Běžný Lúmennčí den s účtenkami aneb a co papír?

EET (neboli elektronická evidence tržeb) je propírána ze všech stran. Já sama jsem psala o lžích pana ministra Babiše a chystám článek o vyvrácení mýtů k této věci (čekám na přesná data od Chorvatského ministestrva financí, která jsem nebyla sama schopná na jeho najít – neumím totiž chorvatsky a google překladač nestačil, takže jsem napsala žurnalistovi, jež z nich čerpal a čekám na jeho reakci). Koho zajímají fakta a ne bláboly a lži ministra Babiše, může si počíst třeba na nezávislém serveru Echo24.
Já se to ale (jak mám ve zvyku:)), rozhodla vzít z úplně jiného konce a přemýšlím nad otázkou, která dosud nikoho nenapadla – nebo jsem to minimálně nezaregistrovala. A totiž – co příroda, co lesy? Protože ten papír na (dle mého názoru zcela zbytečné) účtenky se bude muset někde vzít…

Rozhodla jsem se vzít jako příklad sebe – takže data budou pochopitelně velice zkreslená. Je to jen pro ilustraci, do dokonalé analýzy se nepouštím. Takže pojďme si projít běžný Lúmennčí den, ideálně po výplatě, kdy více utrácím. A to ve světě, kde si Lúmennka (stejně jako všichni ostatní) je ze zákona povinna vzít účtenku.
Ráno vstanu a při pohledu do ledničky zjistím, že jsem si zase nekoupila předem snídani. Nu nevadí, doběhnu do vedlejšího vchodu do pekařství a koupím si koblih. Na co mi bude vědět, že jsem utratila pár korun? Ale smůla. Účtenka. Nasnídám se, obléknu a vyrazím do práce. Po cestě se zastavím v trafice a koupím si cigarety. Jako vždy, u stejného trafikanta, za stejnou cenu, ale… Účtenka. Nasednu do šaliny a cestuju do práce. Budu mít žízeň, zastavím se tedy ve večerce a koupím si vodu a něco sladkého na svačinu. Účtenka. Po cestě zajdu ještě do občerstvení, kde si kupuju oběd s sebou. Dneska si dám třeba bagetu, je teplo, nebude velký hlad. Účtenka. Sedím v práci a pak vyrazím domů. Ozve se Lizzy, že potřebuje něco na sebe a tak zajdeme do pár sekáčů. V jednom uzmu super sukni za pade, účtenka, v druhém boty za stovku, účtenka a ve třetím dvě trička po dvacce, účtenka. Vzpomenu si, že nemám doma už šampon, takže hups do drogerie a účtenka. Ještě něco na doma k večeři, salát a housky zní fajn, takže to máme jedno zelinářství a jedno pekařství, takže hned dvě účtenky. Doma se najíme a zavolají kamarádi, že jdeme na pivo. Večer plyne, dobře se bavíme, ale dostávám po lehké večeři hlad. Výlet do hladového okna na párek v rohlíku to jistí. Účtenka. Blíží se pozdní hodina, rozcházíme se domů, potřebujeme rozměnit, každý odcházíme jindy, takže každý dostaneme svoji vlastní účtenku za dvě piva.
Není to neobvyklý den. A i tak mi přinese (kdo počítal pozorně?)dvanáct účtenek! Dejme tomu, že ne každý den výletuju do sekáče a kupuju si jídlo v tolika provozovnách, takže to oproti dnu se třemi, čtyřmi účtenkami zredukujme třeba na šest účtenek průměrně za den.
Jedna Lúmennka, šest účtenek denně. Aby se na ni vešlo vše, co ministerstvo plánuje, nebude asi miniaturní. Počítejme tedy, že bude plochou odpovídat papíru formátu A6. Šešt účtenek, to máme jednu a půl stránky formátu A4. Za jediný den běžného občana. Předesílám, že kromě velkých řetězců (v nichž nakupuji maximálně jednou denně), kde mi ji prostě dají, protože ji nelze nevytisknout, si účtenky zásadně neberu, není-li to nutné. K čemu by mi taky byly? Do deníčku si je nelepím a mám i tak zhruba přehled, za co utrácím. Takže by to bylo šest zbytečně vydaných papírků, co poletí do nejbližšího koše a o něž ani v nejmenším nestojím.
Jeden a půl stránky A4 v koši. Každý den. Zbytečně. Kolik to dělá za rok? 547,5 stan papíru. To je zhruba takový ten kancelářský balík (ten má papírů pět set). Kancelářský balík za rok kvůli jedné Lúmennce vyhozený v koši.
A teď záměrně čísla přeženu. Kdyby byl každý jako já (a já vím, že není, ale nemám data pro srovnání, takže teďka vážně přeháním), dělalo by to 7 000 000 těchto balíků každý rok, tedy tři a půl miliardy listů papíru.
(výpočet: vynecháme ze statistiky malé děti a důchodce a necháme jen obyvatele v produktivním věku, který je podle ČSÚ cca 7 milionů a to vynásobíme číslem 500, tedy odhadovaným a zaokrouhleným počtem listů papíru na osobu a rok)
Vzhledem k tomu, že na 80 000 listů papíru je třeba jednoho vzrostlého stromu (viz), zjistíme, že abychom zásobili celou republiku nepotřebnými účtenkami, bude kvůli tomu muset umřít 43750 stromů ročně navíc.
I když budu počítat, že děti a důchodci si nic nekupují (což není pravda) a snížím počet účtenek na osobu na půlku (tedy tři denně), vychází mi pořád přes dvacet tisíc zbytečně mrtvých stromů každý rok. A i kdyby si půlka lidí účtenky schovávala a nevyhazovala, pořád je to více než dost stromů, které zbytečně někdo skácí, přemění za pomoci lidské práce (zbytečné) a elektrické energie (zbytečné) na papír, který za benzín (zbytečně spálený) převezou do obchodů, aby tento lidé naházeli do koše.
Už chápou i zarytí odpůrci zbytečnot a odpornost tohoto návrhu? Možná je načase se přestat sobecky dívat na sebe, svoje tržby, zisky, problémy, na daně, na stát, na zloděje a poctivce, ale zajímat se o něco skutečně podstatného, čímž je naše drahá planeta Země. Co řeknete na tohle, pane ministře?

10 komentáře “Běžný Lúmennčí den s účtenkami aneb a co papír?

  1. Ty jo, zajímavá myšlenka, dost zajímavá. Popravdě, nad tímhle jsem nikdy nepřemýšlela, až doteď. A máš pravdu, když se člověk zamyslí nad takto běžnýma věcma, je to mnohdy i dost děsivé…

  2. Já si účtenky beru, prosím pěkně 🙂
    Taky si beru letáky v supermarketech 🙂
    Moje děti totiž do školy naštěstí nosí sběr a tak se u nás všechno uchovává, dává do sběru a čtyřikrát za rok se to odnese.
    A když si vezmu každou svojí účtenku a sem tam donese Andulka pár těch odložených za kasou, máme toho papíru celkem dost a já mám dobrý pocit, že každý ten kousíček papíru, co odnášíme, padne na nějaké další a další účtenky 🙂
    A na toaletní papír, na noviny a časopisy a tak dále 🙂

  3. [3]: Zní to dosti kontraproduktivně. Produkce účtenek, letáků za účelem sběru, i když asi vím, jak to myslíte. Já si také účtenky beru, nejednou se mi bohužel stalo, že mi něco napočítali dvakrát či cena neseděla. Myslím si, že podávat kupujícímu informace o nákupu je fér, ať už se jedná o velký supermarket nebo o malého živnostníka. Otázkou je způsob podávání těchto informací.

  4. [2]: bez účtenek, stejně je skoro nikdo nechce (a když tak na sber, jak vidím:)). Účetnky jen na požádání – a to už se dnes děje. Podle nového zákona budou dostávat účtenky všichni a povinně ať je chtějí nebo ne.

  5. Pokud můžu,. posílám faktury elektronicky, stejně to většina lidí zahodí a mě ten papír něco stojí a "vzadu" jsou opět ty stromy. A to ještě nehledíme na to, že stále jsou tu lidé, kteří netřídí, takže by v budoucnosti nejenže umíraly stromy zbytečně, ale ještě by se polovina z toho ani nezrecyklovala… Bohové, ať už tam nahoře někdo dostane rozum, neboť prachy ani registrační poklady se fakt jíst nedají a kyslík nám taky nevyrobí.

  6. Fajn zamysleni az po to umirani stromu. To je ponekud demagogie. Kdyz peces chleba, horekujes jak kvuli mouce umrelo obili?
    Stromy na papir se pestuji uplne stejnym zpusobem jako jakakoli jina prumyslova surovina, zkus si o tom neco zjistit.

  7. [9]: Obilí se pěstuje na pečivo, když vyhodím chleba jsem na sebe dost naštvaná protože  s tím kouskem chleba letí do koše surovina, práce, energie a moje peníze. Nicméně chleba je věc zatraceně užitečná, což se o účtenkách říct nedá. Papír i když je dostupný kdekoliv a kdykoliv by měl podle mě být brán mnohem vážněji. Kolik  papíru denně vyhodíš? Kolik suroviny, práce, energie a tvých peněz letí denně do koše? je jedno jestli se vyrobí ze stromu v lese, nebo z vypěstovaného pro tyto účely, pořád je to plýtvání.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.