Dnes v dopoledních hodinách vyhasl život jednoho živého tvora, krásné bytosti se statným kmenem, v němž šuměla míza, a s bohatou korunou, kterou na jaře vždy obsypaly růžovobílé kvítky, jejichž měkká záplava pak na pár týdnů pokryla celou ulici. Dnes dopoledne zemřel pod pilami brutálních vrahů strom, jehož stín mě vítal den co den, když jsem přicházela domů a jehož květy zkrášlovaly celou naši ulici.
Dnes zemřela naše sakura.
Nebyla jsem u toho, zavřená dvacet kilometrů od domova v lázních jsem mohla jen zdrceně číst bráškův status na facebooku. Kdybych byla doma, postavím se ke kmeni a budu ho vlastním tělem bránit před těmi maníky s pilama, kteří mají pocit, že krásný strom má padnout.
Ale to jsem nemohla a tak teď jen mlčky skřípu zuby a se slzami v očích vzpomínám. Vzpomínám, jak k tomuhle stromu vždycky přiběhl nás Doneček, pes, který před nedávnem taky opustil tento svět, a zvedl nohu, aby ho svlažil a pak si „přečetl“ vzkazy od všech psů v okolí. Psi sakuru před naším domem milovali a vždy tam bylo co čichat a co po psím způsobu číst.
A nebo jak jsem jako malá na ni hrozně chtěla vylézt a nikdy se mi to nepodařilo. Pořád jsem si říkala, že to někdy zvládnu, obejmu ten tlustý, zvrásněný kmen a vyhoupnu se nahoru mezi růžovými květy obsypané větve a nikdy jsem to neudělala. A už ani neudělám…život tohodle stromu navždy vyhasl.
Proč? Proč musím zítra přijet na víkend domů a vidět jen mrtvý, holý pařez? Komu tam sakura tolik vadila, že ji musel nechat podetnout? Který úřednický šiml zařehtal, vyplivl razítko a nechal i zabít? A proč? Zdravý, silný strom v de facto liduprázdné ulici, kudy projde pár lidí za hodinu. Copak by mohl někoho ohrozit padajícími větvemi? A což nemají lidi, u jehož domu strom stojí, žádné právo o něm rozhodovat? Když si nějací pitomci stěžují, že jim stromy vadí ve výhledu, ve vjezdu do garáže a v bůhvíčem ještě, přijedou týpci s mašinama, zasmrdí benzín a problém je vyřešen. Hned a bez průtahů. Ale když si někdo život stromu přeje zachovat, nestojí nikomu ani za blbou otázku „nebude vám chybět?“
Bude, sakra že bude, páni úředníci, stál tam v době, kdy jsem se narodila, mám u něj bezpočet fotek a na to, jak se jako dítě válím v těch kvítcích, které byly jako jarní narůžovělý sníh, už nikdy nezapomenu.
Zabít, zničit, přeříznout, to umí každý blbec. Ale vysadit, starat se, nechat žít, to už je těžší. Sbohem, krásný strome. Zítra obejmu ten ubohý pařez, co mi tam po tobě nechali a zavolám na úřad, abych se zeptala, kdo je za tvoji vraždu zodpovědný. Sbohem, tvým květům, tvým stínícím větvím, tvému kmeni, sbohem všem chvílím, v nichž jsi nade mnou mlčky bděl. Nikdy nezapomenu.
Na téma „když člověk zabije strom“, čtěte taky tento článek.
Aaaah 🙁 Nenávidím je! Nejen za tu Sakuru, kterou jsi měla ráda, ale i za všechny ostatní zabité stromy. Za ty pařezy před naší školou, kde se tak krásně chladilo v jejich stínu, o jejichž kmen jsem se tak často opírala…
To je smutné…ale něco končí, něco jiného začíná. Zkus zasadit novou sakuru 🙂
Uf… Obrečeno, obsmrkáno, obkouřeno, ještě to zachlastat…:( Takové novinky…:(
To je smutné.Nenávidím ty,kteří zabíjí stromy.I já jsem byla nešťastná z těch krásných zdravých stromů,které u nás nedávno pokáceli.Nechápu jak to můžou udělat…
Soucítím, něco podobného se stalo na naší chatě, strom mého mládí. A co je ještě horší, nemám na něj skoro žádnou vzpomínku, jako fotku. Zase o jeden skvost méně.
Takhle nám před školou vykáceli borovicový les… Přes 200 stromů, krásných, zdravých, plných zvěře. Nesnáším pily, nesnáším ty lidi.
Plačem za všetky pne, ktoré boli krásnymi stromami, rúbaniská, ktoré boli lesmi…
A přitom…k čemu jim to je, když pokácí krásný, zdravý strom? Dělá jim to radost?
moc krásně napsané.. Pěkný blog!
Soucítím s tebou. Před naším domem už nezbyla ani čtvrtina stromů, co tam stávala. Fascinuje mě, jak si někteří neumí ničeho vážit a nejraději by to všechno vysekali. Nemůžu se dívat na kácení stromů, svírá mi to žaludek…
Brecim s vami a koukam z okna na tu posledni skupinu stromu, co tu jeste zbyla a desim se toho, kdy me rano probudi pila a ty stromy budou pryc-tak jako vsechny ostatni, na jejichz miste ted vyrostly kaskadove domy a z louky se stalo parkoviste…pak neni divu, ze se "deti nemaji kde hrat" nudi se a rostou z nich zvrhlici – a opet je tady ten zacarovany kruh…..jaaaaaj, ku*va!!!!
Zašla bych na úřad a zeptala se, proč ten strom pokáceli. To skutečně nedali ani nějaké oznámko? Zkus se optat na úřadě, který máte nejblíž!
Strom už sice nevrátíš, ale aspoň aby viděli, že se lidi ještě o věci zajímají.
Škoda pěkné sakury. (A škoda luk a polí, které jsou zastavěny montážními fabrikami.)
Mimochodem, moc dobře si vzpomínám na řadu stromů, které bez povolení klidně nechala vykácet společnost, která vlastnila Lídl. (Ano, kousek od autobusového nádraží, směrem na Komárov.) A co myslíš, že se stalo?
Nic.
P.S. ještě k těm stromům – mám dojem, že ochranáři přírody vznesli nějaké stížnosti, ale bylo to k ničemu, Lídl myslím nezaplatil ani pokutu.
P.P.S. – vlastně na konci tvého článku píšeš, že na úřad zajdeš. Tak se chci zeptat, co ti řekli? Že to bylo v zájmu společnosti? Že se tam bude něco stavět? Opravovat? Že strom svými větvemi zasahoval do vedení?
Nebo jsi na úřadu zatím nebyla, bo nejsou úřední hodiny?
[14]: zítra se tam chystám zavolat, protože mě to zajímá, v pátek odpoledne bohužel neúřadujou:) ale napíšu o tom, nebojte:)
Podobně jsem jako dítě musela bránit stromy před svým domem. Obrovskou břízu a tři borovice. Ale sousedovic ořechy jsem neuchránila. Seřezali je a celý zbytek ulice oholili taky, rostla tam nádherná alej javorů a potom byly pryč.
Prý zavazely ve výhledu, to je hrozný nesmysl.
Taky mě to moc rozesmutnilo 🙁 U nás taky už vykáceli a stále kácejí mnoho krásných stromů-nejčastěji kvůli tomu, aby tam mohli postavit obchody a parkoviště. Je to hnus prostě :-(((
Upřímně nenávidím osoby, jenž zajímá jen jejich vlastní názor, ať už jde o stromy osoby, zvířata, stavby či cokoliv jiného. Což jim nikdo neprovedl nic takového? Což nezakusili tu bolest? A copak neví, že tím neubližují jen tomu stromu (např.) ale i lidem (a vílám) kteří jej tolik milovali a pečovali o něj…tenhle svět je prostě zoufalý…
A zrovna můj nejoblíbenější strom >:D Nám teď jeden pokáceli na sousedním dvoře, taky si na to nějak nemůžu zvyknout
to chápu před našim barákem taky pokácely stromy 2 obrovské lípy a bříza musely padnout protože sousedum který tu sou jenom o víkendy padalo na dvůr listí a jako na schvál tam dali stromy nový 2 metry vysoký aby až vyrostou je mohlym zase pokácet!