Zpupnost rodu Homo sapiens

Dost neutěšený pohled na odpornou duši, co nazývá se lidskou…

Štětec namáčím
do krve svých zavražděných bratrů
a na znetvořenou oblohu
pak čárám ódy na vlastní pýchu
Stránky reality
otáčím zběsilou rychlostí
a trhám listy, jež vrhají stíny
na moji dokonalost
Vždyť já to byl
kdo přírodě nasadil
betonové okovy
a přinutil všechny Bohy
aby sloužili mým cílům
Já, který beze špetky studu
teď hrdě stojím
na ubohém torzu planety
co měla mi být matkou
a opojen vítězstvím
a věčnou touhou po moci
kochám se svými úspěchy
z ocele a dehtu
Z lůna své matky jsem se vyvrhl
a svého otce jsem shodil z nebes
z kostí a přetrhaných žil mých rodičů
stvořil jsem potom svět
který mi říká pane
Ničím, co mělo býti svatyní
a stavím vlastní nabubřelé chrámy
pálím krajinu
svým prostopášným egem
a ze znetvořených zbytků přírody
stavím svůj pomník
já mohu
já chci
a já smím
neb moje jméno zní
člověk

7 komentáře “Zpupnost rodu Homo sapiens

  1. Krásné a trefné…odvážené… Autor?

    Jinak děkuji za odpovědi na mém blogu a gratuluju, umíš číst mezi řádky =)   A odpovědi sou hezčí než sem čekal že uvidim, opravdu děkuju za plnohodnotné odpovědi. Tak zas jindy.

  2. Sem přepracovanej 🙂 I am apologize…. Nekoukal sem o jakou rubriku de…..   Máš talent, asi všechno co se na to dá říct, nebudu to opěvovat, to určitě slýcháš často, takže jen, že mě to zaujalo…  a ještě jednou promin, pro příště platí přísloví " Dvakrát čumim, jednou řízy říz "

  3. tak timhle mi mluvíš z duše…je to napsaný fakt dokonale…ae jak už tu zaznělo..to asi slýcháš často při takovym talentu..jen tak dál;) eště se tu musim stavit xD

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *