Ta dnešní mládež…vážně???

Stačí zabrousit v podstatě do jakékoli běžné putyky nebo do internetové diskuze (kolikrát jen si sednout do MHD) a během chvilky se dozvíte spoustu lidových mouder o „té dnešní mládeži“. Jak jsou samé mobily a internet (to za nás nebývalo!), jak jsou drzí, nevychovaní (to my v jejich věku!), jak je zajímají akorát drogy, sex a móda (dtto). Kupodivu tyto „životní pravdy“ nepronášejí jen lidé z generace našich prarodičů či praprarodičů, ale generace nám jen o chlup vzdálená – čtyřicátníci a padesátníci, naši rodiče (a teď hovořím za moji generaci pozdních osmdesátých a raných devadesátých let). A upřímně – za poslední dobu jsem nabyla dojmu, že jsou to právě oni, kdo by se měli chytit za nos.

Myšlenka, že nikoli se mnou, ale s nimi, tedy dnešními čtyřicátníky a padesátníky, je něco v nepořádku, mě poprvé naplno udeřila, když jsem nedávno cestovala vlakem do Prahy. Dvě a půl hodiny cesty tam, dvě a půl zpátky, tedy pět hodin klidu na čtení. Hm, to určitě…
V České Třebové přistoupila banda lidí, odhadem nějakých 50+, kteří zabrali půl vagónu a neustále dělali neuvěřitelný bordel, přelézali z kupéčka do kupéčka, smrděli doma vypálenou samohonkou, kterou vydávali za slivovici a vůbec se chovali tak, že kdyby si to samé dovolili dvacátníci, už by se na ně někdo z jejich věkové kategorie halasně obořil.
Já patřím k hodně tolerantním a přizpůsobivým lidem a dokud mi někdo vyloženě neskáče po hlavě, takových ruchů si nevšímám. Takže jsem si dál v klidu četla – zrovna jsem shodou okolností na klíně měla tisícistránkový román Mořeplavec od Diany Gabaldon, jindy mě ale na cestách člověk potká z mnohem užšími tituly o standardních třista, čtyřista stranách.
Jenže klid definitivně skončil, když podnapilé padesátníky začala moje literatura v průběhu cesty zajímat.
„Slečno a to jako fakt přečtete takhle tlustou knížku?“ otázal se mě pán s prošedivělými vlasy.
Škodolibě jsem se zašklebila a s klidem odvětila: „Jo a představte si, že je to třetí díl pětidílného cyklu a každá kniha je takhle tlustá.“ Jeho výraz „oči mi vypadnou z důlků za tři-dva-jedna-teď“ mi za to stál, ale co, koneckonců to byla pravda.
„A to máte kdy chodit ven?“ zkusil to po prvotním šoku.
„Víte, knížka má tu výhodu, že se dá číst i venku,“ usmála jsem se slaďounce.
„A máte přítele?“ následovalo zvědavě.
To už jsem se musela smát nahlas: „Ano, mám přítele.“
„No ale to na něj nemáte moc čas, ne?“ zkoušel to pán dál, pokoušeje se mě nachytat aspoň na něčem, protože mu evidentně nedávalo smysl, aby ženská zvládala mít zároveň fungující vztah, chodit na sluníčko a k tomu číst takovéhle bichle.
„Mám na něj dost času, proč bych neměla?“ divila jsem se.
To už se zapojily přítomné dámy, stejného věku jako prošedivělý dotazovatel.
„Ale asi mu neuvaříte, že? A co úklid doma, to přece nemůžete stíhat, to musíte mít doma pěkný binec.“
Nebýt já už dávno povznesená nad podobné žgryndy, asi bych těm ženským udělala přednášku o tom, že už nežijeme ve středověku, aby domácí práce zabraly ženě 90% času, ani za totáče, kdy chlapi zvládli emancipaci do míry „ženy mohou volit a chodit do práce“, ale už nikoli do úrovně „domácí práce jsou domácí proto, že se na nich podílí všichni členové domácnosti“. Takhle jsem se jen líbezně usmála a pronesla: „Nebojte, stíhám i úklid i vaření, včetně svíčkové, já totiž čtu vážně rychle.“
Pokud jsem doufala, že po této odpovědi, která jim na chvíli vzala dech, budu mít koneně vytoužený klid na čtení, spletla jsem se. Během pár minut se jim vrátil elán a začali neuvěřitelně emotivně rozebírat události v jakémsi televizním pořadu, o jehož existenci jsem do té doby neměla tušení (pak jsem si ho doma musela vygooglit, jmenuje se to Ohnivé kuře a je to jakási kopie Ordinace z dílny TV Prima, akorát místo nemocničních jsou tam gastronomické kulisy).
Po chvíli debaty, která mi přišla mnohem míň zajímavá, než plavba na plachetnici v 18. století, v němž jsem se zrovna v duchu díky své knize nacházela, se jali mě do ní zapojovat. Prý co na ten seriál říkám a jestli jsem taky viděla poslední díl a co si o vývoji událostí myslím.
Jestliže je tisícistránkový historický román a moje partnerské úspěchy vyvedly z míry, moje odpověď na dotazy ohledně pitomé televizní estrády jim málem přivodila akutní infarkt.
„Já se na televizi vůbec nedívám, takže nemám tušení, o čem to mluvíte.“ (dřív bych mohla říct, že ji nevlastním, ale můj drahý si tu bednu nenechal sebrat, takže ji doma máme; kouká se na ní na filmy o fous líp, než na noťasu, to je fakt)
„Jak jako nedíváte?“ nechápali mí spolucestující.
„No prostě nedívám, mě ty blbosti, co tam dávají nezajímají,“ zkusila jsem být ostřejší, aby mi už konečně dali pokoj.
„A to se nedíváte ani na zprávy?“
„Ne. To, co mě zajímá ze zpráv si přečtu na internetu. Nepotřebuju to předžvejkané a proložené reklamama.“
S touto prupovídkou už jsem se konečně mohla zanořit do písmenek a nevmínat další rozhorlené brumlání, které hučelo kupéčkem až do Prahy.
Vtipné zakončení mě čekalo při vystupování v uličce, kde se ke mě přitočil pán, který s námi také cestoval, ale ke skupince nepatřil, ačkoli se s nimi o seriálu dal čile do řeči. „Slečno, nemyslete si o mě, že to sleduju,“ řekl mi důvěrně. „To jen manželka občas, tak když už u toho jsem…“ dodával, skoro jako by se mi omlouval.
Otráveně jsem ho zpražila pohledem: „A víte, že je mi to úplně, ale úplně jedno?“
Co touto epizodou chci říct? My mladí snad máme „ty internety, sex, drogy a rock’n’roll“, ale vy staří zase máte hromady předsudků, neustále máte potřebu druhým vnucovat svůj názor, pořád čučíte na stupidní televizní seriály a nezajímáte se o svět kolem sebe jinak, než prostřednictvím zpráv na TV Nova. A protože nejsem jako vy, nebudu to generalizovat – takže čest výjimkám;)

47 komentáře “Ta dnešní mládež…vážně???

  1. nj, ked odlozis knihu napr. kvoli vareniu tak sa spravidla rozplynie na atomy.
    nezavidim ti tu cestu, teda. ale musim ta pochvalit za dobre odpovede.

  2. Mně teda není ještě 50 nebo 40, ale už taky říkám, ta mládež, ti náctiletí, kam to spěje:-)

    A neměli bychom takhle paušalizovat, všichni padesátníci se na takový typ pořadů, o jakém píšeš, nedívají.
    Těm, co se na to dívají, se nedivím, makat někde 8 a víc hodin v kuse, celý den na nohou, domácnost, nákupy atd, taky bych neměla náladu na sáhodlouhou knížku a raději bych dřímala u stupidního seriálu….a to musím přiznat, že u nás v televizi běží jen Top Gear, Simpsonovi nebo dokumenty, na nic jiného nekoukáme..pro někoho zase tyto pořady mohou být stupidní

  3. Chichi, díky :-))) Ale přiznávám, pár dílů kuřete jsem taky viděla. Ještě je to z toho, co tam dávají, jakžtakž přijatelné. Jinak TV většinou zapínáme, jen když máme chuť se prásknout na gauč a přijde nám blbý se tam prásknout jen tak :-))) Když není manžel doma, nezapínám. Většinou. Koukám, že "chlapci" byli ve velmi povídavé náladě 🙂

  4. [2]: Ale to jsou kecy. Pokud má někdo opravdu zájem o víc než jenom svalit se a tupě zírat, tak nemá problém. Znám lidi, co makají osm hodin a víc v kuse celý den na nohou a starají se o domácnost, protože tady v okolí se jede většinou na fabriky nebo prodávání v obchodech, a najdou se tam docela "intelektuální" typy, co mají zajímavý knižní vkus nebo se zajímají o silně "nedělnické" věci a kecnout si k nekonečnýmu seriálu nějak nepotřebujou (zkoušela jsem to navíc taky, pár let jsem měla v takové fabrice každoroční brigádu, přicházela jsem domů ubitá, musela jsem udělat ještě plno věcí a stejně mi to nijak nebránilo v tom, abych pak zaměstnala mozek). Pak jsou i tací, co můžou chvíli to a chvíli to, chytrou i bezduchou zábavu, ale nemá smysl zase se tvářit, že hromada z těch, co "nemají náladu" by tu náladu neměla ani kdyby nepracovala nikde nebo kdyby měla práci jako odpočinek, protože klidně přiznají, že sotva kdy přečetli knížku a že je nebaví přemýšlet o věcech mimo každodenní záležitosti a sousedovic talíře. Takový znám taky a u spousty z nich mě to mrzí, protože by jim rozšíření obzorů pomohlo.

    Mě celkem baví reakce lidí, když zjistí, že nemám televizi. Většinou se o tom nebavíme, ale když ke mně někdo zajde, tak dřív nebo později to vždycky přišlo – začli se po chvíli rozhlížet kolem a udivené: Ty tu nemáš televizi? 😀
    Ale je to pravda, jedna generace vyčítá druhé, že pořád sedí u počítače a internetu, přitom jí by ta předchozí zase mohla vyčítat, že pořád sedí u televize, a vsadím se, že ta předchozí by zase té vyčítala, že pořád dělají něco jinýho. Ono se tohleto nemění, že obecně generace na něčem visí, mění se jenom to, na čem to je. A extrémní nebo špatné příklady jsou vždycky vidět nejvíc na rozdíl od té hromady lidí, co to prostě jen normálně používá.

  5. No, tak to znie ako fakt "zábavná" cesta. Ja mám väčšinou sluchatka v ušiach či čítam, alebo sedím so zatvorenými očami (aj keď nie vždy mám pustenú aj hudbu. Je totiž občas vcelku zaujímavé počúvať ľudí, keď si myslia, že ich nepočujete :D).
    Nemám rada ľudí, ktorí sa starajú do iných, o to viac, keď im tí druhí naznačia, že nemajú veľmi chuť na konverzáciu. A v tomto veku ľudia vážne dokážu byť drzí, ale keby niečo podobné spravil niekto mladší, tak by bol koniec sveta. Presne ako píšeš…kopa predsudkov a vnucovanie názorov. Nie všetci, ale mnohí.

    Inak klobúk dolu za tvoje pokojné odpovede. 😀

  6. [2]: hele, taky přijdu odpoledne z práce a ještě mimo ni makám na podnikání a na blbosti v TV nečučím, je to o tom, jak si to člověk udělá;)

    [4]: jojo, můj táta nemohl asi dva roky vůbec překousnout, že na bytě v Brně, kam jsem se odstěhovala od našich, nemám televizi a pořád mi ji chtěl kupovat. A já mu pořád říkala, že to je zbytečný, že ji prostě nemám proto, že ji nechci a na nic ji nepotřebuju. Nakonec to díky bohům vzdal:)

    [5]: asi je u mě problém "v daném žánru" 😀

  7. Jet v tom samém vlaku asi zažiju to samé co ty, neboť bych si taky četla a rovněž bych šokovala tím, že televizi nesleduju (a ani ji nemám). Nicméně já měla ve vlaku taky zajímavý zážitek, po kterém jsem nechápavě kroutila hlavou nad dnešní běžnou mládeží (ty lidi byli mladší sotva o 6 let :D). Nicméně takoví nejsou všichni, stejně tak se ne všichni padesátníci koukají na dementní pořady v televizi a divných mladých, co si raději ve volném čase čtou, je taky naštěstí docela dost 🙂

  8. [4]: No myslela jsem to spíš tak, že když člověk je 8 a více hodin v práci, ve stresu a pod tlakem, tak prostě nemusí mít náladu na oduševnělou knížku. Vidím to sama na sobě a to nedělám u pásu nebo dělnici. Pracuji v kanceláři, vedu lidi, ale je to velmi stresová práce + povinnosti doma a koníčky a večer prostě už nemám náladu číst náročnou četbu. Je fakt, že si ani nezapnu tu televizi.

    To že nemá někdo televizi, to se nedivím, v mém okolí je to docela běžné a my jsme taky uvažovali, že ji zrušíme, protože my se na ni téměř nedíváme.

  9. [7]: tak určitě je to i o tom, jak si to člověk udělá. Jen se těm lidem nedivím, viz výše můj další komentář. Když přijdu dobitá z práce, nemám náladu na knížku a to mám rozečtené 2 opravdu zajímavé knížky.
    Když jsem byla na výšce nebo střední, tak jsem četla pořád a to jsem taky měla brigády atd. Ale to denní chození do práce, stres atd atd, to člověka prostě občas ubije.

  10. To o zkažené mládeži se říká vždycky… Ale překvapí mě třeba, když něco podobného říkají moji vrstevníci, kteří vůbec nemají ani těch 30! Jako by se s nimi něco stalo a naráz zapomněli, že tou mládeží byli ještě nedávno oni sami.

    Od starších lidí mi vadilo hlavně to, když někdo občas třeba v rozčilení a někdo i v klidu řekl něco ve smyslu, že se lidi nyní mají příliš dobře a že by byla potřeba na lidi nějakého nedostatku, pohromy atd. Za mne tohle ne…

    A i když se na jednu stranu starší generace tváří všelijak ctnostně a spořádaně, na stranu druhou už jsem občas slyšela taková vyprávění, že jsem si při nich párkrát pro sebe řekla, že tohle by si v naší třídě snad nikdo nedovolil, že my jsme takoví nebyli. A od těch dob jsem přesvědčena, že v podstatě je každá generace vlastně stejná.

    A také se někteří starší diví, že "za našeho mládí jsme chodili ven a neseděli furt u internetu, vůbec jsme to nepotřebovali…" nebo třeba "neměli jsme takové hračky a taky nám to stačilo…". Jenže tehdy šlo o to, že když např. ještě internet vynalezen nebyl, nemohl přece nikomu chybět. A kdyby v jejich době běžně existoval, 100% by u něj seděli také.

  11. Já se zase od téhle generace setkala s jakýmsi předsudkem, jestli by se to tak dalo nazvat, že jsem otravná a protivná, když jsem na plno řekla, že se na televizi nedívám. 😀

    Krom toho, tyhle větičky o naší generaci slýchávám taky a docela dost mě to vytáčí, protože vidím jak se někteří i 35 letí dokáží chovat.

  12. Ja zas nechápem ako mi moje mladé bezdetné kolegyne hovoria furt, ako nemajú čas a nič nestíhajú a nechápu, ako to že mám toľko času ja a že stíham toĺko vecí… Tiež im na to hovorím: ,,to bude asi tým, že nemám facebook ani televízor" 😀 aký je život fajn bez nich… stíham všetko čo potrebujem 🙂 možno aj preto, že nemám s kým chodiť na kávu (majú predsa toĺko práce…)

  13. Na mládež se nadávalo už za Sokrata… Kdoví,my v jejich věku budeme nejspíš říkat, že jsme si aspoň cvičili motoriku ruky při klikání myší, zatímco oni jenom leží napojení na virtuální realitu, to za nás nebylo 😀

    Ale taky mi vadí z jejich strany občas ten pocit ,,patentu na pravdu" a ohánění se tím, že mají více zkušeností, než my a že třeba z nějakého názoru ,,vyrostu". Možné to je, spoustu názorů a vzorců chování jsem během života změnil. Na druhou stranu znám spoustu lidí ve věku mých rodičů, jejichž názory jsou mnohem bližší těm mým, než těm jejich. Holt zkušenosti se u každého člověka liší nejen kvantitou, ale i kvalitou.

  14. [14]: Celkem souhlasím, hl. s tím II. odstavcem. Můžu dodat, že mě dokonce několik lidí ve věku asi od 50 let výše párkrát překvapilo chováním, které jsem si pro sebe okomentovala:"No tak z takového chování už jsem i já vyrostla." a čekala jsem, že budou mít na svůj věk "více rozumu". No, spletla jsem se.

    Žádný věk tedy moudrost apod. nezaručuje.

  15. [14]: já vyrostla z vícero názorů, myslím, že je to běžné. U generace 40+ občas ale vidím příznaky "totalitního myšlení" – nadměrné spoléhání se na stát a společnost a sklon nevybočovat, nelišit se. A toto chování je vyžadováno i po jejich okolí. Samozřejmě to opět neplatí u všech. Pro mě osobně je ale asi nejhorší vlastností této věkové kategorie obrovské množství předsudků – politici nemakají, gayové jsou nechutní a nakažliví, všichni cizinci jsou hrozní, vegetariáni jsou úchylní, kdo chodí k psychiatrovi je magor, do školy se chodit musí za každou cenu… je toho hodně:) My mladší se snad z těchto předsudků dokážeme osvobodit:)

  16. Každá generace si s sebou nese něco dobrého a něco špatného, co do nich vtiskla jejich doba. A otisk totality bohužel není ani trochu krásný… A když člověk vidí, jak často vypadají výchozí rodiny dnešních "mladých", tak si fakt říká, která generace že je ta zkažená.

  17. Nepříjemná to zkušenost, uf -_-
    Ale taky se mi to stává, že poslouchám na moji generaci jenom špínu. Všichni máme ale své kostlivce ve skříni. Můj komentář je značně nezajímavý a ničím nepřispěje do debaty. Kňou.

  18. Mám podobné zážitky z dopravních prostředků. Většinou zahrnují otravné dědky (se vší úctou), kteří mě začali ošahávat nebo mi vyprávět svůj životní příběh, o který jsem se, se vší úctou, ani trochu neprosila.

  19. Čánek pobavil, děkuji!
    Nicméně, hořekování nad zkažeností mladé generace není nic nového pod sluncem, jak dokázaly již babylonské hliněné tabulky hustě popsané klínovým písmem. I dnešní stará generace si tím prošla, když byla ještě mladá.
    Mimochodem, zkušenosti s otravnými staršími pány vnucujícími se mladým ženám mám taky.

  20. Je mi 68 a zařadila jsem se postupně do kategorie výjimek. Krásně jsi napsala "předžvejkané a proložené reklamama"! Přesně to mě láká ke knize (už dlouho k Jiráskovi). Čtu i bichle, když se dostanu do knihovny. To cestování ti nezávidím, ale zase – kdy si udělat čas na knihu? Na dědině 😉

  21. Krásně napsané. Je příjemné číst o tomto problému zase z jiného úhlu.
    Mě se stalo něco podobného. Sedla jsem si do vlaku naproti mé vrstevnici. Četla knihu, tak jsem si říkala, že budu mít také čas na četbu. Jenže přistoupila skupinka právě 40-50 a sedli si hned vedle nás. Pokaždé, když kolem prošel pán s občerstvením, koupili si několik plechovek a pak si stěžovali, jak mají bídná zaměstnání a málo peněz. (Proč si tedy kupují předražené pivo ve vlaku?). Jak se stávali opilejšími, tak přidávali i na hlučnosti. Se slečnou jsme na sebe zoufale koukaly, až to nevydržela a přesedla si dál s tím, že potřebuje klid na učení. Tím upoutala jejich pozornost, která se převedla i na mne.
    "Si myslí, že když mají knížky, tak jsou kdo ví co!"
    "Životní zkušenosti by je naučily, ne knihy."
    "Dneska ta mládež nemá žádnou úctu."
    Upozorňuji, že takhle a i jinak o mně mluvili, aniž by mě jakkoli oslovili. Pak jsem zdvořile řekla na shledanou a odešla za slečnou. Nikdo z nich mi ani neodpověděl.

  22. Naprosto souhlasím! Jednou mi dokonce nějaká střenka dala přednášku o tom, že byla učitelkou a mám pouštět lidi si sednout, ona si ale neuvědomila, že jsem jí pustila hned, jak přišla, takže mě ta přednáška vůbec nezajímala a to, že byla učitelka a že tohle a tohle se už ve škole neučí, mě vůbec nezajímá. Podle mého názoru se nemají čím vychloubat, my máme větší šanci na vzdělávání a máme internet, který ulehčuje práci. 🙂

  23. Na televizi se koukám, protože to (bohužel) vidím jako jednu z mála příležitostí být s rodinou… Doma jsem jen pár hodin týdně 🙂 Někdy se stane, že si seriál oblíbím, shodou okolností Ohnivý kuře 😀 Pak se na něj ale dívám na netu v archivu televize.
    Například Prima jde celkem vstříc a má internetové vysílání. Co jim také jiného zbývá… 🙂
    Hezky sepsáno, pobavila jsem se a doufám, že podobné lidi nepotkám 🙂

  24. Haha, měla jsi těm pitomcům v tramvaji tou knížkou dát přes držku ? To by sis hned mohla v klidu číst. Taky mam občas takovou chuť. Hlavně, když si takhle vytáhnu v tramvaji korán. A že by to tim tlustym koránem pořádně bolelo…

  25. Starší generace si vždycky bude stěžovat na tu mladší. A ta mladší vždycky bude filosofovat nad tím, proč to tak je a psát o tom články na internet 😀

  26. Tak tohle je podle mě strašně relativní.

    Pochopitelně, tohle byla nějaká zatraceně nevychovaná banda, ale stejně tak můžeš naprosto bez výjimky potkat i pitomce z "naší" generace.

    Ale házet takhle celou skupinu lidí do jednoho pytle se mi zdá dost krátkozraké.

  27. aha, takže všechny hodíme do jednoho pytle podle jedné příhody z vlaku, kde jela skupinka postarších z nějaké akce. to je fakt dobrý. kdybych měl tímto hodnotit dvacetileté, tak by dopadli jak sedláci u Chlumce.
    znám řadu starších lidí, co nekoukají na TV, žijí alternativní kulturou (z ní si myslím toho moc ani znát nebudeš), čtou – když jsme u silných knih, četlas třeba Píseň ohně a ledu? (prozatím 5000 stran, já je přečetl jedním dechem)nebo Stín Krkavce a spousty dalších knih. nepíšu, že nemáš pravdu v hodnocení oné skupiny, ale takhle se prostě soudy nevytvářejí. to co vytýkáš starším, sama děláš…. nebylo by příště lepší napsat, co generace spojuje a ne rozděluje? mě třeba fascinuje, jak jdou rodiče s dětmi na metalový (punkový, rockový, gothický atd….) koncert. tohle dříve nebylo, v tom vidím naopak sbližování. a vůbec to, že dospívající chodí dobrovolně na kulturní akce s rodiči, jelikož je to zajímá (samozřejmě ne všechny, mám na mysli právě ty, co jsou blíže mladším, a nebo naopak hudba, co poslouchali jejich rodiče – třeba AC/DC)

  28. Já jsem ráda, že jsem se zatím s podobnými lidmi nepotkala ještě blízko, většinou se snažím, abych jela vlakem osamoceně a nikdo se mi nevnucoval, protože netoužím po takové podobné konverzaci s někým ze starší generace, kdo by mě chtěl poučovat o tom, co je správné. U nás na vesnici to je časté, staří nadávají na mládež, ale když sami dělají po vesnici nepořádek, je vše v naprostém pořádku.

  29. Nedá se to paušalizovat.Mezi mladými lidmi je hodně slušných,mezi staršími také a ti nejstarší se vlastně dělí: Snaží se přizpůsobit jak těm nejmladším ve věku vnoučat, tak k těm pozdně středním, kterým děti dospěli a oni buď dál hezky život žijí nebo se litují a neví co dělat.Máme vlastně všechny generace v rodině a tak mohu srovnávat. Nejmladší generace pořád něco studuje, pořád něco podniká, přitom ještě částečně pracuje- mají můj obdiv. Ta starší generace- jejich rodiče mají své koníčky. Čtou, kreslí,zahradničí, jezdí po výletech, starají se o domácnost a své rodiče bydlící v domě. Rozhodně se nenudí. Myslím, že je to tak ve většině domácností. Všude se najdou výjimky a tak to asi bylo u těch podle všeho rozkurážených-podnapilých spolucestujících. Podle sebe vím, když vidím, že někdo čte nebo si píše SMS, prohlíží internet v mobilu apod. nikdy bych na něj nemluvila. Taky jsem si ve vlaku četla. Mobily nebyly, ani internet, ale to je přece technika-pokrok, normální. Každá doba má svoje, ne? A televize? Jsou v ní sportovní přenosy, cestování, poučné pořady a každý nemá internet, aby si to našel tam. Tak je nechte být a nekritizujte. Ty seriály jsou takové pohádky pro dospělé. Ne všechny se dají sledovat, ale každý si vybere co chce.Chce to víc tolerance ze všech stran.

  30. To znám. Stává se mi to docela často. Ne přímo tak ve velkém jako ted tobě, ale taky mi to občas dává zabrat. Zvlášť s tou televizí. Taky se na ni nekoukám a oni to prostě nechápou.

  31. mna na tomto vsetko absolutne najviac vytocilo, ze ti ti ludia kecali do citania :D… osobne to vrcholne neznasam :D.
    A niekedy je to samozrejme so spravanim otrasne na oboch stranach – mali aj stari – ale vrcholne neznasam ako sa niektori starsi ludia uz automaticky spravaju povysene, ba az drzo k mladym ludom, ci k detom… robia to proste z principu…. ako ked stary clovek nastupi do busu, najde si prvu mladu obet a aj ked je vsade okolo volno zhukne "vstan, pusti ma sadnut!" ..zazila som niekolkokrat a mala som chut vstat a kopnut ho!!! ani nevraviac o starej babke, ktora mojmu mláďatu zdvihla spadnutu ciapku a nasadila mu ju na hlavu s buchnatom ako pridavkom…. taketo "vsadesombolk,vsetkoviem a vsetkomozem" je ozaj vysada len isteho veku x(

  32. [31]: to v žádném případě nedělám, viz poslední věta – ale ti starší to dělají často a rádi, proto jim tento článek má trošku zvednout mandle a donutit je se zamyslet:) A pochopitelně jsem Píseň ledu a ohně četla a spoustu dalších knížek, čtu hodně:) Mám spoustu článků, které generace spojují, ale ráda si rýpnu do vosího hnízda – a hele ono se to asi fakt povedlo:)

    [34]: nedá a ani nechci:) Jen jsem chtěla ukázat pohled z druhé strany, aby bylo trocha rýpnutí na věčné hlášky "mladí jsou líní, nečtou a dělají bordel" 🙂

  33. Moc se mi líbilo, jak jsi je vždy odpálkovala, to bylo super. 🙂
    Ale máš pravdu. Například já žiji s rodiči a mám časové omezení internetu. Je to dnešní doba, co kdyby šli s trendy? Hum, u našich se toho asi nedočkám.
    Pěkný článek. 🙂

  34. Já jako 60+ se při čtení tohoto článku usmívám. Máš pravdu. Ale je opravdu potřeba rozlišovat lidi podle povah a ne podle věku.
    Ráda cestuju a jako nevlastník motorového vozidla, používám veřejnou dopravu. Když v sobotu nastoupí do vlaku důchodcovská turistická souprava, je to stejné, jako mládež jedoucí ze školy. A možná ještě horší. Mladí se sice trumfují a jsou dost hluční, ale nevšímají si nás. Je jim jedno, jestli ostatním hluk vadí, polovička je stejně v klidu, protože má sluchátka v uších a mobil v ruce. Ale ti turisti, to je katastrofa. Jestli se v lese chovají stejně jako v tom vlaku, tak potěš.
    Ale další katastrofou jsou i osamocení cestovatelé. Stalo se mi, že jsem nastoupila do vlaku zdravá a vystoupila jsem se zablokovanou krční páteří, protože paní vedle mne si se mnou chtěla 2 hodiny povídat o svém manželovi a vnoučatech. Já jsem si sedla v části expresu do kuřáckého vagonu (tenkrát před 10 lety jsem ještě kouřila), abych si také početla a při tom si dala kafíčko a cigaretku. Odněkud jsem zacítila vůni kouře, ale kouřit jsem nemohla. Paní mezi řečí stále opakovala, jak nesnáší kuřáky. Já když se z někým bavím, nebo mne někdo osloví, otočím hlavu k němu. Ten den jsem měla hlavu otočenou dvě hodiny stále stejným směrem. Proč já jsem nedokázala té paní říct, že sedí ve špatném vagóně  a nezapálila si? Měla jsem to udělat. Měla jsem si zapálit, pak bych určitě neměla zablokovanou páteř. Televizi občas sleduju, když se chci natáhnout, ale jinak mi opravdu stačí internet. Zprávy nesleduju na žádném programu. Ale to Ohnivý kuře je vtipná záležitost, na to se těším. 🙂

  35. S chutí jsem si početla. Jsem ročník 80, v podstatě už bych na tu mládež taky mohla nadávat, ale nenadávám – naopak mám pocit, že když je matka od dětí, jako jsem já o něco slušně požádá, jsou velmi ochotní – jako by na to nebyli zvyklí! 🙂 Taky mám spíš pocit, že sobecky, bezohledně a neomaleně se často chovají spíš někteří senioři (taky nebudu generalizovat!). Dobrý článek!

  36. To, co popisujes není problém věku, ale povahy a typu lidí. Mezi starými i mladými najdeš povrchní chudáky, stejně jako lidi milé a příjemné. Jenže na ty nepříjemné naráží člověk častěji, protože jsou hlučnější a do všeho strkaji nos. Ostatně, Tvé odpovědi na jejich provokace nejsou také zrovna ideální, přímo jsi jim nahrávala na smeč, takže to se potom nemůžeš divit. Takové lidi chce šetřit, ne jim nahrávat.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.