Trochu (podle Finna hodně) smutná básnička, plná sněhových vloček a ztracených nadějí. Inu, Lúmennka v dobré náladě tvořit nedokáže:)
Ztracena tam, kde vítr kvílí,
kde měsíc neodchází spát,
zamčená na věky v jediné chvíli
všude jen chlad,
sníh krutě bílý,
v místě, kde sny se nezrodily,
kde žít znamená umírat.
Ztracena je, už nenajdeš ji,
tu dívku, kterou jsi měl rád,
a klidně prsty kresli v dešti
a volej do tmy její jméno tisíckrát,
pro ty, co na druhý břeh přešli,
už není šance na návrat.
Pěkná 🙂
má to bejt z dovojtým W. 🙂 mno to je jedno mám to špatně napsaný. 😉 chápu mně se to také moc nelíbí ale nic nového mně nenapadá. 🙁
pro "Lúmenn": Pěkná básnička se kterou jsem si vzpoměl na zajímavou melodii. Ta básnička by dobře zněla v nějaké písničce s romantickou melodií.
jako všechny tvé básničky je nádherná…
Pěkná
Pěkná.. sníh se mi v poezii i próze líbí. A sníh v měsíčním světle je kouzelný…
Je docela krátká, ale přitom je v ní toho dost.. Zvláště poslední verše se mi líbí..
Smutná a nádherná…. Mimochodem nechápu proč někteří lidi píšou věty jako "Je to smutný, ale přitom krásný."
Jako kdyby se to mělo vylučovat, jako kdyby něco smutného nemohlo být zároveň krásné…
Krásné rýmy i provedení. Jako vždy :)) Líbilo. Moc.
Moc krásná 🙂 První,co od tebe čtu,ale mám pocit,že jsem se právě rozhodla přečíst i ostatní.. A chápu,taky nedokážu tvořit v dobré náladě,to by byly hrozný sračky..
krásné opravdu moc 🙂