Necronomicon podruhé

Je to už dost dlouho, co jsem na blog napsala článek o Necronomiconu (přečíst si ho můžete zde). V té době jsem ovlivněna všemožnými publikacemi za žádnou cenu nechtěla, aby si Necronomicon četl jen tak někdo a ačkoli jsem měla odkaz na „zaručeně pravou původní verzi“, na blogu jsem ji nezveřejnila a odkaz jsem posílala jen na požádání na e-mail.
Ale uběhla nějaká doba a Lúmennka už není naivní a ví, jak se to má s touto mýty opředenou knihou. I když…

Podle všeho má mýtus o Necronomiconu na svědomí spisovatel Howard Phillips Lovecraft, autor knih o hrůzném Ctulhu a jeden ze zakladatelů moderního hororu. Jeho knihy jsou plné náznaků, že čerpá z něčeho mnohem tajemnějšího a děsivějšího, než jen ze své zvrácené fantazie a tak se pozorný čtenář dopracuje až ke zmínkám o Necronomiconu. Knize, jejímž autorem je pološílený Arab Abdul Alhazred, který objevil tajné vědění a prochází astrálními sférami, bojuje s démony, dokáže ovládat magické praktiky netušené síly. Kniha má být napsána někdy ve 12.století, možná dříve, možná později. A Lovecraft tvrdí, že ji četl a že z ní čerpá své příběhy o démonech a stvůrách z hlubin moře – o kultu Ctulhu.
Jenomže to má háček- kromě Lovecrafta se o tajemné knize nikdo nezmiňuje a i historické prameny mlčí. Oficiální vysvětlení tedy přiřkne Lovecraftovi mistrovské umění manipulace a prohlásí všechny fanoušky jeho děl, pátrající po Necronomiconu, za hlupáky, kteří naletěli obratnému vypravěči.
Samozřejmě stále existuje možnost, že nic není tak jednoznačné a že Lovecraft musel udělat spoustu věcí pro to, aby knihu získal. Možná byl Necronomicon, či pouhá zmínka o něm, po staletí tabu a zmínky o Alhazredovi byly vymazány ze světa i povědomí lidí. Jenom pár zasvěcenců si předávalo tajemství dál a dál napříč staletími, až došlo k uchu amerického spisovatele, který z Necronomiconu udělal senzaci na stránkách svých knih. Čímž na jednu stranu podnítil zájem o něj, ale na stranu druhou ukolébal všechny tím, že je to jen strašidelná báchorka a nic víc.
Ten pravý Necronomicon vázaný v lidské kůži tak možná stále někde leží v sídle jeho vyznavačů a strážců a šíří kolem sebe hrůzu, spojenou s poznáním něčeho, co mělo zůstat navždy skryto.
Ať už je to jakkoli, po internetu koluje bezpočet verzí Necronomiconu a ačkoli jsou považovány za padělky a výmysly, samotné čtení napodobeniny vyvolává strach a podivné pocity. Chcete-li to sami zažít, nebudu vám bránit – jednu z verzí si tak můžete přečíst třeba tady. Sami zvažte co je pravda a co ne, sami zažijte ten pocit, že možná čtete pravý přepis Necronomiconu a nechte se pohltit světem, do něhož slunce nikdy nezasvítí.
Stránky z nebezpečné knihy nebo jen fantazie Lovecraftových fanoušků? Ať tak či tak, děsivost se Necronomiconu upřít nedá.
Podobné články:
Strach (moje báseň napsaná po přečtení jedné z internetových verzí Necronomiconu)
Krajiny nočních můr (strašidelná galerie nejhorších míst, na která můžete narazit ve svých snech)

21 komentáře “Necronomicon podruhé

  1. Díky bohové, že sem narazil na tvůj blog. Jinak bych se o té knize snad nikdy nedozvěděl. Jestli se ji někdo snažil utajit, tak se mu to podařilo. Ani filmaři z "holyvůdu" to ještě nevyštrachali (což by byla katastrofa).

  2. Ale Lovecraft je faaajn, či si to už vymyslel alebo nie, fantázia a talent mu nechýbali. Keď som čítala prvý raz Dunwichskú hrúzu, bála som sa zaspať. Hoci sa mi tam niektoré veci nepáčili ( nie som zástancom toho, aby spisovateľ podrobne opísal vzhľad príšery či démona, najmä ak to má potom obsahovať veľa chápadiel a iných vecí, ktoré mne prídu skôr trápne ako desivé) tak vedel navodiť naozaj majstrovsky atmosféru hrôzy. A to sa mu darí aj s Necronomiconom, nech je už pravda kdekoľvek

  3. Lovecrafta mám strašně ráda (i když se kvůli němu bojím všech mořských příšerek, brrr x)), ale přiznám se, že o této knize jsem ještě nikdy neslyšela…pravděpodobně si ji teď půjdu vygooglit, abych pořádně pochopila o co go a pak se jí pujdu zmocnit, muhehehe *ďábelský smích*.

  4. Teda, špatně jsem to napsala…četla jsem o ní, samozřejmě, ale nikdy mě nenapadlo, že by to snad vůbec někdo mohl brát vážně. Nejspíš bere :)..

  5. Zajímavé. Nikdy jsem o této knize neslyšel i když mám v PC veškeré anglické originály od Lovercrafta. Asi by pro nás tápající v tmách bylo nejlepší si poslechnout co nám k tomu může říct sám Lovercraft.

  6. Tedy…no…jak bych se vyjádřila…miluji staré knihy, ale miluji ty knihy,. které bych jistým způsobem mohla číst….ale miluju záhady a tajemno a miluji věci, které nikdo nemůže najít 😀 je to těžký… o knize jsem už samozřejmě slyšela a doteď nevím, co si o tom mám myslet…až budu někdy zofale potřebovat nějaké "bojivo" a zvláštní čtení okmažitě si chňapnu po odkazu, takže předem děkuji….

  7. Taky jsem kdysi narazila na nějakou verzi Necronomiconu. Ale byla natolik zmatená, že jsem se v ní nevyznala. Ale kdoví jaká je skutečnost. Myslím že o tom se můžeme jen dohadovat 🙂

  8. No tak jednu z verzí Necronomiconu mám řadu let zasutou někde v PC, ale asi bych se spíš přiklonila k té variantě, že tento bájný svazek je produktem pisatelského génia páně Lovecrafta, jak zde píšeš. Když už jsme ale u těch grimoárů, tak daleko zajímavější mi připadá Liber Legis A. Crowleyho. Slyšela jsi o ní? Potažmo tvůj přítel? (Mám dojem, že ses někde zmiňovala o jeho sympatiích s Crowleym..) Je to knížka, jejíž obsah (dle jeho slov) mu byl během několika nocí nadiktován "vyšší mocí" a obsahuje klíč k veškerému vědění, porozumění magii a blabla – dalším úžasným věcem, jak už to ostatně s podobnými spisy bývá.:-) Nicméně její obsah je – jak jinak – srozumitelný asi jako text Smaragdové desky. Akorát je mnohonásobně delší.:-)

  9. Myslím, že Necronomicon možná existuje, ale nemyslím, že to bude ten z internetu. Jestli existuje, někdo si ho moc dobře hlídá a rozhodně by ho nezveřejňoval. Každopádně to musí být kniha opásaná řadou tajemství…

  10. rád bych poupravil vaše představy.
    Kniha se původně jmenuje Al Azíf a byl sepsán před Kristem.Jméno Necronomicon byl použit pro tři přepisy v Římě v 12.stol.Dále víme že jeden svazek shořel a další je ve sklepení Oxfordu řádně zamknutý.Filmaři se nedostaly přesně k Necronomiconu ale pracovaly s Lovecraftovou povídkou(volání Ctulhu)kde se okrajově poukazuje na obsah Al Azífu.Po internetu koluje několik druhů ale není to ono,stále tam neni vše.Veškeré dotazy se pokusím zodpovědět.

  11. PS:když chceš použít obrázky tak použij aspoň pravý znak(kombinace Arra Agga Bandar)a ne podivný tentononc co vypadá zajímavě.

  12. Nemesis: moc děkuju za doplnění:) vzhledem k tomu, že netuším jak vypadá pravý znak jsem opravdu použila jen podivný tentononc, mimoto – některé věci jsou lepší, když nikdo pořádně neví, o co jde, než aby mi tu na webu visely pravé obrázky a pravé texty z Al Azífu;)

  13. Vrátil jsem se zpět, abych osvětlil další část hlubiny vědomí, proto přináším klíč: seriál Simpsonovi řada XIII(13), díl 7(rozkol v rodině) asi 1. minuta 20. sekunda, znak na knížce. Je to sice trochu později, ale i tak.

  14. Někde jsem četl hodně zajímavou diskusi, která byla právě na téme Necronomiconu. (BTW měla něco přes 1000 příspěvků). Narazil jsem tam na docela zajímavý komentář. Přesně si nepamatuji znění, ale mluvilo se o staré Mezopotámii, o které se mluví v historii jako počátek lidské kultůry a lidskosti. Necroconomicon jsem osobně ještě nečetl z pocitu, že na to ještě nejsem připraven (po duchovní stránce), ale někde jsem také četl, že v historii Necronomiconu, v dobách, kdy starší se pomalu přesunovali do polárních oblastí, tak ještě něco zamýšleli s lidmi (když se jejich pokus s shoggoty). Bylo toho mnohem více, ale tohle je část na kterou si moje přehlcená hlava vzpomněla.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.