Dnes o mě vyšel článek v Pirátských novinách – bohužel se mi nepovedlo podat trestní oznámení na žádného ministra ani jsem se nedostala do senátu, jako náš kandidát Libor Michálek (jupijajej, jsme parlamentní strana!), ale jsem zajímavá tím, že narozdíl od většiny členů Pirátů mám politickou minulost. Kdo čte můj blog dlouho o tom asi ví, ale poslední dva roky se tím už nijak nechlubím (ono ani není čím), ale ještě donedávna jsem byla členkou ODS, naší všemi milované vládní strany. O tom, proč jsem v ní byla a proč mě Piráti přesvědčili, že jsou mnohem lepší volba, už pojednává zmiňovaný rozhovor. Na webu Pirátů je ale v kratší verzi, snad aby internetová generace nemusela vstřebávat příliš mnoho nudných a osobních informací. Delší verze mi ale přijde taky zajímavá a kdo si chce více počíst a dozvědět se ještě něco o mě a o tom, jak to chodí v politice, nechť rozklikne celý článek:)Jak a kdy jsi vstoupila do ODS?
Bylo mi 18, 19 a byl to vlastně logický krok. Můj otec a dědeček, bývalý politický vězeň, byli zakladateli místní organizace ODS v Prostějově a oba v ní aktivně působili už od začátku devadesátých let. Hlavně děda si to idealizoval a věřil, že když má strana v názvu demokratická, pak skutečně hájí demokracii, což byl čin, za který jako kluk v mém věku strávil deset let ve vězení. Táta byl v devadesátých letech poměrně známá politická postava v Prostějově a byl i členem zastupitelstva, později se přestal angažovat a když jsem do strany vstoupila já, bylo to zrovna v době, kdy zase uvažoval o návratu do zastupitelstva a já ho v tom chtěla podpořit. Krom toho jsem taky věřila, že pravicová politika je nejlepší, komunisti smrdí a jiné strany krom parlamentních mě v té době moc nezajímaly, nevěřila jsem, že by mohli mít úspěch. Spolužák byl v SNK-ED, další spolužačka v Zelených a ani jedna z těch stran neměla žádné větší úspěchy, takže jsem věřila, že pokud budu součástí velké strany, mám naději se někam dostat a něco změnit.
Přišla deziluze?
Přišla. Já osobně se nikdy nesnažila dostat se do zastupitelstva nebo dokonce někam výš, ale ti lidé, kteří chtěli, to nemohli udělat jen tak, že by vystoupili a řekli – já jsem dobrý, umím to a to, zkušenosti mám takové a makové, takže mě nominujte na kandidátku. Tam to fungovalo mnohem složitěji, kdo byl čí kamarád a kdo měl ve sdružení jaký vliv. Vůbec nejvíc mě ale dostával fakt, že v Prostějově v té době nefungovalo jedno místní sdružení, jako tomu je pokud vím ve většině ostatních měst, ale rovnou dvě a ta byla vzájemně znepřátelená, takže boj o místa na kandidátce nebyl jen mezi jednotlivci, kde se dala najít i soutěživost na základě schopností, ale i mezi sdruženími, což už byl jen malicherný politický boj, který voličům jen škodil. V tu chvíli jsem si uvědomila, že když jsou mezi sebou tak rozhádané dvě buňky jedné strany, jak to asi musí vypadat, když v parlamentu o moc soupeří dvě rozdílné strany a došlo mi, co vlastně politika je. Neustálé hraní se slovy, získávání kontaktů, slibů a dohod, dnes pomůžeš ty mě, zítra já tobě. Volič je až na posledním místě.
Jak ses dozvěděla o Pirátech?
Překvapivě z internetu:) Ale jak a kde přesně netuším, je to tak tři roky, kdy jsem začala sledovat, že vznikli a co dělají. V podstatě ihned jsem se stala registrovaným příznivcem, ale dál jsem to nijak moc neřešila, neměla jsem na to tehdy čas. Ale jejich činnost jsem sledovala, fandila jim a ve volbách je samozřejmě volila.
Předtím jsi volila koho?
Přiznám se, že než jsem poprvé volila Piráty, což bylo v parlamentních volbách před dvěma lety, volila jsem ODS. Dneska bych si za to naliskala, když vidím, co se děje s vládou, ale v těch osmnácti jsem tomu prostě věřila, tak jako mnoho mladých lidí. Říkám si, že dožít se toho můj děda, tak ho stejně skolí mrtvice, protože takhle si to určitě nepředstavoval.
Proč jsi tedy teď vstoupila do Pirátů?
Nikdy jsem v ODS nebyla aktivní člen, nechodila jsem pomáhat na volební stánky, nesnažila jsem se mít nějakou funkci, jejich mediální obraz mi byl ukradený, vlastně jsem jen přišla na schůzi a zvedala ruku tak, jak se ode mě očekávalo. Byli tam „ti naši“ a pak „ti druzí“ a neustále se to spolu pralo o místa v předsednictvu a na kandidátce. Já byla jsem pěšák z davu, který toho moc udělat nemohl a vlastně ani nechtěl. Když jsem jednoho dne potkala Piráty v hospodě, kde seděli s kamarádem, který k nim vstoupil, cítila jsem se o dost jinak. Aniž bych byla členem, zajímaly je moje názory a najednou jsem si uvědomila, že spoluorganizuji jednu z akcí a o den později jsem stála na volebním stánku, povídala si s lidmi a záleželo mi na každém hlasu, který pak dostanou ve volbách. A bylo mi jasné, že tohle je prostě „moje“ strana, ať už jsem jejím členem nebo ne. S ODS jsem se programově rozešla už před více než dvěma lety, kdy jsem je prostě odmítla dál podporovat a místo toho fandila Pirátům, ale ze zvyku jsem tam zůstávala. Když jsem se seznámila s jihomoravskými Piráty, už vlastně nebyl jediný důvod, proč zůstávat v jiné straně ve vzdáleném městě, když tady na jižní Moravě mezi Piráty můžu něco opravdu změnit a aktivně se zapojit do politiky.
V čem vidíš rozdíly mezi Piráty a ODS?
Tak Piráti jsou o dost mladší strana, takže se tu ještě nemohly vyvinout některé nešvary – když strana existuje dvacet let a někteří lidé jsou v ní od doby jejího vzniku, pak se pochopitelně povyšují nad mladší členy a nepustí je k důležitým funkcím, dokud si je pořádně „stranicky neprověří“. Každý nový člen je vlastně ihned zaháčkován některým z dlouholetých, většinou už dosazeným na nějakou židli, a ten si ho vychovává k tomu, aby ho podporoval. Tohle u Pirátů člověk nenajde, ale dost možná je to tím, že existují tak krátce, bojím se, co budou moji dnešní kolegové předvádět za dvacet let, budou-li stále politicky aktivní. Myslím, že fungování starších a větších stran je něco, co by nás mělo poučit, abychom stejné chyby nedělali znovu a našli jsme nějaký rozumný kompromis mezi funkční opravdovou stranou a bandou kamarádů, což bude těžké. Na druhou stranu se mi líbí, že i nejřadovější člen Pirátů má možnost říct svůj názor, organizovat akci a že fungujeme do značné míry jako dobrovolníci, ne že máme zaplacené brigádníky v modrých tričkách, kteří mají naučené věty a vůbec je to nezajímá. To je podle mě do budoucna naše velké plus.
Co bys poradila členům jiných politických stran, kteří uvažují o vstupu k Pirátům?
Nebojte se. A nevymlouvejte se. Dva roky jsem se rozhoupávala k tomu vystoupit ze strany, která mě nebaví, nenaplňuje a nesouhlasím s ní. A vlastně stačilo poslat poštou jeden dopis, což je otázka čtvrt hodiny. Už na první schůzi jsem viděla, jak to funguje u Pirátů a vrhla jsem se po hlavě do práce, protože cítím, že konečně dělám něco, co má smysl. Nejsem slepý následovník všech myšlenek Pirátů, mám svoje názory, ale hlavní body pirátského programu jsou mi vlastní a proto za ně chci bojovat.
Moc pěkný článek. Je od srdce.
Vítám tě na palubě naší pirátské lodi.
Piráti jsou mladí a poměrně dost známí. Po politologický stránce jsem je vždycky vnímala spíš jako politické hnutí než jako stranu v pravé smyslu slova. Ale budiž, snaží se a neschovávají se za známou tvář s pozitivní konotací, jak tomu činily třeba VVčka. A pořád je mi milejší někdo, kdo volí a zastupuje stranu, kde nejsou žádní bývalí vedoucí sdružení restaurací a jídelen apod. než někdo, kdo ,,demostrativně" volí KSČM, protože nemá rád Kalouska – takhle se to nedělá, to bychom za chvíli zase museli do prvomájového průvodu, přátelé.
Článek je to dobře napsaný, ale nebylo už té politiky dost?
o mNě vyšel článek – šestý pád
[4]: kruci…jistě
[3]: politiky není nikdy dost!:D
Já také gratuluji KDU k jejímu senátorovi za Prahu, nebo Straně zelených? Hmm hmm 🙂
I kdyby to byli tak úžasní lidé a měli ten nejlepší program na světě, nemůžu je podporovat z jednoho prostého důvodu:
Představ si situaci, kdy jednou dostanou většinu hlasů, získají pozice jak v obcích, krajích, tak i na státní úrovni. A po celém světě budou vědět, že v ČR vládnou "Piráti"…
Zdá se mi to poněkud nereprezentativní. Stačí, že náš nejvyšší krade protokolární pera. Ovšem kdyby jednou změnili název na něco konzervativnějšího, začal bych o nich silně uvažovat…
[6]: nominovali ho Piráti a kalil s náma ve volebním štábu, s náma se fotil a nás oslovil jako první stranu, Zelení a KDU se k němu dostali tak trochu menším podvůdkem, takže gratuluj jedině pirátům … doufejme:)
[7]: ano, kvůli názvu zahodíme stranu, která má rozumný program a budeme volit někoho, kdo má líbivý název, ale je to zloděj a korupčník. Jak logické.
Krásné čtivo, děkuji. Vítej u Pirátů! 🙂
Jedna rada: nepodlehni počátečnímu nadšení příliš. Ne všechno je úplně úžasný, jak vypadá, nicméně věci, které dávají smysl a nesou ovoce, jsou občas obtížnější, než se zdají. I přesto vytrvej, měj svoje názory – nikdo ti je brát nebude, diskutuj, seznamuj se, bav se 🙂
[8]: Díky za objasnění :).
[8]: Ale no tak… Kde tak rozumná holka přišla ke striktně černobílé morálce? Všude se dají najít slušní lidé. Dokonce i v těch starých stranách.
A změna názvu je do budoucna v tomto opřípadě rozhodně dobrá volba. Je sice fajn vybočovat, ale propagovat se slovem označující námořní lupiče a vrahy není moc dobrá reklama. Zvlášť, když brojíš proti těm "zlodějům a korupčníkům"…
[11]: no jistě, to určitě dají, netvrdím, že všichni z jiných politických stran jsou hajzlíci, stejně jako všichni piráti určitě nejsou svatí. Jen mi přijde hloupé odsuzovat stranu podle názvu, který si mimochodem nevymyslela, ale byl jí připsán médii a tak ji hrdě nosí jako svou přednost, nikoli nedostatek. To je stejné, jako kdyby někdo nevolil pana Franze jen proto, jak vypadá. Důležitá je podle mě myšlenka a činy, ne název.
Lúmenn, budeš sem občas přidávat články ohledně Pirátů ? Mohlo by to být zajímavé…