bolo skôr, sliepka, alebo vajce. Odpoveď: OMELETA. Zabudni aj na PARADOX tipu: ak zabiješ sám seba, tak nemôžeš existovať a tým ani zabiť sám seba. Zabudni na to, že sa môže niečo, alebo niekto vypariť, alebo zmiznúť po zásahu v minulosti.
Väčšina ľudí si predstavuje cestovanie v čase tak, že letia rýchlejšie ako svetlo, aby zastavili čas a posunuli sa tak späť v čase. Rýchlosť svetla nie je konštanta, a ani nie je najrýchlejším fyzikálnym javom, a rýchlosť má vplyv len na spomalenie času, nie na jeho obrátenie.
Veľa ľudí verí, že môže zmeniť minulosť a vrátiť sa do zmenenej budúcnosti, v ktorej sú bohatí a slávny, a presne takto vesmír nefunguje. Veď by ste si nepamätali niekoľko rokov života toho, ako ste sa dostali k peniazom, sláve, priateľom a žene, s ktorou máte deti a ostatné serepeticky s tým spojené.
AKO TO JE:
Cestovať v čase môže zatiaľ len energia, nie živá hmota. Znamená to to, že môžete poslať správu ako signál rádiový, alebo digitálny, ale nič živé. Cestovať sa dá len do minulosti, lebo budúcnosť ešte nebola napísaná. Ak pošlete informáciu do minulosti, aby ste zmenili budúcnosť, nebude to mať žiadny vplyv na vašu prítomnosť, pretože tá sa už stala, alebo deje ako vaša realita. Zmena budúcnosti sa bude vyvíjať v inej realite, takže je to bez efektu. Ak by ste sa nejako dostali do minulosti, nie je cesta späť, pretože budúcnosť z vašeho pohľadu tam kde ste, ešte nebola napísaná, takže sa nemáte kam vrátiť. Ak budete cestovať v čase do minulosti a ponecháte otvorené hyperstrunové okno, môžete zmeniť budúcnosť a vrátiť sa späť, ale zase budete len vo vašej realite, na ktorú zmena v minulosti nemá vplyv, lebo tá sa odohráva v inej realite, takže ste zase na začiatku konca. Ak pôjdete do minulosti, aby ste zmenili budúcnosť, znamená to iba to, že v minulosti skysnete s vaším druhým ja a budete zase sledovať minulosť/prítomnosť, ako sa vyvíja iným smerom.
Je tu ešte ďalšia teoretická možnosť návratu z minulosti, ktorá popiera sama seba. Ak pôjdete do minulosti a budete sa chcieť vrátiť, môže tak urobiť niekto druhý v budúcnosti, ktorí vie o vás kde v čase ste a že sa chcete vrátiť, ale vaša zmena v minulosti môže ovplyvniť aj jeho takže !@#$%^&*(TEÓRIA).
Cestování v čase a prostoru je skutečně teoreticky možné. Pokud se nepletu, popisuje to teorie Einstein-Rosenova mostu.
No .. Ono by cestovat v čase (minulost i budoucnost) šlo pomocí astrálního cestování, kde ikdyž něclo změním v minulosti, tak čas. paradox nevznikne. A fyzicky by to mohlo jít nějak pomocí fyziky. Ale kdybych si v minulosti zabila např. svou matku, tak nevznikne časová smyčka. Protože nikdy bych neexistovala ani já, takže minulost nikdo nezměnil a čas poběží dál, akorát beze mě. Myslím, že pokud někdy někdo v budoucnosti vymyslí, jak fyzicky cestovat časem, tak jsou takoví lidé teď mezi námi. A není možné nic nezměnit. Takže ..
Představte si 3 kamarády,kteří se rozhodnou cestovat v čase.Dva z nich se vydají do minulosti.Jeden z nich "nedopatřením" zapříčiní smrt někoho z jeho přímé linie (např.svou matky,které je v minulosti zrovna třeba jen 5 let),tak dle fyz.zákona o akci a reakci v ten moment zmizí svému kamarádovi z očí.Jeho matka se díky jeho zásahu nedožila momentu,kdy se jí měl narodit syn a tudíž přestal existovat i on sám.Takže pro něj by tato "neopatrnost" měla fatální důsledek.Druhý kolega cestovatel by se po návratu do své reality chtěl svěřit třetímu kamarádovi o této události,ale ten by mu tvrdil,že nikdy ta osoba neexistovala,že letěl přeci sám.To je jedna možnost.Nebo by dotýčný svědek oné události sice vrátil zpět do reality,ale zřejmě do jiné reality,tzv.paralelního světa,který se třeba vyvýjel trochu jinak a koukali by na něj jak z jara…kdo že to přijel,že ho také neznají.Tahle teorie by znamenala,že cestou do minulosti si nemůžete nikdy ani přilepšit (ovlivnit minulost ve váš prospěch v budoucnosti),protože se nikdy nevrátíte do stejné reality,ale do jednoho z paralelních světů a to by nemuselo být zrovna fajn,pokud by jste tímto krokem přišli o spoustu svých blízkých a museli si zvykat na jinou realitu.Pro člověka je těžko představitelné,že tohle by potvrzovalo nekonečné množství paralelních světů,protože při jakékoliv zásadnější změně v minulosti,která by zapříčinila smrt osoby, by se určité věci v budoucnu od toho momentu vyvýjeli jiným směrem,tedy jinak.S tímhle rizikem bych se do cesty do minulosti nevydal,ani kdybych mohl.Pokud bych však nikoho neměl,tak bych do toho asi šel.
Pokud by se dalo cestovat jen do budoucnosti,tak se tam můžete "trošku" odvázat,protože ať tam "provedete" cokoli,tak po návratu do vaší reality je vše při starém.Otázkou však zůstává,díky jakým technologiím a energiím budete vlstní cestu podnikat.Tzn.zda bude váš čas při cestě do budoucnosti utíkat jinak,než ten, zde na zemi,což je v současné době více než reálné.To by znamenalo,že se již nikdy nelze vrátit do stejné doby a vy by jste se dožili toho,že po všem návratu budete vidět své pravnoučata jako důchodce.Toho bych se taky nechtěl dožít.
Super skvelý článok, časový paradox mi motá hlavu natolko že je lepšie nad ním nepremýšlať, paradox je už len v tom ako by mohol ovplyvnit vesmír, ale paradoxne ani samy nevieme čo a aký je ten vesmír velký lenže paradoxne sme dostali rozum a rozmýšlame dad paradoxmi tým by sme sa mohli dopracovať až k samotnému božiemu zámeru, lenže paradoxne mi to motá hlavu tak že už to nechám tak 😀
Ve skutečnosti žádný paradox nehrozí, jelikož cestovatel v čase se ocitá v jednom z nekonečna paralelních vesmírů, ve kterém ještě budoucnost není určená.
Ale jinak hezký článek