Po nedávném fiasku referenda o homosexuálních manželstvích a adopcích na Slovensku, které lidi nechalo chladnými a účast byla velmi nízká, se o různých modelech soužití dospělých s dětmi neustále mluví. Všichni se ohánějí termínem „tradiční rodina“ a mají pocit, že to je něco posvátného, nedotknutelného a skvělého, co musíme stůj co stůj uchránit před zlými fujky homosexuály, co nám ji chtějí ukrást. Pro všechny zastánce tradiční rodiny mám smutnou zprávu – model tradiční rodiny je dávno mrtvý a jediné, kde si ho můžete užívat je možná tak na fotkách vašich prarodičů.Začněme definicí pojmu tradiční rodina, ať víme, o čem se bavíme. Jedná se vlastně o model „matka + otec + jimi splozené děti“ a v sociologii takovou rodinu nazýváme nukleární. Pak ale známe také pojem široká rodina, kam patří i prarodiče, tety, strýcové atd.
Definic rodiny je mnoho, ale mě zaujala tato, od Jozefa Výrosta: „Rodina je jakýmsi nejuniverzálnějším socializačním činitelem, který poskytuje jedinci identifikační vzory, seznamuje ho s předpokládaným chováním pro mužskou a ženskou roli. Učí jedince reagovat žádoucím způsobem v procesu interakce a umožňuje mu praktické ověření získaných dovedností v rámci rodiny. Uplatňuje se jako regulátor chování jedince a poskytuje mu společensky žádoucí normy. Pod vlivem rodinného působení se vytváří postoj k personálnímu okolí, k sobě samému i společnosti obecně.“
Ale zpět k jádru věci;)
Podle statistických dat začal rozpad „tradiční rodiny“ dávno před tím, než se vůbec začala řešit nějaká práva homosexuálů na legální soužití. Míra rozvodovosti v Evropě atakuje 50%, až 40 % dětí se rodí nesezdaným párům a ty samozřejmě ne vždy zůstávají spolu po celou dobu vyrůstání dítěte. Přibývá dvojic, které žijí bez dětí. Toužit v tomto chaosu po návratu k rodině složenou z mámy, táty a jejich biologických potomků je asi jako v době rozmachu elektřiny chtít za každou cenu dál jezdit parní lokomotivou.
Nemusí se nám to líbit, ale to je tak všechno, co s tím uděláme. Tak jako se lidstvo socio-kulturně mění po celou dobu svého vývoje, mění se i teď. Když bylo zrušeno nevolnictví nebo když ženy začaly nosit kalhoty, taky hromada lidí řvala, že to společnost rozloží a zničí. A helemese, funguje docela v pohodě.
Pokud nějaký tradiční model přestává fungovat, nemá cenu ho dál udržovat jen proto, že je tradiční a jsme na něj zvyklí. Už nemáme otroky, šlechtu, ženské chodí do práce a na Hradě nesedí král. Místo pevných linek má každý v kapse chytrý telefon, na kterém se připojí na internet během sekundy, lidé víc pracují z domova a je úplně běžné být vegetarián. Lidstvo se prostě vyvíjí a mění. A pokud se dostává do bodu, kdy soužití muže a ženy po dlouhou dobu nezvládá, je možná dobré tuto strukturu reformovat – koneckonců, copak nukleární rodina vždy nestála jen na hliněných nohách tvrdého společenského řádu, neumožňujícího rozvod, který před lety vzal za své?
Neříkám, že soužití „máma, táta, děti“ je špatné, v žádném případě. Moji rodiče byli spolu až do mého dospívání a pak se rozvedli (jak já říkám) jako Československo, tedy bez hádek a po dohodě. A jsem moc vděčná za svoje vyrůstání s dvěma dospělými opačného pohlaví – ale taky moc dobře vím, jak velkou část dětství jsem trávila s babičkami a dědečky, protože rodiče pracovali, kolik času jsem byla s tetou a strejdou, rodiči mých kamarádů atd. Poznala jsem za své dětství spousty dospělých, mužů i žen a každý mě nějak ovlivnil. Kdybych nedejbohové o jednoho z rodičů v dětství přišla, byla spousta vzorů, s nimiž bych se v obou pohlavích mohla identifikovat.
A totéž vidím i na přátelích, kteří neměli to štěstí a vyrůstali v „netradičních rodinách“. Kamarád, kterého vychovávala matka s babičkou. Další, který žil jen s matkou – a takových případů znám asi nejvíce, jak u kamarádek, tak kamarádů. Znám případ, kdy byl člověk vychován jen prarodiči nebo jedním rodičem a prarodiči. I adoptované děti nebo děti, co vyrostli u pěstounů s řadou dalších nebiologických „sourozenců“.
Každý z nich je více či méně normální. A popravdě největší utrpení a problémy mají v životě ti, jejichž rodiče se v útlém věku dítěte rozvedli a pak se následně o něj přetahovali, případně se před ním hádali nebo se dokonce přestali úplně stýkat.
Proč nikdo nedělá referendum o zákazu rozvodů, které prokazatelně dětem ubližují? Inu, protože přece dospělí lidé si mohou dělat, co chtějí, pokud se na tom dohodnou. Právo na rozvod nikomu nechceme brát, aby taky ano, když se k němu naše společnost dobrala za dlouhá staletí vývoje. Pak nechápu, proč někomu brát právo na to žít s lidmi, s jakými si vybere a vychovávat s nimi děti. Proč by nemohli děti vychovávat dva muži, dvě ženy, nebo třeba čtyři ženy a tři muži (a že komunitní rodiny ve světě existují a fungují, koneckonců je to model pocházející z pravěku, kde se osvědčil;)).
Možná není nutné řešit, zda si můžou homosexuálové adoptovat děti nebo svému vztahu říkat manželství, protože to vlastně vůbec není podstatné. Mnohem podstatnější je umožnit lidem, aby vychovávali děti v co nejláskyplnějším a nejstabilnějším prostředí, ať už jej bude tvořit kdokoli, jakéhokoli pohlaví (pro diskuzní trolly – první část věty o láskyplném a stabilním prostředí vylučuje z této definice všechny násilníky, tyrany a úchyláky, kteří by dětem jakkoli fyzicky, psychicky či sexuálně ubližovali, ano?;))
Tradiční rodina je něco jako hliněná destička, kroužková košile nebo parní stroj. Posloužila v průběhu lidstva svému účelu, má svoje místo a svou důlěžitost, ale je načase si uvědomit, že její čas minul. Stejně jako už píšeme na papír nebo jezdíme na benzín, dnes víme, že se dá žít a vychovávat potomstvo i jinak, než v monogamním heterosexuálním svazku a čím dříve tuto skutečnost přijememe a smíříme se s ní, tím dříve dokážeme legislativně ošetřit všechny varianty a zajistíme, aby zájmy dětí byly vždy na prvním místě.
wow
such rodina
much tradiční
very dead
Z toho vážne máte radost? :-/
Úplne súhlasím. Ak niekto chce mať tradičnú rodinu, nech si ju založí. Ak chcú byť splu dvaja ľudia rovnakého pohlavia, nech sa páči. Je to ich vec a každého slobodné rozhodnutie. Nie je lepšie keď dieťa vyrastá v dvoma normálne zmýšľajúcimi homosexuálmi, ktorý sa od heterosexulov líšia len tým, že ich priťahuje rovnaké pohlavie, než aby dieťa žilo z otcom tyranom a mamou ktorá sa zaň nevie postaviť? Len to by nesmeli byť ľudia taký zatvrdnutý a zaspatý na zastaralých kresťanských princípoch – nežijeme v stredoveku za dôb inkvizície, ale v 21. sotorčí – čo si bohužiaľ veľa ľudí zrejme neuvedomuje.
Hodně dobře napsaný článek!
To je přehnané, říct že "její čas minul". Rozhodně tradiční rodina má svůj význam a myslím si, že je to ideální způsob pro všechny zúčastněné. Co je přirozenější, než aby dítě vyrůstalo se svými rodiči (oběma)? Chyba není v tomto způsobu uspořádání, ale v těch lidech, kteří to z nějakého důvodu nezvládají (např. nejsou ochotni řešit neshody a radši se rozvedou kvůli blbostem nebo kvůli okouzlení nějakou další osobou, s niž se to pak třeba bude zase znovu opakovat).
Časem se asi jiné způsoby soužití stanou víc společensky přijatelnými než dosud, ale to neznamená, že vymizí lidi, kteří si zvolí ten tradiční způsob.
Krásně napsané. 🙂
Konečně se někdo opovážil napsat to, co je už roky nad slunce jasné – a proto to nikdo nechce vidět. Ano, je to přesně tak, jak píšeš. Jen společenské a ekonomické tlaky plus jasně vymezené role muže a ženy mohly dlouhodobě tento model udržet a pokud dnes tyto síly v naší společnosti ztrácejí na síle, následek je neodvratný. Je třeba to přijmout, přizpůsobit se a jít dál. Takže díky, díky moc za Tvou odvahu.
[2]: nikde nepíšu, že z toho mám radost, jen to tak prostě je a je třeba to přijmout;)
[5]: ono při pohledu nazpět člověk zjistí, že její čas vlastně ani nikdy nebyl, kromě pár století, většinu historie byla mnohem běžnější polygamie (i na našem území) a pak různá kmenová uspořádání, kde byly děti vychovávány komunitou. U Keltů třeba byla obvyklá manželství "na dobu určitou". Představa romantického celoživotního svazku dvou lidí je vlastně jen jakýmsi ideálem, po němž lidtsvo touží od dob středověké dvorské poezie, ale dějiny nás učí spíše o sňatcích z rozumu a nevěře, zatímco láska je doménou mýtů a legend. Čímž netvrdím, že nelze dosáhnout celoživotního monogamního svazku, který bude pro oba šťastný, ale je to jakýsi ideál, který je obtížně dosažitelný – je krásné za něj bojovat, ale nemá cenu na této představě fanaticky lpět.
[8]: Ano, ideál to je, třeba právě proto je dobré o něj usilovat a věřit, že to je možné. Není zas tak málo takových, kdo měli/mají šťastné celoživotní manželství, aby se o tom mluvilo jako o něčem neobvyklém. A dává smysl, že hodně lidí touží po výlučné, věrné lásce, být pro partnera speciální, ne po tom se o něj dělit. Myslím, že to je normální emocionálně, psychologicky.
Polygamie by snad měla smysl, kdyby přirozeně lidstvo mělo velký nadbytek členů jednoho pohlaví. Proto se asi kdysi praktikovala (domnívám se), protože kvůli válkám bylo málo mužů a ženy potřebovaly materiální zajištění. Tam, kde jsou počty přibližně vyrovnané, by to už ovšem jako běžně zavedený způsob pro společnost dobré nebylo.
A máš pravdu. Jednak jsi to nádherně shrnula všechno, logicky podpořila a tak a kromě toho s tebou taky souhlasím. Protože je jedno, jak rodina vypadá, podstatné je, aby fungovala a milovala své potomky. A je jedno, jestli pak budou dva tatínci nebo dvě maminky, podstatné je to prostředí 🙂
Předem je nutno zdůraznit, že ano, každý ať si žije jak chce a své děti vychovává podle svého, to nikomu neberu, ovšem stejně tak očekávám toleranci k mému postoji a to je, že tradiční model rodiny je ten nejlepší, který zatím lidstvo vidělo. Tedy za předpokladu, že chceme být společnost a ne společenství jedinců. V tradiční rodině se totiž rozhodnu s někým být (a je jedno, jestli z lásky, pro peníze, nebo z jakéhokoli jiného důvodu) a rozhodnu se jen a jen s ním být napořád, nebo alespoň na dobu neurčitou, za jiných okolností nevidím důvod, dát mu veškerou péči, investovat do vztahu veškerou možnou energii. Proč bych se měla starat, aby byl Pepa spokojený, když kdykoli můžu říct: "Jdu žít s Frantou, má auto/lepší spermiogram/nosí kytky, čau." Jo, zní to hezky, ta možnost volby, ale jak to vypadá z opačné strany? Jak může být stabilní vztah, kde se akorát můžu bát, že "Miluji tě" vyřčené v pondělí nebude v úterý platit, protože dotyčný Pepa bude zcela podle svého uvážení a v duchu své svobody milovat Lucku.
Stejně tak tento přístup, kdy je manželství relativizováno jako "papír na lásku", tedy zbytečnost a přežitek, má za nepřímý důsledek, že se lidé při první krizi rozcházejí. On měl totiž Jung ve svém Životním obratu naprostou pravdu, když tvrdil, že jistota a bezpečí přicházejí pouze po cestě temnoty a strachu (volná parafráze), jenže lidé tou "bolavou" fází odmítají projít a sami si brání v rozvoji, protože je to pohodlnější. Je jednodušší podesáté začínat nový vztah, než vybudovat jeden pevný, který vydrží desetiletí. Jistě, jsou případy, kdy ani sebesilnější vůle nepomůže, jsou vztahy, ze kterých je nutno vycouvat, ale to jsou vztahy s násilníky, závislými neochotnými se léčit a jiné patologie, nikoli první závan nudy. Stejně tak prožití si rituálu svatby (v tomto směru mi je velmi sympatické složení slibu při církevních obřadech v porovnání s prostým "odkýváním na radnici"/ano) nastartuje vztah jinak než rozhodnutí, že se k sobě dva lidé nastěhují někdy o reklamách během filmu.
Ve zkratce, jsem přesvědčena, že tradiční rodina není "hliněná destička", ale spíše latinka. Ano, viděli jsme různé formy, od karolinské minuskule, přes kurent až po comic sans, každá forma je naprosto jiná, ale základ a gro v naší kultuře zůstává, a to, že muž a žena (vidím je jako dvě komplementární entity, které svým spojením vytvoří "více než součet částí", jakýsi gestalt přístup, ovšem netvrdím, že spolu nemohou fungovat homosexuálové, to zase ne) spolu vytvoří stabilní prostředí, ve kterém dětem bude hezky a pro to dítě bude nejlepší (za normálních okolností), když to tak zůstane, než vyrostou. Tradiční rodinu "nezachrání" nějaká referenda o pojmu v ústavě (i když za sebe bych dala "ano" v tomto bodě), ale upuštění od všudepřítomného egoismu a kultu výkonu, potom totiž budou lidé zase schopni žít ve "skupinách silnějších než hromada jednotlivců".
Na závěr bych ještě ráda zopakovala, že je to mé přesvědčení, já se podle něj hodlám zařídit, ovšem ostatním pouze ho můžu slušně sdělit v diskusi, nikoli ho vnucovat, což ani nemám v plánu.
Tleskám. Naprosto jsi shrnula můj názor na tuhle věc.
Snad jen můžu dodat, že v dějepise se právě učíme o antice a v Řecku prý bylo běžné, že muži měli sebou "hluboká přátelství" aneb homosexuální vztah, protože pohlaví byla od sebe oddělena. – Tak se prostě lidské city přizpůsobily. Lidi se mění, pokrok nezastavíš 🙂
[4]: žel taková témata současné lidstvo jako celek nezajímá – nezapomínejte, že v prvé řadě jde vždy jen o sex a peníze – a jak jde čas dopředu, tak to platí více a více
proto jsou jakékoliv případné nářky v podstatě zbytečné a ztrátou času
Možná je dead, ale já já v ní chci žít.
Neboť mi dává bezpečí a jistotu.
Článek na mě působí, jako by homosexuální svazky nebo "rodiny" skládající se z libovolného počtu lidí libovolného pohlaví zaručovaly, že se dítě až do osamostatnění nesetká s disharmonií, neshodou či rozvodem. Jako by to byl patent na "peace and love" bez výjimek.
Tím rozhodně nechci říct, že bych měla něco proti homosexuálním svazkům. Ne. Myslím si, že je nutné, aby i tyto páry měly možnost vychovávat děti. Za mě ale pořád platí PÁRY. Nemyslím si, že by tradiční rodina musela obsahovat tradiční pohlaví, ale (třeba tomu říkej zpátečniciky) stojím si za tím, že by měla mít tradiční strukturu. Na lásku by měli být dva a jádro rodiny by taky měli tvořit dva. Rodiče by měli být dva.
Neumím si představit, že bych jako dítě byla vychovávána v prostředí, kde by figurovalo x lidí, kteří by se podíleli na mojí výchově a jejich počet by se třeba libovolně měnil podle toho, jaký by zrovna kdo měl s kým vztah. Že bych třeba měla doma otce, který by měl čtyři partnerky. Pro dítě by tenhle model asi neměl pozitivní vliv. Osobně bych byla zmatená a nevěděla bych, koho milovat a od koho můžu taky očekávat, že budu milována.
Disharmonie může být mezi mužem a ženou stejně jako mezi dvěma muži a myslím, že řešením je přestat být rozmazlený a začít poškozené spravovat, ne pořizovat nové. Ne zakládat komunity, kde drbe šutr cihlu a neexistují závazky, aby se závazky nemohly zpřetrhat.
Pro mě není důležité, kdo rodinu tvoří, ale jaká je její struktura myslím důležité zkrátka je.
Nemyslím si, že by tradiční rodina neměla budoucnost. Akorát s nástupem svobody se začaly dostávat na světlo různé jiné druhy rodin, poněvadž už se nemusely skrývat kvůli společenské konformitě. Ať už gay páry, singles nebo třeba samoživitelky. Například rozvod bych jako negativní věc neviděl – když spolu dva lidi nedokážou už dál vydržet, pak proč je násilím držet spolu. Btw., většina mých slovenských kamarádů se nad tím referendem leda zasmála. Kdyby gayové a lesby chtěly zakázat adopci dítěte heterákům, to by bylo řevu 🙂
[11]: za tento názor moc děkuji, i když jej úplně nesdílím, tak děkuji jak nádhernou a slušnou formou je vyjádřen a kolik pravdy v sobě ukrýtvá;)
právo adopce se vztahuje k právu dítěte, aby mohlo do kompletní rodiny, nevím proč
napadlo homosexuály nárokovat dítě.
[18]: a proč by ne ? Pokud to tomu konkrétními dítěti vadit nebude tak proč by ne…
[19]:ja bych řekl , že je to z důvodu toho okamžiku, kdy dítě začne chápat, jak a proč děti přicházejí na svět, a později až pochopí, co je to řád.
[8]:… ono při pohledu nazpět člověk zjistí, že její čas vlastně ani nikdy nebyl, kromě pár století, většinu historie byla mnohem běžnější polygamie…
co je to za argument? co se táhnou dějiny tak se kradlo, znásilňovalo, zabíralo se území, válčilo, zotročovalo, a jen kvůli tomu není možné říkat-"jen to tak prostě je a je třeba to přijmout…" to je demagogie. není třeba to přijímat
Moc pěkně napsané, akorát bych to nepřirovnávala ke starým vynálezům s tím, že ty nové jsou lepší (tak to pro mě z článku vyznívá). Spíše bych řekla, že ,,ideální stav'' nemusí být vždy nutně zaběhlý a značně konzervativní názor.
[15]:
To, jak píšeš o ,,x lidech, kteří by se podíleli na výchově'', to by dle mě mělo také negativní dopad. Jenže když se nad tím zamyslíš, možná tento model skutečně může někde fungovat, jistojistě to nebude v našich podmínkách, ale někde, kde jsou na to lidé zvyklí to možné jistě bude. Když si vezmeš, že třeba indiáni vychovávali své děti tak, že před nimi neměli žádné zábrany a děti se zúčastňovaly všech rodinných událostí (například i soulože rodičů) a také je to nijak ,,nepoškodilo'', tak si myslím, že vše je o zvyku a zaběhlých názorech. U nás by toto bylo odsouzení hodné, klasifikované kdovíjak trestně (a já nepopírám, že mně samotné se to také příčí), jinde za jiných podmínek to fungovat mohlo a v některých komunitách v rozvojových zemích to tak stále funguje.
[20]: dle mého názoru je nejdůležitější zda-li se takové dítě u (jakýchkoliv) rodičů prostě jen cítí dobře či nikoliv – a pokud se cítí dobře, pak není důvod k žádnému spekulování atd.
[24]:
Pedofilie je porucha volby sexuálního objektu.Moderní lékařská věda nezná její příčiny. Stejně jako homosexualita. Příčiny jsou ale známy – Odklonění se od řádu. Tyto poruchy se maskují láskou.
[18]: protože je běžné, že žena nebo muž jakékoli orientace chtějí mít dítě. Homosexuál není neplodný, jenom ho prostě sex s druhým pohlavím nebere. Ale po dítěti úplně normálně touží (na každý, ale jsou tací). Pokud tedy lesbická žena porodí dítě a společně se svojí partnerkou se o něj stará, je logické, že si přejí, aby nebiologická matka měla možnost v případě nehody nebo problému dostat dítě do své péče. Takových rodin jsou v ČR desítky a právní řád je nijak neřeší. Takže kdyby biologická matka nedejbohové zemřela, détě okamžitě půjde k příbuzným nebo do děcáku, i když roky žije se svou druhou mámou a má k ní vztah. Tento případ je nejčastější, ale nejsou výjimky ani že homosexuálové (muži i ženy) mají děti z předchozích hetero svazků a vychovávají je společně se svým homo partnerem/kou a řeší stejný problém. A pak je menšina těch, kteří dítě nemají nebo nemohou mít nebo nechtějí mít biologickou cestou a rádi by nějaké adoptovali, a proč by ne?
Ještě jednou zdůrazňuji – homosexuál není neplodný člověk, může zplodit dítě, i když si to asi moc neužije nebo toho nebude psychicky (u mužů i fyzicky) schopen. A pokud chceš říct, že člověk, co není schopen splodit dítě ať ho nemá, tak určitě jsi i pro to, aby neplodní lidé nemohli adoptovat děti, je to tak?
[23]: tak ono se X lidí na výchově dítěte podílí zcela běžně;) Na mé výchově se podílela máma, táta, čtyři prarodiče, jeden praprarodič, tetra, strýc, skautší vedoucí, učitelé, kamarádi rodičů, desítky lidí;) Nemyslela jsem tím hned komunitu, kde každý spí s každým, ale třeba skupinu lidí, kteří nejsou pokrevně příbuzní, ale žijí spolu na jednom místě a spolu se starají o děti – třeba tři páry, nebo dva páry a svobodná matka atd. Právní řád v případě smrti biologických rodičů jde ihned po pokrevní linii, ale dítě by třeba raději zůstalo ze svými "strýčky a tetami" s kterými žije celý život. Tak je to spíše myšleno;)
Třeba Finn není můj biologický bratr, ale moje maminka bude pro jeho děti babičkou a já tetou, ale právně na ně nemáme žádný nárok, protože zákon tuto situaci nezná.
[27]: O to tady přece jde. Jak kdo chápe dítě. Dítě není přece věc, nebo předmět spekulace a nebo obchodu. Je to dar za to, že žijeme v řádu. Když vytvořím nějaký vztah, tak jsem si vědom i těch následků, že v tomto vztahu nemohu mít děti. Přirozenost je ale mít děti a jak špatně výše se domníváš, instituce harmonické rodiny nemůže být mrtvá, protože je to model a předpoklad dobré výchovy dítěte. Je tedy posvátná. Je to hodnota. Samozřejmě homosexuálové to cítí jako hendikep, zjišťují možnosti a začínají kalkulovat, jak vobejít řád. Oni totiž si nechtějí připustit to, že homosexualita je porucha volby sexuálního objektu a chtějí mít oboje. Homosexuální vztah a možnost výchovy dítěte. Je tam určitá vzpupnost a agrese vůči celku. Proto si to chtějí mermomocí vydupat. A tak se zpochybňuje institut manželství a vznáší se nároky lásky atd. Je ti jasné, že nemluvíme tady o konkrétních případech, ale o tom řádu. Homosexuálové nechápou, že by nejdříve měli řešit svoje odchylky-poruchy. Ale tady se pořád řeší potřeby někoho jiného, místo toho, co je v zájmu dítěte.Společnost není nějaký market(a nikdy by neměla být), kde si můžeme přijít vybrat, co se nám zrovna může hodit. K tomu společnost není určena.Ad neplodní lidé. Pokud by šlo o jednotlivce, tak ne, u manželů tam porucha volby sexpartnera není, tudíž to pro dítě nebude žádný adrenalinový sport.
[27]:
V tom případě naprosto chápu a je samozřejmé, že potom na výchově každého člověka se podílí mnoho lidí (a institucí).
Mnoho lidí na světě, by chtělo vědět, kdo je to Ježíš Kristus? Ježíš Kristus, není skutečný živý člověk, co by se narodil pomocí sexu, a byl závislý na jídle, a mnohém jiném jako ostatní živí lidé, on je pohádkou, o lepší budoucnosti naší kultury, kdy v lepší budoucnosti se budeme mít kulturně lépe, a náš život zde bude mít smysl a logiku. Pohádky to jsou odvážné experimenty, které se snažíme pomalu evolučně realizovat, některé pohádky se realizují snando a rychle, jiné pohádky se realizují těžko a pomalu. Vše v nás a okolo nás to jsou jenom živé počítače, ve kterých jsou malé živé počítače, nejspíše nejmenším počítačem je buňka, buňka je roslinná nebo živočišná, z buňek je složeno zde vše co je živé.
Jenom v našem sobeckém mozku je asi dvacet miliard nerovových buňek, tedy mozek je obrazně složen z dvaceti miliard počítačů, a každý malý živý počítač je originální, po stránce; hmotné, programové, informační, atd. a navíc se podle situace, neustále mění. Vše je zde v evolučním pohybu, není zde pevný bod, proč my lidi chceme, aby byl Bůh, nebo Ješíš Kristus, uboze tělesný, jako je člověk? Chceme se sobecky přiblížit, abychom mohli navázat sobecké vztahy, milujeme sobecké vztahy, a pokud se nemůžeme k něčemu sobecky přiblížit, tak je nám to k ničemu. Naším problémem je to, že nemáme nikdy v ničem optimální psychický nadhled, a tím psychicky i chybujeme, získat nad něčím nadhled to je obtížné, protože musíme psychicky vyrůst, a nebýt zde psychickým zdegenerovaným trpaslíkem, který zde dělá; prezidenta, předsedu vlády, ministra, poslance, senátora, soudce, generála, diplomata, celebritu, ředitele, papeže, dalajlámu, podnikatele, obchodníka, profesora, psychiatra, kouče, programátora, administrátora, atd.
[30]: kdo je bhagavan?
Z toho co vím o hinduismu, tak ,,bhagavan" znamená vznešený (odtud ,,Bhagavadgíta" – zpěv vznešeného. Je to výraz, který hinduisté používají pro božskou bytost či nějakého velkého gurua 🙂
úžasně napsané 🙂
[26,27] Už v dobách velmi dřevních (70. léta) se lesby zvládly oplodnit darovaným spermatem pomocí injekční stříkačky. Dárcem byl často bratr partnerky (pokud ho měla) nebo známý gay.
[33]: tak tady nejde o úžasnost či neúžasnost napsaného textu jako spíše o podstatu, co tím vším dotyčná chtěla říci
Zajímalo by mě, jestli je u těch homosexuálních párů možnost adopce ze zahraničí. Např. z nějaké málo rozvinuté nebo nebo rozvrácené země. Pak by se asi tak neřešilo, jestli má dítě právo vyrůstat v takové nebo jiné rodině, kde je matka i otec nebo ne, protože by byl v případě adopce z některých těch zemí úspěch, že to dítě vůbec přežije. Nějak víc se o to nezajímám, jen mě to tak napadlo.
Moc hezké a kupodivu i čtivé, přestože delší! 🙂 Dítě roste láskou, to je základ, na kterém by se mělo stavět! Máte úžasný nadhled!
Bohužel, je to tak. Už venku málo kdy potkám šťatsnou rodinku jako dříve.
Nemám co dodat… na tvých článcích se mi líbí hlavně jejich profesionalita a objektivnost.
Souhlasím s předposledním odstavcem, který měl být asi taky důvodem napsání celého článku, ale ve zbytku mi přijde, že se na tu "tradiční rodinu" díváš trochu jako by to bylo něco zastaralého, nemoderního, na co je nyní třeba začít se dívat skoro opovržlivě a s otevřenou náručí vítat model z předposledního odstavce. Pokud takový model nastane, tak prosím, ale zase bych ho nedávala jako vzor, který máme oslavovat!
Já osobně v tradiční rodině žiju (takže ten nadpis asi nebude tak absolutní 😀 ) a je to jedna z největších hodnot, kterých se mi doposud v životě dostalo. Bohužel musím říct, že druhou takovou ve svém okolí nikde nevidím. Rodiče jsou spolu už přes 25 let a v dohledné, snad ani vzdálené době, se rozvádět nehodlají – ani z důvodů hádek ani z důvodu, že už do naší domácnosti přišel telefon a internet a trvalé partnerství je podle někoho out.
Ve svém životě bych se ráda ubírala cestou, kterou vidím doma. Děti v partnerství "na volno" mi nepřijde jako dobrý trend, minimálně to že maminka a tatínek mají stejné příjmení a na ruce prstýnek tomu dává nějakou symbolickou jistotu, ucelení. V manželství hodnotu vidím a ne, nepřijde mi to jako kus zbytečného papíru. Zároveň, když si někoho beru, tak se s ním nechci za pár let rozvádět. Možná to vysoké procento rozvodovosti pramení i z toho, že na rozvody hledíme už jako na naprosto přirozené a normální, vidíme je všude kolem nás a pak, když přijde nějaký problém, místo snahy ho vyřešit, byť cestou ,která by byla trnitá a trvala i delší dobu, radši honem hup – rozvod. Protože přece Máňa, Bohunka a Jitunka už jsou taky několik let rozvedené a nezabilo je to… Je to každého věc, ale nebylo by na škodu, přemýšlet s kým to dítě budu mít a posléze tu rodinu nestavět až za kariéru, ale před ní…
Skvele napísané a ja musím len súhlasiť. Osobne, keďže som vyrastala v tradičnej rodine, mám tradičnú rodinu idealizovanú a teda počítam že tradičnú rodinu budem mať, ale ako si písala, spoločnosť sa neustále vyvíja, neustále sa niečo mení a je nemožné niečo udržať na mieste. Tiež si myslím, že pokiaľ sú obaja rodičia rovnakého pohlavia schopný láskyplne vychovávať svoje dieťa, tak nevidím žiadny problém, prečo by na to nemali mať právo. Chodím hrávať divadlá do detských domovov a je tam veľa detí, ktoré nemajú rodičov, a treba uznať: kedy bude dieťa viac trpieť? Keď bude celý život samé, bez rodiny, alebo mať aspoň rodičov a ich lásku?
Čo sa týka toho referenda – nezúčastnila som sa. Tešila som sa, že bolo neplatné, pretože sa dalo čakať, že viac ľudí bude hlasovať za tradičnú rodinu.
Souhlasím především s tím, že by děti měly vyrůstat v harmonickém a láskyplném prostředí, kdy mu ti, co ho vychovávají, věnují plnou pozornost a připraví ho na život co nejlépe dovedou. A je dalece jedno, jestli to je tradiční rodina, babička nebo komunitní rodina.
Zásadně však nesouhlasím s tím, že by čas tradiční rodiny minul nebo že by byla nějak překonaná. Možná to tak může vypadat, když se člověk podívá na západní svět a vše ostatní vyloučí. Model tradiční rodiny je spíš ze všech možných směrů záměrně či skrytě narušován systémem, je na něj útočeno a tak dále. Proto se rozpadá. Vem si to z pohledu těch nahoře – je nás moc, přicházejí o korýtka… jaký je nejjednodušší způsob, jak vnést chaos a nestabilitu do společnosti? Narušit rodinu, její základ.
[11]: Nádherně řečeno, do puntíku souhlas 🙂
Osobně si myslím, že úvahy, podobné úvaze v tomto článku, pramení částečně z touhy po změně, která je směrována ne příliš vhodným směrem. Možná čas ukáže, že se mýlím, ale zatím to vidím takhle.
Zkrátka – současný svět stále ještě stojí na tradiční rodině. Nemám po ruce vědecké studie, ale čistý cit mi říká, že je na světě stále daleko více normálních rodin – normální rodinou myslím matka+otec+dítě(+ další příbuzní). Na tom společnost stojí. A díky tomu má také společnost prostor, aby mohla jaksi… experimentovat s alternativními modely, jako je třeba zmíněná komunitní rodina. Jasně, proč ne, když člověk, který vzejde z takové výchovy, bude zdravý a spokojený. Pokud by se ale takové v současnosti alternativní modely staly většinovými, řekl bych, že tu máme velký problém.
Jsem ráda, že mám oba rodiče stále spolu. Na druhou stranu, být vychováván jen jedním rodičem nebo mít střídavou péči je v dnešní době úplně normální a znám mnoho lidí, kteří vyrůstali v neúplných rodinách.
Rozvody dětem ublizuji? Nope. Lidi co se neumej v klidu rozejít jim ublizuji. Já osobně bych rozvod rodičů fakt uvítala…ano chtěla bych je oba vídat, ale zvlášť. Když jsou spolu, věčné se hadaj.
nechci nic říkat, ale ano- já mám tradiční rodinu ve které není nikdo homosexuál a ani se nikdo nerozvedl:D
Jojo, "fiasko", kde 94 nebo kolik % se vyjádří záporně.
Jojo, "fiasko", kde se vyjádřilo přes 20 % lidí, což je víc než kolik jich přišlo např. k eurovolbám.
Takže celá EU je fiasko, že jo.
No a teda doslova úplná hrstka lidí na Slovensku je tak zapálená pro "ochranu práv" LGBT, že přímo aktivně nesouhlasila s navrženou otázkou v referendu.
Nějak mi je z toho, kam tento svět spěje, na blití.
Úplné fiasko pak je počet buzerantů a leseb. Prý 4 %, leseb prý reálně méně. To je teprve fiasko. Oproti tomu je více než 20%ní účast u referenda super.
Moji rodiče (světe div se, máma a táta, oba heterosexuální) se přestali mít rádi už v době mého dětství. Ale zůstali spolu, i když asi jenom kvůli tomu, že měli mě. A já jsem moc rád, že jsem měl ve své blízkosti jak mateřský, tak i otcovský element.
Z různých těch přístupů typu "svobodná matka", "přítel mé mámy" apod. je mi na blití a netřeba to povyšovat na normu.
Možná že nadpoloviční většina řidičů aut porušuje dopravní předpisy. Napsala by jakási lumenn, že "dopravní předpisy jsou out"?
Logika jako prase.
A úplně úžasný je ten škrtnutý obrázek v záhlaví. Kdybych si na své stránky dal škrtnutý obrázek se dvěma homosexuály a s nimi spojenými dětmi, tak budu fujfuj netolerantní homofob, že jo.
Ale tyhlety "škrtance" se tam škrtat můžou, že.
Ano, tolerance věcí jako "postavení homosexuálních svazků na roveň heterosexuálnímu páru" je stejným úpadkem morálky jako vysoká rozvodovost. Ono to jde jedno z druhým.
(resp. mluvíme zde o problému rozvodů ve chvíli, kdy manželé mají děti; O. K., u bezdětných to tolik nevadí).
P. S. Jo, jsem fujfuj homofob, islamofob a určitě i transfob. Takže mi to nemusíte vzkazovat znovu.
Ja napríklad súhlasím s tvojim názorom. Ja som tiež vyrastala v "tradičnej" rodine s otcom, matkou a starými rodičmi ešte k tomu, potom sa naši rozviedli a ja žijem s ockom. Tradičná rodina už nie je t čo bývalo a silou mocou ju vytvoriť sa mi zdá hlúpe. O to viac, ked v dnešnom svete sa mnoho ľudí ani neberie ani nič.
Som názoru "Ži a nechaj žiť." a pokiaľ mi homosexuálne orientovaní ľudia nič nerobia, nevidím problém, prečo by spolu nemohli žiť.
Hodnocení článku dávám nejnižší – půl hvězdičky.
Mmch. proč se pomalu obden objevuje tato tématika na titulní straně Blogu? Lze v tom hledat nějaké skryté sdělení: 😀
Hele autorko, kdyby se tví rodiče eventuálně rozvedli a po rozvodu bys byla svěřena do péče otci a ten začal žít s mužem, jak bys tomu muži říkala?
"Mami"? 😀 😀
P. S. Než se zase spustí moralizování, tak:
– nedovedu si představit, mít sexuální styk s dívkou/ženou, kterou nemiluju
– nedovedu si představit rozvod/rozchod se ženou, se kterou bych už v tu chvíli měl děti
– jsem PROTI restriktivním zákazům typu "zákaz rozvodů/zákaz umělých ukončení těhotenství" (mmch. který pokrytec to začal nazývat "přerušení"?), mimochodem v případě těch umělých ukončení těhotenství je patrné, že se jejich počet výrazně snížil – zajímavé (a rozhodně správné), že v této věci se morálka společnosti naopak zlepšila
Vážně jsi to dobře vystihla. Já i kdybych chtěla, tak se takhle trefně nevyjádřím.
Četla jsem si tu nějaký komentáře, co jsou proti. Že prý tradiční rodina tu je a bude vždycky… I když všichni dobře víme, že to ve většině případů prostě nefunguje. Já bych takovým řekla, ať si ji klidně nechají, ale ať nebrání dalším způsobům, jak vychovávat děti, jako jsou třeba prarodiče nebo homosexuální pár..
Nová zpráva: blogerka Lumenn vyhlásila anketu o tom, zda se ostatním blogerům její blog líbí nebo ne.
94 % blogerů označilo, že se jim blog líbí.
6% blogerů označilo, že se jim blog nelíbí.
Hlasování se účastnilo 20 % blogerů
Výsledek: Lúmennin blog je dead a hlasování bylo úplné fiasko.
Napsala jsi to přesně.. Co je na tom, že by dítě mělo rodiče stejného pohlaví?? Hlavní je, že bude mít domov a bude milováno.. Když dítě vychovává sama matka, tak taky tomu malému zas tak moc ( jako že jasný, ale dá se to přežít..) otec nechybí..
Já si myslím, že tradiční rodina ještě není zdaleka mrtvá, pouze se vyvinula řada nových forem, které by nikdo neměl apriori odsoudit…
[47]: Máš pravdu, postavení homo-párů na stejnou úroveň, jako páry muž-žena je vrcholem dekadence a taktéž to slouží k rozvratu rodiny. Ale o tom se holt dneska mluvit nemůže (a když jo, tak je člověk hned homofob), protože všichni mají plnou hubu demokracie, genderový tolerance, diskriminace a podobně. Zdravej rozum už většina lidí nepoužívá…
Dík za názory jako je ten tvůj, je vidět, že lidi ještě umí přemýšlet.
Zajímavý pohled na tuto problematiku… Netvrdil bych, že tradiční rodina je mrtvá nebo že vyšla z módy. Copak takové už vůbec neexistují? Já jich tedy znám víc než dost…
Ale přirovnání k parní lokomotivě má něco do sebe, to se musí nechat. Minimálně je to vtipné. 😀
Už jenom tomu sousloví "tradiční rodina" se směju. Nemůžu si pomoct…
Ty jo, tak takovýhle názor jsem ještě neslyšela, zvláštní, že to někoho napadne. Já bych tedy rozhodně nesrovnávala rodinu s hliněnou destičkou, podle mě je to úplně něco jiného. Myslím, že lidé se budou brát a vychovávat společně děti pořád, co bude trvat lidstvo. Je to prostě přirozené. Zároveň si ale nemyslím, že by bylo špatné, pokud děti budou vychovávat homosexuální páry. Klidně může existovat tradiční rodina a vedle toho i jiné možnosti. Ale tradiční rodina jako taková určitě nikdy nezanikne a fakt si nemyslím, že by se o ní dalo říct, že je to zastaralá věc, stejně jako drátěná košile 😀 Jinak si myslím, že by si každý měl žít tak, jak mu to vyhovuje.
Bohužel, je to tak… 🙁
Ámen!
Nesouhlasím s tebou! Tradiční rodina není mrtvá. Ano, tradičních rodin hodně ubylo. Ale rozhodně existují. A budou existovat. Ve svém okolí i v široké rodině znám i dvougenerační soužití rodičů a nov= rodiny jednoho z jejich dětí. A můj názor na děti v homosexuálních rodinách. Jsem pro všemi deseti. Děti mají právo na lásku svých rodičů a lidé mají právo stát se rodiči.
Mám
na
to
stejný
názor,
bohužel.
Je to smutné vidět tolik rozvrácených domácností, ale je tomu tak.
Je mi úplně jedno, jakou formu soužití kdo volí, pokud ho to jako člověka naplňuje a přináší mu to, co od života očekává. Ale o tradiční rodinu – tedy abych byl pro jistotu přesný, co tím míním já: o dlouhodobý dobrovolný svazek dvou jedinců opačného pohlaví vychovávajících dítě nebo děti (manželství beru jen jako jednu z forem vyjádření takového vztahu) – strach nemám. Myslím, že v naší kulturní oblasti (pokud tedy bude i nadále existovat) bude vždycky dostatek lidí, kteří se budou chtít a umět v tomto modelu zařídit. Netvrdím, že to bude model navěky většinový (a už vůbec si nemyslím, že jeho oslabení přinese nějaký rozvrat společnosti), ale bude zastoupen silně, o tom jsem přesvědčený nejméně tak pevně, jako ty o svém názoru :-).
Tradiční rodina podle mě začala upadat, jakmile se začaly ženy více doprošovat svého práva a skončilo ono jakési období rozdělených rolí. Taky k tomu hodně napomáhá doba, protože ještě za našich rodičů a dokonce i dneska někde na vesnicích je rozvod naprosto nemyslitelná věc. 🙂 Ale opravdu by mělo být přednější, aby dítě vyrůstalo v dobrém prostředí, ať už jsou tam jen samé tetičky nebo dva tatínci.
[51]: no, dvacet procent blogerů je fakt málo, evidentně by to znamenalo, že můj blog zajímá akorát 20% lidí, z toho většina, které zajímá, ho nesnáší a 80% lidí má můj blog a nějaké jeho hodnocení u zadku:) A totéž se Slovenským referendem – vzhledem k tomu, že kampaň na podporu LGBT komunity apelovala na lidi, aby se zdrželi a 80% lidí tak skztečně učinilo, řekla bych, že nezájem občanů se dá nazvat fiaskem. Mimochodem – Evropské volby jsou fiasko každý rok, na tom se shodneme;)
[54]: je to jiný druh soužití, není to manželství, ale nechápu, proč by tento vztah nemohl být rovnoprávný. Stejně jako třeba polyamory vztah:)
[26]: Ovšem tak jako tak někde existuje otec (pokud není mrtvý). Už "jen" tou "adopcí" typu "osvojení dítěte partnerkou matky" znamená, že v tu chvíli k němu ztratí práva (i povinnosti) biologický otec dítěte.
Kdo chce mít děti, ať si najde osobu opačného pohlaví, kterou bude mít rád a se kterou chce děti mít.
V opačném případě nemá co chtít mít děti.
Samozřejmě podobně nechutné jsou praktiky typu "svobodná matka požádá o darování spermatu ze spermobanky a dítě svého otce nikdy nepozná", jakož i "žena po klimakteriu touží po dítěti a po dlouhé hormonální léčbě jí to lékaři umožní" (to už tu bylo – žena přes 65 let a za pár let zemřela).
Jakási Lúmenn asi neumí rozlišovat "poruchu normálního stavu" (muž a žena v produktivním věku bohužel jsou neplodní, resp. jeden z nich) oproti "z principu nemožného stavu" (dvě ženy spolu mají dítě coby kombinaci svých chromozomů; totéž dva muži).
Ale jo, ta společnost se zvrla natolik, že už si ani nesmíme myslet nic jiného. Jinak fujfuj homofobie.
[15]:, [28]:: Souhlas.
[64]: Ale to je zajímavé, "hlasovat pro něco" znamená "zdržet se hlasování". Takže asi se při hlasování, zda Blog jakési Lúmenn je dobrý nebo ne, se zdržím hlasování, aby byla účast ještě nižší.
Takže všechny debilní euronormy, kterých se musíme držet, jsou úplně stejné fiasko, protože vycházejí z té EU, o kterou má zájem jen menšina lidí.
Jo a jestli si toho tzv. autorka nevšimla, tak eurovolby jsou 1 x za 5 let, ne "každý rok".
Jo, u nás to "zatím" není – co se týče svazku dvou osob stejného pohlaví – manželství. Zato ve Velké Británii či např. nově ve Slovinsku už ano.
To bylo před časem keců, jak homosexuálům stačí jenom registrované partnerství coby záruka umožnění společného jmění, resp. možnosti informovat partnera o zdravotním stavu toho druhého.
Nééé, ono "je potřeba" z toho mít manželství, které mj. uzavřeli (již dávno "registrovaní") Elton John se svým miláčkem. Jaká asi byla svatební noc? Wow.
V případě tohoto "páru" je obzvláště odporné, že stejně nezůstane "jen" u adopcí. Přijde další požadavek (který právě u homosexuálního důchodce Eltona Johna s jeho postarším partnerem byl splněn) o "možnosti zplodit dítě s náhradní 'matkou'". Kecy v peci, že jde jen o "umožnění lepší výchovy dětem, které by jinak byly v dětském domově" (a fakt by byl zajímavé zjistit, kolik dětí opravdu musí být v dětském domově a v kolika případech šlo o laxnost úřadů, které daly děti do děcáku namísto aby je vychovávali vzdálenější příbuzní.
No nic, svět se zbláznil a zlepšovat se to nebude. Čekám, za kolik let bude "normální", aby dítě mohlo mít více než 2 "rodiče" (ono ve chvíli, kdy padne omezení, že to může být max. 1 žena + 1 muž, už je to jedno, jestli to jsou 2 muži nebo třeba 1 muž + 2 ženy či jiná kombinace).
Prej všichni máme v kaspse chytrý telefon,já naštěstí ne,protože jsem chytrý..a otroci systému jsme všichni,to tzv.nevolnictví se pouze přetransformovalo,aby vypadalo více svobodněji,ach jo…
[11]: Myslím, že bych to nenapsala lépe. Naprosto souhlasím. Pro děti znamená hodně to, že má někoho blízkého a věřte, že každého poznamená, přesože si to nechce přiznat nebo to tak nevnímá, když rodiče ztratí. Píše se tady o rozvodech. Rozvodem se trhá rodina násilně, přirozeně je trhána ztrátou života jednoho z partnerů. I kdyby dítě mělo dobrou náhradu, nemělo se špatně i vlastní život v dospělosti dopadl obstojně (ideální není žádný) ta ztráta mámy nebo táty v něm ,,trčí" celý život. Tím víc touží mít stabilní rodinu, dát dětem pocit jistoty, zázemí. Vidím to přímo u sebe, říkáme si s mužem, že nejsme moderní, ani naši synové nejsou moderní, protože žijí všichni stále s jednou ženou a dokonce si rozumí nejen s ní, ale i se svými dětmi. Jak je dále vidět, i ten třetí stupínek funguje, zakládá rodinu a doufám, že budou žít podle sice svého, ale tak trochu tradičního způsobu. Zřejmě se jim ,,doma" líbilo.
Vš, každý má své zkušenosti, někdy mi to celkově připadá podle pořekadla: Každá liška chválí svůj ocas – nebo když něco nemám já, je to dobré i pro druhé. S všemi těmi změnami si říkám: ať každý žije, jak mu to vyhovuje, ale nenutí to druhým jako jediný vzor.
V něčem souhlasím, ale něco … názor, že tradiční rodina je jako hliněná destička … To je stejný jako pohled z nějakýho 19. století nedával na vybranou než tradiční rodinu, tak mi tedle pohled příde, že ten kdo pochází z normální tradiční rodiny by byl divnej a "nemoderní". Přežitý to rozhodně neni a já si furt myslím, že je to nejideálnější typ systému jako vychovávat potomky. Neřikam, že ostatní jsou nějaký tim postižený, sám jsem vyrůstal jenom s mámou z dost těžce rozvedený rodiny, ale myslím si, že je to prostě hezčí mít mámu a tátu, kteří se mají rádi, a ti mají své děti o které se starají a strachují jako se jednou budou starat a strachovat ty jejich děti. Nemyslim si, že je chyba v systému, ale v lidech. Jsou příliš pohodlný, neústupný, sobecký a když se ocitne nějakej problém tak obratem rači vycouvaj než, aby se to pokusili řešit. Rádi kritizujou, ale přijmout pro ně nějakou kritiku je nadlidský úkon. Lidi jsou hold jenom lidi …
Zdá se mi, že tady na blogu od Lúmenn už i byl nějaký článek s podobným tématem, které teď chci nahodit. Dámy a pánové, my (ano, jelikož mezi takové lidi patřím),
teplouši zkrátka nemůžeme za rozpad Vaší tradiční rodiny. Kdyby začali muži hromadně opouštět své manželky aby mohli spát se svými kamarády, pak by možná šlo hovořit o
nějaké vině homosexuality na rozpadu rodin, ale takhle? Bez urážky ale zamyslete se. Heterosexuální páry se bojí vstoupit do manželství, odkládají mateřství a nebo ani
děti nechcou. Rozpadají se manželství, nebo lidi žijí na hromádce. To je jen několik z problémů vaší tradiční rodiny, za které ještě jednou raději upozorním,
homosexuálové nemůžeme.
Zatímco heterosexuálové rodiny nechcou, opovrhují a neváží si své možnosti svobodně si vzít člověka kterého milují a mít s ním dítě, protože je to přece moc omezující
pro jejich osobu, my homosexuálové tady musíme bojovat za to abychom měli stejné právo na rodinu. Je to jako děti ve školce, chlapeček si hraje s kyblíčkem, pak ho to
nebaví, kyblíček zahodí a nezajímá se o něho ale jakmile se přiblíží někdo další a chtěl by si ten kyblíček taky půjčit, najednou by to bylo špatně a on ho hrozně chce
a má ho rád! A ano, přirovnávám tady rodinu ke kyblíčku, protože jinak to spousta lidí zkrátka nepochopí!
Víte, nejsem někdo kdo automaticky souhlasí se vším co se týká homosexuálů, nechci cpát děti do rodin jen proto že jsou homosexuálové, stejně jako nesouhlasím s
kvótami na vedoucích pozicích pro ženy, aby tam byla žena jen proto, že tam musí být žena. Pokud je to schopná žena, která má všechny předpoklady pro to vykonávat
danou pozici, prosím, ať ji vykonává a jsou na ni kladeny stejné nároky ale také je stejně odměňována jako muž. A tak je to i s rodinami. Dokážou tito homosexuální
rodiče finančně zabezpečit dítě? Dát mu lásku? Dítě nebude žít v nějaké homosexuální bublině, kde mu budou rodiče našeptávat bludy o tom, jak si to dva chlapi rozdali
a vyšlo z toho dítě. Naopak, dítě může získat nový rozhled, že homosexuálové jsou normální lidi, že já jsem normální člověk jako každý jiný jen se mi prostě líbí muži.
Jestli někdy budu mít dítě, řeknu mu naprosto přesně jak se dělají děti, a zároveň mu řeknu, že existují různé druhy sexuální orientace, a že ho budu mít rád ať se mu
bude líbit kdokoliv. Dále, málokteré dítě je vychováváno POUZE rodiči, tedy jak se bere JEDNOU ŽENOU A JEDNÍM MUŽEM. Dítě chodí ven, je z velké části ovlivněno
vrstevníky, existují babičky, dědečci, tetičky a strejdové a zkrátka to dítě s dvěmi otci nebude pořád jen s těmi otci, bude chodit do školy, školky a o ženské i
mužské vzory mu nebude nouze.
Neděláte nic, abyste vaši tradiční rodinu zachránili. Ale oháníte se s ní, jakmile se na scéně objevují homosexuálové. Jen na to je vám tradiční rodina dobrá? Neříkám,
že homosexuální páry jsou dokonalé a bezchybné, manželství nerozbitná. Ale to nejsou ani ty heterosexuální. A já chci jen stejné možnosti. Četl jsem tady od nějakého
mirka nebo jak názor, že se bouřím proti řádu, a tak….Ale je spousta rodin, které nemůžou mít dítě, a nebo si prostě jen tak vezmou dítě z dětského domova, aby mu
dali domov a taky to dítě zkrátka nevylezlo té dané žene z břicha, jsou to snad nějací lidé co brojí proti řádu? Jistěže ne. Dítě může chápat, jak vznikají děti, a
zároveň chápat, příjmat a milovat své rodiče homosexuály. Nechceme si žádné práva vydupat, já pouze argumentuji, že mužský a ženský vzor dítě získá, dozví se jak
vznikají děti, že jejich tatínek miluje druhého tatínka (ano, opravdu, když jsou dva muži, jsou to dva tatínci, jednomu tatínkovi se neříká maminko, pochopte to už
konečně a přestaňte tento stupidní "argument" používat, děkujeme) ale že je to v prvé řadě jejich tatínek, který je gay, ne gay, který je tatínek. Je to člověk, který
je gay, a ne gay, který je člověk. Možná to vypadá stejně, ale je v tom obrovský rozdíl. To, že jsem gay neurčuje moji povahu, jaký jsem, jestli jsem dobrý nebo špatný člověk (rodič chcete- li) jestli rád poslouchám metal, rap nebo třeba dechovku. To, že já osobně jsem gay určuje mou sexualitu, ale vzhledem k tomu, že jsme poměrně inteligentní a zajímavější druh, který se neřídí jen pudy, není to věc která mě definuje. Sám sebe můžu popsat mnoha slovy, ale gay rozhodně nepatří mezi ty první.
Prostě se někdy zkuste zamyslet. Jsou gayové co mají rádi sýr, heteroseuxálové co ho mají rádi. Heterosexuálové co se dobře učí, homosexuálové co se dobře učí. Atraktivní heterosexuálové a atraktivní homosexuálové. Zlí heterosexuálové a zlí homosexálové. Jsme zkrátka a dobře lidi, různí, zajímaví i nezajímaví, šťastní i smutní, vysocí a malí. Akorát mě ženská prsa vzrušují asi stejně jako dva fotbalové míče (i když to by už byly pořádné prsa :D) a místo toho dávám přednost vysokým snědým brazilcům.
Myslím si, že prohlásit, že "tradiční rodina je mrtvá" je docela nadsázka. Zdá se mi, že haníte ten pojem z nějakých sobeckých důvodů – jako by vám to snad osobně ubližoval. Trocha objektivity by neuškodila, cítím až příliš mnoho afektu.
"Tradiční rodina" je hodně vágní pojem. Obvykle se jím nemyslí tradiční rodina jako taková, ale zejména přechodová fáze ve vývoji rodiny (cca první polovina minulého století) směrem od tradiční k moderní.
Mnoho lidí se pochopitelně bojí změny těchto údajně nesmrtelných hodnot, ale je třeba si uvědomit, že ještě třeba před 250 lety byla rodina primárně ekonomickou jednotkou a sexuální a milenecká láska moc nebyla důležitá. Do 18. století navíc prakticky pojem rodina v našem chápání vůbec neexistoval (viz tzv. gruntovnice).
Ale vysvětluj to zastáncům "tradičních hodnot".
Jojo, "vaše" tradiční rodina.
Nebýt té "naší" tradiční rodiny, tak tady nejsme.
Protože 2 muži, jakož ani 2 ženy, spolu prostě nemohou mít děti.
Znovu opakuji: pokud toužím po dětech, mám si (coby muž) najít ženu. Taky nebudu postupovat třebas tak, že budu chtít žít v životě sám a začnu vykřikovat, že mám právo vychovávat dítě a ať mi to stát zařídí.
To přirovnání k tomu, že "děti jsou stejně ovlivňovány okolím", je úplně mimo. Rodiče vžycky znamenají "něco víc" než sousedé, učitelé atd.
Podle této pitomé logiky by totiž padl jiný používaný argument – o tom, jak špatné je pro děti z dětských domovů, že se u nich jen střídají vychovatelky, které jsou v tomto případě spíše v pozici "sousedek" než "rodičů".
Wow, takže "dva tatínci". Jak to dítě rozlišuje? "První tatínku/druhý tatínku"? Stejně smutný postup jako "skutečný táta" vs. "přítel mé mámy".
No jo, rozklad pokračuje a bude pokračovat. 🙁
Já pojem "tradiční rodina" používat nepotřebuji – je to jednoduše normální rodina, kde jsou 1 muž, 1 žena a jejich děti. Resp. z širšího pohledu i sourozenci toho muže/ženy a jejich rodiče. To slovo "tradiční" tam vůbec nemusí být.
[70]:Vidíš, že vzpupnost a arogance tady pořád je. Píšeš, že:dávám přednost vysokým snědým brazilcům. Vůbec tě ale nenapadlo, jestli o tebe ti brazilci vůbec stojí a předem přejímáš, že i mezi brazilci musí být stejní, jako ty. Znáš nějaké brazilce? Nevím, jak Ti bude stát zajišťovat pro tebe brazilce.
Však já neříkám, že "vaše" tradiční rodina je nějaké zlo, které je třeba zničit. Ale musíme jaksi rozlišovat tradiční rodinu, muž 1ks + žena 1ks, + dítě/děti a potom jak se ty děti na svět dostávají. Když si muž a žena adoptují dítě, taky tod ítě vyrůstá v té normání rodině jak píšeš, ale zkrátka není jejich. Je snad adopce dětí nějaká vzpoura proti řádu a přirozenosti? Ne, je to svobodné rozhodnutí dvou lidí, kteří se rozhodnou dát dítěti domov. Jak už jsem psal, je spousta párů, heterosexuálních, které svoje dítě mít nemohou, a proto si chtějí dítě adoptovat. Navíc, dneska už to tak dávno nefunguje, že je jeden tatínek, jedna maminka a ti spolu vychovávají své vlastní děti. Jak píšeš, rozklad pokračuje ale já jakožto homosexuál za to fakt nemůžu. Je to vina jen a jen vás heterosexuálů, kteří tu tradiční rodinu tvoříte a podporujete. A když na ni kašlete, necháváte ji upadat, nemůžete se pak divit, že příjde něco nového – třeba homosexuální rodiny.
Spousta lidí se ohání tradiční rodinou i zájmy dítěte, ale většinou jsou to jen prostředky jak brojit proti homosexuálům. Tradiční rodina, pokud né mrtvá tak je rozhodně v obrovské krizi a není to tak, že zlí homosexuálové chcou krást děti z tradičních rodin. Je tady obrovské množství rozvodů, děti žijí jen s jedním rodičem případně ve střídavé péči, v dětských domovech. Rodiny kde jeden nebo oba rodiče chlastají, na dítě kašlou a podobné příklady najdeme všude -> kdo by přemýšlel skutečně v zájmu dítěte, neměl by problém jej svěřit dvoum homosexuálům, kteří mu zajistí domov a budou ho mít rádi, než ho nechat v něčem takovém.
Jestli je pro tebe největší problém terminologie, jak říkat dvoum tatínkům, tak mají homosexuální páry opravdu velkou šanci uspět 🙂 Ve škole v jendé třídě taky můžou být dvě Lenky, a nikdo jim neříká Lenko jedna a Lenko dvě. Jsou to prostě Lenky a pokud ti lidi nejsou idioti, tak se v tom vyznají.
Bohužel, nikde žádnou vzpupnost a aroganci nevidím. Když jdeš po ulici a vidíš hezkou ženskou, nepomyslíš si snad, že je hezká? Jistěže ano, a určitě u toho nepřemýšlíš nad tím, jestli se jí líbíš ty a nejsi moc arogantní, když si o někom pomyslíš, že je hezký. A samozřejmě, i mezi brazilci jsou homosexuálové, a navíc já fakt neunáším vysoké brazilce a nedržím je ve sklepe proti jejich vůli 😀 Opět použiju ten příklad, že se tobě líbí nějaká žena ale to neznamená že se na ni ihned vrhneš, zkrátka musí chtít i ona, jinak se tomu říká většinou znásilnění a to je tak trochu trestné. Takže ne, když vidím pěkného chlapa na ulici, nezačnu přemýšlet, jestli je taky gay a pokud není, tak se mi nesmí líbit. A nechápu proč by mi měl stát zajišťovat brazilce, myslím, že na hledání partnera/partnerky jakéhokoliv člověka se stát většinou nepodílí 😉
Moje rodina je tradiční a rodiče o rozvodu ani nijak neuvažují. Vždy jsem se hodně divila, proč naprostá většina mých kamarádů nemá taky takové rodiče. Víc jak polovina lidí, co znám, má rodiče rozvedené a většina z nich i znovu zadané (samosebou, že s někým jiným). Neznám nikoho, komu by jeden z rodičů zemřel, ale znám pár lidí, kteří žijí jen s mámou.
Pokud je dítě šťastné a dobře vychované, tak je jedno, jestli je z dětského domova, vychované jen babičkou, nebo žijící s rodiči. Navíc to ne vždy jsou rodiče, kdo dítě vychovává. Když jsou rodiče jako moje host-family a víc pracují, než se starají o dítě (jako jeho otec, který tráví doma dva dny v týdnu a jeho matka, která i když má volno, tak je raději venku s kamarády, protože proč jinak by si platila au-pair, kdyby s malým musela trávit čas během pracovních dní, že?), tak výchovu prostě musí převzít někdo jiný. A to je další věc, která by se mohla vzít v potaz – chůvy a paní na hlídaní.
[75]: Tady přece nikdo netvrdil, že rozpady rodin způsobují homosexuálové. Vše začíná u jednotlivců, ti tvoří rodiny a rodiny tvoří společnost. Není to naopak. Jistě víš, že rozpad rodiny, mimo jiné způsobuje i zájem o opačné pohlaví.Jinými slovy nevěra.
Nikdo ti přece nechce brát nějaký svobodný vztah. Dokonce tu máme registrované partnerství nejenom pro homosexuály, ale i pro hetero, nebo ať jsou to třeba zahrádkáři.
Jenže to co je možné,nebo co se nám líbí ještě neznamená, že to je správné.
Ano, dnešní člověk, potažmo společnost je zdegenerované. Ztratili jsme citlivost k řádu, proto se děje, co se děje.
Sám to píšeš, vzrušuje mě ……Víš že člověk dovede, nebo nedovede ovládat svoje emoce. Přece nechceš po státu, aby, než ti svěří dítě, zkoumal tvoji schopnost sexuálně se ovládat. On už tedy ten stát to ví, protože homosexualita je porucha ovládnout své sexuální emoce, je to odklon od přirozenosti, normality.
Argumenty o tom, že je lepší pro dítě homosexuální pár než normální pár, sic rozvrácený jsou triky na emoce lidí. Tady se vzhledem k adopci dítěte posuzuje vše. Dítě není hračka. Dokonce už dnes např. pedofilové by si chtěli dělat určité nároky k dětem, zde výborný článek http://www.reflex.cz/clanek/zpravy/53554/odpovedny-pedofil-neco-takoveho-skutecne-existuje.html
Nedávno jsem na svém blogu psal dva články o slovenském referendu 🙂 Taky si myslím, že spousta lidí v některých náboženstvích zbytečně řeší sexualitu namísto aby se víc zabývali tou vírou. Duchovně rozvíjet se přece může kdokoliv, kdo má zdravou mysl, bez ohledu na to, kam ho táhne jeho tělo.
Btw. mám malého synovce, u kterého občas pomáhám s výchovou. Žádné negativní dopady nepozoruji. Naopak si myslím, že ho často ségra drží moc zkrátka, zatím co já jsem spíš (stejně jako asi většina gayů) příznivcem liberální výchovy. Asi proto, že kdo si zažil utlačování, má tendenci se proti němu bránit větší svobodou mysli (a tu šířit dál). A úplně nejvíc nesnáším, když se rodiče snaží na děti přenášet své politické, nebo nedejbože i náboženské názory, aniž by mu řekli, přemýšlej o tom. Až si najdu kluka, prostě synovci řeknu, ,,tohle je strejda XY (za XY doplňte jakékoliv mužské jméno) a máme se rádi". Nic víc, nic míň, žádné potoky slz a zadrhávání v řeči 😉 Proč z toho dělat vědu… Jinak v podstatě souhlasím s Damienem, ale takoví vysportovaní blonďáci taky nejsou špatní 😀
[78]:" Duchovně rozvíjet se přece může kdokoliv, kdo má zdravou mysl, bez ohledu na to, kam ho táhne jeho tělo."
To je tvůj názor. Takhle to ale nefunguje. Pokud tě někam táhne tělo, může za to mysl.
http://ona.idnes.cz/gen-homosexuality-prenasi-matka-do1-/zdravi.aspx?c=A041107_203258_sexualita_pol
Tady máš důkaz, že orientace je vrozená a způsobená tedy tělem (Mysl až reaguje). Taky mají heteráci větší hypotalamus, než gayové 😉 Hlad je taky věc těla, tělesných reakcí. Myslím, že pokud existují nějaké bytosti, které fyzické tělo nemají, jako buddhové nebo bohové, hlad ani sexualitu necítí 🙂
[80]: přirozené a vrozené jsou dvě odlišné věci
[80]: "Taky mají heteráci větší hypotalamus, než gayové"
hypotalamus je součástí parasympatiku, který je nadřazen sympatiku. to by svědčilo o tom, že problém je odražen hlouběji než by nám bylo milo.
80: To ano 😉
81: Jj, lidská sexualita je dost složitá věc, strašně mě zajímá, jak to rozvinou další výzkumy a k řemu se nakonec dobereme 🙂 Zvlášť je i dnes velkou neznámou, jak vzniká homosexualita u leseb. Také je jich údajně míň, než gayů. U heterosexuálů je přitom ten poměr opačný – žen je více, než mužů.
[83]: Problém je ale trochu v tom, že takový výzkum nikdo neprovede tak nějak nezaujatě, do podobných studií se vždycky pouštějí buď nějací ortodoxsní křesťané nebo naopak sami homosexuálové a tito lidé do toho výzkumu nejdou s "Odhalíme konečně pravdu", ale s "Dokážeme tu naši pravdu" a to se pak těkžo někam dobereme…
Jj, nikdy nebudeš mít 100% objektivní výzkum 🙂 Na druhou stranu je to užitečné jako protiargument k lidem, co tvrdí, že je homosexualita daná výchovou. Což vyvrací už jen to, že např. já jako gay jsem byl vychováván v klasické hetero rodině 😉 Na druhou stranu taky někteří lidi argumentují, že pokud by se na 100% (nebo aspoň na 99%, nic není na 100) prokázala vrozenost homosexuality, tak by se nás zase mohli snažit předělávat pomocí genetického inženýrství…to si zkrátka nevybereš :/
[75]:
"Je to vina jen a jen vás heterosexuálů, kteří tu tradiční rodinu tvoříte a podporujete."
Asi stejnej kolektivně-vinný žvást jako o někdejší vině buzerantů za šíření HIV/AIDS.
Ono u těch buzerantů taky dost dochází ke střídání partnerů/partnerek. Tam je ten rozklad hodnot neméně velký.
Jinak mi to připomíná kec typu "za množení Arabášů např. ve Francii mohou bílí Francouzi tím, že obvykle mívají jen 1 – 2 děti, zatímco Arabáši třebas 5 dětí nebo i více".
"Jestli je pro tebe největší problém terminologie, jak říkat dvoum tatínkům, tak mají homosexuální páry opravdu velkou šanci uspět 🙂 Ve škole v jendé třídě taky můžou být dvě Lenky, a nikdo jim neříká Lenko jedna a Lenko dvě. Jsou to prostě Lenky a pokud ti lidi nejsou idioti, tak se v tom vyznají. "
Ale kupodivu nemohou být dvě Lenky sestry. Asi se ví proč. Srovnávat školu a rodinu, zajímavé.
Ano, vyznají se – protože s největší pravděpodobností má každá z Lenek jiné příjmení. Jo aha, takže "tatínku Nováku" a "tatínku Svobodo", takhle bude "potomek" oslovovat své "rodiče", hm.
Ne, není to zdaleka největší problém s tím, "jak dítě oslovuje tatínky". Vkládáš si do úst něco, co nezaznělo (kromě toho, co dalšího si možná vkládáš do úst).
A až ten "potomek" dvou "tatínků" bude mít dítě, tak to dítě bude mít tři dědečky a jednu babičku, že jo. Anebo když se vezmou muž + žena, kde oba jsou adoptováni dvojicí gayů, tak jejich potomek bude mít čtyři dědečky a žádnou babičku. A bude to absolutně, absolutně normální, žeáno.
[71]: Ano, aneb objektivita obětována na oltáři subjektivity a afektivního jednání. Je jen škoda, že myšlenkám uvedeným v článku někdo skutečně věří. To je mnohem děsivější než samotný článek.
[64]: Víš proč? Protože to otevírá dveře k postupnému tolerování a zrovnoprávňování mnohem horších sexuálních deviací. Jenže nikdo z těch sluníčkových aktivistů bohužel nevidí, k čemu tohle pomalu směřuje, a až to nastane, tak se budou hodně divit.
Začne to pedofily – nebo vlastně u pedofilů už to pomalu začíná, stačí se kouknout do Norska a USA – a pokračovat to bude třeba u zoofilů a dalších. Přečti si něco o technice "Overtonovo okno." Možná ti to otevře oči.
http://energieupramene.blogspot.cz/2014/10/overtonovo-okno.html
[88]: Díky za odkaz na vynikající článek. Palec nahoru.
Taky přidám jeden zajímavý článek – o "milionu xenofobů": http://www.novinky.cz/komentare/361758-komentar-milion-xenofobu-vaclav-klaus-ml.html
Ještě mě tak napadlo – proč ti slovenští sluníčkoví podporovatelé doporučovali, ať lidé k referendu vůbec nejdou? Vždyť z logiky věci by měli být nejraději, když lidé k referendu přijdou a vyjádří se, že jsou mj. proti tomu, aby manželství bylo výlučně o 1 muži + 1 ženě.
Takhle to spíš vypadá, že sluníčkoví LGBT aktivisté měli hrůzu z toho, že víc lidí by mohlo být pro zachování tradičních hodnot a že ti aktivisté tedy raději udělají všechno pro to, aby referendum nebylo platné.
Myslím si, že ono to prostě přijde, že všichni ti zastánci tradičních rodin, budou muset ustoupit do ústranní a vzdát se. Se svobodnými volbami taky souhlasí, i s právem na vlastní názor. Navíc svět je přeglobalizován, nemůžeme se tomu vyhnout.
[86]: Už jen stručně, protože mě tohle vážně ani trochu nebaví a sněkterými lidmi, kteří v jednom příspěvku mají skoro víc věcí v úvozovkách než mimo ně, se nemá cenu o něčem bavit.
Ano, je to vina jen vás heterosexuálů, že se rozkládá vaše tradiční rodina. Kdyby všechny hetero páry žili spolu, bez problémů, rozvodů a tak dále, a vedle této dokonale fungující tradiční rodiny by byli nějací zlí buzeranti, bylo by to něco jiného. Zkrátka a dobře, já jako gay nikdy žádnou tradiční rodinu tvořit prostě nemůžu, protože mě sexuálně nepřitahují ženy a jak tady bylo několikrát připomínáno, tradiční rodinu tvoří jeden muž a jedna žena + děti. Tudíž vy, kdo můžete tvořit tradiční rodinu, čili hetero muži a hetero ženy tak buď činíte a nebo ne. A momentálně se vám to spíš nedaří, rozpadají se TRADIČNÍ rodiny, které tvoří HETERO ŽENY A HETERO MUŽI. Homosexuální vztahy mají taky problémy jistě, lidé se hádají a tak, ale to už není problém TRADIČNÍ rodiny, o které jsem mluvil. Ten jde mimo nás.
Nemyslím, že je to problém jen Francie, ale skutečně evropané mají 1 až 2 děti, zatímco ti Arabášové jich mají spousty, takže nevím, co se ti na tomto "kecu" nelíbí.
Ty jména pořád docela dost řešíš, takže to pro tebe asi důležité je 😀
[91]: Když tě to nebaví, tak neodpovídej.
Napsal jsem to nepřesně – ne "kec" (tzn. ne že by to nebyla pravda), ale tzv. "hraběcí rada". Ne nepodobná radě, že když chce mít muž děti, ať si najde ženu (já taky chci mít děti a vím, že abych je mohl mít, musím mít ženu – jaký div). Když chce žít s mužem, jeho volba, ale má počítat s (přirozenými) důsledky. Totéž platí i pro jiné případy – hypoteticky třeba 35letý muž toužící žít s 55letou ženou a pak nadávající, že ona už nemůže mít děti, ale že on na to má právo děti mít.
Mezi náma, na hrubý pytel hrubá záplata. Na tento odporný "článek" s přeškrtnutou normální šťastnou rodinou nebudu reagovat "záplatou" jinou než hrubou.
Je mimochodem nádherné, jak někteří homosexuálové píší o "vaší" tradiční rodině. Fakt.
No a problémy homosexuálů udržet dlouhodobý vztah s tématikou samozřejmě souvisejí. Protože v poslední době se tu určité kruhy snaží navodit dojem "heterovztahy se rozpadají, ale homovztahy jsou ideální".
On i ten pojem "tradiční" je samozřejmě lapsus vzniklý posunem hodnot. Rodina bude, je a bude vždy založena jen na vztahu muže a ženy.
Je to důležité, ale zdaleka ne nejdůležitější. Takže dva tatínci? "Tatínek jedna" a "tatínek dva"? A tohle je teda ještě přijatelné? Čtyři dědečkové a nula babiček taky?
A jak se pořád podstrkávají argumenty typu "adopce dětí homosexuály umožní dětem dostat se z dětských domovů": Proč si teda Elton John s homopřítelem neadoptovali několik dětí, ale pořídili si je (mimochodem ve věku, který je už spíše dědečkovský než otcovský) s náhradní "matkou"?
A je správně/špatně, když v takovém případě jsou dvěma "rodiči" dítěte ti homosexuálové, zatímco ta žena-matka tím "papírovým rodičem" není?
Pokud je to špatně, mělo by mít dítě tři rodiče (tu homodvojici, kde jeden je otcem + tu ženu-matku)? Pokud ano, proč by tomu mělo být jen u homosexuálních párů a ne např. v případě, kdy se manželé (muž + žena!) rozvedou, žena má v péči dítě, které má s bývalým manželem, ale mezitím s nimi začne žít jiný muž – proč by i v tomto případě nemohlo mít dítě dva (úřední) tatínky?
A takových otázek je mnoho mnoho. A nedá se nic dělat, Pandořina skřínka byla otevřena. A opět se ukazuje, jakou pravdu měl Václav Klaus při vetování Zákona o registrovaném partnerství – protože přesně tohle předpovídal.
P. S. S přijetím Zákona o registrovaném partnerství jsem vcelku souhlasil.
Mimo jiné jsem si ale říkal, že páry stejného pohlaví tím dosáhnou svého cíle a už tedy nebudou mít potřebu za něco "bojovat". Inu, mýlit se je lidské.
Když už jsem se pustil do nějaké diskuse, nepříjde mi zrovna nejlepší prostě jen tak odejít a nereagovat. Pořád tady mluvíš o nějakých důsledcích volby ale nějak ignoruješ to, že já jako homosexuál nemám tu "volbu". Moje orientace není žádnou zvráceností, toho že by mě už ženy nudily nebo mi nestačili jak někteří (neříkám, že
ty) tvrdí. Zkrátka a dobře mě nikdy ženy nepřitahovaly, a v nějaké sexuální oblasti nezajímaly. A postupně jsem poznal, že mě prostě přitahují muži a po nějaké době odmítání jsem si to přiznal, ale nebyl to žádný výrazný mezník mého života, že bych se začal chovat nějak zženštile a nakoupil si úplné růžové kalhoty. Na jednu stranu
jsou i opravdu zženštilí gayové, ale je i hodně těch, kteří se nemůžou vnitřně smířit s tím jací jsou a proto se začnou chovat podle těch gay stereotypů, a mají takové ty tendence řvát do světa "jsem buzna a kdo je víc!". A ano, znám takové lidi, takže jsem si to nevycucal z prstu.
Pořád ignoruješ situace, kdy se dva lidé vezmou a zjistí, že dítě mít nemůžou, z jakéhokoliv zdravotního důvodu. Nebo když je chlap, zamiluje se do ženy, ta mu řekne, že prostě to dítě mít nemůže a on by ho mohl mít, vezmou se a potom můžou uvažovat o věcech jako je náhradní matka, adopce a další, což bych rozhodně nepovažoval za žádné zvrácené bouření se proti řádu a přírodě. Ve výsledku, proti přírodě a řádu je dneska už téměř všechno, od toho, že už si přirozeně nechodíme lovit do lesa, ale zajdeme si do supermarketu až po nemocnice, kde naše tělo infikujeme nepřirozenými léky a přirozeně neumíráme na rýmu a chřipku 😉
Máme ve škole, ve třídě dvě Lenky, takže to byl příklad přímo z mého života. A opravdu oboum říkáme Lenko. Podíváš se na jednu a řekneš "Ahoj Lenko", a pak na druhou a řekneš "Jak se máš Lenko" nikdy žádné vážné nedorozumění nevznikly. A navíc k podobným situacím dochází v rodině častěji, můj otec často mluví o mojí mamce opravdu jako o "mamce" (Jakože byl jsem nakupovat s mamkou a tak) a když přijede moje babička, tak jí taky říká mamko a občas s v tom né každý vyzná ale rozhodně z toho není nikdo totálně mimo, nikdo se nehádá a nikdo to zkrátka nijak zvlášť neřeší. A ohledně babiček, dáváš tady dost nereálné případy, a pokud už se stanou, stanou se jen několika lidem na světě, aby se vzaly děti ze dvou homo párů. Navíc, jeden může pocházet z gay vztahu a třeba jeho žena z lesbického, takže ve výsledku bude mít dítě dva děděčky a dvě babičky, i když trochu jinak 😀 Navíc, dneska už to není jako dřív, většinou nežijí rodiny společně (jakože dítě, rodiče a ještě prarodiče) v jednom domě, navíc, už se rozhodně nedá říct, že by každý měl dvě babičky a dva dědečky. Například jeden můj děda už je mrtvý, nikdy jsem ho nepoznal a prarodiče mého kamaráda se rozvedli, a jeho děda se znova oženil, takže má vlastně taky 3 babičky, a 2 dědečky a nezanechalo to na něm žádnou psychickou újmu a ani jsem ho nezačal šikanovat a smát se mu, že má 3 babičky 😀
Ano, musíme pořád podstrkovat argumenty. A ano, je mi z toho zle, že se i v dnešní době musíme jako menšina domáhat práv jako ostatnÍ lidé. A pořád, mít právo, možnost
adoptovat dítě, neznamená povinnost okamžitě běžet a chtít to. Mezi homosexuály jsou lidé, co dítě prostě nechcou, stejně jako u hetero lidí. Náhradní matku jsem tady
už zmiňoval, a nevidím na tom nic zvráceného. Pokud se v tom trochu orientuješ, adoptované, či jinak osvojené, čili "nepůvodní" děti mají v 18ti právo nahlédnout do
příslušných dokumentů na úřadech a zjistit, kdo je jejich biologická matka, v případě adopce biologičtí rodiče. A každý uvažující člověk, to dítěti řekne, bude li se
ptát už dřív.
Pokud už je nějaká ta náhradní matka, většinou to nebývá žádný černý trh s dětmi, kdy homo (nebo i hetero) dvojce přinese do temné uličky černý kufřík s pěnezi a matka
dítě, vymění si to a pak se nikdy nevidí. Podepíšou se příslušné dokumenty, matka se vzdá svých práv na dítě a úředními rodiči dítěte se stane ten hetero pár (v
případě že by to šlo, homo pár). Takže by to zkrátka bylo u homo párů úplně stejné, jako u hetero párů. Žádné složitosti. A to, že se žena rozvede s mužem a začne žít
s jiným, to je opět problém, se kterým nemají homosexuálové nic společného.
Ano, píšu o "vaší" tradiční rodině, protože já zkrátka nikdy tradiční rodinu tvořit nemůžu. A pokud tvrdíš, že můžu, můžu stejně tak já říct, že ty můžeš kdykoliv
přejít "na druhý břeh" a být homo jen díky svému rozhodnutí. Což určitě uznáš, že není pravda. A to, že rodina vždy byla, bude a je založena jen na vztahu muže a ženy
taky není zrovna pravda, podívejme se do historie 😉 Homo páry nejsou ideální, nechci je nijak idealizovat, chci jim, totiž nám pouze vybojovat stejná práva USILOVAT o
adopci dítěte. Každý hetero pár taky dítě nedostane jen protože je hetero a chce ho. Procházejí psychotesty, posuzuje se jestli dokáží dítě zabezpečit a tak dále. A
tím vším samozřejmě budou muset projít i ty homo páry. A pak samozřejmě zajištění toho dítěte do budoucna v případě smrti jednoho rodiče aby ten druhý měl nějaký
právní nárok na to dítě a tak dále, to je ale teď zase něco trochu jiného.
Mě zase dostává jak pořád všichni vytahují "argument", jak buzíci chtěli jen registrované partnerství a že nebudou chtít nic víc a teď najednou chcou děti. My homouši
nemáme žádného "prezidenta sexuálních odlišností" nebo tak někoho, koho bychom si my, všichni teplouši zvolili a tím mu dali právo za nás rozhodovat a mluvit. Není to
jako volby do parlamentu, senátu čehokoliv jiného, kdy lidi volí a dávají tak svůj souhlas třeba s tím aby nás prezident reprezentoval v cizině. Já osobně jsem nikdy
netvrdil, že se spokojím s registrovaným partnerstvím a nikdy nebudu bojovat o stejná práva jako mají heterosexuálové. To, že to někdo někomu slíbil, a spousty dalších
homosexuálů s tím nesouhlasilo, neznamená vůbec nic. Takže to prosím nepoužívejte, je to totiž dost mimo.
Nebaví mě to spíš proto, že stejně nepříjde žádný výsledek. Nepřečteš si co jsem napsal a neřekneš si "Ahá! On má pravdu, buzeranti jsou vlastně normální lidé, né zvrácení démoni co musejí hrát lidem na city aby si vydupali nějaké práva, přece jen jako lidé chcou v láskyplném prostředí vychovávat dítě, a nechcou nějaké práva jen tak aby je měli a dokázali nám heterákům, že na to přece mají a dokázali si je vybojovat!" což ti asi nemůžu mít za zlé. I když mi to zatím moc nejde, musím se naučit příjmat to, že né každý chápe, respektuje nebo třeba jen toleruje to jaký jsem.
[92]:
[93]: Tak jednak – ta práva (beztrestnost, obecně tolerance u většiny lidí a od jisté chvíle i možnost uzavřít registrovaný partnerský svazek) už tu dávno jsou (to "tolerování, jaký kdo je"). Něco jiného než "tolerování odlišnosti" je "přiznávání práv na všechno a za každou cenu".
Dále: ano, pokud nějaké muže přirozeně přitahují starší ženy (nad 50 let a je to "přirozená touha" – stejně přirozená jako je pro homosexuály přitažlivost osobami téhož pohlaví), tak prostě nemají nárok na to mít děti. Stejně tak asexuální osoby (tzn. osoby netoužící po soužití s další osobou byť opačného pohlaví) nemají toto právo. Pokud otevřeme Pandořinu skříňku, že dva homosexuálové "mají právo" mít (adoptované, nebo "postupem času zcela přirozeně" i náhradním otcem zplozené/náhradní matkou donošené?) děti, tak podle stejného "práva" mohou totéž mít starší páry, které se seznámily až po konci reprodukčního období ženy?
Neplodnost heterosexuálního páru je porucha oproti normálnímu stavu, která může být léčena a v krajním případě tedy může být vyřešena adopcí.
Vím o čem mluvím, moje starší "half-sister" se svým manželem předloni adoptovali malou holčičku poté, co bohužel u mojí polovlastní sestry** proběhlo neúspěšné těhotenství.
** Čímž se vracím na začátek – můj táta se s matkou mojí polovlastní sestry rozvedl ve chvíli, kdy dcerce bylo 1,5 roku. Její matka se do roka vdala znovu (protože s novým mužem byla těhotná) a následně došlo k "dohodě" (můj táta byl k tomu tak trochu donucen), že z právního hlediska se novým otcem stane ten druhý manžel tátovy první ženy. Táta od té chvíle sice nemusel platit alimenty, ale zároveň tím ztratil i práva např. svoji vlastní dceru (která mezitím získala mladší sestru, se kterou tedy má společnou pouze matku, ale vyrůstaly spolu) vídat. A také ji po mnoho let neviděl, byť žili ve stejném (okresním) městě.
Což je přesně příklad otázky, proč by nemohla mít dva "úřední" tatínky a k tomu jednu "úřední" maminku i v případě heteropárů, když k témuž směřuje zvrácená situace, kdy dva gayové mají "spolu" dítě (= jeden z nich je otcem dítěte odnošeného náhradní "matkou"). Proč by ta matka neměla být "úředním rodičem" toho dítěte?
[94]:tak tu máme další variantu, co jen si "lidská" mysl může přát.
http://echo24.cz/a/iUmYs/matka-porodila-homosexualnimu-synovi-dite
[95]: http://www.dailymail.co.uk/news/article-2983380/EXCLUSIVE-mum-son-baby-Mother-reveals-surrogate-gay-supermarket-worker-desperate-father.html
Ten článek je lživý, originální zdroj jasně uvádí, že žena sice dítě odnosila, ale dárkyní vajíček nebyla (a ani by ze zákona být nemohla).
Je to stejný případ, jaký české zákony povolují, kdy neplodnému páru může dítě odnosit surogátní (=náhradní) matka, která je s nimi spřízněná, takže čistě teoreticky je i takový případ možný, i když ne běžný a velmi ošemetný, běžně odnosí neplodným párům dítě sestra, sestřenice apod.
Surogátní mateřství je velmi složité téma, které se řeší až poslední roky, kdy je umožňuje moderní medicína a věnuje se jim třeba Edith Holá ve své knize: http://lumenn.blog.cz/1501/e-hola-o-zenach-a-o-lasce.
[96]: ty jsi ten článek nečetla, není lživý, to co ty uvádíš, že vajíčka matka dostala tam v tom článku je, takže reaguješ zbytečně.
[96]: přečetla jsem si ho ještě jednou a omlouvám se, nevšimla jsem si toho, je to tam napsáno hodně nejasně;) Každopádně zbytek reakce platí;)
http://www.hatefree.cz/14-duvodu-proc-homosexualita-povede-ke-konci-sveta
Nemáš pravdu. Pořád existují šťastné hetero páry s dětmi 🙂 Nevím proč tradiční rodinu haníš. Stále není lepší pro život. A je zajímavé jak píšeš, že homo mají krásné vztahy. Jakoby jen LGBT páry měly patent na šťestí… U těch se nějak rozvodů nebojíš, ti přece si lásky váží oproti heterákům. Ty tady tradiční rodinu vyloženě haníš. V tom případě tedy sama jsi buď lesba nebo NEchceš muže a děti a společné šťestí.
[100]: ale ty nemáš pravdu a hned několikrát:) Netvrdím, že neexistují šťastné hetero páry s dětmi – sama jich znám spoustu;) Nikde nepíšu, že homo lidé mají šťastnější vztahy, než ti nehomo, myslím, že poměr funkčních a nefuknčních vztahů bude asi u obou orientací podobný;) A tradiční rodinu nijak nehaním, jenom si z tohoto modelu vycucaného z prstu a historicky vlastně existujícího jen kratičce, nesedám na zadek:) A dokonce se mýlíš i v tom posledním – nejsem lesba a muže mám a chci s ním jak děti, tak společné štěstí:) Ty domněnky jsou ale svinstvo, co?:)
"Udělali si z nás experiment"
Cassidy Bronagh je zase "dcerou dvou žen", které v roce 1976 podstoupily umělé oplodnění. Během procedury se rozhodly, že dají smíchat spermie od svých dvou přátel gayů, aby zajistily, že nebudou vědět, který z nich je otcem. Cassidy dnes říká: "Když jsem vyrůstala, měla jsem vždy pocit, že tady je něco nepřirozeného (…). Upřímně jsem si přála, aby partnerka mé matky neexistovala. Homosexuální partneři chtějí právo na dítě, ale nezamýšlejí se, jak se to dítě bude cítit." Podle Cassidy legalizace sňatků mezi osobami stejného pohlaví nepromění tyto páry na rodinu. Takovou násilnou konstrukcí v zákoně se "vůbec nevyřeší základní otázka sebeidentity dětí. Sama mohu potvrdit, že jsem se nikdy nedokázala zbavit pocitu, že jsem jen laboratorním experimentem."
Podobnou situaci popisuje Charles Mitchell, kterého si spolu s dalšími dvěma sourozenci adoptovali dva muži žijící v homosexuálním vztahu: "Adopce homosexuálními páry je tragický sociální experiment. Homosexualita podávaná doma "na talíři" nám zničila jakoukoliv šanci žít normální život."
Všichni spolu na pochodu Gay Pride
Dawn Stefanowicz, kterou vychoval otec – homosexuál, říká: "Moje psychické a fyzické zdraví bylo neustále v ohrožení a pod tlakem právě kvůli životnímu stylu, který si vybral můj otec a jeho partneři, a to, že jsem s nimi musela žít, mě traumatizovalo. Toto vše se mi velmi těžko přiznává, protože i přes zlost kvůli zvrhlému sexuálnímu chování mého otce a jeho partnerů jsem nebyla schopná k němu a k homosexuálním svazkům říct nic negativního, a to právě proto, že jsem byla do toho vtažena."
I Jeremy Deck byl vychováván homosexuálem. Ten žil spolu s dalším mužem, který předtím opustil manželku a děti. "Měli jsme se tvářit, že to všechno bylo normální, ale cítil jsem všechno možné, jen ne to, že je to normální." Jeremy dále vzpomíná: "Víkendy byly pro mě a mou sestru noční můrou." I v jeho případě však "oponovat bylo tou nejtěžší věcí na světě. Šestileté dítě je na svých rodičích emočně závislé a nemá pocit, že má právo říci rodiči "nechci jít na to místo, nebo setkat se s těmi lidmi "." Zvláštní místa, na která Jeremy vzpomíná, byly okázalé LGBTI pochody hrdosti: "Je to zvláštní pocit stát na rohu ulice a dívat se na pochod za práva gayů, zatímco se váš otec – gay hystericky směje tzv. "Dykes on Bikes" – lesbičkám na motorkách na druhém konci ulice. Vidět tyto věci byl můj trest. Život ze mne udělal člověka nedůvěřivého. Opravdu nejsem schopen nikomu důvěřovat," uzavírá Jeremy.
[102]:http://www.stridavka.cz/udelali-si-z-nas-socialni-experiment-dramata-a-nocni-mury-deti-z-duhovych-rodin.html
[103]: zaprvé, pan Hodina je magor a jeho články jsou snůška polopravd, lží a názorů z dobu kamenné (viz: http://lumenn.blog.cz/1505/zena-si-vzala-muze-co-ji-znasilnil-a-tleska). Za druhé – podle stovek vědeckých studií mají lidé vychováváni dvěma lidmi stejného pohlaví stejné problémy, jako lidé žijící s heterosexuálními rodiči. (viz https://www.respekt.cz/denni-menu/vychova-v-homosexualnich-rodinach-deti-neposkozuje-ukoncili-vedci-debaty nebo https://vtm.zive.cz/clanky/dalsi-studie-ukazala-ze-deti-homosexualnich-rodicu-jsou-v-pohode/sc-870-a-190379/default.aspx). Takže ano, určitě jsou lidé, které to traumatizovalo. Jako jsou lidé, které traumatizovali jejich hetero rodiče. Ale zkušenosti pěti lidí posbírané z internetu fakt nejsou důkaz vůbec ničeho.
[104]:https://www.hlavnespravy.sk/deti-lgbt-rodicov-vyrastli-teraz-odhaluju-choru-realitu/1154536