
„Ne tati, děkuju, nechci televizi, nemám ji čtyři roky a nijak mi nechybí.“
„Ale vždyť nemáš televizi, jak můžeš žít? Já ti ji pořídím!“
„Takže ještě jednou, tati – televizi nemám proto, že ji NECHCI.“
V podobném duchu jsme vedli debatu ještě několik minut, než jsem prohlásila, že jestli mi ten krám domů dotáhne, hodím ho z okna a v tu chvíli mu konečně došlo, že vážně oblbovací bedýnku ke svému životu nepotřebuji. Ano, jsou v ní občas možná i zajímavé věci, má-li člověk třeba satelit nebo digitální tévé nebo tak něco, ale našich pár českých programů mi posledních pár let nikterak nechybělo a asi se bez nich po zbytek života obejdu. Přesto když se občas objevím u mámy, zasednu k telce a konzumuji dva pořady, které mě baví z hlediska profesního – prvním jsou reklamy a tím druhým televizní noviny.
Na reklamách mě fascinuje jejich filmařské provedení a pak samozřejmě manipulace a psychologie v nich. Ovšem fascinace televizními novinami je u mě až chorobná. Každé slovíčko obracím v hlavě, každý záběr porovnávám ze zkušenostmi získanými při studiu žurnalistiky, bavím se chybami, faktickými nedostatky i absurdní touhou udělat ze sebevětší krávoviny senzaci.
Před časem letěla internetem reportáž o tom, jak mrzne voda. V zimě. Úchvatné. Mě zase nedávno dostala zpráva (asi rok zpátky), že na nějaké škole při ukázkách civilní obrany omylem jeden z těžkooděnců vyrazil klučinovy přední zuby. Nebo mu zlomil nos. Nebo tak něco. Kdyby se to stalo za doby, kdy jsem na první stupeň ZŠ chodila já, dá mi učitelka na pusu pytlík s ledem a naši mi doma dají na zadek, že jsem si měla dávat pozor a ne se tam těm chlapům plést. Ne tak v dnešní době infotainmentu, která z této kratičké nehody udělá záležitost na několik reportáží. Díl televizních novin, který jsem viděla, referoval o téže věci již asi popáté a aby to fakt mělo grády, udělali animaci, jak zlý ošklivý těžkooděnec při chvatu vystřeluje ruku vzhůru a neposedný, leč mučednicky na piedestal postavený hošík dostává pěstí do animovaného obličejíku. Nesmíme zapomenout na záběry na spolužáky s rozkostičkovanými obličeji „on byl ten Fanóš hodnej kluk, to zas jo…“ a učitelky se zděšenými výrazy „nechápeme, jak se to mohlo stát, učím třicet let, ale tohle jsem ještě nezažila.“
Nakonec promluvil i ministr školství, že se jako osobně na takové akce podívá a že to by se tohlencto jako nemělo dít, to ne a bylo vymalováno. Jo a mimochodem, je válka v Sýrii, kde umírají desítky lidí denně a taky naši zákonodárci podepsali další zvýšení daní a honem, zvířátka! Koukněte na ta krásná osminohá štěňátka, co se včera narodila…
Chjo. A já se tím dobrovolně jednou dvakrát za měsíc mučím. Ale co, tenhle žurnalistický škvár je prostě úžasný ukazatel postmoderní doby. Poznej televizi, poznáš lidi. Zkuste někdy mrknout do televizního programu. A nebo třeba provědte experiment sami na sobě – které zprávy vás vzruší a nadchnou víc? Z hlediska psychologie je to jasné – ty krátké, klipovité a zajímavé, tedy velmi morbidní nebo velmi emocionálně nabité. Je to přirozenost, jsme holt jednoduchá zvířátka a TV Hovna to moc dobře ví. A kdo není, toho vychovají k obrazu svému.
Ale to nebylo původním záměrem tohoto článku, ten měl spíše pobavit – nedávno jsem totiž zkoukla skvělou scénku, která mě neskutečně rozesmála hlavně tím, jak moc je pravdivá. No a pak je ještě čas na reportáž, která nemá ve světě žurnalistiky obdoby a osobně bych ji navrhla na Pullitzerovu cenu – BABA POD KOŘENEM.
Schválně – zkuste si natočit pětiminutovou reportáž o tom, jak opilá šedesátnice při odskočení si ublinknout či „na dámy“ do leséčka upadne tak hloupě, že se zaklíní pod kořen a nemůže se vymotat. Její neméně opilí kamarádi ji ve tmě, v lese a v podroušeném stavu nemůžou najít a když ji ráno objeví zmrzlou a pochopitelně počůranou, nemají lepší nápad, než zavolat do televize. Téma doslova na horor, nabitý emocemi a vzrušením….
11 hodin hrůzy a beznaděje! Více na TN.cz!
Ne vážně, tohle je prostě majstrštyk. Udělat z takové kraviny emotivní dvouminutovou reportáž, to chce skutečný talent! Odmyslete si absurditu a oceňte prosím tento skvost české žurnalistiky – to se jen tak nevidí!
Volně navažme oslím můstkem na to, proč jsem celý článek začala psát – jde o scénku komika z pořadu Na Stojáka Miloše Knora o televizních novinách. Příběh paní Vlasty je jako vystřižen z rubriky „senior v nesnázích“…
Miloš Knor – Televizní zprávy
Ta scénka je geniální a skvěle popisuje, kam až se dnešní žurnalistika dostala. Na samé dno, přátelé a kamarádi. A nejsou na to ani třeba spodní police v trafikách, kde leží laciné porno. To nejlacinější běží každý večer na televizních obrazovkách. Dobrou chuť všem, kterým se to ještě nezačalo zajídat a dobré úlovky vám, co jste stejně jako já fascinováni, kam až řemeslo novinářské může zajít:)
Tahle náhoda se mi dosti líbí. Dnes dopoledne když jsem hřébal jabko jsem přemýšlel že už jsem se dlouho nepodival na Miloše Knora. Jeho vyprávějí o jointu, nakupování, pohádkách o platech a podobně mě vždy pobaví. A pobaví zvlášť proto, že i když jsou historky Blondýny úchvatné a co se týče slepičí polívky, ani jakožto striktní vegetarián jsem nemohl přestat se smát, či spíš řehtat…, tak ty Knorovi jsou z reality.
A právě to o tý nově, jak popisoval ty čtyři období, to mě dostalo k výbuchu smíchu… Nova sice vlastní blog, ale její zpravodajství a styl jakým vede poslední roky televizi je ubohý. Za snahy vydřít z toho co nejvíc zlikvidovali kvalitu a naservírovali kvantitu, která nikoho nezajímá. Když jsem před půl rokem viděl zprávy na nově a moderátorka asi minutu klikala na obrazovku chtějíc posunout na další video a ne a ne se jí to povést, zanevřel jsem a od té doby na zprávy nekoukal. Televize je žrout času jako internet a mít obojí je na hlavu padlý už moc.
Vzhledem k tomu že jsi kritizovala zpravodajce a stav i kvalitu vysílání především stanice který patří blog, tak moc tomu nevěřím, ale přeci jen i tak přeju, aby se články jako je tento rozjely mezi lidma co nejvíc, protože stojí za to je číst a z vlastních zkušeností vím, že mnozí lidé ty stupidity na které jsi poukázala ještě ani nevěděli a tak tlemí dál na zprávy aniž by jim bylo dovoleno vidět to z více stran a mít tak normální názor.
Bábu pod kořenem co přišla o hlas jsem chtěl taky komentovat, ale vzhledem k tomu jaký by byl obsah toho komentu bych ti nerad marasil blog vulgarismy a i tak je můj koment zas dlouhý jak toaletní papír… možná má i stejný použití 😀
[1]: taky čekám, kdy mě to nova smaže, když jim to tady patří:D Snad se kritiky nebojí:)
pěkný článek, já jsem na televizní noviny na nově (především) alergická. Nejenom tam neříkají žádné důležité informace, ale ke všemu ty nedůležité zbytečně medializují..
A dle mého je to nevyvážené zpravodajství. Mě skutečně nezajímá, co všechno se děje v Praze – to ať si vysílají regionálně. Co já mám z toho, že se tam hraje nějaký fotbal a město je kvůli tomu plné těžkooděnců. Nebo jak se dopodrobna věnovali nástupu nového pražského jízdního řádu. Proč, když už mám být informována o změnách v něčem, co nevyužívám, mi neřeknou taky jaké problémy nadělá změna řádu MHD v Brně, Olomouci, …
Co teprv zprávy o Ivetě Bartošové – to podle mého do hlavních televizních novin nepatří.
Zprávy o počasí radši ani nekomentovat.
V dnesni dobe lidi nezajimaji dulezite veci, proto se ze serioznich poradu musi nutne stat grotesky.
No, ono je to s těmi nepokoji v Sýrii složitější. Pokud se stane vlakové neštěstí u Havlíčkova Brodu, dostane to přednost a budou o tom přednostně klidně informovat i seriózní zprávy. Protože se to osobně dotkne řady lidí. Někdo u toho možná byl, někdo to viděl, někdo tam měl příbuzné, někoho se dotkla dopravní omezení, která nastala potom. Nepokoje v Sýrii se tu drtivé většiny lidí netknou. Nehledě na to, že o dost víc lidí tuší, kde je Havlíčkův Brod, než kde je vůbec Sýrie. Roli tam hraje osobní zainteresovanost (kolik lidí to zasáhne), kulturní kontext (asi málokteré zprávy budou cíleně informovat o vlivu zvýšení HDP Laosu na světovou ekonomiku, protože většina lidí nemá tušení, kde je Laos, natož jaké důsledky ta zpráva může mít) a taky jsme líní myslet a tak si necháváme předkládat černobíle vystavěné události, ze kterých jasně plyne, co si teda máme myslet (schéma "agresor a oběť", navíc podpořená tím, že v roli oběti je bezbranné malé dítě, což si přece nikdo, kdo má kapku morálky v těle, nemůže myslet, že se prostě stala nehoda, neřku-li, že si za to to dítě může samo, poněvadž se tam nemělo plést). Já bych ještě akceptovala to, že lidi to baví, protože je to jednoduchý a není u toho třeba moc myslet. A když to lidi baví, no, tak se to dělá tak, aby to lidi chtěli. Všichni si chcem vydělat na chleba. Ovšem když tým lidí na Nově, hlavně na těch nejviditelnějších postech, tvoří Miss s titulem z pofidérní soukromý VŠ (jsem předpojatá, nesnáším soukromé školy a nehodlám na tom nic měnit, v tomto směru se nikdo nepokoušejte o argumentaci, dík), tak to je facka žurnalistické profesi.
Nielen Nova, ale aj Markíza atď,… všetky tieto velké televízie vlastnia americký židáci oni rozhodujú čo bude v správach a aké filmy budeme pozerať, všetky tieto televízie sú programovo a obsahovo na jedno kopyto. Zámerne vysielajú samé negatívne a debilné správy, aby ludí udržovali v stave strachu a dezinformácie.
Oni žijú z reklamy a ja už na to nemám nervy, tolko reklám tam naserú aj cez filmy že sa to nedá pozerať. Pozerám už len Film+, tam sú filmy bez reklamy a nedávajú tam žiadne správy.
[2]: Neboj Nova ti nič nezmaže, len si ťa pridajú do zoznamu teroristov 😀
Nejvíc mě dostalo: Zdena Novotná, UVĚZNĚNÁ ŽENA. Nezúčastněný by si skoro pomyslel, že jí zavřeli do Alcatrazu či jinam, ale ne, že zlouskaná babča spadla pod kořen. 😀
Myslím, že jednou jsem v tomhle geniálním pořadu jednou zaslechla reportáž na téma Rodině z XXX se ztratil pes. No, mně kdyby se zaběh čoklík, tak zvednu zadek a jdu ho hledat, lepit plakáty, ptát se po městě. Volat do TV Hovna by mě teda opravdu nenapadlo… 😀
[3]: Souhlasím,na zprávy na televizi nova jsou přeplněné samými nepodstanými zprávami typu: fence paní x se narodila šťěňátka. Nejvíce mě ale rozčiluje, že jednu zprávu opakují třeba týden (například tu o výbuchu), chápu, že je důležitá, ale dávat o ní ty samé informace celý týden. To mi přijde až moc.
Zprávy natáhli o třicet minut a je tam dvojnásobek toho, co nepotřebuju znát. Na zprávy se nedívám a jsem mučena, když musím v kuchyni jíst a máma se na ně dívá. Je to snůška keců, ale je mi říkáno, že jsem zaujatá vůči Nově, jelikož ovládli blog.cz. Já to však beru z pohledu studenta, který sem tam mí mít připravené aktuality a má se prý dívat na zprávy a ne je hledat na netu. Jenže na netu najdu i celosvětové informace a ne deset zvířátek na konec.
Na televizní noviny se koukám jenom u návštěvy, doma se na televizi nekoukám vůbec a přesto se mi zdá, že jsem více informovaná o dění ve světě než spolužáci, co dřepí u televize neustále (respektive k tomu ještě mají zapnutý facebook). Občas se kouknu na zprávy na seznamu, vyberu co mě zajímá a jsem obeznámena podle mě dostatečně. Žádní důchodci pod kořeny nebo zvířata, nebo obří pravák, nebo zprávy o počasí – dejte si pozor, protože sněží (jakoby někteří žili v jeskyni bez oken :D)
Taky doma televizi nemám a taky ji doma ani za nic nechci. Když se jednou za čas podívám u někoho na návštěvě na ten sračkomet, nedivím se, že jsou lidi tak vypatlaný….
Achjo, v těch zprávách už se najde vážně všechno 😀 Mě vážně baví ty jejich animace, přehrání té události, dramatická hudba, .. Achojo 😀
Sama to vidím tak, že TV je dobrá v nemocnicích na pokích, alespoň ta černobílá, když ti pacoš nebo ležák je celý den připoutaný na lůžku a nemá nejmenší ponětí, co se děje mimo jeho pokoj. To rádio místo tv, mnoho lidí už dneska nenapadne…
Malé plus bedýnce 😉
Telku nemám a taky se mi žije dobře. Jednou za měsíc se k ní dostanu a pak dalších 29 dnů nelituju, že ji nemám 😀 A televizní noviny? To už nejsou televizní noviny, to je BULVÁR. Vždycky se u nich příšerně vytočím, protože se tam řeší hovadiny. Jako v Americe, aby davy plakaly a byly šokovány. Pobavit a hlavně zakrýt důležité informace. To si fakt myslí, že jim to žereme? Ne, zeptám se jinak. To opravdu existuje někdo, kdo jim to baští??? Doufám, že ne, jinak mě z toho už trefí šlak…
u videí jsem se musela smát, mě to sice teď k smíchu přijde, ale takhle to holt ve zprávách vypadá. Minimálně rok jsem je neviděla a rozhodně mi nechybí. Škoda že pro zbytek mé rodiny je to nejdůležitější událost dne, kterou nesmí zmeškat 🙁
Já se můžu pyšnit tím, že se na TV téměř vůbec nedívám. A když už si ji zapnu, tak jedině Simpsony nebo Prima ZOOM 😀
Zato ségra s mamkou sledujou zprávy na Nově každý den skoro jako kdyby to bylo písmo svaté v audiovizuální podobě. Fakt, jak celý barák utichne a nikde ani noha, tak vím, že je 19:30 a všichni maj nalepený čumáky na TV Nova.
Když už se chci něco dozvědět ze světa, tak si otevři iDnes nebo Novinky. Jejich kvalita je sice taky pověstná, ale furt lepší než hovna zabalená v celofánu od Novy.
U televizních novin se výžněbaví. Vidím je sice jenom u babičky, ale pravidelně se směju různým chybám ve skloňování a výslovnosti, nebo nějakým pavědeckým faktům, které vydávají za pravdu. Samozřejmě nejlepší jsou vyjádření důchodců přímo na ulici. To mi připomíná: když u nás v Plzni vyměnili sedačky v tramvaji, jeden nejmenovaný deník dělal přímo v tramvaji rozhovory s cetujícími za cílem usvědčit dopravní podniky, že usilují o zdraví a zuby cestujících. Ti co se nakonec v novinách objevili byli důchodci, kteří si stěžovali, že sedačky kloužou, jsou moc vysoko, jsou tvrdé atd….ale nikdo z mladších cestjících, které jsem viděla dělat rozhovor ne. Ani já ne, a to jsem s cela čistým svědomým řekla, že jsou dobře tvarované, pohodlné a navíc se budou lépe udržovat než textilní povrch….
Šílenost. Více než celé Televizní noviny mě irituje skutečnost, že si tato televize zakládá stále nové a nové programy, aniž by měla co vysílat.
Já se koukám spíš na Primu, ale kdysi jsem se taky dost na Novu koukala. Fakt, týrané zvířátko tam bylo denně! Prima sice občas klesne (jako když tenkrát ve VIPkách dělali 5-timinutovou reportáž o tom, že Ivana Gottová změnila barvu vlasů), ale zase mi to vynahrazuje Kraus a ty jeho super reportáže. 🙂