Ztracená dívka

Trochu (podle Finna hodně) smutná básnička, plná sněhových vloček a ztracených nadějí. Inu, Lúmennka v dobré náladě tvořit nedokáže:)

Ztracena tam, kde vítr kvílí,
kde měsíc neodchází spát,
zamčená na věky v jediné chvíli
všude jen chlad,
sníh krutě bílý,
v místě, kde sny se nezrodily,
kde žít znamená umírat.
Ztracena je, už nenajdeš ji,
tu dívku, kterou jsi měl rád,
a klidně prsty kresli v dešti
a volej do tmy její jméno tisíckrát,
pro ty, co na druhý břeh přešli,
už není šance na návrat.

11 komentáře “Ztracená dívka

  1. pro "Lúmenn": Pěkná básnička se kterou jsem si vzpoměl na zajímavou melodii. Ta básnička by dobře zněla v nějaké písničce s romantickou melodií.

  2. Smutná a nádherná…. Mimochodem nechápu proč někteří lidi píšou věty jako "Je to smutný, ale přitom krásný."
    Jako kdyby se to mělo vylučovat, jako kdyby něco smutného nemohlo být zároveň krásné…

  3. Moc krásná 🙂 První,co od tebe čtu,ale mám pocit,že jsem se právě rozhodla přečíst i ostatní.. A chápu,taky nedokážu tvořit v dobré náladě,to by byly hrozný sračky..

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.