Magická slůvka: po výplatě

Každý dospělý, vydělávající si na chléb svůj vezdejší prací, tato kouzelná slůvka zná jako své boty. Je to mantra pracujících, vonící po nesplněných snech a šeptající touhou. Je to totiž tak – život pracujícího člověka je rozdělen do dvou nestejně dlouhých úseků – ten jeden oplývá mlékem a strdím a zove se po výplatě. Ten druhý, podstatně delší, smrdí korunou a říká se mu prostě a jednoduše před výplatou.
Kdyby obě části měsíce, který je ohraničen nikoli standardními číslíčky v kalendáři, ale magickým datem, jež se liší člověk od člověka, s názvem výplata, tedy kdyby obě části měsíce pracujícího byly stejně dlouhé, asi by to nebyla taková hrůza. Jenomže ať děláte co děláte, magické období po výplatě vždycky trvá jen pár dní, u některých dokonce jen pár hodin, zatímco proklaté před výplatou se vleče celé týdny.

V čem je zakopaný pes?
Ona ta výplata málokdy je taková, aby dokázala pojmout touhy nebohého pracujícího a tak ve chvíli, kdy ji rozcupují na kusy nemilosrdné bestie, známé pod jmény účet za elektřinu, účet za vodu, za plyn, za telefon, taky nájemné, daně nebo třeba splátka hypotéky, na sny, hýčkané po celé období před výplatou, zbyde jen nepatrný zlomek té už tak žalostné sumy.
A tak v kratinké chvíli po výplatě, z níž bestie zanechaly alespoň nějaké ty použitelné zbytečky, pracující zmožen systémem a žijící jen ze svých marnotratných snů, vydá se utrácet poslední korunky od lakotného zaměstnavatele. Nové botky (však jsou ve slevě, tak co…), pořádná velká pizza s donáškou, ta knížka, co vyšla minulý týden, naprosto nutné vylepšení domácnosti ve formě designového proutěného košíku či teplé deky (to v případě dam) nebo zbrusu nové vrtačky či káblů k počítači (v případě pánů) a tak dále a tak dále, dosazujte dle své libosti.
Jenomže výplata, onen magický artefakt, pravidelně se jednou za měsíc dobíjející, nemá nekonečnou kapacitu a tak mnohé ze snů zůstávají nesplněny. V tuto chvíli se přesouváme do nehezkého a předlouhého období před výplatou, kdy obut v nových botkách či hrající novou počítačovou hru, pracující cháluje těstoviny s kečupem, což je jediná potrava na niž mu zbylo, a v hlavě již spřádá nové sny, které si po výplatě splní. A čím delší čas od výplaty uplynul, tím více snů se zrodilo, tím více potřeb si mozek létající mezi pracovními dny v oblacích, vysní.
Pivko s kamarády a k tomu večeře. Konečně si zajdu na masáž. Do kina bych mohla mužského zase vytáhnout. A v obchoďáku budou slevy na hadry. Potřebujeme nový otvírák. A taky koš na prádlo. Musím si koupit konečně permanentku na bazén. A taky by bylo fajn vyjet si jen tak na víkend někam na výlet. Však to všecko bude, jenom co bude po výplatě…

8 komentáře “Magická slůvka: po výplatě

  1. A když už se člověk s věkem srovná a tak nějak si tu výplatu rozloží, aby ty špagety byly jen poslední dva dny, tak si pořídí děti a jede to znovu. Po třech-pěti letech nastane zase blažené období, že to jen tak tak vyjde, ale zas jen na omezenou dobu. Pak jde dítko do puberty a začne se zajímat i o okolí. Chce častěji do kina s kámošema a značkový boty, mikinu, kalhoty…
    A těch peněz, co sežere škola 🙂
    Jo, je to věčný koloběh 🙂

  2. Nevzpomínám si, že bych někdy tato slova použila. Předpokládám, že to je uměním šetřit, jistou dávkou skromnosti a zřejmě také celkem průměrným platem 🙂 Nicméně si z dětství pamatuji, že naši takto fungovali také a stejně tak i spousta lidí v našem okolí (kdysi i dnes).

  3. Dlouho jsem nemohla najít práci, tak jsme žili jen z jedné výplaty, ale to teprve bylo! Poplatilo se všechno, co se mělo a za týden bylo po většině výplaty. Naštěstí už práci mám, tak doufám, že nedopadneme stejně i se dvěma výplatami 😛

  4. Tohle slůvko "potěší" hlavně ve chvíli,  kdy dámy s nadšením prohlíží šperky v mém stánku, berou vizitku a poté vysloví, De si určitě to či ono koupí po výplatě. devadesát procent z nich se nikdy neozve. 😉

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *