Pray for…us

Vesmíre, Přírodo, Bože, či jak jinak nazvat tebe, ty všemocná všeobjímající entito, ze které jsme všichni vzešli – a nebo taky ne, záleží, čemu kdo věří. Pro ně tedy – nesmrtelný lidský duchu, lásko, rozume. Ty vyšší sílo, morální principe, co nás všechny přesahuješ a někde v hloubi srdce nám našeptáváš, co je správné a co je špatné. Asi vidíš, do jak hlubokých sraček jsme se vlastní vinou dostali – a vidíme to i my. A proto je tahle modlitba ne pro Paříž, kde musela umřít hromada lidí kvůli staletí staré knížce, není ani pro Indonésii, kde už týdny hoří pralesy a umírá jeden vzácný živočich za druhým, není pro Sýrii, kde umírají lidi každý den, je to modlitba pro nás všechny…

Modlím se, aby nad hloupostí a tmářstvím zvítězilo světlo rozumu. Abychom se nenechali vláčet snadnými odpověďmi a nerozlišovali svět s miliony stupni šedi jen na černý a bílý. Abychom racionálně a logicky mysleli před tím, než podlehneme vidině snadného řešení, na jehož konci se může planeta topit v krvi nebo hořet jako pochodeň.
Modlím se, aby nad nenávistí a zlobou zvítězila láska. Abychom dokázali milovat sami sebe, jakožto bytosti, s nimiž tu musíme žít celý život. Abychom dokázali milovat své děti, které vychováváme a svoje rodiče, kteří nám dali život. Abychom dokázali milovat své přátele, rodinu i známé a uměli jim s láskou a vřelostí podat pomocnou ruku. A abychom v neposlední řadě dokázali milovat i úplně cizí lidi, rozdávali úsměvy a pozdravy, používali slova jako je „prosím“ či „děkuji“ zcela automaticky a abychom pomáhali všem, kdo pomoc potřebují a aby oni potřební opláceli vděčností.
Modlím se, aby nad smutkem a bolestí zvítězila radost. Protože ačkoli někdy není do smíchu, když vidíme, kolik špatného člověk dokáže, ronění slz ještě nic dobrého nepřineslo. A umírání patří k přírodě stejně, jako zrození – proto je lepší radovat se z každého východu slunce, z každé květiny, co roste při cestě, radovat se s čistých očí malých dětí i s krásy, již vybudovaly lidské ruce.
Modlím se, aby nad strachem zvítězila odvaha. Odvaha opustit svou komfortní zónu, svou pohodlnou lhostejnost, odvaha k činům, které dělají svět lepším. I kdyby to znamenalo se jen jednou do roka zvednout a jít k volbám. Vhodit minci žebrákovi do kasičky, navštívit staré opuštěné lidi v sanatoriu, usmát se na řidiče v ranním autobuse…každý čin zrozený z lásky je důležitý, každá maličkost byť sebenepatrnější je nedílnou součástí mozaiky, z níž se skládá tento svět.
My skládáme tento svět. Já, ty, ti lidé, které vídáš ve zprávách i ti, které potkáváš na ulicích. Někteří jsou slyšet více, někteří méně, ale všichni jsou důležití a na bedrech všech sedmi miliard lidí na této planetě leží její další osud.
Modlím se, aby každý z nás našel svoje místo. Aby každý z nás nalezl plamen odvahy ve svém srdci, odvahy být sám sebou, odvahy milovat, odvahy rozdávat radost i v dešti a objímat prokřehlýma rukama. Aby každý z nás již dnes, již v tuto chvíli šel a udělal něco dobrého, něco poháněného láskou, protože ta jediná dokáže porazit nenávist.
Vesmíre, Přírodo, Bože, lidský duchu, lásko, svědomí – modlím se, aby můj druh, aby lidé dokázali využít svoje dary, jež jim byly dány do vínku, a využili ve prospěch všech ostatních bytostí na této planetě. Děkuji.

18 komentáře “Pray for…us

  1. Je to krásné, a kdyby to šlo – bylo by to báječné. Já nicméně zastávám názor, že:
    a) matce Přírodě jsme se jako druh nepovedli;
    b) navíc jsme se jí vymkly z rukou;
    takže
    c) by s náma měla zatočit jak s dinosaury…
    A začít znovu a lépe.

  2. #Pray for Little blue point.
    To, co se děje, se neděje jen v Paříži, kam se nyní upírají oči všech. Ačkoli je Paříž symbol, lidé násilně umírají všude po světě, kvůli stejné věci.
    Modlím se za malou modrou tečku v nekonečném časoprostoru.

  3. Každý vnímá svět podle sebe, proto házet ostatní do stejného pytle není nejlepší cesta hlavně pro unáhleného soudce 😉

  4. Až na ty volby hezká modlitba.
    Nicméně má cesta je stejná jako tvá.
    Šťasten ten kdo jí v klidu své duše rozpozná.
    Nic nesoudit, nic nežádat
    může mnohdy více dát,
    když naučíš se v hluku tiše stát.
    JKTAO

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.