Jistě jste tuto frázi za svůj život slyšeli nepočítaněkrát. A já samozřejmě taky. Když mi bylo pět let, pronášela jsem úvahy na různá témata a kladla dotazy, při kterých se dospělí někdy červenali, jindy nevědli, co naivnímu dítku říct, aby mu ihned nezničili ideály. „Na to jsi ještě malá, až budeš větší, tak to pochopíš…“ Tak jsem pomalu rostla a čekala, až to pochopím, až mi ten tajemný svět „dospěláků“ přestane být zapovězen a moje otázky se konečně dočkají odpovědí.
S pubertou přišlo rozumování ještě větší. Chtěla jsem spasit svět jako každý puberťák. Naivníma očima třináctileté slečny jsem pozorovala války, hladomory, nemoci, politické hašteření a další běžné součásti naší postmoderní historie. A díky svému pozorování jsem vynášela soudy, toužila jsem debatovat a chtěla jsem, aby mé názory každý slyšel. Ale místo odpovědi na své stanovisko jsem se dočkala jen věty: „Jsi ještě mladá a naivní, až budeš starší, zjistíš, že to není tak jednoduché.“
Teď je mi dvacet. Jsem oficiálně dospělá, mohu volit, řídit auto, pít alkohol…ale nemůžu mít vlastní názor. Na internetových diskuzích, v debatách se staršími lidmi, dokonce občas i zde na blogu mě zas a znova pronásleduje věta: „Jsi ještě mladá, naivní a blbá. Takhle ten svět nefunguje, holka…“
A tak se ptám – kdy? Kdy už nebudu mladá na to, abych mohla beze strachu pronést, co si myslím, svůj vlastní názor. Jasně, názor může mít i tříleté dítě – třeba, že citronová zmrzlina je lepší než jahodová a že Karolínka ze školky je namyšlená husa. Ale když tříleté děcko začne mamince vykládat, jak by to ti pánové v parlamentu měli dělat, aby se všichni měli líp, maminka ho se smutným úsměvem pohladí po hlavičce a pomyslí si „Joo, ty jsi ještě malá…“
A totéž platí i o lidech mého věku. Názor míti můžeme, ale málokdy je brán vážně či dokonce ctěn jako argument. Někteří mladí zase mají opačný extrém a věří, že ne oni, ale starší lidé by neměli mít už právo na věcný názor. A upřímně řečeno, občas si říkám, že mají pravdu.
Čím je člověk starší, tím více na něj působí tento svět – výchova rodičů, vědomosti ve škole, kamarádi, noviny, televize, kolegové v práci, šéfové a podřízení, kolemjdoucí, politici… Na světě je skoro sedm miliard lidí a tedy i sedm miliard názorů na každé téma a k většině z nich máme díkyinternetu a modením technologiím přístup kdykoli se nám zachce. Pár let života stačí k tomu, abychom se nechali ovlivnit prioritami a postoji někoho jiného a jak léta přibývají, přibývají i předsudky, klišé, generalizace a škatulkování.
Myslím si, že kdybychom svěřili vládu celého světa do rukou malých dětí (tak do 6ti let) nastala by veliká změna. Děti nevědí, co je to válka, nenávist, utrpení… Děti chtějí, aby oni a jejich kamarádi měli co jíst, aby je rodiče měli rádi a aby bylo všude dost lásky, míru a prostoru ke hraní. Jsou malí a naivní? Ano samozřejmě, že jsou! Ale právě proto vidí svět takový jaký je, bez příkras moderního pozlátka a bez začerněných důležitých slov. My mladí, ještě taky naivní a nevědoucí, máme podobné štěstí a náš názor je jen málo ovlivněn móresy svět dospělých. Brzy o to přijdeme, brzy budeme už dost staří, abychom mohli říct, co si myslíme a budou nás brát vážně. Ale to je k ničemu. V té době už budeme semletí obřím mlýnem zvaným Svět a rozdrobené kousky naší duše už budou stejné, jako všechny ostatní. Takový názor nemá cenu, není třeba si jej vážit, je to jen kopie názorů těch starších, těch nahoře, těch, co vládnou, těch, co tahají za nitky, těch, co určují, kudy se svět bude ubírat.
Zatím jsem ještě mladá a blbá, naivní a důvěřivá, ještě stále mám čistý nezkalený pohled na svět. A vážím si toho. Možná by si dospělí, ti velcí a zkušení dospělí měli uvědomit, že názory mladých lidí jsou hodnotné a přínosné právě tím, že jsou naivní a že jediné názory, které se dají označit jako „blbé“ jsou ty jejich…
je mi 35 let a Svět už mě dost semlel, ale občas taky mívám naivní názory a dotazy :o) jak říkám "člověk se stále diví" :o) Je fakt, že některé věci člověk pochopí až když je starší, až ví jaké jsou souvislosti…já hlavně děkuji své mamince, že na všechno co jsem se jí zeptala mi odpověděla nebo se aspoň pokusila odpovědět a nikdy mě neposlala do někam jako to ve většině dělají ostatní matky (podle toho co jsem vypozorovala)
Ano, jsem mladá, blbá a naivní…na to jsem a na to nejsem dost stará…ach jo… sdílím tvůj názor, že nejneupravenější názor mají malé děti. Čím více stárneme a setkáváme se s názory ostatních, tím více se těch názorů spojuje, až je jen jeden či dva, které už ale nemají nic společného se základy…
Všechno se stále omílá dokola, až se z nebroušeného kusu skály stane diamant obroušených hran a to, čeho jsme chtěli dosáhnout je opět úhledně zameteno pod kobereček…
I já jako každé malé dítě (či nyní jako puberťák) se stále ptám proč? jak? opravdu? z jakého důvodu?…ale ostatní se mi aspoň snaží odpovědět..nejhůře se se svými názory asi peru ve škole..protože učitele beru jako zřizovatele…nebo spíše prostředníka přes ten jejich svět dospělých a tak se prostě klidně začnu v hodině hádat, že pohané jsou ti co uznávají pohanské bohy a ne ti, kteří jsou nevěřící.
Že Lisabonská smlouva je nám naprd a že chápu prezidenta, že s ní nesouhlasí…a že kdyby si ve škole nespravili cestičku k pomníčku, mohli jsme mít už na půlku nových oken…
No, ale jak jsi psala..mladá, blbá a naivní holka toho přece ještě tolik neví a místo, aby jí to aspoŇ trochu přiblížili, jí jen řeknou, že to všechno pochopí až bude dospělá…
Podle mě, se nad tím dá jen usmát a myslet si svoje…
Ach jo, další nesmyslný komentář…musíš mě vždycky zarazit a neumožnit mi vstup do komentářů k takovýmto článkům…:-D
Taky se s tím setkávám, ale je mi to jedno. svoje názory se snažím formulovat vždycky co nejlíp a občas je starší lidi i berou 🙂 A "jako všichni puberťáci ses snažila spasit svět"?:-) To já jsem ho chtěla spíš zničit 🙂
KK: občas si říkám, že je to totéž:)
Já ho taky chtěla spasit a říkala jsem si, že až budu dospělá, tak už tomu budu mít blíž a teď dospělá jsem a chci ho zničit 😉
Jinak s těmi názory to je tak asi všude. Je důležité brát názory ode všech věkových skupin si myslím. To, že je někdo moc mladý na svůj názor, je beztak jen výmluva, aby druhá strana nemusela diskutovat.
lummen: 😀
veruce: já to měla naopak, byla jsem nasraná malá holčička, kterou svět štval, a přála jsem si být diktátorem 🙂 Teď jsem dospělá a svět mě přestal nějak zajímat. Mám svůj vlastní a hezčí 🙂
naneštěstí s tebou musím souhlasit, i když se svoji duši ( není to přesně to co myslím, ale lepší pojmenování mě nenapadá)chránit před okolím jak jen to jde, myslím že základ té obrany položily děti které mě na zastávce šikanovaly ( když nad tím tak přemýšlím, asi proto, že jsem byl jiný než oni, no a samozřejmě slabší), a od té doby se síla té obrany zvyšuje, což okolí poměrně snadno pozoruje, a snaží se ji zničit což se zatím nepovedlo ( i když nejsem tak naivní, abych si myslel, že se nakonec životu nepovede mě zlomit a přijmout většinovou filozofii, jenom doufám že až se tak stane, tak se nějaká část mojeho já (libovolno jak malá) uloží ke spánku, a po pár letech se probudí, a dovolí mi dívat se na okolní svět opět dětskýma očima, a snad i s trochou dětské inteligece (která mnohým dospělým chybí)