Odpověď pro Jenovu

Tady máte možnost ptát se autorů (mě a Finna) blogu na všechno, co vás zajímá – osobní záležitosti, zajímavé věci na něž chcete znát náš názor, ale také otázky, na které neznáte odpověď a myslíte si, že my ano. Další kdo této možnosti využil je Jenova.
Jenova: Ahoj, chcela by som sa opýtať, ako tvoji rodičia, rodina a známi reagovali na to, že si ako svoj životný štýl pojala gothic ….. moji rodičia to totiž nechápu a neustále melú o žiarivých farbách a ,,normálnosti“.
Lúmenn: Ta předně – nejsem gothik:) Mám tu subkulturu ráda, tu módu, hudbu, prostě všechno kolem, ale kromě škatulky „goth“ se dám zařadit i mezi metalisty, fantasáky, básníky, hipísáky, čarodějnice, punkery a tak různě. Ovšem gothickou módu jsem na sebe navlékala asi dva roky a stále je půlka mého šatníku černá, bez glád nechodím pokdu venku není nad 30 stupňů a krajky, korzety, kůži, sítě apod. prostě miluju.
Co na to známí a přátelé – ti vcelku nic , přítelé jsou většinou taky „černí“ nebo dost úchylní, takže to neřešili. Ti známí, tedy hlavně kolegové z práce nebo spolužáci, se občas ptali, jestli jsem v nějaké sektě, proč nosím černou, jestli je to nějaká ideologie apod. ale jinak v pohodě.
A co na to rodiče? Změna na černý šatník byla dost postupná, trvala asi dva roky a tak si zvykli snadno. Občas utrousili poznámku, že bych mohla nosit i nějaké veselejší barvy, ale pak si zvykli a táta mi jednou řekl, že si mě nedokáže třeba v růžové vůbec představit:) Mamka zase říkala mě a mým přátelům havrani a chodila s námi havrany do rockového baru.
Vzhledem k tomu, že ale mamka tak trochu dělá do magie, začala mi černou barvu vymlouvat, ať ji kombinuju s jinými, protože mi odsává energii a tak teď už barvy střídám, ovšem černá zůstává na špici mého žebříčku v oblékání:)
Jestli ti můžu dát radu, tak rodičům jednoduše řekni, že se ti černá barva líbí. Pokud se třeba hodně maluješ a máš dost divné oblečení (jako třeba sítě, krajky apod.) tak trochu uber plyn, ať si zvykají postupně. Myslím, že se s tím srovnají;)
Jen taková perlička na závěr: můj děda se mě vždycky ptal, jestli je to teď moderní. Ptal se když jsem byla oblečená v goth hadrech, ale taky když jsem měla rozervané rifle nebo úchylné hippie oblečení a oranžové glády. Inu prarodiče – vysvětlete jim, že jdete proti proudu:)

20 komentáře “Odpověď pro Jenovu

  1. jo to me dokazalo vzdycky nevic nastvat, kdyz mi na moje obleceni nekdo rekl: no jo, ono je to ted vlastne moderni co?…to bych vrazdila..hlavne emaky, pac ti za to muzou, grrrr:D

  2. Mno aj moja zmena bola postupná, trvala asi 5 rokov, mno mama si stále myslí, že sa mi môže montovať do života a kázať mi čo si mám obliecť ….. väčšinou sú to saténové alebo čisto čierne veci, kombinované s červenou, purpurovou a fialovou a k tomu strieborné šperky, maľujem si len mihalnice a nič viac, no najviac ju asi štvú čierne vlasy, vraj vyzerám ako mátoha …… a nejako nedokáže pochopiť že sa mi čierna páči

  3. [4]:
    hahaha já "vyzerám ako mátoha" i tak :o) a to mám rezavé vlasy :o) Taky se "moderně" neoblékám a taky jdu proti proudu :o) Naštěstí mi do oblékání už nikdo nemluví, leda tak přítel, ale jemu se ty moje černé hadry a jiné oblečky líbí, takže je to dobrý :o)

  4. ja se zas vzdycky divim tomu, ze tohle lidi resi, jak si vecne stezuji na to, jak na jejich image reaguje okoli… boze, tak s tim snad clovek musi pocitat ne??
    A reakce pratel – Tak pokud to jsou opravdovi pratele, nebudou na to reagovat negativne, u toho zbytku jsem byla prave vzdycky rada za jejich reakce, prisly mi svou omezenosdti dobre komicke, koneckoncu, o to prece jde, byt originalni, provokovat, vymykat se normalu.. takze by lidi meli byt za takove reakce radi, ne si porad stezovat, jak je okoli nechape.. nebo tak to alespon bylo za doby, kdy jsem byla v puberte ja, je fakt ze dneska uz se lidi (bohuzel) koukaj na gotiku jinak, ze…
    a rodice? Tak vzhledem k tomu, ze pubertak ma zakodovane povstavat do rebelie ve vetsi ci mensi mire, tezko muze cekat, ze tu jeho rebelii rodice prijmou s otevrenou naruci.. muze se snazit jim to rozumne vysvetlit, ovsem kolik lidi je rozumnych a kolik lidi ma rozumne rodice?

  5. [8]: taky se dobře bavím reakcemi okolí a taky se můžu přihlásit k rozumným rodičům…teda rodičce :o) (mamince) … a můj tatík? ten neřeší mě, takže já ho taky neřeším :o)))

  6. jak jste tu psali o tom vymykání se a lišení se pomocí oblečení, tak bych k tomu ráda přidala svůj názor

    (možná mě tu za tenhle postoj někdo ukamenuje, ale já si nemůžu pomoct, mám prostě na styly svéráznej pohled 🙂

    ono je proti proudu a proti proudu… já to vnímám tak, že takhle se člověk možná vymyká těm "normálním" (blbé slovo, lepší mě nenapadá), ale zase jde s davem těch  gothiků/metaláků/hipíků/emařů/pankáčů

    osobně chodím oblíkaná právě tak "normálně" (dejme tomu tričko, džíny) a nekoukám na to, zda je to oblečení in a nebo jestli patří do nějakýho stylu.

    nejde jen o oblíkání, může to být libovolný doplněk, nosím okovaný náramky, toužím po šílený vlasový kreaci, ale ani jedno ze mě nedělá strikní metalistku nebo punkerku, zkrátka si beru prvky, který se mi líbí a příslušnost ke konkrétnímu stylu pod rouškou "nejdu s davem" moc nechápu

  7. Aailyyn: no nemyslím si, že je to úplně jedno – je jasné, že když se striktně oblékáš jako punkáč/gothik apod. tak se něčím omezuješ ty a vyhraňuješ se proti určité skupině lidí. Ale problém je, že dav je právě ta průměrnost, to jak vypadá 90% lidí, když se odliíš od většiny, tak už nezáleží na tom, že ses zařadil do nějaké menšiny, jestli chápeš jak to myslím. V riflích a tričku jsi svá, což je fajn – ale zase nerebeluješ, prostě se nesnažíš vymykat, protože jsi svým způsobem odívání stejná jako většina, ta obyčejná průměrná většina.
    Tím neříkám, že je to špatně – někomu vyhovuje jít s módou, jiný (třeba ty) na módu kašle a nosí co má rád a někdo (třeba já) se zase snaží jít proti té hlavní módě, takže nosí nejen to, co má rád, ale ještě k tomu něco extravagantního, divného, neprůměrného. Každý přístup má něco do sebe a každmu vyhovuje něco jiného, já se třeba nesnažím odlišovat striktně ale m ám to štěstí, že si mi to, co je in, většinou vůbec nelíbí:)

  8. [13]: no jo, ale já se bavím o té jinakosti v rovině, že nepatříš ke konkrétnímu stylu a přesto se čímsi vymykáš, právě nemyslím to, že se striktně oblečeš jako goth…
    nikomu ze zde diskutujících jeho pozici goth neberu, ale chtěla jsem nastínit svůj pohled na jiný způsob vymezení se, který je mně osobně bližší

  9. [14]: (velmi nadsazený příklad) když budeš mít zelenomodročervenou hlavu a navlečeš se do kombinace plavky, kulich, šála a rukavice, tak si každej, kdo tě potká na ulici zaklepe na čelo, čili účel vymezení se je splněn, ale nebudeš mít nálepku "patřím do stylu tam a tam"

    o to mi jde, lišit se, vymykat se a přesto nepatřit do konkrétní škatulky, jestli mi rozumíš, protože pro mě být jiná prostě znamená jiná zaprvé než většina, ale za druhé i než nějaká menšina libovolné subkultury (i když jinakost se samozřejmě bere podle většiny, to máš pravdu 😉

  10. Aailyyn: děkuju, když mi jeden člověk dnes řekl, že každému vnucuju svůj názor a jsem egoista, tak mě taková pochvala potěší, to mi věř:)

  11. Presne jak rika Lumen, mezi "jit s davem" a "jit se stylem"!je hodne velky rozdil.. alepson u men to vzdycky tak bylo.. na stredni jsem byla jedina, kdo pravidelne chodil v cerne, a to jsme chodila jen v cernych kalkotech a  cernem tricku, pripadne cerny nehty, nejaky ten retez, stahovak.. korzet jsem na sobe mela asi jen jednou, boty na platformach taky tak, a oboji jen na vyzkouseni z prdele..
    A lisit se? Si piste ze jsem se lisila, tehdy totiz gotika nebyla tak medializovana jako kdysi a clovek nemusel na sebe rvat kazdou blbost, kterou dnes lidi oznacuji za soucast goticke mody, aby se alespon trosicku odlislil od modnich prehlidek na gothic parties..
    Dneska se oblikam vselijak, nejcasteji podle toho, co je zrovna vyprane 😀
    Pokud jde o rozumne rodice, ty ja mam taky, coz ale neznamena, ze s mou gothic image vzdy souhlasili 😉 ale ja se jich neptala a bylo mi fakt jedno co si o tom mysli, ale kdyz to srovnam s dnesni gothic modou, byl to opravdu slaby odvar 😀

  12. To moji rodiče se s tím srovnali docela dobře, protože napřed si mysleli že mi to oblíkání se do černé apod. moc dlouho nevydrží, že si chci jenom hrát na drs%načku a tak. Po necelých třech letech jim sklaplo a konečně pochopili že se tak neoblíkám proto "že je to moderní", když jsem jim vysvětlila že mi pprávě jde o přesný opak, tedy nebýt moderní.
    I když dospělí (resektive rodiče) se s tím většinou nikdy úplně nesrovnají, že nejste takoví jak by oni chtěli, musíme holt počkat, my teenageři, až budeme dospělí, pak nám snad konečně dají pokoj 🙂
    Jinak jestli vám můžu poradit. Když si nědy obleču něco fakt "divnýho" a moje mamka má řeči, tak jí řeknu že, mě se zase nelíbí některý její oblečení, a taky to hned nemusí znamenat, že je "divný". Mylím, že na většinu rozumných rodičů by tenhle argument měl zabrat. Já tomu říkám Argument "Říká se "Nelíbí se mi to" , a ne "Je to hnusný"".

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.