
Nejsem si jistá, zda se podobné souznění vyvinulo i na jiných blogovacích serverech, ať už u nás či v zahraničí, ale každopádně se mi to líbí. A tak, jako mám přátele v reálném životě, s kterými si ráda sednu na pivo či k hrnku kouřícího čaje a popvídám si až do rána, stejně tak mám v blogovém světě své oblíbence, jejichž články mě baví a ráda si pročtu jejich názory, literární díla nebo se pobavím na tím, co pobavilo je.
Číst blogy je pro mě mnohdy zajímavější, než číst cokoli jiného. Jak jsem nedávno psala v článku Hlad po písmenkách – na internetu v podstatě hlavně čtu. A dost si vybírám, co. Vzhledem k tomu, že mám mezi přáteli na FB mnoho zajímavých lidí, co sdílí zajímavé články, dostanu se k nejrůznějším webům, plným hodnotného obsahu. Sama taky často začnu pátrat po nějaké informaci a díky tomu zabřednu do hodin čtení informací – nedávno jsem třeba zhtla bakalářku na téma trolling.
Ale jenom sosat informace, na to ani můj mozek nemá neomezenou kapacitu. Někdy potřebuji vypnout, odpočinout si a nebo se zamyslet nad něčím méně náročným. A na to jsou blogy úplně úžasné.
Mám pár oblíbenců, k nimž se opakovaně vracím, protože vím, že jejich články mě vždy zaujmou a také se mi líbí jejich styl psaní. Někdy hořce lituji toho, že spousta takových lidí už dávno z blogové scény zmizela a já už si jejich další písmenkování nepřečtu.
Ale spousta jich tu je už roky a taky spoustu objevuji. Někdy prostě jen tak otevřu výpis nových článků autorského klubu a projíždím si to, co mě zaujme. Hojně využívám i Standův výběr na titulce, protože se mu mnohdy daří vytáhnout kontroverzní a chytlavé téma, na nějž mě zajímá znát názor ostatních. A musím říct, že se často trefí do mého osobního vkusu „oblíbeného blogera“ a já pak daného člověka navštěvuji dále.
Zjistila jsem ale, že zdaleka nekomentuji tak, jako dříve. Dříve jsem v podstatě měla jako svou nepsanou povinnost, zanechat pod každým přečteným článkem komentář. Byť kratičký. Sama dobře vím, jak je pro (zejména začínající) blogery důležitá zpětná vazba a že bez odezvy okolí i dobré blogy záhy zanikají.
Ale nějak jsem ztratila vůli to dělat „na sílu“ a občas se prostě nemohu ke komentování přinutit. Co napsat pod člíánek, který mi mluví z duše kromě nicneříkajícího „ano, ano, tak bych to napsala i já“? A nebo opačný extrém – co napsat pod článek, se kterým ani za mák nesouhlasím, když se prostě nechci na dané téma postopadesáté hádat?
Takže poslední dobou vodami internetu propolouvám tiše a anonymně, ale po psaní těchto řádek jsem zase dostala chuť vyrazit rozsévat svá moudra mezi blogery a narazit třeba na další spřízněné duše, jichž zrovna v zátoce blog.cz plave požehnaně:)
Vyjádřit se k otázce můžete i v článku na srdci blogu, já zaškrtla v anketě možnost, že čtu pravidelně 5 – 10 blogů, ale do toho nepravidelně navštěvuji desítky a to i na jiných serverech, než je ten náš (zejména na idnesu, nebo přímo blogovací webové stránky s koncovkou .cz). Jak jste na tom vy? Jak dlouho už žijete v blogovém světě a nakolik se cítíte být jeho součástí?
Tak v blogovom svete sa zdržiavam už celkom dlho, no viac ako čitateľ než ako bloger. Síce môj blog mám už vyše roka a predtým som mala pár ďalších, ale mala som dosť dlhých prestávok a strašne veľa zmien.
Mám pár obľúbených blogov, ktoré navštevujem denne a potom sú tu také, na ktoré narazím cez hlavnú blogovú stránku ako si písala aj ty. Na niektoré zájdem len občas, podľa nálady.
Mám rada kúzlo internetu – blogovania, zdieľania spoločných záujmov…
Mě by docela zajímalo, jaké blogy pravidelně čteš, ale to asi nezveřejníš, že? 🙂
Před mým objevem bloglovinu jsem naštěvovala pravidelně jen 5 blogů, na které jsem si vždy prostě vzpomněla, naťukala název do vyhledávače a četla. Teď, když mě bloglovin sám upozorňuje na nové články a nemusím si pamatovat, kam kdy jít, sleduji jich podstatně více. Momentálně asi 48 🙂 A stejně jako Ty mimo to čtu i jiné články, na jaké narazím na facebooku a jinde.
A souhlasím – na blog.cz je skvělá ta komunita. Měla jsem blogy i jinde a tohle funguje vážně jen na blog.cz.
Přes blog jsem dokonce potkala pár dobrých lidí a stále je považuji za přátele. Sama svůj blog spíš vedu jen kvůli tomu kontaktu než z radosti z psaní. A řekla bych, že i z tohoto důvodu si ho asi nechám napořád 🙂
Na blogu budu v únoru dva roky, ale je to div, protože když mi nějací blogísci v mých čtrnácti letech kradli povídky z horror.cz, měl jsem nějakou zdeformovanou představu o blogový komunitě a tak jsem si řek, že se nezapojím. A nakonec jsem tady (s již už pozitivnějším názorem), protože jsem líný kódovat, i když jsem vystudoval správce sítě. Well. 😀 Ale pořád mi tu chybí nějaký hyperúchylný místo plný pochybných tvořitelů. Nějakej klub, kde bych se našel. Tak zatím sleduji cca 26 jednotlivců, které odebírám, respektive jen ty články, co se mi trefí do vkusu. Plus ještě něco, co vidím na hlavní stránce, samozřejmě.
Čo sa týka čítania blogov, nikdy som na takéto veci nebola. Ako samozrejme, každý deň si čítam články na titulke, keď sú zaujímavé, tak sa preklikám aj blogom, ale málokedy sa vrátim. Ak ma článok nezaujme, nechávam ho tak a potichu sa zas vyparím. Väčšinou komentujem iba články, ktoré, tak ako tvoj majú na konci otázku, prí. po prečítaní prvých dvoch-troch komentárov ma pochytí múza, že hej, toto vlastne tam….
A čo sa týka komunity, no…
Blog.cz je síce ako komunita super, ale nikdy sa mi nestalo, že by som sa s niekym reálne spriatelila.
Niesom bloger, pravidelnejšie čítavam možno dva blogy (a tento medzi ne nepatrí), ale pobieham po viacerých blogoch. Ale to že na nejakom blogu občas prebehnem zopár článkov a možno sa tam už ani nevrátim, lebo časom každý blog omrzí, to zo mňa ešte nerobí čitateľa onoho blogu. Sem i na posla svetla chodím síce pomerne pravidelne ale moc to tu nečítam, len tak z nudy prebehnem, nepatrí to medzi moje srdcovky, tak neviem či som čitateľ tohoto blogu, alebo čo 😀 skôr zlý čitateľ.
První blog jsem si založila někdy ve čtvrté (?) třídě. Bylo to vlastně takové nic. Takový propracovanější blog jsem měla ve čtrnácti letech, ale ten taky zanikl. Už druhým rokem sídlím na blogu yim.blog.cz a plnohodnotně se zapojuji do komunity – ať už tím, že se starám o tema-tydne.blog.cz, nebo právě komentováním.
Sleduji dohromady asi přes sto blogů. Bohužel, ne všichni přidávají pravidelně a někteří z nich vypadají, že už upadly úplně – ale stále doufám, že se obnoví! Stále hledám nové blogy, které mě zajímají (zrovna dneska jsem úplnou náhodou narazila na blog svého spolužáka). Skvělým prostředkem je TT, odtamtud mám spoustu oblíbenců.
Ale je pravda, že komentuji méně než dřív. Stejně tak méně píšu články. Ze zkušenosti ale vím, že čím větší zima, tím jsem víc aktivní v blogovém světě.
Tak takhle je to u mě. 🙂
V blogoém světě už jsem pár let (s různými blogy) a blogy ostatních čtu pravidelně. Mám pár blogů, na kterých jsem pečená – vařená a potom čtu hodně článků z titulky, které mě zaujmou. Také ne vždy zanechám komentář, neboť jednoduše nevím, co napsat, a někdy zase napíšu tak dlouhý komentář, že si říkám, jak jsem se rozepsala 😀 Ale prohlížení ostatních blogů mi dává inspiraci a relax..:)
Paradoxně jsem si víc přátel skrze blogy našla ve chvíli, kdy jsem blog.cz změnila za blogger. Možná je to tím, že tam jsou spíš propojeny úzce zaměřené komunity 🙂 Tady je to globálnější.
Vymýšlet komentář "na silu" není určitě to pravé ořechové. Ale kolikrát si říkám, že i když napíšu pouhé "ano, je to skvělý článek, souhlasím", potěší to autora víc, než když tam ten komentář není žádný. Ale je pravda, že tohle soudím podle sebe… 🙂
Bloguju asi taky těch 8 let. Začínala jsem s kamarádkou na klasickém emo ívl blogu 😀
Jednu dobu jsem měla jen uzavřený blog, který krom recenzí na knihy nebo filmy byl hlavně deníček. Byla jsem součástí blogosféry na wordpressu, kterou měl na starosti kamarád. Ta se ale posléze rozpadla a já si k uzavřenému blogu vytvořila ještě jeden, protože jsem se chtěla víc sdílet se světem.
Dokud jsem byla na blog.cz, sledovala jsem asi 10 blogů pravidelně + další nepravidelně. Spíš blogerů než blogů (Johanka, Ká, Ašu, Lennie Heroin, Babe…). Teď sleduju články různě po blozích + webech, částečně pro zábavu, částečně hledám rady do života a do profese. Sice nejsem v komunitě, ale jsem za to ráda – otevře to nové obzory. Jinak sleduju přes skupiny na FB, bloglovin a různě, no.
Popravdě pravidelně čtu jen elektronické vydání MF Dnes do Kindle;) Nárazově pak oborové blogy a magazíny.
Mám to se čtením blogů podobné – taky jich čtu 5-10 plus nepravidelně různé… Zaujal mě tvůj postřeh, že na titulce Blog.cz jsou často kontroverzní články na zajímavá témata – dlouho jsem už na té stránce nebyl. Tak díky za inspirativní článek! 🙂