V tomto článku máte možnost zeptat se autorů blogu (tedy mě i mého nejdražšího Finna) na otázky, co vás zajímají a na něž chcete znát odpověď. Další kdo se ptal a komu odpovídám je Elysia.
Elysia: V souvislosti s předchozí otázkou a tvou odpovědí na ni by mě zajímalo, jestli tě třeba nenapadlo, že když budeš vykládat o tom jak a proč jsi byla na psychině, že to třeba někoho odradí od toho, aby věřil tvým článkům co se týkají nadpřirozena a magie a řekne si jen: „to je magorka, všechno jsou to jen výplody její choré mysli, ale ono se ani není čemu divit, když vysadila prášky“..?
pozn.: předchozí otázku a odpověď ohledně léčebny naleznete tady
Lúmenn: To víš, že napadlo:) Ale naštěstí už jsem dospěla do fáze, kdy je mi to jedno. Ano, byla doba, kdy než bych někmu řekla o svých vizích, meditacích a touhách dělat magii, tak si radši ukousnu jazyk, ale ta už je naštěstí pryč. Když si o mě někdo bude myslet (a nebo myslí), že jsem magor, co blábolí nesmysly, ať si to myslí, zlobit se na něj pro jeho omezenost nebudu. Je pravda, že už jsem si díky podobným lidem vytrpěla dost a dost, ale zase jsem se z toho poučila a oni mnohdy také.
Úžasný příklad je třeba moje mamka – v mých 13-15 letech, v době kdy jsem měla největší problémy, se bála každé špetky mojí fantazie, zrazovala mě od všeho duchovního a já se tenkrát nechala. Ale pak se něco změnilo a mamka se začala zajímat o duchovno, studovala čínskou medicínu, začala pracovat s anděly, tarotem, meditacemi a najednou se mezi námi prolomila hráz a jedeme „na stejné vlně“. Moje psychické problémy v pubertě už nevidí jako schizofrenii, co bych měla zničit a zadupat, spíš jako lekci, že se nemám tolik otevírat astrálním vlivům a víc se chránit. Nikdy jsem nevěřila, že z úst své mamky uslyším, že mám příliš slabou první čakru a proto létám až moc do světa snů. Prostě mamka se změnila, pochopila a já jsem za to vděčná. A tak věřím, že i člověk, co mě třeba považuje za magora si jednoho dne řekne, safra, ona není takový magor jak jsem si myslel, dyť ta holka má v mnoha věcech pravdu. A to pro mě bude ta největší odměna a budu vědět, že to, co tu píšu, má nějaký smysl a že se mi třeba (po)daří lidem otevřít oči, aby viděli, že krása našeho světa není jen v materiálních věcech.
diky za odpoved:) rekla bych ze i tady urcite fungujou spolehlive predsudky, ale aspon te to posili,… tada nevim jak teba ale me kezda srazka s nepochopenim ci bezduvodnym odsuzovanim posili i kdyz nrjdriv mi to taky vzdycky pohne zluci 😕
já chci taky takovou mamku 😐 taky jsem se dříve bála vyjadřovat a v poslední době se "strach vyjadřování" snažím omezovat. Ale bohužel v mé blízkosti nemám žádného stejného blázna jako já, takže moje kecy svěřuju blogu a papíru 😀
Kitt C.: na papír bacha, protože ten ti neřekne zda jsou tvé pocity v pořádku či nepřádku ani ti neporadí;) Taky jsem se mu svěřovala no a nedopadlo to nejlíp, zkus hledat a třeba se nějaký ten blázen objeví;)
jo, my sme s mamkou kdysi taky mely strasne problemy.. ja byla takove to vsechstranne nadane dite a pro mamku prostredek pro plneni snu.. nj a to krachlo.. a pak je clovek ve fazi, kdy si rika, ze kdyz si ani vlastni matka nevsima, co se se mnou deje, jak to muze zacit delat vubec nekdo jiny? Byla to orpavdu dlouha a trnita cesta, dneska se to taky jeste obcas zasmodrcha, porad mam pocit, ze ji kazim jeji predem naplanovany program, ale je fakt, ze abych pred nekolika lety sla s tim, ze potrebuju sehnat psychiatra za mamkou, bylo naprosto nemyslitelne, dneska je to prave prvni osoba, za kterou s timhle jdu.. vsechno chce cas, nejakou silu pretrvat tu nejhorsi fazi, a hlavne se naucit odpoustet..
no a to jsem o sobe ted asi napsala vic nez jsem chtela 😀 ale on je dneska nejakej psycho den, potkavam dneska samy magory co podobny veci furt resej 😀