
Tak se tedy usaďte, protože právě takový příběh vás čeká pod perexem a má vás nejen pohladit po duši, ale také ukázat, že ne vždy je majoritní způsob života ten jediný a nejlepší.
Článek je pejatý ze serverz lidovky.cz, originál článku najdete zde.
Článek je pejatý ze serverz lidovky.cz, originál článku najdete zde.
Máte už dost každodenního stresu a konzumního života? Zkuste to jako jeden úspěšný britský byznysmen. Mark Boyle se rozhodl žít jeden rok bez peněz a tak se mu to zalíbilo, že s tím nehodlá přestat.
„Lidé se mě často ptají, jestli mi chybí můj minulý život… stres, dopravní zácpy, dopisy z banky, účty.. proč by mi mělo něco z toho chybět?“ svěřuje se britskému listu The Daily Telegraph.
Boyle se celý minulý rok živil zeleninou, kterou si sám vypěstoval, hodně sbíral houby, oříšky a různé bobuloviny, ale také hledal zbytky jídla v okolí supermarketů a restaurací.
„Na čištění zubů jsem používal sépiovou kost, kterou jsem našel v písku na pláži a toaletní papír jem nahradil starými novinami, které jsem dostával od kamelotů,“ líčí. Běžné úkony jako sprchování nebo splachování záchodu mu v novém způsobu života trvaly hodiny.
„Praní prádla v nádobě se studenou vodou a s pomocí rozvařených ořechů místo pracího prášku mi zabralo třeba dvě hodiny… a vykopat suchý záchod bylo komplikovanější než normálně spláchnout, ale zato jsem se nikdy nenudil a jen zřídkakdy jsem se cítil osaměle. Chodil jsem na procházky, jezdil na kole, dělal si oheň. Naučil jsem se toho tolik o jídle, přírodě, o sobě..“
Přítelkyně jeho způsob života neunesla
Přesto se ale svěřil s tím, že život bez peněz mu přinesl i stinné stránky. Rozešel se například se svou přítelkyní. „Podporovala mě, ale nechtěla jít do celé věci se mnou. Po šesti měsících jsem se s ní rozešel,“ říká a dodává, že je těžké najít ženu, která by byla ochotna žít bez peněz, kariéry a teplé vody. „Ale jsem celkem pohledný, milý a mohu nabídnout hodně tělesného tepla,“ směje se.
Nepodařil se mu ani plán dojít pěšky z Británie do Indie, kde chtěl navštívit rodiště Gándhího. Jeho pouť skončila neslavně už ve francouzském Calais, kde se mu kvůli jazykové bariéře nepodařilo několik dní najít potravu. Raději se pak vrátil zpět do Británie, než by umřel hlady.
Boyle utratil svých posledních 350 liber na to, aby si do svého karavanu, který obývá, pořídil solární panely na nabíjení notebooku. O svých zkušenostech už stačil napsat knihu. „Řekli mi, že si s ní vydělám spoustu peněz, není to ironie? Co s nimi budu dělat? Dám je pryč? Otevřu si bankovní účet? To mě nervuje!“ zoufá si.

Cha! To taky udělám, až mi nebude čtrnáct a nebudu mít touhu kupovat si výtvarné potřeby a knihy :D.
no … myslím, že to měl dovést k dokonalosti a vykopat si zemljanku a nebydlet v karavanu :o) Zajímalo by mě proč nehledal svou lásku mezi bezdomovkyněmi. Ty už jsou zvyklé a už v tom umí chodit.Škoda, že na praní nezkusil mydlici (bylinka)…vždycky mě zajímalo jestli opravdu pění a mydlí :o) zatím jsem na ni nenarazila…ořechy by mě asi nenapadly. Možná budu mít blbý dotaz, ale ve Francii nemají supermarkety? Když píše, že hledal jídlo v okolí supermarketů a reastaurací … přece některé markety a restaurace se jmenují po celém světě stejně…nebo ne? :o) Každopádně zajímavý článek, ale nešla bych do toho :o) Asi jsem srab :o)
[2]: My některé prádlo pereme s pomocí kaštanů 😀 ale jsou na to speciálně koupené 😉
[2]: na supermarket by neměl peníze ne? a na kradení se asi necítil :D.
[4]: Jo ale popelnice snad mají všude, ne? 😀
zajímavý, ale mě by se asi víc líbilo bejt zvířetem a žít někde v džungli, škoda, že jsem se inkarnovala do člověka a ne zvířete 😀
Dobrý nápad, mně se to líbí 🙂 A můj přítel by do toho šel taky-má už vlastní dům se solárními panely, takže nemusí platit nájem a elektřinu, do budoucna plánuje elektromobil (žádné peníze za benzín), na zahradě by se snad něco vypěstovat dalo…Je to na dlouhou přípravu, ale proč ne. Můžeš žít volně a nasrat na stát, který stejně jenom buzeruje a snaží se tě obrat, takhle by politici měli smůlu 😛
[7]: ten domek závidím, bohužel zatím nemám peníze na to udělat něco podobného, snad jednou:)
[4]: "hledal zbytky jídla v okolí supermarketů a restaurací" … neměla jsem na mysli krádež, ale to hledání … proto jsem nechápala, že nenašel jídlo, když předpokládám, že ve Francii mají restaurace a markety
Úplně bych do toho nešla, nicméně na vyzkoušenou proč ne. Kolikrát jsem měla chuť se sebrat, koupit si chajdu u lesa a zapomenout na civilizaci, třeba se to někdy stane realitou aspoň jako únik před každodenním životem 🙂
taky myslim, ze natrvalo bych na neco takovyho nemela, je to uz prece jen trochu extrem a zivit se zbytkama, ne dekuji, ale mit misto na relax, kam muzes vypadnout kdyz uz mas civilizace dost je urcite super:)
Jéééé… to je skvělý článek 🙂
Já o sobě vím, že bych na tohle neměla. Peníze nejsou všechno, ale je s nima jednodušší život. To, co on dělá, je poněkud extrém. Nemyslím si, že by to šlo takhle naráz zlomit a bude nám všem blaze. Peníze taky nejsou výmysl zlovolného kapitalistického systému, který se jich z nás snaží odřít co nejvíc. Předcházel tomu postupný vývoj, jenom vyměňovat krávy a prasata je prostě trochu nepraktický. Civilizace sama o sobě není univerzální zlo. Jen se to nesmí přehánět. (Ostatně, nemít ji, nemohli bychom si na netu občas postěžovat, jak je fuj. 🙂
Obdivuhodný člověk. Několikrát jsem psal, že člověk narozený a vychovaný v moderní civilizaci se už nedokáže vrátit zpět a sžít s přírodou… děkuji panu Boylovi za vyvrácení.
Nepovažujem peniaze za zlo. Ale pravda, každý sa môže vrátiť do jaskyne kedykoľvek sa mu zažiada.
[14]: No jo, ale to není úplně pravda. Vem si, že částečně sní, co vypěstuje. Zbytek vyžebrá ve městě. Na fotce je karavan (stál prachy) sedí na stoličce (prachy), má v ruce hrnek (prachy) a je oblečený (prachy). To všechno něco stálo a koupil si noťas… takže nežije bez peněz, pokud vlastní něco jako karavan. V tom případě má majetek. Sice mizerný, ale má a žije z toho, co společnost vyrobí. Otvírák na konzervy a nože má určitě taky a to stojí co? Prachy.
Trochu blázen ale proč ne. Já bych na tohle neměla xD I když je pravda že jediné mé výdaje jsou za internet, jídlo a výjimečně ošacení (když už vážně nemám co na sebe). Jsem pro zlatou střední cestu. Nechci bydlet v jeskyni, ale nechci ani utrácet tisíce za kosmetiku a jiné píčoviny.
borec je to!
ale já uvažuji jinak – chci vydělávat co nejvíce peněz, a za ně mít co nejvíce materiálních, píčovin. Miluju luxus, šaty, šperky a teplou vodu – a navíc, i výtvarná tvorba spolkne nemálo peněz, a nejsem ráda závislá na grantech a sponzorech. Chci být zkrátka rich bitch 🙂
Kéž bych tu knihu o Boylovi mohla napsat já a shrábnout ty prachy, co on nechce 🙂