Často mám pocit, že svět je nádherné místo, plné úžasných lidí. Jsem obklopena přáteli, kteří mají každý svůj názor, který jsou schopni odargumentovat, jsou tolerantní vůči ostatním, chrání přírodu, hodně čtou, zajímá je umění, politika, věda. Říkám si, jak nádherný tento svět je, když na něm žijí takoví lidé. Jenomže pak mi dojde, že takový není svět, taková je moje sociální bublina, v níž žiji zavřená už mnoho let a lidi z okolního světa do ní vůbec nemají přístup.Nejtvrdší setkání s realitou mi zajišťují internetové diskuze, díky nimž si bolestně uvědomuji, že všichni lidé zdaleka nejsou tolerantní a rozumní. Naopak.
Život v bublině má mnoho výhod – tou hlavní je štěstí a spokojenost. Obklopena lidmi s podobným smýšlením se cítím bezpečně a jsem ráda na světě. Líbí se mi, jak jsou mí blízcí otevření, jak se rádi dozvídají nové informace a jak spojují věci do souvislostí. Přemýšlejí o všem, co se doslechnou, snaží se hledat původní zdroje, informace si ověřují. Ale nejsou jen pasivními konzumenty, sami organizují akce a účastní se společenského, kulturního i politického života. Tvoří.
V tomto světě jsem snadno podlehla zdání, že hloupí a netolerantní lidé jsou jen mýtus, něco, o čem se píše v médiích, ale ve skutečném světě to neexistuje. Myslela jsem si, že lidi, co nečtou, jsou jen výmyslem autorů senzačních titulků. Že přece neexistují lidé, netolerující homosexuály, lidé, kteří volí komunisty nebo lidé, kteří šikanují ostatní kvůli jejich pleti, víře či tělesnému handicapu.
Ale pak mi došlo, že někde se takoví lidé brát musí. Že ta čísla ve studiích a grafech nemůžou vznikat ze vzduchoprázdna. A tak když narazím na facebookovou debatu nebo diskuzi na zpravodajském serveru, moje bublina s rachotem pukne. Oni takoví lidé vážně jsou, dojde mi z hrůzou. Za každým tím nenávistným výblitkem se skrývá skutečná bytost z masa a kostí! A tak pak jednou sedím v hospodě a nastražím uši směrem k okolním stolům. A oni tam jsou. Netolerantní. Plní dogmat a předsudků. A strašlivě hloupí.
Takže si zase nafouknu bezpečnou bublinu kolem našeho stolu a obklopená jejími pevnými stěnami odejdu domů. Zase nějakou dobu nečtu diskuze a věnuji se jen svým oblíběným webů, které píšou inteligentní a perfektní lidé. A tak to vydrží tak dlouho, dokud bublina při srážce s realitou někdy znovu nepraskne. Nafouknout. Vydržet. A tak pořád dokola.
Je to trošku sebestředné a alibistické. Jak měnit svět, když člověk žije ve svém hermeticky uzavřeném prostředí, do něhož nikoho nepouští? Ale je to mnohem snazší a příjemnější. A vlastně ve své bublině žiju už tak dlouho, že nevím, zda bych mezi „běžnými“ lidmi obstála. Jediné, co zbývá, je bublinu rozšiřovat na více a více lidí a poskytovat jim v ní ochranu a bezpečí, pochopení, sdílení. Možná jednoho dne bude taková bezpečná bublina kolem celého světa:) kéž bych se toho dožila:)
No ale to o čem je výše uvedený článek, je známé pro drtivou většinu lidí celého světa… ba dokonce i mně.
Je celkem udivující, že právě Lúmenn o takové věci píše. Já jsem si naopak o ní myslel, že v žádné "bublině" nežije… konec konců její dva blogy a komunikace s mnohými (desítkami až stovkami) lidmi na nich… potvrzují má slova víc než jasně.
Taky bych byla ráda, kdyby se moje bublina postupně rozšiřovala… a mám vcelku pocit, že to vychází… 🙂
I když…
[1]: oni i ti lidé na blozích jsou svým způsobem součástí mé bubliny, lidé, kteří mají podobný světonázor jako já a proto vyhledávají mé články.
Tento komentář, ať Lúmenn rozhodně nebere jako nějaký článek proti ní jako osobě a doufám, že to tak ani nevyzní. Vážím si autorky tohoto blogu, protože podle všeho je to velmi inteligentní slečna, s rozumnými názory, které se umí obhájit a to dokonce slušnou cestou. Ale stejně si dovolím i já argumentovat proti tomuto článku, i když jsou v něm určitě věci, se kterými souhlasím.
Čím se obvykle řídím já, při komunikaci s ostatními lidmi. Jak vy semnou, tak já s vámi. Ono se tady dá namítat, jak je to hrozně arogantní a měl bych mít všechny rád a tolerovat je, ale já to zkrátka nedokážu. Je spousta věcí, které toleruju nebo dokonce přijímám a společnost ne. Naprosto přijímám homosexualitu, nevidím v tom žádný problém, a můj názor je takový, že když se dva lidé milují, je úplně jedno jaké jsou pohlaví, jak jsou rozdílní, jaký je tam věkový rozdíl, ale pokud se mají rádi, měli by být spolu. Naopak jsem ale k mnoha věcem netolerantní. A nemyslím si proto, že bych byl nevzdělaný, hloupý, nebo dokonce zlý.
Zkrátka a dobře, každý je nějaký. Někdo touží po úspěchu, uznání a bohatství. Někdo chce mít spousty přátel, každý den chodit do společnosti klidně i neznámých lidí a bavit své okolí. Někomu stačí pár dobrých přátel, se kterýma si občas zajde do hospody. Někdo má rád slony, někdo zase lvy. Někdo nosí rád výrazné oblečení, spoustu doplňků, tetování, někdo se zase obléká spíš nenápadně, někdo do nějakých gothic stylů apod. A tyto věci neznamenají, že jsou tito lidé zlí nebo nevzdělají. Stejně jako to, jestli je někdo tolerantní, nebo ne.
Jsem tolerantní vůči své rodině, vůči přátelům a vůči lidem, kteří jsou tolerantní ke mně. Nejsem nějak vyhraněně netolerantní nebo naopak tolerantní k určité věci jako celku, ale posuzuju to individuálně podle toho, co je to za člověka. Nikoho nebudu odsuzovat, protože je gay. Ale pokud se gay bude chovat jako dobytek, nebo bude dělat něco, co mi vyloženě vadí, nebudu to prostě tiše tolerovat. A stejně tak bych to udělal u heterosexuálního člověka. Vždycky se dívám na člověka, na jeho vlastnosti, na to jaký, a nedělám rozdíly mezi tím, jestli je to gay, žena, černoch, běloch, cikán, cokoliv.
I když se výše napsané řádky úplně netýkají toho, co jsem chtěl napsat, mají svůj smysl. Chci tím demonstrovat to, jak na lidi nahlížím já. Nepovažuju se za nijak hloupého člověka, ale to ať posoudí každý sám za sebe. Jen si nemyslím, že je taková nějaká stoprocentní tolerance dobrá. Ve světě se děje spousta špatných věcí, a ty není dobré tolerovat. Proti těm by se mělo bojovat. A protože jsme lidé, a jak jsem psal výše, každý jsme jiní, se svými názory, považujeme každý za ty „špatné věci“ něco jiného. A ne vždycky se shodneme na tom, co je špatné. Například my dva. Shodneme se na tom, že netolerance k homosexualitě je ta „špatná věc“. Ale zase se neshodneme na tom, že kritika, nesouhlas, a i určitá dávka netolerance je špatná.
Navíc často je i velký rozdíl mezi tím, co je už netolerance a co je jen vyjádření vlastního názoru. Mám na některé věci dost vyhraněný názor, na určitý typ chování, na určitý hudební styl ale neznamená to, že takové lidi netoleruju. Nelíbí se chování určitých lidí, občas se k tomu vyjádřím, ale je to jen můj názor, že se mi to nelíbí ale nikoli netolerance.
[4]: myslím, že asi oba chápeme jinak slovo tolerance. Postavit se proti někomu, kdo obtěžuje ostatní a chová se hrubě, kdo svým názorem ostatní omezuje, to nemá s tolerancí co dělat. Naopak – to co jsi popsal výše, je příkladem tolerance. To, že nemáš rád něčí hudební/životní/názorový styl ještě neznamená, že jej nebudeš respektovat – a to pochopitelně do chvíle, kdy tento člověk respektuje tebe.
Zároveň vyjádření svého názoru na nějakou problematiku a to i ostrého a nesouhlasného hned nemusí být netolerance. Sama se často vyjadřuji k mnoha věcem a často s mnohými věcmi nesouhlasím. A přesto se za tolerantního člověka považuji.
Takže v podstatě souhlasím s tvým komentářem – člověk by měl být tolerantní, ale zároveň nemůže zavírat oči před nepravostmi.
Taky tohle zažívám – to prasknutí bubliny. Ale beru to tak, že můžu být ráda za to, že se pohybuju ve společnosti lidí, kteří jsou tolerantní a mají dostatek rozumu. S jinými se bavit nechci a ani neumím – omezenost mě vytáčí doběla a v kruhu lidí, kteří jsou schopní odsuzovat někoho za barvu pleti, vyznání, modifikace těla a podobně cítím takovou zvláštní bezmoc. A vztek. Ale co s tím? Nejspíš bude nejlepší se takovým zdaleka vyhnout.
Takže poďla teba sú vlastne všetci, čo majú iný svetonázor než ty, neuznávajú homosexuálov a nevolia Pirátov či Zelených hlupáci. Tak to ti teda pekne ďakujeme. Hlavne že ty si najmúdrejšia a najtolerantnejšia, len to akosi nevidno 🙂
Nenapadlo ťa že niekto môže mať aj dôvod, prečo nemá homosexuálov rád, napríklad otec ktorý zveruje svojho malého syna inému staršiemu chlapcovi, aby naň dohliadal kým je v práci, a po rokoch ho nachytá ako mu ten chlapec syna znásilňuje, takýto prípad sa stal nedávno v USA, po niečom takom už ten otec asi nebude moc tolerantný k homosexuálom, ani napriek tomu že väčšina homosexuálov by to neurobilo.
Lúmenn zmier sa s tým že svet nikdy nebude taký aký si ty predstavuješ, a keď sa nedokážeš povzniesť nad inými názormi ostatných, tak si ďalej trp pri diskusiách.
Lúmenn, taky si občas říkám totéž, co ty. A myslím, že podobnou bublinu má každý člověk, každý si žije tak trochu ve svým světě, něco jiného má rád, něčeho jiného se bojí… No a v určitých bodech se ty bubliny občas protnou 😉 Akorát mi přijde, že je někdy těch vyloženě netolerantních lidí trochu moc, respektive víc, než jsem si původně myslel. Zvlášť, když se podíváš na povahu průměrného Čecha – všechno neustále kritizuje a málokdy udělá něco proto, aby to změnil. Asi i proto mi bylo vždy cizí nějaké hurá vlastenectví a vždycky jsem se spíš cítil jako kosmopolita a světoobčan. Mám ale jinou vlastnost, která je pro Čechy rovněž typická – a to snahu sarkasticky glosovat většinu věcí, které by se mě mohly nějak dotknout. Třeba je to nějaká obranná reakce té mojí bubliny 🙂
" A oni tam jsou. Netolerantní. Plní dogmat a předsudků. A strašlivě hloupí."
Ale i oni mají svoji bublinu.
[3]: ovšem na první pohled to vše vypadá jinak 🙂
Toleruji víru, nikoli však fanatismus.
Toleruji homosexualitu, nikoli však adopce.
Toleruji idee komunistické, nikoli však vládu dělnické třídy.
Toleruji teorii bublin, nikoli však reklamu výrobců mýdel.
[7]: takže když mi nějaký čech ukradne auto, mám právo nenávidět čechy? Když mě mlátil můj bývalý přítel, mám právo nesnášet všechny chlapy? Nesmysl.
A o mnoha lidech si myslím, že jsou hlupáci, hlavně proto, že jejich názory nejsou podložené argumenty, jen jakýmisi nesmyslnými bláboly. Znám mnoho lidí, s nimiž nesouhlasím, ale za hloupé je v žádném případě nepovažuji.
Tí ľudia čo nadávajú na určitú rasu/skupinu ľudí na to proste majú svoj dôvod, jednoducho vidia čo sa vo svete deje, krádeže a bitky (cikáni), agresia a okupovanie cudzích území (Izraelci, Rusi),… môžeš mať sebelepšie argumenty, asi im to tak ľahko nevyvrátiš. Napríklad že cikáni sú chudáci, biely ich nechcú zamestnať a tak musia kradnúť aby prežili, kradnutie je tradíciou ich kultúry a preto by sme ich mali nechať nech si ukradnú aspoň nejakú tú sliepku. Dobrý argument, ale asi ťažko niekoho presvedčíš, aby si tú sliepku nechal ukradnúť.
A tiež si uvedom, že aj tvoj argument môže byť blábol, a tiež argumenty ktoré ako bláboly vyzerajú, môžu byť v skutočnosti pravda, i keď je tá pravda niekedy neuveriteľná.
Já taky žiju v takové bublině 😀 To setkání s realitou je někdy tvrdé, ale bohužel je to potřeba a je dobré vidět, co se všechno kolem člověka děje. Někdy když tak někde sedím, tak ty lidi poslouchám a pozoruju a k tomu zjišťuju, že s některými bych se neměla vůbec o čem bavit, nevěděla bych, co si s nima říct… protože řeší takové přízemní věci… Internetové diskuze taky sem tam proletím, ale většinou je mi z toho špatně nebo jen kroutím hlavou 😀
Mít svoji bublinu je fajn,nejspíš každý člověk se potřebuje obklopit podobnými lidmi, jako on – se kterými si rozumí a kteří si navzájem něco dávají 🙂
Vegan cz/sk opäť inšpirovalo?
[15]: ne ne, tentokrát inspirovali mí milovaní přátelé a diskuze na idnesu o pochodu homosexuálů
Myslím, že každý si tvoří svojí vlastní bublinu, ve které je mu dobře.
Mě třeba strašně rozčiluje zpochybňování základů (ať už jsou to tradice, právo, cokoliv). Jsou prostě určité věci, které jsou samozřejmé, a pokud je někdo zpochybní, jen těžko jde dokázat pravdu/nepravdu. Například: Tráva není zelená. Potom jde zpochybnit všechno: manželství, stát, volnost x demokracie…
Nejvíc mě asi naštvává to, že lidi nad tím ani nepřemýšlí a nechávají se strašně ovlivňovat medii. Myslí si, že žijí v super demokratickém státě, kde jim nic nehrozí, a přitom z nedemokratických znají jenom nacismus a komunismus (nejlepší ještě je, když si myslí, že to jsou protiklady). Opomíjejí ty tisíce let předtím…
[17]:
Tráva nemusí být vždycky zelená.
[18]: A nebe není modrý, zmrzlina není studená, zlato není zlaté,… 🙂
[17]:Ale právě zrovna ten pochod homosexuálů ty tradiční základy boří, nebo ne?