Tak jo. Lúmennka už nebude mlčet. Týdny běží, autorský klub se řeší úplně všude, propírá se zezadu, zepředu, zboku, naruby, pokrouceně i narovnaně a právě přetekl pohár Lúmennčiny trpělivosti a i ona si otevře tlamičku.
Inu není to tak dávno, co mě zmínka o autorském klubu na blog.blog.cz úplně nadchla. Řekla jsem si: „Bomba! Konečně někdo zvýhodní blogy, co jsou O NĚČEM, blogy, pro které autoři dělají první poslední, blogy, jejichž majitelé píšou články, kreslí, fotí, skládají básně a kdo ví co ještě, prostě blogy, které jsou psány rukou autora a nikoli metodou ctrl c(izí), ctrl v(lastní).“
Samozřejmě, že jsem se do klubu přihlásila, dle mého podmínky splňuju na jedničku a tak jsem jen čekala až přijde verdikt. Samozřejmě, že kladný, záporný mě nenapadl ani ve snu. A verdikt přišel a s ním i zklamání. Ne, že bych nebyla přijata, Krut neutrousil ani žádnou jedovatou poznámku a byla jsem „elita“ bez reptání, ale vůbec mě to netěší. Ani trošičku.Proč?
V autorském blogu mají být blogy autorské, to znamená, že je tvoří z 99,9% jejich majitelé – a to včetně obrázků, videí a já nevím čeho ještě. Že to většina blogů nesplňuje je snad jasné – jen málo lidí nemá na svém webu stažené obrázky, neproloží občas své kecy videem nebo písničkou z youtube nebo se nepodělí s kamarády o oblíbený citát, báseň, zajímavý článek, co někde našel… A to je pro některé ortodoxní členy AK nepřekonatelná překážka. Hodně jsem na tohle téma debatovala a bohužel pro mě jsem cizí argumenty nepřijala.
Pro mě byl (a vlastně stále je) blog něco osobního – jako povídání s kamarády v čajovně nebo přímo u mě doma. Říkám kamarádům své názory, chci se s nimi podělit o to, co mě těší, co mě trápí ale i o to, co se mi líbí. Když se mi líbí film, zavolám někomu s přátel a pozvu ho domů, kde si film pustíme. To je v pořádku. Když se mi líbí písnička, pustím ji doma kamarádovi. To je v pořádku. A já až doteď měla za to, že když přijdete ke mě na blog, je to jako byste přišli ke mě domů a já vám ukázala své oblíbené plakáty, dala vám napít svého oblíbeného čaje, zalistovala si s vámi mými oblíbenými knihami a přitom by nám k tomu hrála moje oblíbená hudba a jako takové je tedy všechno v pořádku.
Má to ale jeden háček – vy nejste u mě doma, nesedíte na mém koberci a nekoukáte se mi do očí. Zíráte na monitor a já k vám své myšlenky dostávám zprostředkovaně, stejně jako k vám zprostředkovaně dostávám své oblíbené věci, o něž se chci podělit. A to se mnohým nelíbí.
Možná namítnete, že ke mě na blog nechodí jen mí přátelé, ale já říkám – kdo sem jednou vstoupí, už je „nakažen“ mnou, pozměněn mojí energií, která tu čiší z každého písmenka, stejně jako v mém pokoji čiší z každého kusu nábytku. Ačkoli nemusíte přicházet nebo odcházet jako přátelé, beru to, jako byste vstoupili někam do mého prostoru, do místa na internetu, které patří jen a jen mě a je jen a jen moje věc, co vám tu budu říkat, psát nebo ukazovat. Jsem jako člověk, co si nezamyká dům a zve návštěvníky dál.
A právě proto mě zaskočilo tolik kruté vnímání autorských práv na blogu – v našich pokojíčcích, v našich místnostech pro hosty. Přijde mi v pohodě, že někdo napíše „Hele, tohle napsala Lúmennka z toho a toho blogu, ale mě se to líbí a tak si to přečtěte. Mimochodem líbí se mi to proto a proto.“ Srdíčko mi v tu chvíli poskočí a řeknu si, že dělám svou „práci“, tedy psaní, dobře. Jo ukrást mi z pokoje kus nábytku a hrdě si ho vystavit u sebe v obýváku, to je krádež. Ale půjčit si kus nábytku a hrdě hlásat od koho jej mám, je pocta.
Lidé z AK namítali, že krádež textu je totéž jako krádež obrázku. Těžko se mi na to zvyká, protože obrázky na svém blogu neberu jako hlavní tvoření obsahu – a vlastně na žádném blogu. Blogy původně vznikly jako internetové deníčky a proto předpokládám, že autor svůj blog píše, nikoli fotí nebo kreslí. O žádném obrázku na blozích nepředpokládám, že jej tvořil autor blogu, pokud to u něj není přímo napsáno a tudíž to beru jako když si do pokoje pověsím něco, co jsem našla venku v trávě – penízek pověšený na provázku, kus dřeva pro štěstí, prstýnek z pouti, který ukážu přátelům až si budeme povídat o klamu bohatství, o přírodě nebo o lásce.
Jak to tak po sobě čtu, je tam víc sentimentu a lítosti, než jsem zamýšlela. Ale to je možná mým současným rozpoložením:) Jen jsem chtěla vyjádřit myšlenku, že když člověk přijde do kabinetu výtvarné výchovy a okopíruje si tam kresbu, kterou pak všude ukazuje jako vlastní, je zloděj. Ale když si někdo okopíruje kresbu, kterou pak ukazuje a říká, že ačkoli nezná autora, ta kresba mu přijde krásná a chce se o ni s lidmi podělit, nedokážu někoho takového vnímat jako zloděje.
Ale dost již o autorských právech, o ktercýh se naplkalo dost a dost v diskuzích na AK. Není to jediná věc, která mě na „elitním klubu blogerů“ štve.
Hodně mě zarazilo, že Krutovi vadí třeba rozcestníky. Jasné je, že když otevřu něčí stránku a bafne na mě dvacet rozcestníků, v tu chvíli mi to dá víc práce se tím proklikat než jen vidět přímo nové články. Ale rozcestníky jsou jen něco, co usnadňuje lidem orientaci na blogu a to, že je někdo stvořil zrovna ve chvíli, kdy se hlásil do AK, je náhoda. Stačí přijít na jeho web za pár dní a už na mě koukají nové články. Jenomže blog je to stále stejný, stejně autorský.
Podobně nechápu výhrady k článkům typu „mám nový design“ nebo „budu týden na horách“. Jasně, že každý nový vzhled vidí, ale důvodem, proč konkrétně já napíšu článek o novém designu je, aby mi čtenáři vzhled okomentovali, napsali výhrady, pochvaly a své názory. Proč by to měli dělat pod nějaký jiný článek?
Stejně tak oznámení o přítomnosti a nepřítomnosti autora beru jako důležité. Vzhledem k tomu, že jsem člověk, který píše hodně a často, je pro mě důležité, aby mí čtenáři věděli, že teď nějakou dobu budou o mé články ochuzeni, protože budu pryč. A přání šťastné cesty nebo příjemného pobytu je taky věc, která potěší každého člověka.
A co takové pixelky neboli vlastně emotikony? Samozřejmě, že článek se stopadesáti pixelkami je o ničem, ale psát o tom, co cítím a prokládat to emotikony není úplně od věci, když lidi pouze čtou má slova a nevidí, jakým tónem je pronáším nebo jak se u toho tvářím. Sama si vystačím s jednoduchými závorkami 🙂 🙁 :,( :/ (a mimochodem i to mi už bylo vyčítáno jako důkaz toho, že jsem neinteligentní blboun), ale někdo prostě potřebuje výrazy tváře a gestiku k veškerému svému projevu.
A třeba co soutěže, které jsem občas na blogu taky dělala (kdo sem chodí dlouho si to pamatuje, byly to hlavně věci literárního charakteru:) )? Nebo „sbéčka“ tedy naši blogoví kamarádi, lidé, které ačkoli neznáme osobně, jsou nám blízcí ve vodách internetu jako nikdo jiný? Dotazníky o autorovi blogu? To vše je dobré v určité míře, která nepřekračuje míru osobitosti a autorství. Kde je ta míra je sice těžké určit, ale mám pocit, že některé blogy tuhle míru překročily o pár kilometrů a přijaty byly, zato jiné blogy se k metě ani nedostaly a byly odmítnuty.
A to je přesně ta věc, která mě mate a trochu i děsí. Na straně jedné fanatičtí uctívači autorství, co by pro píseň z youtube byli ochotni skalpovat, na straně druhé liberální přístup k pixelkáčům a dotazníkářům. Je mi z toho upřímně trochu smutno.
Doufala jsem totiž, že důležitý nebude jen obsah – tedy hlavně autorství obsahu, ale taky forma – tedy stránky, které krom toho, že jsou autorské, jsou taky originální, čtivé, poutavé a ve všech smerěch osobité. Jak pozoruju, důraz je kladen někde mezi a to ještě tragicky špatně. Jako příklad uvedu třeba blog Blackwish, která ačkoli je redaktorkou metalového webu, píše recenze na akce a desky vlastní rukou a má většinu fotek svých vlastních nebo se zdrojem či s volně stažitelných zdrojů, není přijata proto, že před X měsíci zveřejnila na blogu dva online filmy. Jediná chyba se stane osudnou perfektnímu autorskému blogu a pak se proklikávám členstvem AK a hned na několika blozích na mě jako první bafne „hlásni pro mě tadyhle v SONB“ nebo „Robert Pattison je nejky, hlásni tu“.
Já vážně nevím, jestli je cesta AK dobrá. Nechci říkat, že ne, nechci soudit a urážet. Já AK nezaložila ani jej nevedu, ale upřímně řečeno kdyby ano, vypadal by úplně jinak. Jenže lidišky znáte to – kdyby v řiti byly ryby, nemusely by být rybníky. A tak to prosím berte jen jako povzdech autorky, jejíž hýčkaný, opiplávaný a v dnešní době už zhruba tisícičlánkový web oslaví za dva dny své třetí narozeniny a ona, rozervaná a v trudném zamyšlení si jen přeje dostat zadostiučinění, jež stále nepřichází:)
Carpe noctem vaše (snad opět světlonoška) Lúmenn
Zaujímavo napísané.. Osobne som sledoval, ako sa to vyvíja ale podla tvojich slov to je potom riadna blbosť.. bez kompromisov
Nevím jestli ti vůbec nějak pomůže můj komentář, ale říkám ti, že podobné "soutěže" nebo jak to nazvat jsou úplně zbytečné. Nejdůležitější je je pocit Tvůj a Tvých čtenářů a ten je jen a jen kladný.
Přečteno.. No comment, je to dost výstižný, i když si myslím že můj blog je taky hodně autorskej, o takovej snopskej klubík nestojím..xDD
šaškárna toto xD
Zaprvé – jsem členka klubu.
Zadruhé – ortodoxní vyznavačka ani jedné ze zmiňovaných stran v ohledu autorských práv nebudu.
Píšeš dobře. A víš o čem.
Jenže (to se omlouvám), než jsem to celé přelouskala, zapoměla jsem co přesně jsem ti chtěla ke kterému odstavci říct.
Ale Klub ajko instituci takovou vinit nemůžeš. Můžeš snad jen jmenovat členy, kteří ti nejsou púochuti, protože z nich se Klub skládá, ale Klub samotný v sobě má i jiné stránky. Třeba tebe.
scope: díky za názor:) Ano klub jako instituci neviním, vlastně neviním nikoho, jen si tak sam pro sebe vzdychám:) A za délku a lehkou nesrozumitelnost článku se omlouvám, jak říkám, jen si tak sama pro sebe stěžuju ve změnu nedoufaje:)
hm, pročetla jsem to až do konce a chápu, co jsi chtěla říct. O AK se dočítám až teď u tebe, páč na blog.blog.cz zavítám málokdy. Porazilo mě, že nepřijali Blackwish!
náhodou ten článek je srozumitelnej až-až. Jediný co řeknu je, žes to vystihla velmi přesně. Takže chválím, a ve většině souhlasím
Myslela jsem si, že ten autorský klub nějak takto dopadne. Mají v tom sami bordel, alespoň podle toho, co čtu. Nevěřícně kroutím hlavou nad tím, že nevzali Blackwish i nad těmi stupidními připomínkami ohledně článků typu "Jedu na dovolenou". Kdybych byla na tvém místě, stěžuju si úplně stejně. Myslím, žes to celkem vystihla.
Já s tebou souhlasím. Mě ty pravidla na AK přijdou taková nedořešená. Hele a zkoušela jsi Krutovi trochu promluvit do duše? Myslím, že kdyby se k tomu ještě pár lidí vyjádřilo, možná by to pomohlo..
z principu to tak je… obrázek či text, je to stejné… stejné je to ze strany autorských práv.
jenže nikdo by si tam nemusel zrovna hrát na přísné policajty, proč hystericky ječet kvůli každému videu, kdo bez viny, nechť hodí kamenem.
to je zkrátka fakt, ty obrázky prostě propadnou tomuhle v daleko větší míře, hromada z nás neumí kreslit a jak si spáchá nějaký design ?
obrázky se moc dramatizují, fakt to sice je, ti největší křiklouni mají z principu pravdu, ale snad není potřeba to brát tak přísně, proč někomu tak házet klacky pod nohy, to ať se děje hlavně růžovým pixelkám.
byť já třeba sebe u sebe nic takového nemám a to jednoduše z principu, že když už to někde je a chci říct, milý návštěvníku, našla jsem krásný obrázek, odkážu na něj, na co tvořit duplicitní obsah ?
pak bude návštěvnost či počty zhlédnutí přibývat rovnou autorovi, což mi přijde lepší, jak mu dát najevo, že teda dobré, než jeho obrázek rozkopírovaný na x blozích s komentářem, jak je krásný, kde už se málem ani nedá dohledat původní autor
Aailyyn: to co popisuješ s obrázky též beru jako skvělé řešení, ovšem když máš v počítači řádově stovky obrázků a nevíš odkud, je to s odkazováním trochu problém:)
Souhlasím s tebou, napsalas to docela trefně 🙂
Co mě vadí na AK, (i když jsem se nepokoušela se tam přihlásit) je, že se tak vytvoří spolek něčeho, co se bude od ostatních oddalovat víc a víc. O nepromyšlenosti přijímání ani nemluvě.
Myslím, že by blog.cz měl přestat s neustálým vylepšováním, vždyť méně je často více. A blog.cz jsem si pro svoje blogování vybrala právě pro jeho jednoduchost.
Asi tak nijak…
Ze začátku, když jsem měla ještě Kiqi, mě mrzelo, že se tam nedostanu…měla jsem tam úryvky z knih, videa, obrázky a navíc jsem věděla, že budu odcházea podmínkou je tříměsíční aktivita na blogu, ale nyní jsem rozhodnutá, že až tří měsíců dovrším, nijak mě AK lákat nebude. Vtěši a dobrých blkogerů se tam opravdu nedostala a nevidím na tom nic extra. Stejně…co je mi potom, že budu někde v autorském klubu, že se mi na blog nahrnou lidi a stejně nebudou psát komentáře 🙁
[12]: nemám v počítači stovky obrázků, asi úplně nechápu tuhle filosofii, nač bych je měla, jsou-li na internetu a najdu-li jinde něco zajímavého, ukládám si link, přijde mi zbytečné zasypávat něčím, co už někde je, jakýkoli další prostor (svůj v počítači nebo ten svůj na webprostoru 🙂
Ahoj Lúmenn. Přestože vím jak to myslíš to že si sem jdeš povídat s kamarády podobně jako u sebe doma tak ale musím vyjádřit myšlenku že to že se chce někdo o nějaké plakáty písničky a podobně podělit by tak mohl říct každý. Jinými slovy to tak má více blogů na internetu. Aby to bylo skutečně plně originální musely by tam být pouze nebo téměř sto procent vlastní myšlenky a texty a tedy vlastní tvorba. To by totiž mohl za chvilku říct každý že se chce jen podělit o své pěkné věci jako by přišli k tomu člověku domů. Přestože tvůj blog je pěkný tak zcela ve všech ohledech není originální. Používáš tady mnohdy komerčních způsobů ke zvýšení návštěvnosti a to samo o sobě není originální. Já osobně blogy nehodnotím podle návštěvnosti ani se nepřihlašuji do žádných soutěží ale hodnotím je podle toho jak se mi skutečně líbí. Proto nekladu důraz u jakýchkoliv webových stránek a tedy ani u sebe na návštěvnost. Příjemnější je když na takový blog přichází někdo o kom vím že třeba magie ho skutečně zajímá a tak je lepší raději aby na takový blog chodily třeba jen čtyři lidi za den ale takoví lidi kteří mají skutečný zájem než aby tam chodilo sto lidí ale jakýchkoliv. Doufám že si mne pochopila v tom pozitivním smyslu. Myslím to dobře ale upnutí se na návštěvnost se může stát bohužel až nepěknou posedlostí.
Aailyyn: no ale kam si ty linky ukládáš? Bo já třeba hodně prolézám fóra nebo i DA a pak vidím, že se mi něco líbí a uložím to, občas normálně ty složky prolézám a kochám se:) taky nejsem vždy připojená k netu, takže když se chci mrknout na obrázek stačí otevřít složku. A je fakt, že ten obrázek už někde je – ale lépe než pozice na webu se ukládá samotné dílo na disk;)
undead lord: zajímalo by mě jaké používám komerční způsoby navýšení návštěvnosti?:D To by mě fakt zajímalo:)
no, o AK se nezajimam, na blog.blog.cz jsem byla asi 2x v zivote..
chtela jsem ti sem napsat komentar, ale vysel mi z toho cely clánek 😀 takze tady napisu jen neco, zbytek dam na muj blog :DF
Nevim jak dlouho tvoji navstevnici vubec blogy znaji. Je fakt, ze v dnesni dobe je to moda jako prase, ale blog samostatny, jako internetovy denicek existuje uz hrozne dlouho, ja si jeste pamatuju jak zacinal blogspot.com (tehdy jeste blogger.com), pamatuju si, jak v ceskem internetu takova mozna jednoduche stranky zadarmo ani nebyla a pamatuju si, jak takove stranky zacaly v Polksu a jak takove stranky mely nektere me zname. Tyto stranky byly ale vazne denicek jak se patri, psalo se tam o vsem mozne a ve vetsine pripadu i o tom, ze autor odjizdi nekam na vikend, na nejaky koncert, co se zrovna deje u nej doma atd. Obcas se tam objevila i nejaka ta basnicka a povidka, ale vzhledme k tomu, ze jsme vsechny byly soucasti jednoho velkeho autorskeho webu, nebylo to vlastne uz ani potreba. I ja mela kdysi takove blogy, vlastne jeden z nich jeste porad existuje a co tam lze najit? Treba pribeh o tom, jak jsem si jehlou propichla oboci a jak byli na mne nasi a muj byvaly nastvani.. je to snad uz 6 let, a od te doby se blogy zmenili SILENE MOC. Ale k dobremu? Pochybuju!
Samozrejme ze na jednu stranu na blozich pribylo taky poukazani na nejake aktualni situace ve svete, nazory na filmy, serialy, knihy atd, a kdyz uz narazim na vylozene Denicek s velkym D, byva to povetsinou slatanina trinactek o tom, jak dneska ve skole zakoply o sveho idola (jako bych cetla bravicko), o gramatice uz ani nemluve (samozrejme ze nejake preklepy clovek snese).
Proto, kdyz clovek narazi na blog jako je ten od tvuj (a uprimne receno, vlastne ani moc jinych blogu nesleduju), vubec mi nevadi, ze je zde napsano, ze autorka nekam jede, nebo tady ma ukazky skladeb ci obrazky ktere nejsou jeji. Proste se snazi zaujmout, dokreslit atmosferu a tím, jak zde pises i vylozene osobni veci navazujes na puvodni smysl blogoveho serveru.
undead Lord: originalni neznamena pouze puvodni a vlastni 😉
hmm…článek mi připadá dost smutný…jediný závěr pro mě je, že ještě, že nejsem v AK, protože je mi z toho docela smutno. No nic…však uvidíš jak se to vyvine … doufám, že nám občas podáš zprávu jak to tam vypadá :o) …jééé a teď jsem taky použila emotikon :o)))
[19]: Ó to jistě nepochybně s tebou souhlasím že originální je pouze to co je původní a vlastní. Totéž jsem zvýrazňoval v mém předešlém komentáři. Ale myslím že tady je používáno dosti komerčního způsobu pro lepší návštěvnost jako například týdenní novinky nebo pohlazení po duši a podobné věci které sami o sobě nemají velký smysl. A to myslím pouze dobře.
undead lord: ty si vážně myslíš, že pohlazení po duši je blbina na zvýšení návštěvnosti beze smyslu??? To snad nemyslíš vážně! Já se tady seru s hledáním věcí, které mají lidem udělat radost a ty mi na to pak napíšeš něco takovýho? Tak to je mazec… A týdenní novinky mají smysl hlavně pro mě, nenapadá mě jak mi to zvyšuje návštěvnost, naopak, je to docela nuda to číst;) Tvá reakce mě teda dost zklamala, myslela jsem že zrovna ty jsi člověk co myslí mozkem, očividně jsem se spletla…bože na drátě…
undead lord: jo a když je originalita jen to, co je původní a vlastní, tak pohlazení po duši je ryze MŮJ originální nápad, týdenní novinky jakbysmet. Tak di s komercí někam, jo?
[17]: dělám si přehled zajímavých linků na webu a připadně jen tak skladuju záložky v prohlížeči 😉
navážu na to, co jste tu říkali… pro mě je pořád ještě blog deníčkem a deníčkovité zápisky čtu nejraději, protože to prostě jinde nenajdu, je to pro blogy specifické (povídku najdu v knížce, obrázek na deviantartu, video na youtube) Lúmmenko, i u tebe čtu nejradši zápisky ze života, jsi zajímavá osobnost, opravdu mi blog bez obrázků či videí nepřijde nijak ochuzený, protože obrázky či videa si prostě najdu jinde, když je chci, na blogu hledám deníčky, protože ty jinde nejsou
Aailyyn: jj chápu, mě třeba ty deníčky až úplně tolik neberou, mám radší spíš úvahy, názory, články na zajímavá témata a to je trochu jiné kafe, kde třeba ty obrázky už jsou docela důležité:) Takže jsme došli vlastně k tomu, že každému co se mu líbí:)
[25]: ono deníček dost dobře možná cizí fotkou dokreslit nejde a ani i nepotřebuje… úvahy a názory majitele webu k tomu patří, ty ano, nejen články ve stylu "šla jsem do školy, k obědu byly knedlíky, pak jsem byla nakoupit, šla domů a psala úkol z matiky" :-))
[23]: Myslím že nemáš tak úplně pravdu. Ale to je jenom můj názor. To co je součástí totiž těch tvých článků o pohlazení po duši je i video z youtube které si myslím že není tvým dílem a takových podobných článků je tady více. Týdenní novinky nebo jakékoliv jiné podobné články zvyšují vždy návštěvnost už jenom tím že je napíšeš což takhle funguje na všech blogách. Je to tvoje věc co si tady na svém blogu děláš, ale vyjádřit můj názor můžu. Myslím že mé názory vnímáš špatně. Nepřemýšlej nad tím jako nad něčím špatným ale jako nad názorem někoho z dalších návštěvníků tvého blogu. Oni také vyjadřují své názory. Nebo uznáváš jen ty názory které jen ty sama uznáváš?
undead Lord: napsala jsem, ze originalita NEZNAMENA pouze puvodni a vlastni, nauc se cist, az pak s tebou budu diskutovat 😉
dam ti priklad.. je obraz, ktery je namalovan v impresionistickem stylu.. originalni je z pohledu takoveho, ze ho namaloval sam autor a na te zdi nevisi kopie, kterou nakreslil podle predlohy nekdo jiny.. vedle nej ale visi mnoho dalsich impresionistickych obrazu, ktere vlastne po obecnim shlednuti tvori jeden velky maglajz. Je to typicke hlavne pro neoimpresionisty a kdo byl v Musee d'Orsay v Parizi mi da urcite za pravdu.. takto v tom muzeu na stene visi same originaly, ale v podstate vubec originalni nejsou, protoze jsou jedne jako druhy a rozhodne to neni otazkou znalosti umeni.
Stejne tak muze byt obraz, ktery je poskladan z ruznych jinych originalnich vytvoru, vznikne tim kolaz, ktera sama o sobe vytvari uplne nove a jine dilo, ktere ale oproti tem neoimpresionistickym vytvorum stvari neco uplne jineho, noveho a originalniho.
To je jen priklad, v podstate se to tyka ale vseho, treba hudby, a moderniho umeni uz kor!
Jak jsem napsala ve svem clanku, clovek si nemusi sam sit vlastni saty aby mel originalni styl oblekani 😉
Abych pravdu řekla, ve většině s tebou souhlasím.. co se týče obrázků, používám je spíš jako doprovod textu, který je tím hlavním ,,aktérem", obrázky jsou jen barevný doprovod lahodící oku. Stejně tak písnička z Meebo nebo jiného portálu s hudbou, video z youtube – nechápu, co je na tom! U oficiálních videoklipů nebo trailerů je snad jasné, že autorem nejsem a tudíž se za něj ani nemůžu vydávat!(teda můžu, ale ledatak s tím výsledkem, že si o mě všicni budou myslet věci poněkud nelichotivé) Krádež to není a navíc – pokud k tomu autor dodá svůj vlastní komentář, zhodnotí své pocity nebo názory na provedení jistého videa, můžeme už tvrdit, že do toho už ten člověk dal něco svého, tedy ,,autorského", ne?
Pokud mi někdo zkopíruje povídku (proto už je nezvěřejňuju..) nebo si opíše článek z rubriky ,,About me" a vydává ho (tedy MĚ) za svůj tedy za popis svojí osobnosti (néé, nesměj se, i to se mi stalo a ta slečna to tam vesele má dodnes,páč co jí můžu říct? ,,Jemináčku, vždyť ty jsi úplně stejná a používáš stejné slovní obraty a stejná slovní spojení! Nechceš popsat ale spíš sama sebe, když je to tvůj blog?" – pochybuji, že by tam ten kometář vydržel déle jak jeden den..) – to je poměrně trapný a nepříjemný problém, který by měl být nejen zárukou trestu pro dotyčného ,,kopíráka", ale zároveň jasným červeným signálem pro vstup do autorského klubu, to rozhodně.
A nakonec bych se ještě vyjádřila k těm smajlikům.. pakliže jsou totiž znakem neintegentních blbounů, zajímalo by mě, jak pak měl být označen člověk, KtERý pÍšE TaKTo?… ale nebuď rozhozená! Já osobně smajliky používam taky a hojně.. a určitě nejen já.. jsme to ale kopa volů, co?:D
undead lord: tohle ale není věc originality, naše debata;) bavili jsme se o tom, že si (dle tebe) zvyšuju návštěvnost tím, že píšu články jako je třeba pohlazení po duši. Abys pochopil – návštěvnost se ti napsáním článku zvýší jen tehdy, když máš za a) zajímavý titulek na který každý klikne (třeba: Porno fotky Karla Gotta! Dosud nezveřejněné!) nebo za b) vysoký rank pro vyhledávače (v názvu je třeba gothic, Harry Potter, Paris Hilton nebo cokoli co lidé často hledají na googlu apod.). Moje články Pohlazení po duši tohle nesplňují, tudíž mi nezvyšují komerčním způsobem návštěvnost, ale slouží opravdu a pouze k tomu, aby lidi potěšili. Jejich originalitu neřešíme, ta je do jisté míry veškerá žádná, ačkoli i o tom se dá polemizovat, ale řešili jsme to, že si s nimi zyvšuji návštěvnost. Takže se laskavě vyjadřuj k tématu a pak budu respektovat tvůj názor, ačkoli s ním nesouhlasím;) Jasné?
Ono je to těžký – když chceš nškomu něco ukázat, tak sem prostě dáš fotku z netu
[30]: Připomínám zde že jsem se vyjadřoval k tématu a to v komentáři číslo šestnáct v rámci tohoto tvého textu tady na tvém blogu. Ovšem ty jsi se mne potom ve tvém komentáři číslo osmnáct přímo ptala jaké používáš komerční způsoby k navyšování návštěvnosti. A na tuto tvou otázku jsem potom tedy reagoval zde v rámci tohoto tvého článku. Jinými slovy já jsem jakkoliv neodbočil od tématu. Další věc opakuji že mé komentáře zjevně chápeš špatně. Jsou to jen moje názory stejně jako ostatní zde vyjadřují své názory. Ptám se tedy znovu. Máš zájem na všech svobodných názorech a nebo jen takových názorech které tobě nějakým způsobem vyhovují? A prosím nehledej v tom nic. Myslím to pouze dobře.
[32]: proboha umíš po sobě číst??? Zeptala jsem tě jak si zvyšuju komerčně návštěvnost a tys mi v komentáři číslo 21 odpověděl, ale dost divně – řešil jsi originalitu mých článků pohlazení po duši a napsal doslova, že je to něco beze smyslu. Což mě urazilo a naštvalo;) A přestaň se ptát jako kokot pořád dokola jestli chci číst jiné názory – kdybych nechtěla můžu kohokoli zabanovat, ne?!
Moc hezky jsi to napsala. Řekla bych, že tohle blog.cz nedomyslel!
Moc se mi líbí to přirovnání blogu k domovu! 🙂
Tak blog pro mě vždy bylo něco osobního.. Proto mi vadí, když mi tam lezli nějací lidé ze třídy, se kterými se nebavím ani normálně, tak proč by si měli číst všechny ty povzdechy z mého života? proč by se měli nořit do mého nitra? Přemýšlela jsem, zda se přihlásit do AK – zkusit to, ale nevím teď.. To víš, používám smjlíky a napíšu, když odjíždím 😉 Mno, uvidíme..
Lum, tento článek je úplně perfektní a rozhodně s ním souhlasím.
Na druhou stranu, dej si pozor na to jak oslovuješ sebe samu. ,,světlonoš" i ,,posel světla" jsou další jména satana. Je jedno jak je myslíš ty, jejich hodnota a rezonance je neměnná a ty si tím k sobě přitahuješ mnoho špatých věcí, aniž by jsi o tom věděla. – Já vím, že ti píšu pod staré články, ale vím, že se ti zobrazí komenty jako nové a stejně se k tobě dostanou 🙂
Nedovolím si nesouhlasit! 🙂