V životě jsem se mnohokrát přesvědčila, že větší radost udělá člověku darovat, než být obdarován; pomáhat než přijímat pomoc; dávat radost než ji pasivně přijímat. A nedávno se mi to potvrdilo asi stonásob.A opět za to může malá černobílá kočka, kterou jsme pojmenovali Amálka.
Malou Amálku jsme zachránili před téměř rokem, kdy ji jako malé umírající kotě našel Finn. Jak probíhala záchraná akce a jak Amálka tehdy vypadala se dozvíte v tomto článku, stejně jako v něm zjistíte, co za krásnou kočku z ní vyrostlo.
Jenomže Amálčino zachránění nepřineslo radost jen z jednoho zachráněného života, protože milá kočička si na nějaké noční toulce našla kocourka a před pár týdny se jí narodila koťátka. Takže z jednoho zachráněného života jsou rázem tři a pod perexem se můžete podívat jak se mají ti drobečci k světu.
Tři malí drobečci – Otík, Rozárka a Betynka
Malé kotě kouká do světa…není to krása?:)
A ještě jeden prcek k zulíbání…koťáteško nejťufnějšíííí:-*:-* 🙂
A na závěr pyšná máma…když mrknete na výše zmiňovaný odkaz, nebudete věřit, že z toho neduživého drobka vyrostla taková velká, zodpovědná kočka:)
Cítím se úžasně. V hrudi se mi dme pocit naprostého blaha – vždyť i já mám zásluhu na tom, že tihle malí ťufíci mohli otevřít svá očka do světa! A ten pocit je k nezaplacení a hladí hladí po duši víc než cokoli jiného:)
Pokud si ho neumíte představit, snad vás pohladila aspoň doširoka otevřená kotěcí očička a zavanul na vás chlupatý závan kočičí lásky:)
Taky mi ty fotky přišly mailem, a tááák jsem u toho pištěla, že si u sousedů museli myslet, že tu někdo někoho vraždí.n___n To jsou ťufátka nejťufatější! A ani jsem nevěděla, že mají tak nádherný jména!n___n Když si vyvavím to podvyživené, vypelichané a vystrašené koťátko, těžko tomu uvěřit, jaká dospělá dáma a máma se z ní stala, vždyť ještě nedávno jsem do té potvůrky "kost a kůže" násilím cpala piškot namočenej v mlíčku…n____n Skvíík.n__n *roztekla se a je z ní kalužka růžového, bublajícího a šišlajícího slizu, pojďte ji někdo uklidit*
jsou úžasně kawaii a ten pocit znám, je nádhernej =) akorát my jsme zachránnou kočičku nechali vykastrovat, protože rodiče víc zvířat nechtěli 🙂
opr. : zachráněnou =))
Jéééé krásný =) a ty modrý očička =) =)
[2]: ta kočička není už u nás, dali jsme ji známým, protože sami máme kočky 4 a ti žijí na vesnici kde tolik není zvykem kočky kastrovat a hlavně milá Amálka si docela pospíšila, je ještě dost mlaďunká:)
Nádherné kočičenky…hlavně ta jejich modroučká očíčka
Jsou pěkní. Takovýhle skutek opravdu potěší, to věřím.
Šmarjá, to je naděleníčko!
Mě díky jaru kvetou doma rostliny a nádherně to u mě voní, ale koťata jsou ještě vetší nadělení 😀
Já to jaro miluju…všechno se rodí, všechno kvete.
To modrooký, to je čipera.. kdybych mohla, přijedu vám jedno zabavit.
… joa chce to víc fotek.. a také průběžnou dokumentaci jejich růstu prosím 😀
Jsou fakt nádherný, a mají krásný modrý očička, ale ty ještě změní barvu, nebo ne?
[10]: jj většině koček se barva očí během života změní – buď zůstane modrá a nebo se změní na žlutou, zlatou nebo zelenou:)
Zdravím. Zvířata kočky mám ze všech zvířat nejradši (teď mluvím o kočkovitých šelmách jako takových). A ta nejspodnější fotografie tady je nejlepší (pro mě).
to je úžasné… ta poslední fotka je krásná, působí dokonale… záchranou jednoho života dát možnost zrodu třem dalším – prostě úažasné:)
hezký blog spřátelíš'?Jak hádám,tvuj blog je o "tvých citech".Muj o pravěku;-)
[14]: Tý vole, tak teď jsem vážně umřela.xDD