Včera jsem zkoukla jedno zajímavé video, které mě docela dost donutilo se zamyslet. Vy, co chodíte na Posla jste ho mohli vidět jako pohlazení po duši, vy ostatní se na něj můžete podívat tady. Jde v něm o úsměvy a komplimenty – obojí zcela zdarma rozdává jeden týpek a tím činí lidi ve svém okolí šťastnějšími.
A jak jsem na to tak koukala, vzpomněla jsem si na sebe, na Mamuta, Horseta, na mamku a ještě na pár lidí, které znám, jaký je rozdíl, když někam jdeme my a když pozoruju ostatní lidi nebo si vzpomenu na sebe ještě před pár lety. Úsměv, radost a slova jako prosím a děkuju, která činí zázraky. Zdravíte s úsměvem protivné důchodce v šalině, na paní s obřím psem, který vás málem porazí, se mile usmějete a poplácáte čoklíka, na prodavačku, co se vám okatě nevěnuje se upřímně smějete a bez netrpělivosti ji žádáte o pomoc, prostě chodíte s úsměvem světem, máte ho pro ty, co se do vás naváží, pro ty, co na vás řvou, pro ty, co vás hubují, co vás ignorují i pro ty, co vás vyloženě serou.
A najednou je svět jiné místo – fakt to není klišé, ale funguje to v reálném životě. Ti, co se mračili, se najednou taky usmějou a třeba řeknou, že toho dneska měli moc a že už toho mají plný zuby a vy je politujete a popřejete jim hodně štěstí.
Jo, úsměv a milá slova fakt dělají zázraky…jenže…
Je strašně snadné se na lidi smát, když máte dobrou náladu. Dobře se vyspíte, nesjte ve stresu, do školy či práci se docela i těšíte a nebo už jdete rovnou z ní a nebo dokonce máte prázdniny či dovolenou, peníze vás netíží, už je po výplatě, venku je docela hezky, ani vedro na padnutí, ani lijavec, prostě všechno vychází a vám je dobře a tak chcete, aby bylo stejně dobře úplně všem lidem okolo.
Ale co když se ráno vzbudíte a i když jste chrněli osm hodin, vůbec se vám nechce, venku je hnusně a ještě vás bolí záda a hlava tak, že se vám chce brečet, ve škole vás čeká těžká zkouška a účet zase hlásí nulu. A teď vlezete do šaliny a to děcko, co si vesele zpívá na celý vagón zpražíte, i když byste normálně zpívali s ním, a jeho maminu zpražíte taky, protože vám nadává a pak seřvete tu pitomou babku s hůlkama, co se motá ve dveřích a když do vás vrazí ten debil z mp3jkou v uších, vrazíte do něj taky a dodáte peprnou nadávku. Ježiš a tam se na vás kdosi tlemí jako idiot a přeje vám krásný den, kokot jeden, jak byste mu nejradši šlápli do toho jeho úsměvu, vždyť čemu se směje? Dnešek je na nic!
Jo…a tak to bývá často. V psychologii to má označení efekt kongruence – když je mi blbě, myslím hlavně na blbé věci a hůř se mi vybavují příjemné zážitky, naopak když je mi dobře, vzpomínám si snáze na ty fajn věci a na nepříjemnosti moc nemyslím. Takže dostat člověka z blbé nálady docela těžké, naštěstí to platí i naopak, ale i tak…
Chci, abych se každý den usmívala a rozsévala aspoň trošku radosti do světa, kde se všichni za něčím honíme, spěcháme, nestíháme, stresujeme, trápíme se a umíráme únavou. Ale odkud tahat úsměvy, když jsem ráda, že lezu? Jak rozesmívat zamračené obličeje, když jsem jeden z nich?
Přála bych si mít kouzelnou hůlku, která přináší dobrou náladu, jen se dotkne něčí tváře a na ní se objeví úsměv….proč? Protože jak jsem psala i u zmiňovaného pohlazení po duši na Poslu – Nesmějeme se proto, že jsme šťastní, jsme šťastní proto, že se smějeme. A lidí, co chodí světem s úsměvem na tváři a milými slovy na rtech je pořád ještě po čertech málo.
Přidejte se k nám a rozesmívejte svět. A až nás někdy potkáte z ksichtem nataženým až k zemi a s hlavou těžkou starostmi, odlehčete nás svým úsměvem, ať můžem zase rozdávat radost. Úsměv je úplně zadarmo, ale má obrovskou cenu. Jste úžasní, když se smějete. Tak mi to prosím, taky někdy řekněte, až mi zase dojdou síly a přidám se k šedému stádu z povislými koutky:)
Krásné usměvavé nedělní dopoledne přeje Lum:)
Ohledně toho videa jsem taky psala článek.
Já jsem asi ještě hodně malá a naivní.. Nebo naopak jsem již zjistila, že úsměv každej den fakt stojí za to?
Někdy je to těžké, věřím, ale s úsměvem ulehčíme život sobě a často i těm ostatním. 🙂
Takový chlap kdyby byl i v Česku (pro může by byla lepší ženská 😀 ).
P.S. Malá reklama snad nikomu neuškodí (pokud jste na reklamy alergičtí nečtěte ji 😉 ): Na http://civava.blog.cz/1006/co-vse-muzete-sledovat-o-prazdninach-na-tomto-blogu najdete letní program. Pokud si chcete zasoutěžit o hodnotné ceny podívejte se zde http://civava.blog.cz/1007/hleda-se-tecka … krásně léto peřje Čivava! 😉
Myslím, že mě někdo potkat ve špatné náladě a usmát se na mě, asi mi o dost zlepší náladu, možná mu stačím ještě ten úsměv i vrátit 🙂 Takový úsměv dělá i zázraky 🙂
Někdy si říkám, že já už nemám šanci se naučit usmívat – a vždycky, když se směju, tak to někdo zkazí tím, že na to upozorní (jako by to byl přírodní zázrak…)
Úsměv je nádherná věc a je mnohdy lepší, než deset doktorů. Jenže ne vždy má člověk bohužel energii na to, aby se usmíval a podle toho pak den taky vypadá. Ale ta fotka je vystihující a ta osoůbka na ní sympatická.:-)
Zdravím Lúmenn. Právě jsem se usmíval i tohoto tvého článku. Ale k věci…smích (a úsměvy jako takové) jsou určitě důležité…dodává to člověku jakousi další energii.
Tak, ten chlap se ode dneška stal mým vzorem.:) Úsměv dělá zázraky – doslova.:) Když se každej z nás bude snažit být aspoň trochu jako pán z videa, hned tu bude o něco líp.:)
Úsměv je jedna z věcí, bez které by lidský život byl prázdný:)
Už nevím, jestli sjem to psal u sebe nebo k někomu jinému, každopádně se to týká stejného filmu – Validation.
Je hořko-sladký, protože on je ptimista, který se na všechny směje, přeje jim štěstí a to ho dělá také šťastným. Jenže takhle to v životě nechodí. Kdybyste šli na protivným šéfem a řekli mu, že si ceníte kolik zaměstnává lidí a tím živí jejich rodiny, zřejmě by se nestalo to samé jako ve zmíněmém filmu. nepovýšil by vás, ale jen by si pomyslel, co to je za divného chlápka. Zní to ideálně, buď na ostatní milý a oni budou na tebe také, ale každý, kdo chvíli žije mezi lidmi pozná, že takhle to nefunguje.
K hl. hrdinovi filmu se lidé najednou začali obracet zády, když je přestal vychvalovat. Byli sobečtí a chodili si k němu jen pro pohlazení svého ega. Nikdo nemyslel na něj a jeho úsměv.