Jak mi bylo najednou strašně smutno ze světa

Jsem poslední dobou nějaká naměkko, což se dá pochopit, viz tento článek. A nevím, jestli to na mě nějak dřív nedoléhalo nebo jsem si toho záměrně nevšímala, ale poslední dobou ke mě dorazilo z různých zpravodajských webů mnoho špatných zpráv a já si tak nějak říkám, že celé to naše veleslavné lidstvo jde do … no žádné pěkné místo to nebude.
Říkám si, že to přece nemůže být tak zlé, jenomže pak otevřu jakoukoli diskuzi a vyleje se na mě špína z nejhlubších zákoutí lidských duší…a nejedná se o žádné psychopaty a magory, ale o zcela „normální“ lidi, kteří z pro mě nepochopitelného důvodu nešetří ve svém projevu nadávkami, odsudky a hnusnými výroky, aniž by kolikrát znali toho, komu je adresují.

„Nejzářnějším“ příkladem ze všech jsou diskuze na facebookové stránce „Přiznání o sexu“. To občas valím oči tak, že se mi řasenka lepí na monitor. Kolik špíny a zla se skrývá v lidech. Zajímalo by mě, kolik z nich by dokázalo totéž říct někomu zpříma do očí.
Měla jsem sex s padesátikilovým klukem, já vážím osmdesát. – „tlustoprdko, hrochu, humus, fuuuj…“
Spala jsem ze 46 týpky. – „dě*ko, chcípni na AIDS, ku*vo, špíno…“
Povedla jsem svého kluka a rozešli jsme se. Moc mě to mrzí. – „dobře ti tak, ty ku*vo…“
Líbilo by se mi, kdyby mi holka strčila prsty do zadku.“ – „hnusnej buzíku, čuně, prase…“
A pořád dokola. Nečekejte tam radu, ani slova povzbuzení. Jen nadávky, odsudky, hloupé, stokrát omleté vtípky.
Chce se mi brečet, když to čtu, snažím se jít vždy proti proudu, povzbudit i lidi, kteří se zachovali špatně, dát víru všem, co mají nezvyklé fantazie, že je to v pořádku. Ale jsem hodně osamoceným hlasem, většinou.
Nedávno ke mě pak dorazila zpráva, že v USA policisté zastřelili dvanáctiletého černošského chlapce, který měl u sebe airsoftovou zbraň. Já nechci tu situaci soudit, snažím se věřit, že se v tu chvíli rozhodli podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale děsí mě na tom, že žiju ve světě, kde policista musí mít důvodnou obavu o svůj život tváří tvář dvanáctiletému klukovi. A to se nebavíme o rozvojových zemích, kde se to (bohůmžel) dětskými vojáky jen hemží, ale o Spojených státech, zemi, kterou považujeme za vyspělou a demokratickou.
Dnes jsem taky zabloudila na Extra.cz, kam normálně raději nechodím a dostala jsem se k článkům (tady, tady nebo tady), kterých je požehnaně, o útocích kyselinou na dívky, majících za cíl jediné – znetvořit jejich krásný obličej.Motiv? Závist nebo neopětovaná láska. Co probohy dožene člověka k tomu, aby někomu nenávratně zničil život? Připravil ho nejen o krásu, ale také ho ohrozil na zdraví a v případě velkého neštěstí, i na životě? Jak silná musí být vnitřní sebenenávist dotyčného, že se nedokáže srovnat s tím, že je někdo hezčí? Hlava mi to nebere…
Jasně, nečti takové články a diskuze, Lúmennko, jenomže když je nebudu číst, tak se ty věci přestanou dít? Nepřestanou. Já jen otočím hlavu a budu se tvářit, že nic nevidím. A tak se staly největší zločiny v lidských dějinách. Ne protože agresor ublížil, ale proto, že oběti nikdo nepomohl. A to ať se bavíme o válkách, vraždách nebo „pouhé“ školní šikaně. Mlčící většina je mnohdy horší, než štěkající menšina.
Je to krucinál takový problém, aby k sobě lidi byli milí? A když už nemají náladu se smát, tak aby aspoň vysvětlili okolí, proč se nesmějou, upřímně, na rovinu? Proč si lidi musí lhát a ubližovat? Stejně nakonec nenávist zplodí jen další nenávist, lež další lež, bolest další bolest. Já to takhle nechci!
Jen mi připadá, zvlášť v posledních dnech, že svět je hnusné místo, plné hnusných zlých lidí, kteří jsou vnitřně nešťastní a tak ubližují, když jim samotným je ublížováno. Můžu se uusmívat k smrti, rozdat se naporcovaná na kousky, obětovat se a stejně je jedna hodná ženská prostě zatraceně málo. Kapka v moři beznaděje, ve kterým se za chvíli sama utopí.
Promiňte, jestli jste čekali něco optimističtějšího, dneska v zásobě úsměvy a moudré rady prostě nemám…

24 komentáře “Jak mi bylo najednou strašně smutno ze světa

  1. Takové věci se děly, dějou a dít budou. Tohle je právě problém lidí. Když bych to srovnala s primitivnějšími tvory, náš druh je jediný, jehož smyslem života není sebezáchova a rozmnožování. Proto řešíme věci jako, kde soused sebral prachy na to nové Ferrari.

  2. Ta co jí polila ten obličej byla nakonec propuštěna na kauci 😀

    Já osobně v těchto "špatnostech lidstva" nevidím nic, co by mě mělo rozhodit nebo mi způsobit deprese. Nevidím v tom nic zvláštního.

    Myslím si že 99% lidí je prostě hloupých. Jednají na základě emocí (který dokážou člověka pěkně mást!), nedokážou situace správně vyhodnocovat, prostě dělají chyby. Pozoruju to sám na sobě.

    Lidi nemají rádi logický uvažování. Logika se na školách (ZŠ/SŠ) neučí, maximálně v podobě matematiky, ale je v módě matematiku ignorovat.
    pozn.:V prváku něco málo o logice je, ale jenom v podobě výroků, mám dojem že to je pořád málo spojený s praxí.

    Tobě jako emotivnímu člověku vskutku doporučuju se na to nedívat.
    Tvrzení: "Člověk by se tomu neměl obracet zády." mám dojem platí jen pro lidi, kteří s tím můžou něco udělat. Ty s těmito případy stejně nemůžeš udělat nic.

    Promiň jestli tento text působí moc ledově 🙂

  3. Hezkého večera přeji,
    krásně si to vše shrnula. Věz, že nejsi sama, kdo tuto situaci se znepokojením sleduje (je nás, ale bohužel málo). Činím již tak 5 let od svých 15 a stále je to stejné. Překvapuje mě, kolik nenávisti je kolem nás. Překvapuje mě lhostejnost většiny, která strká před problémy hlavy do písku. Už několikrát jsem si říkal, že bych měl přestat sledovat zpravodajské weby a alternativní media. Inu, nejde to. Nesnesu ten pocit, že se stavím do té mlčící neinformované většiny, která postrádá objektivní pohled. Lidé jsou velmi zvláštní stvoření. Po té době jsem se s tím pocitem i celkem zžil. Vlastně je součástí mého já a už nejde odtrhnout. Člověk i přes všechny negativa by měl zůstat sám sebou a je jedno, zda je uvnitř růžový, světlý nebo tmavý. 🙂

  4. Ber to tak, že když se podobný věci stanou, někdo se taky musí rozhodnout, že o nich napíše. Nedějí se jenom hrůzy, ale kolik čtenářů asi tak bude zajímat zpráva o vývoji léku proti HIV nebo letošním nositeli Nobelovy ceny za literaturu…

  5. Chtěla jsem napsat podobný komentář jako Aailyyn. Média publikují události, které lidi nějakým způsobem zaujmou, a protože znechucení a zděšení jsou hlubší pocity než rozradostnění se nad něčím, píší prostě články s takovou tématikou. Ty, s nějakými znalostmi o psychologii, bys to měla vědět. Neříkám, že by tyto zprávy měl člověk ignorovat, má právo se nad nimi rozhořčovat, ale udělá s tím něco? Naopak, spíš si kazí svou dobrou náladu, díky které mohl udělat šťastnými jiné lidi a tak podporovat dobro na světě.

  6. Všechny ty stránky "Přiznej se." jsou strašná blbost. Člověk tam opravdu chce někdy poradit a říká si, žže je to dobrý způsob k tomu, dostat rychlou odpověď, jenže jsem ještě nezažila, že by tam takhle bylo.

    To s tím malým chlapcem jsem četla a htělo se mi brečet. Ať měli jaké-koli úmysly, myšlenky, nebo co já vím, tak přeci kdyby tu situaci řešili pořádně a racionálně, tak by se nic takového nestalo. Tady je chyba jejich a Ersoftová(nevím, jestli píšu správně) zbraň se dost liší od normální a pokud nebyl policista slepý, zavřela bych ho na hned. Chyba se stala a mělo by se aa ni pykat.

    Nejhorší je, že pokud si většina lidské populace neuvědomí, co za špatné věci se kolem děje, dokud lidi neotevřou oči a nepostaví se problémům čelem, spravedlnost ani mír tu nikdy nebude.

  7. [7]: Airsoftová. A ne, neliší se, pokud stojíš dál, než metr. S brutalitou policajtů se teď v USA opravdu potýkají, narostlo to do velkých rozměrů a mluví se o tom teď hodně. Nejspíš je to taktika, aby se lidi báli a dali se tak snáz ovládat.

  8. Za prvé se říká, že podle toho, v jakém jsme psychické stavu, v takovém vidíme i svět. Pokud se cítíme pod psa, zaznamenáváme spíš ta negativa, která nám dodávají pocit, že cítit se pod psa je Ok. Když se cítíme pozitivněji, tak vidíme to dobré. Svět není černý, nebo bílý, svět je barevný a navíc není objektivní, ale každý si žije ten svůj vlastní svět, ve kterém potkává to, co s ním rezonuje. To přece víš. Můj svět není svět africké matky, jejíž syn umírá na podvýživu, ať je to jakkoliv strašné. Já nemůžu jet a krmit je. Když z toho budu v depresi, rozšířím ji kolem sebe. A na světě bude ještě víc utrpení, protože nebudu mít sílu se usmívat, nebudu mít sílu být trpělivá, budu chtít brát a ne dávat, protože se budu cítit prázdná. Jako všichni ti lidé, kteří ubližují, tu více, či méně. Budu stejná jako oni. A jednou mě to může pohltit a i ten svět kolem mě se stane tím světem, kde lidé hladoví – po něčem. Jediné, co můžeme dělat, je pěstovat sami v sobě naše vnitřní bohatství a rozdávat je. Když narazíme na utrpení, snažit se pomoci, rozptýlit je. Utrpení v tom našem světě, ne utrpení v tom světě tam někde venku v TV. Jak tu už zaznělo, svět médií je jiný než ten skutečný svět, je černější.

  9. Ráda bych zdůraznila jediné: novináři veškerý svůj obsah přísně cenzurují. Kdo si myslí, že současná žurnalistika není poplatná době, že už je to pryč, je padlý na hlavu:-).

    V první řadě je nutné si uvědomit, že DEMOTIVOVAT LIDI JE ÚČEL. Neboj se, velice dobře vybírají, co do novin dát, aby vytvořili dojem o světě, který vytvořit chtějí.

  10. Je mi z toho taky smutno a vyhnout se tomu nejde, protože i kdyby jsi přestala číst noviny, dívat se na televizi, poslouchat rádio a brouzdat internetem, tak prostě musíš vyjít mezi lidi a tam to na tebe dolehne.
    Také se snažím rozdávat úsměvy, ale málokdo mi jej vrátí. Nežádám sice o to, ale ono to udělá člověku radost. Dneska mi byl zrovna jeden oplacen 😉

    Jinak jsem přestala hledat v tomto moři smutku a beznaděje jiné řešení, než to, že je to prostě jen takové smutné a chmurné období lidské společnosti, které tu bylo již několikrát a my měli tu smůlu se do něj narodit a žít v něm. Ale nebude to snad trvat věčně, jen se toho možná nedožijeme 🙁

  11. Smutné emoce nejsou špatné, prostě patří k životu a vždy je na nás, jak s nimi naložíme. Mám taky teď spíše smutnější období, ale nechci to vzdávat. Věřím, že s Boží pomocí můžu hodně ovlivnit svoje okolí. A každý člověk může. Život je pes, ale já mám dobrého Páníčka, boudu, přátele i něco na zub. Má smysl tu být, přestože/protože "za plotem" je slyšet zoufalé vytí…

  12. A jak to dopadlo s tvým jménem? Přehlédla jsem články, nebo to skončilo tím o řešení existence něčeho podobného, jako si přeješ?

  13. Poslední dobou mi připadá, že takových zpráv je víc a víc. A jak jsi správně řekla, každej říká, abych tyhle zprávy nevyhledávala, když mi to vadí, ale když je nebudu chtít vidět, budu mít jen naivní představu o světě.

  14. A proto já nikdy nic nepíšu do diskuzí, kde jsou jen samí neslušní lidé, kteří by mi nadávali. A zrovna sex a sexualita je v dnešní době obzvlášť výbušné téma.
    Ale rozhodně nachápu, že by někdo někoho chtěl polejt kyselinou jen proto, že je hezčí. To už je opravdu hnusné a smutné.

  15. Nadávky na webu jsou nejmenší zlo…píší to tam debilové a nikdo je k tomu nenutí – 90% věcí je tam vymyšlených a vše slouží k provokaci, tak proč se tím zabýváš??
    Mrzet by tě mělo každé info o neprávem umírajících lidech, utýraných zvířatech nebo o tom, jak moc svinstva je všude kolem nás a my to nemůžeme ovlivnit… Na fcb kašli a vůbec na takový místa nechoď, pokud nechápeš, že to jsou jen kydy a ne povídáníčko v kavárničce typu kámošky u kafíčka.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.